Přejít na obsah

Chronický únavový syndrom

zpět
23.11.2009

Pod poněkud sugestivním názvem chronický únavový syndrom se skrývá velmi nepříjemné onemocnění, na které se sice neumírá, ale pacientovi velmi znepříjemňuje život a vyřazuje ho z práce i z aktivního života, a to někdy na velmi dlouhou dobu.

Chronický únavový syndrom je onemocnění, které se označuje jako multisystémové, protože postihuje najednou mnoho orgánů, což se projevuje psychickými a neurologickými symptomy, narušením hormonálních regulací a podstatným oslabením imunity, zejména antiinfekční imunity.

Příznaky jsou u každého jedince individuální, mohou se projevovat s různou intenzitou, přetrvávat nebo mizet, aby byly vystřídány příznaky zcela odlišnými. Informovaná laická a odborná veřejnost zná pro chronický únavový syndrom zkratku CFS (z anglického označení Chronic Fatigue Syndrome). Tento termín se v současné době používá nejčastěji. Někdy se lze ještě setkat s dalšími názvy, které jsou však často méně přesné, odvozené buď podle nemoci, která CFS vyvolala, nebo podle hlavních doprovodných příznaků.

CFS, tedy chronický únavový syndrom, postihuje dospělé osoby středního věku, převážně, ale ne výlučně, ženy. Většinou jde o lidi, kteří než onemocněli, většinou infekční chorobou, byli velmi pracovití a činorodí. Pro správnou diagnózu CFS musí nemocný splnit dvě základní kritéria: příznaky se musejí vyskytovat nejméně čtyři najednou a musejí přetrvávat dlouhodobě (nejméně půl roku, i déle).

Jde hlavně o těžkou únavu, vyčerpání sil i duševní energie, svalové a kloubní bolesti, bolesti hlavy, nekvalitní spánek, poruchy krátkodobé paměti a narušení schopnosti koncentrace. Typické pro CFS je, že začíná náhle, během několika hodin, maximálně dnů. Únavový stav je doprovázen symptomy, které mohou být pro nemocného daleko nepříjemnější než sama únava, například když dojde k takovému oslabení, že pacient není schopen udržovat správné držení těla.

Přestože řada nemocí má jako doprovodný příznak únavu, průběh CFS je přes všechnu pestrost příznaků tak specifický, že by se toto onemocnění nemělo zaměňovat za jinou chorobu nebo jen pouhou únavu, což se často při diagnostice děje.

Toto onemocnění může trvat mnoho měsíců i několik let, v řadě případů přetrvává po zbytek života. Protože žádný původce nemoci nebyl doposud identifikován, není léčba jednoznačná, a nejsou k dispozici ani diagnostické testy, které by mohly léčbu optimalizovat a uspíšit.

Ohlédnutí do historie

Lékaři zaznamenávali onemocnění odpovídající dnešní diagnóze CFS již od roku 1700. V roce 1869 podrobně popsal neurolog G. M. Beard onemocnění, jehož hlavními příznaky byla únava, bolesti hlavy, ustrašenost, deprese a celkové vyčerpání, a nazval je neurastenie. Význačný americký psycholog a filozof W. James toto onemocnění zpopularizoval pod přezdívkou „amerikanitida“, protože těmito příznaky trpěli zvláště Američané.

Roku 1938 popsal A. Gilliam onemocnění připomínající poliomyelitidu nebo myalgickou encefalomyelitidu (zánět mozku a míchy se svalovými bolestmi), které o čtyři roky dříve postihlo nemocniční personál v Los Angeles. Stěžejní studie o této nemoci byly vydány v roce 1959 sirem D.

Achesonem v americkém renomovaném lékařském časopise pod názvem „Klinický syndrom různě nazývaný jako benigní (nezhoubná) myalgická encefalomyelitida, Islandská nemoc a epidemická neuromyastenie“. V roce 1962 bylo onemocnění poprvé zmíněno v učebnici neurologie a v roce 1969 je zařadila Světová zdravotnická organizace mezi neurologické poruchy.

Britská Královská lékařská společnost ho uznala jako samostatnou chorobu v roce 1978. Teprve o deset let později britské ministerstvo zdraví a sociálních věcí spolu s Královskou lékařskou společností a Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí v Atlantě potvrzuje CFS jako únavové onemocnění. V Mezinárodní klasifikaci nemocí se název CFS objevuje až v roce 1994 jako termín rovnocenný myalgické encefalomyelitidě a postvirovému únavovému syndromu v kategorii neurologických onemocnění.

