Naše zkušenosti s nabídkou vzdělávání pro nelékaře

12. 6. 2012 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Od dubna 2010 do dnešních dní bylo v rámci individuálního projektu MZ ČR „Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborně profesní vzdělávání a na vzdělávání v manažerských dovednostech“ (projekt číslo: CZ.1.04/1.1.00/46.00001) realizováno mnoho vzdělávacích aktivit.


Protože je tento individuální projekt financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR, jsou všechny vzdělávací aktivity pro účastníky s většinovým úvazkem mimo Prahu zdarma. Projekt svým rozsahem zasahuje do mnoha nelékařských profesí, a tak je účast na kurzech, seminářích a jiných aktivitách stále vysoká a kapacity naplněné.

Nejsou pro nás však důležité pouze výsledky ze statistických údajů, ale také názory a zkušenosti účastníků jednotlivých forem vzdělávání. Oslovili jsme proto některé z nich a v krátkém rozhovoru požádali o vyjádření nejen ke spektru nabízených aktivit projektu, ale i k úrovni a problematice celoživotního vzdělávání.

Jakým způsobem jste se o vzdělávacích akcích projektu dozvěděli?

Všeobecná sestra, 59 let, Znojmo: Prostřednictvím zaměstnavatele, který sleduje vzdělávací aktivity pro své zaměstnance, zejména aktivity, které jsou v rámci některých projektů dotované. Současně jsem si tuto aktivitu nalezla na webových stránkách.

Fyzioterapeut, 48 let, Brno: Protože jsem Brňák, vím, že zde máme velkou vzdělávací instituci, takže pravidelně hledám na stránkách NCO NZO.

Zdravotně sociální pracovník, 39 let, Boskovice: Dozvěděla jsem se o možnosti účastnit se vzdělávání prostřednictvím svého zaměstnavatele. Obecně je problém, aby zaměstnavatel financoval vzdělávání svých zaměstnanců, takže se naše nemocnice snaží aktivně vyhledávat dotované vzdělávání. Proto jsme tuto možnost přivítali.

Je pro vás nabídka aktivit projektu zajímavá?

Všeobecná sestra, 59 let, Znojmo: Všechna témata nejsou spojena či nesouvisejí přímo s mojí profesí či výkonem práce, ale přesto jsou svým obsahem velmi zajímavá a v blízké budoucnosti i přínosná.

Fyzioterapeut, 48 let, Brno: Ano, mám možnost účastnit se i obecných témat a rozvíjet své vědomosti i v této oblasti – především v oblasti managementu, komunikace a dalších.

Zdravotně sociální pracovník, 39 let, Boskovice: Některá témata jsou mi vzdálenější, ale i přesto se ráda zúčastním. Člověk získá další nové informace a přehled. Ví, co trápí ostatní, a může si vyměnit zkušenosti.

Jaká témata byste ještě zařadili?

Všeobecná sestra, 59 let, Znojmo: V některých aktivitách je potřeba klást důraz na etiku chování, legislativu a komunikaci. Všechna tato témata jsou důležitou oblastí nejen pro praxi, ale i pro osobní život. Zařadila bych rovněž problematiku zaměřenou na pedagogické dovednosti, protože sestry a ostatní zdravotničtí pracovníci mají výuku ve svých činnostech, ať již při zaučování nastupujících zaměstnanců v rámci adaptačního procesu, vedení studentů při odborné praxi, či v rámci dalšího vzdělávání apod., ale příliš vzdělávacích aktivit zaměřených na pedagogické dovednosti není.

Fyzioterapeut, 48 let, Brno: Abych pravdu řekl, touto otázkou jsem se šířeji nezabýval.

Zdravotně sociální pracovník, 39 let, Boskovice: Ze svých zkušeností z nemocnice vím, že zdravotníci nejsou příliš orientovaní v legislativě, ale ani ve struktuře celoživotního vzdělávání a problematice s tím spojené. Z těchto důvodů se domnívám, že by bylo vhodné zařadit do vzdělávání i tuto problematiku, i když se může jevit jako nepřímo související s každodenním výkonem povolání.

