Přejít na obsah

Endokrinní systém

zpět
21.6.2010

Endokrinní systém, označovaný též jako soustava žláz s vnitřní sekrecí, se společně s nervovým systémem podílí na řízení funkcí lidského organismu. Oba řídicí systémy spolu vzájemně komunikují a ovlivňují se.

ilustrační foto
zvětšitilustrační foto
Autor: zdn

ilustrační foto | Autor: zdn

 

Žlázy s vnitřní sekrecí produkují a vylučují do krve chemické posly – hormony, které jsou krví přenášeny k tkáním a orgánům, na něž působí. Aby mohly hormony cílové buňky ovlivnit, musejí se nejprve navázat na receptor, což si můžeme představit jako zapadnutí klíče do zámku. Navázáním se spustí kaskáda dějů se specifickým účinkem v buňce. Endokrinní systém se také významně podílí na udržování stálosti vnitřního prostředí.

Poruchy endokrinního systému

Mezi nejběžnější poruchy endokrinního systému patří cukrovka a onemocnění štítné žlázy. Poruchy jsou způsobeny záněty, vrozenými vadami, nádory, vadou enzymů a jejich receptorů, popř. nutričním deficitem. Snížení funkce endokrinních žláz (hypofunkce) se může vyskytnout jako následek snížené sekrece (vylučování hormonů do krve), nevyvinutí žlázy nebo poškození buněk žlázy, která je při autoimunitním zánětu napadena imunitním systémem. Zvýšení funkce endokrinních žláz (hyperfunkce) může být důsledkem zvýšené tvorby hormonů, ztráty tlumících regulačních mechanismů nebo zvýšené stimulace žlázy. Příčinou také může být zmnožení buněk nádorovými procesy.

Nemoci a jejich léčba

Nemoci endokrinního systému dělíme na: primární, u nichž je příčina přímo v endokrinní žláze, sekundární nebo terciární s příčinou v nadřazených žlázách – v hypothalamu či v hypofýze (podvěsku mozkovém). Endokrinní poruchu mohou signalizovat příznaky: odchylky od normálního růstu, zvýšená únava, psychické změny (deprese, náladovost), poruchy metabolismu, náhlé změny hmotnosti, kožní změny (vyrážky, suchá kůže, zvýšená pigmentace). Léčba závisí na mechanismu vzniku poruchy. Je-li funkce žlázy snížena a hormonu je nedostatek, musí být do těla dodáván (substituován), naopak je-li hormonů v těle nadbytek nebo je jejich účinek příliš silný, musí být blokována jejich tvorba.

Endokrinní žlázy

Hypothalamus se nachází ve spodní části mozku, přímo nad hypofýzou (podvěsek mozkový). Kontroluje uvolňování hormonů hypofýzy do krve prostřednictvím takzvaných mediátorů. Hypofýza pak zastává v endokrinním systému řídící funkci a kontroluje uvolňování dalších hormonů z periferních žláz. Skládá se ze dvou částí: přední a zadní.

Přední část hypofýzy produkuje hormony: Prolaktin (PRL) stimuluje po porodu sekreci mléka. V těhotenství připravuje spolu s estrogeny a progesteronem mléčnou žlázu ke kojení. U mužů působí na růst prostaty. Růstový hormon (GH) stimuluje v dětství růst a je významný pro správný vývoj a růst tkání i orgánů. V dospělosti pomáhá udržovat kostní a svalovou hmotu, ovlivňuje rozložení tuku v těle. Adrenokortikotropin (ACTH) sleduje množství kortizolu uvolňované nadledvinami. Tyreotropin (TSH) ovlivňuje činnost štítné žlázy a zvyšuje v ní tvorbu hormonů, které kontrolují metabolismus, přeměnu energie, růst, vývoj a aktivitu nervového systému. Luteinizační hormon (LH) reguluje hladinu mužských a ženských pohlavních hormonů. Folikuly stimulující hormon (FSH) zahajuje zrání spermií u mužů a ovulaci u žen. Společná činnost LH a FSH zajišťuje normální funkci vaječníků a varlat. V zadní části hypofýzy jsou skladovány dva hormony původem pocházející z hypothalamu: Oxytocin uvolňuje mléko u kojících matek, při porodu zesiluje stahy dělohy. Antidiuretický hormon (ADH) reguluje vodní hospodářství.

Šišinka a další

Šišinka (epifýza) je malá žláza produkující hormon melatonin, důležitý pro udržení biorytmu a pravidelnosti spánku. V noci je hladina melatoninu v krvi výrazně zvýšená. Aktivita šišinky je ovlivněna hypothalamem, který zprostředkovává informace o tom, kolik denního světla dopadá na sítnici. Denní světlo a sluneční svit tedy ovlivňují náš spánek.