Hlavní příznaky

Nemocní s chronickým únavovým syndromem udávají velmi pestrý obraz příznaků, jejichž intenzita kolísá od mírných po těžké, které postihují převážně pohybový aparát, trávení, krevněoběhový systém a dýchání, imunitu, nervovou koordinaci a psychiku.

Intenzita symptomů se může u různých pacientů velmi lišit. Někteří mohou vést téměř normální život, jiní jsou zcela připoutáni na lůžko a musí být o ně pečováno. Avšak i ti pacienti, u nichž je průběh CFS lehký, jsou donuceni drasticky snížit svoje aktivity, zejména sportovní, které měli před onemocněním.

* Lze mezi nimi nalézt řadu známých sportovců, herců a hudebníků. Jiní nejsou schopni vykonávat své zaměstnání na plný úvazek.

Důležitým diagnostickým znakem CFS je rapidní nástup příznaků. Řada lidí si dokonce vzpomíná na den a hodinu, kdy u nich onemocnění propuklo. Často je nástup CFS podmíněn jiným onemocněním, nebo vystavením se určitému alergenu (úpornou rýmou a kýcháním jako reakcí na nátěrové materiály, nebo domácí zvíře, prašné prostředí apod.).

Jiní pacienti udávají, že onemocnění začalo náhle po očkování, často kombinovanou vakcínou proti hepatitidě B. V řadě dalších nemocí jako vyvolavatelů CFS figuruje na předním místě borrelióza, kdy se akutní příznaky onemocnění klinicky přesunou do CFS. Tento názor však nesdílejí někteří specialisté, a teprve další výzkumy mohou přinést objasnění vztahu lymeské borreliózy a následného CFS.

Rychlý nástup CFS však nemusí být absolutním pravidlem. Mnozí uvádějí, že se u nich příznaky CFS plíživě vyvíjely po měsíce, dokonce léta. Tito lidé si často namlouvají, že to je jen slabá indispozice vyvolaná nějakou stresující situací a která za krátkou dobu přejde. Někteří vyhledají lékaře, když poznají, že stresová situace už skončila, ale příznaky přetrvávají. Nemocní, u nichž je průběh CFS lehčí, zůstávají neléčeni, protože tomu nepřisuzují takovou důležitost, aby šli k lékaři.

Příčiny nemoci

Pátráme-li po příčinách chronického únavového syndromu, je nutno předeslat, že jeho vyvolavatelé a příčiny vzniku této choroby nejsou doposud s přesvědčující jistotou známy. Bude zapotřebí dalších výzkumů, které by objektivně zvážily podíl jednotlivých faktorů, které se na vzniku nemoci spoluúčastní.

CFS v převažující řadě případů propukne po předchozím infekčním onemocnění a protože příznaky doprovázející CFS připomínají vleklé virové onemocnění, pokládá se za velmi pravděpodobné, že CFS má virový původ.

Obraz nemocného vypadá, jako by se jeho organismus a hlavně imunitní systém nedovedly zbavit původce choroby a regenerovat funkce organismu do normálního stavu. Jako vyvolavatelé předchozího onemocnění, které vyúsťufoto: je do CFS, se podezřívají původci některých bakteriálních chorob (borrelióza, brucelóza, tularemie aj.).

Mnozí specialisté se přiklánějí k názoru, že příčinou chronického únavového syndromu je selhání imunity. Není ovšem bez zajímavosti, že doposud nebylo potvrzeno, že za příčinu onemocnění by měl být odpovědný nedostatečně fungující imunitní systém. I když byla u pacientů zjištěna řada imunologických funkčních abnormalit, žádná ze studií, kterých bylo nepočítaně, nepřinesla jediný důkaz, že by některá z imunitních funkcí byla tak podstatně zeslabena, aby sama mohla chorobu vyvolat.

Přesto není do budoucnosti nějaké selhání imunity jako jedna z příčin únavového syndromu vyloučeno, protože tato problematika je velmi komplexní a ne zcela vše je v tomto oboru známo. Nedávno provedené genetické analýzy u nemocných zjistily nedostatečnou expresi genů, které regulují energetický metabolismus a spotřebu kyslíku ve tkáních.

Funkční projev genů se ještě snižuje, jsou-li pacienti vystaveni větší námaze. To by vysvětlovalo, proč se po námaze prohlubují symptomy CFS i to, čím je tato větší a čím déle trvá, tím markantnější jsou doprovodné příznaky, a rovněž trvá delší dobu, než se zpětně normalizují.

