Obezita - edukační leták

10. 11. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Tuto práci jsem psala jako edukační leták, pro své studium v NCO NZO v Brně. Ale myslím si, že by mohl pomoci i našim klientům trpícím nadváhou. Cílem edukačního letáku je informovat klienty o možných rizicích nadváhy a obezity a o možnostech léčby a prevence této dnes již rozšířené choroby.


SUMMARY I originally prepared the article as an educational material when I was studying in NCO NZO in Brno. I believe the leaflet can help to our clients suffering from obesity. The aim of the educational material is to inform the clients of possible complications of obesity and about the treatment and prevention of this common disease.

Obezita je chronické onemocnění. Jedná se o stav, kdy se v lidském těle ukládá nadměrné množství tuku. Toto onemocnění se vyskytuje na celé zeměkouli a postihuje jak dospělé, tak děti. V současné době se stává zdravotním problémem lidstva, který nabývá charakteru epidemie.

Na otázku, jak obezita vzniká, se nabízejí dvě odpovědi. Jednak je příčinou nerovnováha mezi množstvím energie přijaté potravou a energie vydané fyzickou aktivitou, jednak ukládání nespotřebované energie, která je „přijata“ navíc, do tukových zásob.

Faktory ovlivňující vznik obezity

Zevní prostředí: sedavý způsob života, cenová dostupnost a nabídka chuťově atraktivních a energeticky bohatých potravin, přejídání se, nízká fyzická aktivita atd.

Genetické faktory: nízká schopnost spalovat tuky, preference některých chutí, nedostatečná spontánní fyzická aktivita atd.
Vliv na vznik obezity mají i rodinné stravovací zvyklosti. Výpočet BMI - (Body Mass Index, tzn. indexu tělesné hmotnosti: BMI = hmotnost (kg) / výška (m2) V případě BMI pod 20 hovoříme o podváze, kdy ke zdravotním rizikům patří nebezpečí podvýživy. BMI 20-25 představuje váhovou kategorii v normálním rozmezí, kdy jsou zdravotní rizika minimální. Nadváha se středně vysokým zdravotním rizikem je při BMI v rozmezí 26-30. U BMI 30-39 hovoříme o obezitě, která s sebou nese již vysoké zdravotní riziko. BMI nad 40 představuje těžkou obezitu s velmi vysokým zdravotním rizikem.

Zdravotní komplikace obezity

Nadváha a obezita zvyšují riziko vzniku řady onemocnění. Obezita rovněž zvyšuje riziko úmrtnosti. Zdravotní rizika stoupají již od hodnoty BMI 25. Morbidní (chorobná) obezita (BMI nad 40) je pak závažným onemocněním a osoby s tímto stupněm nadváhy nepřežívají většinou 60 let.
Mechanické komplikace: opotřebení kloubů, dušnost, poruchy dechu při spánku, chrápání.
Metabolické komplikace (související s látkovou přeměnou): cukrovka, hypertenze (vysoký krevní tlak), ateroskleróza, sterilita, některé zhoubné nádory (dělohy, tlustého střeva atd.).
Pokles hmotnosti o 10 % vede k poklesu všech metabolických komplikací o 50 %.
Psychosociální komplikace: poruchy příjmu potravy, společenská diskriminace, malé sebevědomí, deprese, úzkost.

Léčba obezity

Léčba obezity má být přizpůsobena věku, stupni nadváhy a přítomnosti zdravotních komplikací. Cílem léčby obezity není normalizace hmotnosti, neboť takový cíl je u většiny obézních pacientů nereálný.
Vytyčujeme reálné cíle hmotnostní redukce. Předpokladem úspěšnosti redukčního režimu je dostatečná motivace pacienta k léčbě. Tou jsou především zdravotní, estetické či společenské důvody.

Komplexní terapie

* nízkoenergetická dieta s omezením tuků,
* pohybová aktivita,
* změna pohybových a jídelních návyků.
V indikovaných případech:

* farmakoterapie,
* chirurgická léčba.

