Očkování před cestou do zahraničí

10. 5. 2007 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Očkování před cestou do zahraničí by rozhodně nemělo být opomíjenou záležitostí, ať již se chystáte do zemí exotických, nebo evropských. Řada nemocí, proti kterým se očkování do zahraničí doporučuje, se vyskytuje i v ČR, a proto neztrácí svůj význam ani po návratu.

Zcela jednoduše lze očkování rozdělit na očkování doporučená a povinná a zaměříme se též na obecná doporučení k očkování a k cestování samotnému.

Doporučená očkování

Očkování proti hepatitidám A a B je doporučováno do všech zemí světa včetně ČR. Vakcinaci kombinovanou vakcínou (schéma 0–1–6 měsíců) je vhodné zahájit nejpozději 6 týdnů před plánovaným odjezdem. Před cestou postačí aplikovat dvě dávky vakcíny, přičemž druhá dávka by měla být podána alespoň 14 dní před odjezdem, aby hladina protilátek byla dostatečná.

Třetí dávku aplikujeme 6 měsíců po první. Pokud je plánovaná cesta delší než 6 měsíců, je možné před cestou aplikovat vakcínu ve zrychleném schématu (0–1–2 měsíce), při nedostatku času ve schématu rapidním (0–7–21 dní), ale v obou případech by po 12 měsících měla být podána dávka čtvrtá.

Při dodržení schématu je po poslední vakcinaci dlouhodobá protilátková ochrana, tj. proti hepatitidě A minimálně 10 let, proti hepatitidě B je ochrana doživotní.

Očkování proti hepatitidě A se provádí při nedostatku času před odjezdem nebo při pozitivních protilátkových hodnotách proti hepatitidě B. Podává se jedna dávka vakcíny alespoň 14 dní před odjezdem, druhá dávka je podávána za 6–12 (resp. 6–18) měsíců. Protilátková ochrana je opět minimálně 10 let.

Očkování proti hepatitidě B není k cestám do zahraničí bezpodmínečně nutné (vzhledem ke způsobu přenosu), ale při dostatku času do odjezdu je vhodné. Také v zahraničí se můžeme dostat do zdravotnického zařízení a zvláště v exotických zemích je riziko nákazy hepatitidou B násobně vyšší než v ČR. Před cestou postačí dvě dávky, aplikované po měsíci (opět platí, druhá dávka alespoň 14 dní před odjezdem), třetí dávka je aplikována za 6 měsíců od první. Protilátková ochrana je poté doživotní. )

Očkování proti břišnímu tyfu je doporučováno do všech zemí s nižším hygienickým standardem (mj. i státy bývalého Sovětského svazu, Rumunsko…). Způsob přenosu břišního tyfu je podobný jako u hepatitidy A, tedy kontaminovanou vodou, potravinami, nedostatečnou hygienou. Vakcinace se provádí jednou dávkou vakcíny, alespoň 14 dní před odjezdem a je možné ji aplikovat ve stejný den s některou jinou vakcínou. Protilátková ochrana trvá 3 roky.

Očkování proti meningokokovým nákazám je doporučováno i pro ČR, především u dětí a mladých lidí, před cestou do zemí Asie a Afriky je doporučováno všem cestovatelům. V současné době můžeme aplikovat vakcínu proti typu C, nebo bivalentní vakcínu proti typům A+C. Vakcína proti typům A, C, Y, W v současné době není v ČR na trhu. Očkuje se jednou dávkou, protilátková ochrana u polyvalentních vakcín přetrvává 3 roky. Může být aplikována simultánně s některou jinou vakcínou. V posledních letech je zvažováno zavedení povinného očkování proti meningokokovým infekcím do Saúdské Arábie u poutníků do Mekky. Některé zahraniční školy vyžadují před zahájením studijního pobytu očkování proti meningokoku A+C.

