Fyzikální vyšetření - metoda získávání a objektivizace údajů v ošetřovatelském procesu

13. 1. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Fyzikální vyšetření přestavuje jednu z metod získávání, objektivizace a validizace údajů v rámci první fáze ošetřovatelského procesu - posuzování.


SUMMARY

Physical examination presents one method of collecting, objectivization and validation of data in the first stage of the nursing process which is patient assessment.

První fáze ošetřovatelského procesu - posuzování - je východiskovou a nejdůležitější fází. Zahrnuje sběr údajů a jejich validizaci.Cílem ošetřovatelského procesu, jako racionální a systematické metody plánování a poskytování ošetřovatelské péče, je zhodnocení zdravotního stavu a potřeb, určení individuálních skutečných či potenciálních problémů a naplánování specifických ošetřovatelských intervencí (Kozierová, 1995, s. 166) zaměřených na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a saturaci potřeb vzniklých či modifikovaných nemocí, podporu soběstačnosti člověka a zmírnění utrpení, zajištění klidného umírání a důstojné smrti. Metoda ošetřovatelského procesu nabízí poskytování aktivní, komplexní a individualizované ošetřovatelské péče sestrou v souladu s relevantními výsledky Evidence-Based Nursing Practice v procesu klinického rozhodování sestry.

Jednou z metod posuzování a objektivizace údajů v práci sestry a porodní asistentky je fyzikální vyšetření. Klinická propedeutika představuje klíčový předmět ve vzdělávacím programu, protože seznamuje studenty ošetřovatelství a porodní asistence se specifikami a technikami jednotlivých druhů fyzikálního vyšetření. Realizace fyzikálního vyšetření v klinické praxi vyžaduje specifické zručnosti (intelektové, psychomotorické, afektivní) a navíc zkušenosti sestry a porodní asistentky - vyšetřujícího.

Fyzikální vyšetření v ošetřovatelském procesu

Fyzikální vyšetření představuje jednu z metod sběru objektivních a měřitelných údajů při posouzení potřeb a klinických příznaků nemocného všech aplikovaných oborů ošetřovatelství a je integrální součástí ošetřovatelské anamnézy. Význam fyzikálního vyšetření pacienta sestrou spočívá ve schopnosti sestry poznat fyziologický stav a umět ho odlišit od stavu patologického. Úkolem sestry však není identifikace konkrétního syndromu nebo nozologické jednotky. Cílem vyšetření je zaznamenat zjištěné údaje prostřednictvím smyslů. Základní metody fyzikálního vyšetření (inspekce, perkuse, palpace, auskultace) lze aplikovat při validizaci subjektivních údajů pacienta.

Na základě objektivních informací získaných fyzikálním vyšetřením je možno určit aktuální nebo potenciální ošetřovatelský problém. Ve fázi plánování představuje plánování nezávislé ošetřovatelské intervence v plánu ošetřovatelské péče. Ve fázi realizace znamená implementaci nezávislé ošetřovatelské činnosti sestry (např. v oblasti monitoringu). Sestra upozorňuje lékaře na změnu stavu pacienta, rozhoduje v rámci svých kompetencí o vhodné intervenci (nezávislých, závislých, součinných ošetřovatelských intervencích) a pomáhá vyhodnocovat dosažení ošetřovatelského cíle.

Podle vyhlášky č. 424/2004 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků po získání odborné způsobilosti, § 4 odstavec 1 je sestra oprávněná bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou lékařem vyhodnocovat potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikových faktorů, a to i za použití měřicích technik používaných v ošetřovatelské praxi (např. testů soběstačnosti, rizika proleženin, měření intenzity bolesti, stavu výživy), sledovat a orientačně hodnotit fyziologické funkce a celkový stav pacienta.

Porodní asistentka podle vyhlášky č. 424/2004 Sb. § 5 odstavec 1 diagnostikuje těhotenství, předepisuje, doporučuje nebo provádí vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sleduje ženy s fyziologickým těhotenstvím, poskytuje jim informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předává ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví. Sleduje stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými i technickými prostředky, rozpoznává u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhá mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádí neodkladná opatření. Vzhledem k tomu by měla sestra ovládat základní zásady a techniky fyzikálního vyšetření.

Nejedlá (2006, s. 21-26) uvádí několik zásad, které by měla sestra a porodní asistentka dodržovat při realizaci fyzikálního vyšetření pacienta:

* před samotnou realizací fyzikálního vyšetření vysvětlit pacientovi účel vyšetření sestrou,* vytvořit vyhovující podmínky pro pacienta i pro sestru k vyšetření (dostatek času, správné osvětlení, vhodná poloha pacienta atd.), * dodržovat specifika fyzikálního vyšetření, * postupovat cefalokaudálním nebo systémovým přístupem při vyšetření, * dbát na zachování intimity nemocného během vyšetření, * účelem fyzikálního vyšetření sestrou není vyjádření klinického závěru, diagnózy nebo prognózy stavu pacienta, * při vyšetření je nutné zohlednit věk a zdravotní stav vyšetřované osoby, * realizovat zásady verbální a neverbální komunikace v průběhu vyšetření.


Malé opakování

Základní fyzikální vyšetření

Pohledem - chování pacienta, držení těla, změny na kůži aj. Pohmatem - povrch těla nebo tělní otvory - zjišťujeme změny velikosti, tvaru orgánů, patologické útvary… Poslechem - fonendoskopem posuzujeme zvuky při činnosti vnitřních orgánů. Poklepem - nepřímý poklep na prostředník levé ruky - vzdušnější tkáně jsou vodivější a zvuk jasnější, nevzdušné mají zvuk slabý, temný, např. plíce, svalstvo stehna. Per rectum - např. některá z gynekologických vyšetření u mladistvých, odebírání vzorků stolice (barva stolice) - zjištění přítomnosti krve, patogenních bakterií, průchodnost konečníku, vyšetření prostaty, hemoroidy, nádory konečníku aj.

Sledování fyziologických funkcí

Měření tělesné teploty - nemocnému měříme teplotu zpravidla dvakrát denně, ráno bývá nižší, večer vyšší. Hodnocení tělesné teploty: subnormální (nedosahuje 36 °C), fyziologická (36 až 37 °C), subfebrilie (37 až 38 °C), febrilie (nad 38 °C). Krevní tlak - výšku krevního tlaku ovlivňují: činnost srdce, odpor malých tepen proudu krve, množství krve v tepenné soustavě, fyzická námaha, emoce, viskozita krve aj. Puls - vyšetřuje se pohmatem, nejčastěji na vřetenní tepně, normální pulzová frekvence je 60 až 90/ min., bradykardie - pod 60/min., tachykardie - nad 90/min., nepravidelný pulz bývá často zaviněn extrasystolami. Dýchání - dýchání je ovlivnitelné vůlí, proto by zkoumaný člověk neměl vědět, že zjišťujeme jeho dechovou frekvenci, normální frekvence je 16 až 18 dechů/min.

www.szsvzs.cz

Literatura
Ošetrovateľstvo, 1. díl. Kozierová, B. et al. Martin,
Osveta 1995.
Fyzikální vyšetření pro sestry. Nejedlá, M. Praha, Grada Publishing 2006. Vyhláška 424/2004 Sb.

Mgr. Eva Zuzáková, Ústav zdravotnických studií, Katedra ošetřovatelství, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (ezuzakova@yahoo.com)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?