Skupiny potravin vhodných pro nízkoenergetickou dietu

První skupina: Do této nejrozsáhlejší skupiny patří těstoviny, obiloviny, rýže, různé ovesné výrobky, kukuřice, chléb, celozrnné výrobky, brambory a luštěniny. Tyto potraviny jsou bohaté nejen na sacharidy, které tělu dodávají rychle využitelnou energii, ale také některé vitaminy a minerální látky a jsou důležitým zdrojem vlákniny. Doporučená denní dávka: 3-6 porcí potravin z této skupiny denně. Jedna porce představuje například 1 krajíc chleba, 125 g brambor, 5 lžic fazolí, čočky a jiných vařených luštěnin, 2 vrchovaté lžíce vařené rýže nebo těstovin, 3 lžíce obilovin.

Druhá skupina: Ovoce a zelenina, druhá významná skupina potravin. Doporučená denní dávka je 3-5 porcí zeleniny, 2-4 porce ovoce. Jedna porce představuje například středně velký kus čerstvého ovoce, středně velkou misku zeleniny, 6 lžic kompotovaného nebo jinak konzervovaného ovoce, 100 ml ovocného džusu.

Třetí skupina: Třetí skupinu lze rozdělit na další dvě menší skupiny. Řadí se sem potraviny jako libové maso, drůbež, ryby a vejce, které jsou bohaté nejen na bílkoviny, nezbytné pro většinu základních funkcí organismu a obnovu buněk, ale také na minerální látky, například železo, zinek a hořčík a vitaminy skupiny B. Vzhledem k tomu, že organismus potřebuje relativně méně bílkovin, je doporučená denní dávka stanovena na 1-3 porce denně. Jedna porce představuje například 70 g tepelně zpracovaného masa (po kuchyňské úpravě), 120-140 g ryb, 2-4 vejce týdně, maximálně 2 vejce denně. Dále se do této skupiny řadí mléko a mléčné výrobky, kysané mléčné nápoje, jogurty, sýry, tvaroh atd. Kromě bílkovin obsahují i vitaminy skupiny A a D. Doporučená denní dávka je 3-4 porce denně. Jedna porce představuje například 200 ml mléka, 50 g tvrdého nebo taveného sýra, 125 g jogurtu, 100 g tvarohu nebo tvarohového sýra.

Čtvrtá skupina: Měla by být v denní skladbě potravin zastoupena v nejmenším množství, představují ji jídla s vysokým obsahem tuků a cukrů. Při výběru tuků upřednostňujeme rostlinné oleje (řepkový, olivový, slunečnicový) a tuk obsažený v rybách. Cukr jako sladidlo, čokolády, cukrovinky, moučníky a ostatní sladké potraviny by měly být zařazeny do denní skladby potravin s rozvahou. Udávaná denní dávka je maximálně 1-5 porcí s doporučeným poměrem tuk a sacharidy = 3:2. Jedna porce představuje například 10 g másla, 1 lžičku oleje, 1 lžíci salátového dresinku nebo majonézy, 1 lžíci smetany. Pro cukr platí, že jedna porce představuje 3 lžičky cukru, 1 lžíci džemu nebo medu, 50 g čokolády apod.

Tekutiny: Skupinou, která je stejně důležitá jako uvedené potraviny, ale zpravidla není v pyramidě zakreslena, jsou tekutiny. Dostatečný příjem tekutin je nezbytný.

Pohybová aktivita je nedílnou součástí prevence, ale i léčby obezity. Její charakter, intenzitu a dobu trvání je třeba volit s ohledem na věk jedince, stupeň obezity a přítomnost komplikací. Nejvhodnější je zvýšení každodenní fyzické aktivity (chůze, jízda na kole, chůze do schodů).
Cvičení jako takové by nemělo být vysilující.
Vhodná pohybová aktivita: chůze, jízda na kole, plavání a vodní sporty (vodní pólo, veslování), běh na lyžích, cvičení aerobního charakteru.
Farmakoterapii u obezity indikujeme u pacientů s BMI vyšším než 30. Chirurgická léčba u nás nejvíce využívá bandáž žaludku.

Prevence obezity

Hlavním prostředkem v prevenci obezity je propagace zdravého životního stylu včetně zajištění dostupnosti nízkoenergetických potravin a příležitostí ke zvýšení pohybové aktivity. Již v dětství se rozhoduje o stravovacích i pohybových návycích, které mohou rozhodnout o hmotnosti v dospělosti. I dědičně založenou obezitu lze cílevědomou životosprávou pozitivně ovlivnit.


O autorovi: Alice Sigmundová, Ortopedické oddělení, Krajská zdravotní a. s., odštěpný závod Most (alice1603@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?