Očkování proti choleře doporučujeme při dlouhodobějších pobytech v exotických zemích, zvláště pak u cestovatelů „na vlastní pěst“, kteří budou mít omezenou zásobu kvalitní vody. Součástí vakcíny je také složka působící proti tzv. cestovatelským průjmům (ETEC). V období epidemie bývá očkování vyžadováno (např. Zanzibar). Vakcinace se provádí perorálně formou nápoje nalačno. Podává se ve dvou dávkách v rozmezí 1–6 týdnů. Protilátková ochrana přetrvává 2 roky a revakcinace postačí jednou dávkou.

Očkování proti vzteklině doporučujeme především cestovatelům, kteří plánují cestu za poznáním divoké přírody, nebo pracovníkům různých záchranných stanic a rezervací. V současné době je hlášen největší výskyt vztekliny např. z Indie, Číny (psi) a Peru (netopýři). Vakcinace se provádí třemi dávkami ve schématu 0–7–21 až 28 dní. První revakcinace je po 365 dnech, další revakcinace po 3–5 letech. Pokud dojde k pokousání zvířetem, musí i naočkovaný jedinec vyhledat lékařskou pomoc a bude přeočkován již pouze dvěma dávkami a vyhne se aplikaci imunoglobulinu, který může vyvolat sérovou nemoc.

Očkování proti klíšťové encefalitidě je vhodné pro všechny věkové kategorie nejen v ČR, ale po celé Evropě, zvláště pak do Ruska. Očkování je možné během celého roku, zimní měsíce jsou pro základní očkování nejvhodnější. Dostatečná hladina protilátek je už po druhé dávce, která se podává za 1 až 3 měsíce po první, třetí dávka se podává za 5 až 12 měsíců po dávce druhé. Revakcinace postačí jednou dávkou za 3 až 5 let.

Očkování proti tetanu je v České republice běžné od dětství a každý jedinec by měl dbát na to, aby byl pravidelně přeočkováván. V současné době se revakcinace provádí po 15 letech, nad 60 let věku po 10 letech. Každý cestovatel by měl vědět, kdy naposledy byl přeočkován, aby byla případná revakcinace naplánována do schématu jeho očkování před cestou.

Přeočkování proti dětské přenosné obrně je doporučováno osobám nad 30 let věku před plánovaným dlouhodobým pobytem v zemích s výskytem. Revakcinace se provádí jednou dávkou vakcíny v injekční formě.

Přeočkování proti záškrtu je doporučováno osobám nad 40 let věku, především do zemí, kde se onemocnění vyskytuje (např. Rusko, asijské, africké státy). Revakcinace se provádí jednou dávkou a je možné podat kombinovanou vakcínu proti záškrtu a tetanu.

Povinná očkování

Očkování proti žluté zimnici je zatím jediné povinné očkování. Je vyžadováno téměř do všech zemí rovníkové Afriky a některých států Jižní Ameriky. V některých zemích je vyžadováno při příjezdu ze země s výskytem žluté zimnice (stačí pouhé mezipřistání v zemi s výskytem žluté zimnice). V obou případech je nutné mít certifikát o vakcinaci v mezinárodním očkovacím průkazu, certifikát nabývá platnosti 10. den od aplikace. Pokud není cestovatel naočkován, je nucen podstoupit vakcinaci na letišti v příslušné zemi, což je spojeno s velkým rizikem přenosu hepatitid nebo HIV. Bohužel, ani cestovní kanceláře nejsou mnohdy dostatečně informovány a své klienty na tuto skutečnost neupozorní. Vakcinace se provádí jednou dávkou živé vakcíny (měsíc po aplikaci živé vakcíny se nesmí aplikovat jiná vakcína), protilátková ochrana přetrvává 10 let, certifikát pozbývá platnosti přesně za 10 let. Žlutá zimnice je onemocnění virového původu, které je až v 50 % případů smrtelné. Vektorem přenosu jsou denní komáři rodu Aedes.