Štítná žláza hraje v systému žláz s vnitřní sekrecí významnou roli. Produkuje hormony ovlivňující rychlost látkové přeměny a zvyšující spotřebu kyslíku. Dále reguluje citlivost těla k jiným hormonům, růst a vývoj, též činnost nervového systému. Pro svoji správnou funkci potřebuje štítná žláza jod, aby se mohly vytvořit hormony tyroxin a trijodthyronin. V oblastech s nedostatkem jodu se častěji vyskytuje zvětšení štítné žlázy – struma. Ve štítné žláze jsou také buňky produkující kalcitonin. Tento hormon ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu, podporuje ukládání vápníku do kostí a jejich pevnost. Za štítnou žlázou jsou uložena většinou čtyři příštítná tělíska. Zde jsou tvořeny hormony pomáhající kontrolovat hladinu vápníku a fosforu v krvi. Příštítná tělíska jsou nezbytná pro správný růst a vývoj kostí u rostoucího organismu, v dospělosti pak ovlivňují pevnost kostí. Produkují parathormon (PTH), který urychluje odbourávání vápníku z kostí a zvýšení jeho koncentrace v krvi.

Nadledviny jsou uloženy na horním pólu ledviny a tvoří je 2 části s vnitřní sekrecí: vnější kůra a vnitřní dřeň nadledvin. Kůra nadledvin produkuje hormony glukokortikoidy, mineralokortikoidy a některé pohlavní hormony. Dřeň nadledvin produkuje adrenalin (epinefrin), jenž je vylučován i v nervových zakončeních a noradrenalin (norepinefrin). Jeho zvýšená koncentrace se projevuje vysokým krevním tlakem. Nadbytek hormonů dřeně nadledvin může být způsoben nádorem.

O žláze, která zaniká

Glukokortikoidy (jako je například kortizol) pomáhají řídit hladinu glukózy v těle, ovlivňují metabolismus a regulují odpověď na stres (např. fyzické nebo psychické vypětí či horečka). Jejich nadbytek může vést k cukrovce, vysokému krevnímu tlaku, řídnutí kostí a úbytku svalové hmoty. Mineralokortikoidy (např. aldosteron) kontrolují celkový objem krve a pomáhají řídit krevní tlak působením na ledviny zadržováním sodíku a vody.

Pohlavní hormony (androgeny) produkované kůrou nadledvin jsou důležité u mužů i u žen pro vývoj některých sekundárních pohlavních znaků. Brzlík (thymus) je žláza, jež se v dětství nachází přímo za hrudní kostí. Po narození je brzlík relativně velký, největší je však v pubertě. Během dospívání se zmenšuje, je nahrazován tukovou tkání a postupně zaniká. V dětství je brzlík nezbytný pro vývoj a správnou funkci imunitního systému. Dozrávají tu T lymfocyty, bílé krvinky nezbytné pro specifickou imunitní odpověď. V brzlíku jsou vytvářeny i humorální faktory, jež jsou důležité pro vývoj imunitního systému. Cukrovka a slinivka břišní

Slinivka břišní (pankreas) je velká žláza uložená v dutině břišní. Skládá se ze dvou částí. Exokrinní část – produkuje trávicí enzymy, které pomáhají při štěpení tuků, cukrů i sacharidů. Endokrinní část – takzvané Langerhansovy ostrůvky, produkující hormony inzulin a glukagon. Tyto hormony pomáhají v těle udržovat stálou hladinu glukózy (glykemii).

Inzulin pomáhá buňkám využívat glukózu k tvorbě energie. Opačný účinek má hormon glukagon, který způsobí uvolnění glukózy z jater, kde je skladována ve formě glykogenu, do krve. Nejčastější nemocí slinivky břišní je cukrovka – diabetes mellitus. Rozlišujeme více typů diabetu: Diabetes mellitus I. typu, kdy slinivka nevydává do krve dostatek inzulinu. Je to způsobeno tím, že buňky Langerhansových ostrůvků jsou napadeny a ničeny vlastními buňkami imunitního systému (takové procesy se nazývají autoimunitní). Lidé trpící cukrovkou mají větší žízeň, hodně pijí a vylučují velké množství moči. Tento typ cukrovky se častěji vyskytuje už v mladším věku.

Diabetes mellitus II. typu, kdy je inzulinu v krvi zpočátku dostatek, postupně dokonce nadbytek, buňky jsou však k němu necitlivé. Častěji se vyskytuje až po 30. roce života a u obézních lidí. V posledních letech se však výskyt II. typu diabetu posouvá do mladších věkových kategorií a vyskytuje se dokonce také u obézních adolescentů. Diabetes druhého typu lze výrazně zlepšit úpravou životosprávy. Je nutné snížení tělesné hmotnosti, jíst pravidelně a v menších dávkách a nezapomínat na dostatečnou fyzickou aktivitu. Gestační (těhotenský) diabetes souvisí s nadváhou a hormonálními změnami v těhotenství.

