Občané České republiky by se měli do roku 2020 naučit lépe stravovat. Přestože se u nás věk dožití setrvale zvyšuje, věk dožití ve zdraví se od roku 1962 nezměnil. Podle Vladimíra Valenty jsou tyto statistiky důkazem zlepšení zdravotní péče při stále stejně špatných stravovacích návycích. „Neustále narůstá počet chorob, které souvisejí s nesprávnou výživou. Například onemocnění srdce a cév, dále roste počet lidí s cukrovkou či vysokým krevním tlakem,“ uvedl hlavní hygienik s tím, že dospělých, kteří mají vyšší než normální hmotnost, je více než polovina a nadváhou trpí i více než pětina chlapecké populace.
Informovat nestačí
Vladimír Valenta k dané problematice vystoupil v březnu na brněnské konferenci „Očekávaný vývoj potravinářského průmyslu“. Ke změně neuspokojivého způsobu stravování dle jeho názoru nepostačí pouhá informační kampaň; ČR potřebuje zvolit speciální metodiku, která by vedla ke změně stravovacích návyků, jež by se staly společenskou normou. Češi prý stále jedí příliš mnoho cukrů i tuků, příliš solí a jejich jídelníček není zdaleka optimální pro uchování zdraví. Hlavní hygienik však zmínil i pozitivní příklady, jako jsou projekty „Ovoce do škol“ či „Mléko do škol“, a rostoucí zájem Čechů zdravou výživu. Podle údajů přednesených na konferenci roste spotřeba ovoce, zeleniny a obilovin a klesá spotřeba alkoholu či cukrovinek. Vladimír Valenta pak vyzdvihl také dobře fungující systém kontroly kvality a bezpečnosti potravin.
Začít se musí u dětí
„Chceme přijmout a zavést národní akční plán na ozdravení výživy a prevenci nadváhy. Nadále chceme podporovat projekt ‚Ovoce do škol‘. Všechny akce koordinujeme i s jednotlivými ministerstvy,“ uvedl hlavní hygienik. I další snaha cílí na děti, protože návyky z tohoto období si přenášejí do dospělosti. „Chceme podporovat informovanost o vhodné skladbě nabídky školních automatů a bufetů. Rádi bychom děti chránili před vysoce rizikovými potravinami a nápoji,“ dodal. Důležité je také dostatečně informovat o nutričních kvalitách potravin vzhledem k tomu, že u většiny lidí se v souvislosti s životním stylem snižuje energetický výdej. „V této otázce chceme spolupracovat i při vývoji nových technologií a receptur pro potraviny, aby lépe odpovídaly současným požadavkům na kvalitu výživy,“ upřesnil hlavní hygienik ČR a zdůraznil, že nyní je čím dál těžší tyto problémy řešit, protože potravinářský trh se stále více globalizuje a objevuje se spousta rizik v otázce bezpečnosti a kvality potravin.
Význam a financování
Zdravá výživa je důležitou součástí zmíněné národní strategie, prostřednictvím které by do roku 2020 měl být v Česku stabilizován systém prevence nemocí a ochrany zdraví a nastartovány účinné a dlouhodobě udržitelné mechanismy ke zlepšení stavu naší populace.
Strategie vychází z programu Světové zdravotnické organizace (WHO) „Zdraví 2020“ a při jejím financování se počítá i s prostředky z Evropského strukturálního a investičního fondu pro zdravotnictví a s podporou v rámci Třetího akčního programu Evropské unie v oblasti zdraví pro roky 2014–2020. Další náklady by měly být pokryty z prostředků státního rozpočtu. Technickou a odbornou podporu poskytne WHO.