Co ovlivnilo výběr konkrétní vzdělávací akce?

Všeobecná sestra, 59 let, Znojmo: Zajímavost tématu, ekonomické a časové hledisko.

Fyzioterapeut, 48 let, Brno: Především ekonomické hledisko, absolvoval jsem pomocí projektu vzdělávání, které bych za normálních okolností neupřednostňoval, protože je finančně náročné. Vzdělávání fyzioterapeutů obecně není levné, a tak se s kolegy zaměřujeme především na odborné vzdělávání (certifikované kurzy) a projekt nám otevřel i cestu k jiným tématům, pro naši soukromou praxi potřebným.

Zdravotně sociální pracovník, 39 let, Boskovice: Jestli mám být upřímná, tak při výběru vzdělávacích akcí u mě bohužel hraje největší roli finanční stránka a časové hledisko. Jsem samoživitelka se dvěma dětmi a nemohu si dovolit investovat tolik financí do vzdělávání. Rovněž mě zatěžuje i čas, který je nutný strávit mimo domov.

Jaká je motivace pro vaše profesní vzdělávání?

Všeobecná sestra, 59 let, Znojmo: Udržení odborné erudice, získávání nových poznatků pro širší rozhled v profesi zdravotnického pracovníka.

Fyzioterapeut, 48 let, Brno: Především možnost nabízet nové služby v rámci své soukromé praxe a zůstat tak konkurenceschopným. Samozřejmě naplnění povinnosti celoživotního vzdělávání.

Zdravotně sociální pracovník, 39 let, Boskovice: Mojí největší motivací je udržet si práci a samozřejmě odbornost.

Vyhovuje vám současný způsob celoživotního vzdělávání?

Všeobecná sestra, 59 let, Znojmo: Ze zkušenosti musím konstatovat, že nevyhovuje. Vzdělávací akce jsou cenově i časově náročné, zaměstnavatel se na finanční stránce většinou nepodílí, zaměstnanec musí vše řešit ve vlastní režii, a to jak poplatek za akci, tak třeba i dovolenou. Vzdělávání by mělo být umožněno i těm zaměstnancům, kteří nemají dostatečné finanční prostředky, mají rodiny bez možnosti zajištění apod. Měla by být upřednostněna větší odpovědnost zaměstnavatelů, více vzdělávacích (kvalitních) akcí, které bude organizovat zaměstnavatel, výměnné vzdělávání mezi jednotlivými zařízeními, větší nabídka vzdělávání formou e-learningu.

Fyzioterapeut, 48 let, Brno: Žádný systém celoživotního vzdělávání asi není dokonalý. Počáteční myšlenka z roku 2004 byla zřejmě dobrá, ale její postupná realizace má již některé mouchy. Domnívám se, že neustálá změna hlavně kreditního systému, možná i počáteční obava zdravotníků, co se na ně opět připravilo, celý systém narušila a nevedla k jeho zdokonalování, ale spíše devalvování. Slyšel jsem, že ministerstvo pracuje na návrhu odpovědnosti nejen zdravotnických pracovníků, ale i jejich zaměstnavatelů v oblasti celoživotního vzdělávání. Velmi dobrá myšlenka.

Zdravotně sociální pracovník, 39 let, Boskovice: Bohužel nevyhovuje. Důvody jsem vám již sdělila. Slyšela jsem však, že je možné vzdělávat se přes internet. Pokud bych tuto možnost měla, jistě bych ji ráda využila, i když si nejsem jista, zda tato forma vzdělávání je pro naše povolání zcela využitelná, protože jsme na rozhraní dvou povolání.

Pokud i vy máte zájem o účast v některém z mnoha vzdělávacích aktivit nebo se chcete dozvědět více informací, navštivte webové stránky projektu www.vzdelavani-zdravotniku.cz. Doba možnosti zapojit se do projektu se krátí, proto neváhejte a přihlaste se už dnes.


O autorovi: PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková Odborný konzultant individuálního projektu „Vzdělávání nelékařů“, NCO NZO Brno

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?