Gonády, varlata, vaječníky i tuk

Gonády jsou párové pohlavní žlázy s dvojím účinkem. Zastávají rozmnožovací funkce a jsou nezbytné pro vyzrávání zárodečných buněk, zároveň jsou endokrinními žlázami, které produkují mužské a ženské pohlavní hormony. V šourku jsou uloženy párové žlázy – varlata (testes), mužské pohlavní žlázy, jež produkují testosteron. Jde o hormon nezbytný ke správnému vývoji chlapeckého těla a k rozvoji sekundárních pohlavních znaků. V pubertě, kdy se chlapec mění v muže, se testosteron podílí na probíhajících tělesných změnách. Vaječníky (ovaria), ženské pohlavní žlázy – dvěma nejdůležitějšími hormony párových pohlavních žláz – vaječníků – jsou estrogen a progesteron, které odpovídají za rozvoj a udržování ženských rysů i za průběh těhotenství. Spolu s hormony hypofýzy také kontrolují menstruační cyklus. Vaječníky dále vytvářejí protein zvaný inhibin, který zabraňuje uvolnění folikuly stimulujícího hormonu z hypofýzy a pomáhá kontrolovat vývoj vajíčka.

V 90. letech minulého století vědci zjistili, že existují také hormony tukové tkáně, která představuje významný endokrinní orgán. Produkuje kolem stovky faktorů s hormonální aktivitou, jež hrají významnou úlohu v metabolických regulacích, řízení příjmu potravy, zánětu a řady dalších dějů. Jedná se zejména o leptin, adiponektin a rezistin.


Hormonální poruchy vyskytující se u dětí

Endokrinologická onemocnění se objevují nejen u dospělých, ale i u dětí. Jejich projevy jsou však samozřejmě odlišné. Na jejich léčbu se specializují pediatričtí endokrinologové, kteří diagnostikují a léčí hormonální poruchy zahrnující růstové problémy, brzkou či zpožděnou pubertu, poruchy štítné žlázy, nesprávnou funkci varlat či vaječníků, diabetes, obezitu a problémy s vitaminem D. Jednání s dětmi musí být především v případech hormonálních poruch s vlivem na výšku či sexuální vývoj velmi citlivé.


O autorovi: MUDr. Veronika Cirmanová, Endokrinologický ústav Praha, foto: shutterstock.com

Klíčová slova

Autoři

MUDr. Veronika Cirmanová

Komentovat článek: Endokrinní systém

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

1 nejnovější komentář k článku Endokrinní systém

Komentáře

1 komentář
sarka dotaz  | 18. 05. 2013 15:05

Dobry den. Chtela jsem se zeptat a pozadat o pomoc. V roce 2001 mi vzali delohu pro rakovinu delozniho cipku. Asi 7 let mam stale nejake zdravotni problemy. Nejdrive to byly asi 2,5 roku bolesti a krece v brise,vypadavani vlasu,lamavost nehtu,nocni prevelka potivost,naladovost,rychly ubytek a zase nadbytek vahy (behem mesice tak o 6kg),nespavost a hlavne jsem se ochlupatila,na tvarich mi vyrostly 2cm dlouhe chlupy aniz bych je nekdy vytrhavavala. Jsou to 2 roky co mi zacal hodne otekat jazyk. Zacinalo to,ze jsem prestala pit horke napoje kvuli spicce jazyka,nejhorsi je to pres noc. Jazykl je mapovity,uprostred je hluboka ryha a spicka jazyka tvrdne. Pod krkem az pod usi je to citlive stipe to jako napr. Kdyz nekdo ji citron,nemuzu si dat bradu na hrudnik. Hodne casto chraptim,mota se mi hlava a brni me predevsim nohy a oteka mi telo. Mam plno vysetreni a vse v poho jen LDL cholesterol mam vyssi a cholesterol v seru je vyssi, HB nizsi a objem ery vyssi. Uz me berou jako hypochondra,coz nejsem. Jinak bych byla v neschopence. Mam rada svou praci,chci jen poprosit o radu. Muze jit o endokrinologicke vysetreni? Rada si ho i zaplatim. Jedna hodna pani doktorka mi ho uz poradila,ale ma doktorka mi doporuceni roztrhala,ze prehanim. Treba je to jen malickost,ale ta malickost mi zneprijemnuje zivot. Je mi 38 let,jsem nekuracka a do dnes casto cvicim. Mam svuj zivot rada. Predem dekuji za odpoved s pozdravem Sarka

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné

Medical Services

Komplexní edukační servis ve zdravotnictví

více informací

NOVÝ E-SHOP s medicínskou literaturou