Malárie je závažné parazitární onemocnění, způsobené plasmodii, vektorem přenosu je noční komár rodu Anopheles. Vyskytuje se endemicky v Africe, Asii i Americe a na některých ostrovech. Vakcína proti malárii je stále ve stadiu výzkumu, proti malárii se lze chránit preventivně chemoprofylaxí, tedy preventivním užíváním antimalarik a zároveň důkladným používáním repelentů. Podle druhu plasmodia, vyskytujícího se v dané oblasti a podle zdravotního stavu klienta jsou předepsána ta nejvhodnější antimalarika. Léky se začínají užívat před vstupem do malarické oblasti a dobírají se ještě po návratu. Při podezření, že klient i přes užívání profylaxe onemocněl, je vhodné co nejrychleji navštívit lékaře v místě pobytu a po návratu domů podstoupit vyšetření ve zdravotnickém zařízení, které se specializuje na tropické nemoci.

Obecná doporučení k očkování

Klient, který přichází na očkování, by měl být bez známek akutního infektu, minimálně týden po proběhlé viróze, od poslední dávky antibiotik by mělo uplynout alespoň 14 dní. Některé vakcíny je možné aplikovat simultánně v jeden den, ale máme-li dostatek času do odjezdu, je vhodné očkovat jednotlivě s odstupem 14 dní. Poslední vakcinace by měla proběhnout 14 dní před odjezdem, aby byla hladina protilátek dostatečná.

Jako poslední očkujeme většinou proti žluté zimnici, a to nejpozději 10 dní před vstupem do endemické oblasti, kvůli platnosti certifikátu. Po aplikaci „živé vakcíny“ (žlutá zimnice) nesmí proběhnout další vakcinace dříve než za měsíc. Po jakémkoli očkování je vhodné dodržovat dva dny klidový režim, nepřetěžovat organismus nadměrnou zátěží, stresem, nepožívat alkohol. Každé očkování může mít vedlejší reakce, nejčastěji se projevuje únava, bolest hlavy, zvýšená teplota. Během dvou až tří dnů zpravidla odezní.

Obecná doporučení k cestování

Používat zásadně balenou pitnou vodu i na čištění zubů. Ovoce a zeleninu pouze oloupanou nebo uvařenou, nejíst tzv. plody moře. Nedávat si do nápojů led. V exotických zemích se vyskytuje několik dalších onemocnění, která přenáší hmyz a není proti nim žádné očkování ani chemoprofylaxe. Proto je doporučováno používat repelenty, spát pod moskytiérou impregnovanou insekticidy, navečer nosit světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi. Dovolenou je vhodné plánovat s předstihem a včas se informovat na doporučená, eventuálně povinná očkování, na výskyt malárie.

Některá onemocnění se mohou začít projevovat ještě v průběhu jednoho roku po návratu z exotických krajin. Při jakémkoli onemocnění je nutné upozornit ošetřujícího lékaře na pobyt v dané oblasti.

Rozhodně je nutné široké veřejnosti potenciálním cestovatelům, zdůraznit, aby „nezatracovali“ očkování, je určitě lepší věnovat čas prevenci, než po návratu z vytoužené dovolené léčit následky nemocí, které mohou být trvalé, bohužel někdy i smrtelné. Tato upozornění a doporučení by však v žádném případě neměla zapůsobit jako stresový faktor, cestování není nutné se obávat, vždyť nám zprostředkovává poznávání světa.


SOUHRN

Příspěvek je shrnutím doporučených a povinných očkování před cestou do zahraničí včetně doporučení k očkování i cestování samotnému.

SUMMARY

The article summarizes recommendations for facultative and obligatory immunizations before traveling to a foreign country. It also provides advices on traveling itself.


O autorovi: Blanka Topinková, Oddělení očkování a cestovní medicíny Zdravotní ústav se sídlem v Praze (blankatop@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?