Výskyt on emocnění a epidemie

Postiženi mohou být lidé prakticky od puberty v každém věku, i když nejvíce je to populace ve věku mezi čtyřiceti až padesáti lety, a to všech ras i sociálních vrstev. Pokrevní příbuzní lidí, u nichž se symptomy CFS projevily, jsou k tomuto onemocnění náchylnější. Ženy však trpí CFS čtyřikrát častěji než muži. Ve statistikách rozvinutých států, jako je USA, se uvádí, že chorobou trpí 75 až 450 lidí na 100 000 obyvatel, přičemž 80 % případů zůstává nediagnostikováno.

I když chybějí přímé důkazy, že CFS se může přenášet jako infekční nemoc, v minulosti byl často zaznamenán jeho hromadný výskyt, a to v různých zemích. Epidemická vzplanutí tohoto netypického, a tudíž nesnadno kategorizovatelného onemocnění byla zmatečně označována jako „abortivní poliomyelitis“, „encefalitis“, „tajemné onemocnění podobné poliomyelitis“, „epidemická neuromyastenie“ a jiné.

Léčba choroby

Specifická léčba chronického únavového syndromu dosud není známa. Jediné, jak je možné nemoc léčit, je vzít v úvahu nejzávažnější projevy a snažit se je zmírnit postupy, které rovněž musejí respektovat zdravotní stav i zvyklosti pacienta.

Doporučuje se zejména: zmírnit denní aktivity, vyhnout se nadměrné fyzické námaze a stresovým situacím, přičemž si pacient musí být vědom, že přílišný odpočinek přináší zhoršení příznaků a prodlužuje trvání nemoci. Dále si zvyknout na pravidelné cvičení, nejlépe pod dozorem zkušeného fyzioterapeuta. Užitečné je trénovat duševní činnost a paměť, naučit se tzv. „pozitivnímu myšlení“ a bojovat proti ustrašenosti a depresivním stavům, zde je možno aplikovat pomocnou léčbu antidepresivy.

Užitečné je nastavit pravidelný rytmus spánku, pomáhá vynechat spánek přes den a nekonzumovat nápoje a potraviny obsahující kofein a jiné energizující látky (kola, taurin apod.). Rovněž je vhodné léčit alergické projevy antihistaminiky a na závratě aplikovat léky pro normalizaci nízkého krevního tlaku.

Strava nemocného by měla být kaloricky vyvážená a obsahovat správnou skladbu nutričních složek (vitaminů, antioxidantů, stopových prvků). Vyloučit by se měly zejména salicyláty a glutamát. Velmi důležité je, aby se nemocný vyhýbal zatěžujícímu (hluk, extrémní teploty) a znečištěnému prostředí (prach, alergeny, průmyslové kontaminanty).

Komplexně ani cíleně nelze dosud chronický únavový syndrom léčit. Nelze ani přesněji odhadnout, jak dlouho bude nemoc trvat. Z řady statistik lze odvodit jen velmi průměrné odhady o délce onemocnění, a kolik nemocných se uzdravuje: asi 10 % nemocných se uzdraví do roka, 30 % do dvou let, ale téměř u 50 % pacientů přetrvávají příznaky tři až deset let. V některých případech trvá nemoc celá desetiletí.

Chronický únavový syndrom je komplexní onemocnění, které se obtížně diagnostikuje i léčí. Dosud neznáme nejen přímé původce, ale nebyla nalezena ani vhodná, natož úspěšná metoda léčby. Přestože bylo vyzkoušeno mnoho přístupů a aplikováno mnoho léků, nelze v současné době doporučit více než psychické zklidnění a úpravu životosprávy.

Příznaky onemocnění

I. únava hluboká mentální i fyzická vyčerpanost, nevysvětlitelná svalová slabost zhoršující se po byť jen lehké námaze, kterou nelze ani delším odpočinkem zcela odstranit

II. bolest bolesti svalů, celková svalová nepohoda (myalgie) generalizovaná bolestivost nebo ztuhlost na více místech těla („ranní ztuhlost“) stěhující se bolesti kloubů (atralgie) bez otoků a zarudnutí, které mohou být přechodné dlouhodobá bolest hlavy zduřené a bolestivé mízní uzliny (lymfadenopatie) bolesti hrdla (faryngitida), břišní bolesti, často syndrom dráždivého tračníku bolesti očí, kostí, varlat neuralgie, „bolestivá kůže“ bolesti v hrudníku přisuzované postižení drobných cév (mikrovaskulopatie) bolesti srdce vyplývající z postižení srdeční svaloviny (kardiomyopatie) bolestivý zrychlený tep (tachykardie)

III. kognitivní potíže zapomnětlivost, zmatenost obtížné myšlení a soustředění, mentální „únava“, „zamlžený mozek“ poruchy až ztráta řeči, ztížené chápání, ztráta orientace poruchy krátkodobé paměti (nikoli dlouhodobé)

IV. přecitlivělost na světlo (fotofobie) a zvuk neadekvátní reakce na kontaminující látky vody, potravy a prostředí – syndrom mnohočetné chemické přecitlivělosti alergická reakce na složky léků, potravin, vůní (parfémů)

V. porušené vnímání teploty pocity přílišného horka nebo chladu (postižení hypotalamu regulujícího tělesnou teplotu) zvýšená teplota mezi 37,5–38,6 °C doprovázená pocením nebo zimnicí

VI. narušení spánku „neobčerstvující spánek“, bezesný spánek, naopak „živé sny“, vyčerpávající nespavost

VII. psychické problémy citová nevyrovnanost, citové vyhasnutí popudlivost, podrážděnost ustrašenost, deprese

VIII. poruchy autonomního nervstva a hormonální regulace zmenšený objem krve problém udržet rovnováhu, závratě, „zatemnění“ zvláště po rychlém vzpřímení abnormální metabolismus vazopresinu, snížení činnosti štítné žlázy, nízké hladiny testosteronu, růstového hormonu snížená sekrece kortizolu (snížená schopnost vyrovnat se s emočním a fyziologickým stresem)

Zásady, které by měl nemocný dodržovat Bojujte proti stresu! Vyhýbejte se psychické i fyzické zátěži! Relaxujte každý den ve vhodnou dobu! Najděte si vhodné koníčky! Spěte dostatečně dlouho! Uvědomte si, že spánek je základ! Spěte dostatečně dlouho, choďte spát a vstávejte v pravidelnou dobu! Omezte spánek ve dne! Pravidelně cvičte!

Mírné cvičení zeslabuje příznaky nemoci. Velmi prospívá chůze, jízda na kole a hlavně plavání. Poraďte se s fyzioterapeutem a vypracujte si svůj systém cviků! Zklidněte se! Nepřepínejte své síly! Uvědomte si, že přílišná námaha zesiluje symptomy nemoci! Naučte se jíst zdravě! Jezte vyváženou stravu a pijte dostatečné množství tekutin! Vyhýbejte se přejídání, kofeinu a nikotinu.


Připravil: RNDr. Petr Šíma, CSc., Mikrobiologický ústav v. v. i., AV ČR, Prah

Klíčová slova

Autoři

RNDr. Petr Šíma, CSc.

Komentovat článek: Chronický únavový syndrom

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Chronický únavový syndrom

Komentáře

dalších 12 komentářů
Adam Lamberk  | 11. 11. 2013 14:14

Souhlasím s příspěvkem paní Lenky Králové a připojuji se k poděkování pro pana doktora Petra Šímu. Také trpím CFS, v současné době jsem bez jakýchkoliv příjmů a navíc v důsledku ztráty zaměstnání i bez trvalého bydliště. Nepodařili se mi dosud najít lékaře, který by byl ochoten se mým problémem opravdu zabývat. Sociální odbor moje situace naprosto nezajímá, jediná jejich "pomoc" je ta, že mi nabídli bydlení v asylovém domě společně s drogově závislými nebo kriminálními živly. Velmi jim tímto dodatečně děkuji za jejich opravdový zájem a nepostradatelnou pomoc člověku v nouzi ;-) Vážený pane doktore, budu Vám velmi vděčen za Váš tip na nějaké odborné pracoviště, které se bude mojí situací zabývat a pokusí se vyřešit můj problém. Zatím jsem všude narazil pouze na odmítavý postoj a nezájem.

Eva chronický únavový syndrom  | 4. 11. 2013 12:50

Dobry den Mirku, odkaz na lecbu CFS bohuzel nefunguje, stranky byly zruseny, mohl byste ve strucnosti popsat co se Vam osvedcilo?

Lenka Králová Upozornění  | 9. 01. 2013 14:42

Můj příspěvek nebyl přidán do diskuse Lékárníci apelují na ministra: ať poplatky vybírají všechny lékárny. Příspěvek byl přidán k článku o problematice chronický únavový syndrom publikovaný v ZN panem RNDr. Petrem Šímou, CSc., Mikrobiologický ústav v. v. i., AV ČR, Praha.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné

Medical Services

Komplexní edukační servis ve zdravotnictví

více informací

NOVÝ E-SHOP s medicínskou literaturou