Přejít na obsah

Když dojde k narušení paměti

zpět
25.10.2010

Poruchy paměti jsou velmi rozšířené, a i když nemusí vždy souviset s problematikou demence, měly by vždy být varovným příznakem a vést nemocného k návštěvě lékaře.

Demence, laicky „skleróza“, zahrnuje mnohem komplexnější poruchu než jen prostou poruchu paměti. Řadí se k ní také neschopnost orientace, myšlení, porozumění, učení, plánování, řeči, neschopnost vyjadřovat se slovy, počítat a tvořit úsudky. Hluboce narušuje celý život postiženého člověka, má velký dopad na jeho blízké okolí a často končívá smrtí – věnujme proto pozornost nejprve právě demenci.

Nejčastější typ demence

Paní S., 72 let, původním povoláním prodavačka, nyní ve starobním důchodu, žijící sama. Rodina si nejprve začala všímat občasných výpadků paměti, které ale považovali za známky běžného stárnutí. Postupně se začala objevovat ztráta orientace ve známém okolí, paní S. těžko nacházela cestu do nedalekého obchodu, na poštu i k lékaři.

Selhávala v běžných domácích činnostech, zapomínala postupy vaření i praní v pračce, postupně začala vynechávat užívání léků, nedodržovala diabetickou dietu, přidávaly se potíže s udržováním hygieny, začala se stupňovat i podezíravost vůči okolí a objevily se pocity úzkosti. Paní S. odvezla záchranka, když z balkonu vlastního bytu vykřikovala, že jí sousedé usilují o život a přitom neví, kde je, a nemůže najít cestu domů. Po hospitalizaci v psychiatrické léčebně jí byla stanovena diagnóza Alzheimerovy choroby a zahájena terapie.

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demencí starých lidí. Tvoří 50–70 procent ze všech syndromů demence, které mohou mít přes 60 různých příčin. Jde o degenerativní chorobu mozku, jejíž přesnou příčinu dosud neznáme. Patrné je u ní prokazatelné ukládání abnormální bílkoviny a degenerace mozkových buněk, následkem čehož se zmenšuje objem mozkové tkáně a dochází k postupné ztrátě duševních schopností. Začátek choroby je však nenápadný a obvykle nebývá okolím ani rodinou pacienta rozeznán.

Od zapomínání k vyhasínání životních funkcí

Prvním projevem bývá zapomnětlivost. Postupně se přidružuje porucha orientace a neschopnost správného hodnocení okolní reality. V této fázi se může objevit také depresivní ladění, protože nemocný ztrácí pocit životní jistoty, postupně se rozvíjejí poruchy řeči, tzn. obtížné vyjadřování, neschopnost pojmenovat předměty, nahrazování zapomenutých slov jinými s odlišným významem (tzv. konfabulace) až nakonec dochází k deformaci slov a ztrátě jejich srozumitelnosti (fatické poruchy).

Nemocní začínají opakovat stále tytéž bezúčelné úkony a pohyby (apraxie a pohybové stereotypie). Dochází i k poruše plánování a návratu projevů z raných vývojových stadií, které způsobují například problémy s dodržováním osobní hygieny. Později se může objevit i agrese a tzv. psychotické fenomény, což zahrnuje paranoidní ladění, bludné myšlení a různé typy halucinací. V posledních etapách nemoci dochází ke kompletnímu narušení všech psychických funkcí a vyhasínání i dalších životních funkcí – nemocný přestává chodit, odmítá přijímat stravu i tekutiny. Často umírá na plicní nebo močovou infekci či tromboembolickou příhodu.

Vaskulární demence

Paní N., 87 let, nyní ve starobním důchodu, dříve učitelka hudby, žijící posledních několik let v domově důchodců. Léčena pro vysoký tlak a diabetes mellitus 2. typu, v chorobopisu má také centrální mozkovou příhodu před dvěma lety. Od té doby trpí lehkou obrnou levé poloviny těla a pohybuje se převážně pomocí chodítka.

Až donedávna byl pobyt v domově pro seniory vcelku bezproblémový, personál si všímal pouze poruch paměti odpovídajících věku, jinak se paní ráda zúčastňovala společenských aktivit a ve volných chvílích si četla. Zhruba před dvěma měsíci se u ní v noci objevil masivní neklid – bouchala pěstmi do postranic postele a křičela, že má v posteli poházené mrtvé ptáky a hmyz, byla agresivní vůči personálu a nedala se zklidnit. Rychlou záchrannou službou byla převezena do psychiatrické léčebny, kde se po zaléčení velmi podivuje nad tím, co říkala, a na nic si nepamatuje. Byla u ní stanovena diagnóza vaskulární demence.

Vaskulární demence (také multiinfarktová) je druhým nejčastějším typem demence (výskyt 10–15 procent z celkového počtu postižených) a je způsobená ucpáním malých cév v mozku. Nedostatečné okysličování mozku vede k odumírání mozkové tkáně. Tento typ demence se vyznačuje náhlým začátkem a vývojem ve formě skoků s akutními zhoršeními. Většinou zůstává zachován kritický náhled na onemocnění, úsudek i logické myšlení, postupně však se prohlubují poruchy paměti, pacient začíná mít potíže s rozhodováním.

Při jinak celkově dobře zachovalé osobnosti se objevuje emoční labilita, časté jsou přidružené neurologické poruchy, jako například jednostranná spastická slabost končetin, porucha zorného pole či koordinace pohybů. Rizikovým faktorem je ateroskleróza a vysoký krevní tlak (hypertenze). Pro vysvětlení – spastická chůze se projevuje namáhavým pohybem nohy a jejím obtížným ohýbáním zejména v koleně (noha je jakoby přilepená k podložce).

Jiné typy demencí

Třetím nejčastějším typem demencí jsou demence sekundární, které jsou projevem řady nemocí a poruch, jako například demence po úrazech hlavy, u mozkových nádorů a metastatickém postižení mozku, demence při zánětech mozku (například také při infekci HIV), při neurologických poruchách, jako je Parkinsonova choroba, Huntingtonova chorea, roztroušená skleróza, epilepsie a jiné.

Z metabolických příčin dochází k demenci například při ledvinném či jaterním selhávání, při anemii těžkého stupně, při deficitu vitaminu B12 nebo kyseliny listové, při endokrinních onemocněních štítné žlázy a nadledvin. Časté jsou také demence vznikající v důsledku působení užívaných léků (farmakogenní), zde je třeba zdůraznit například i vliv hypnotik a analgetik, která jsou často nadužívána, přičemž málokdo pomýšlí na jejich nežádoucí účinky.

Zvláštní kapitolou jsou demence vznikající při intoxikacích, kam kromě intoxikací těžkými kovy a CO (oxidem uhelnatým) patří také alkoholová demence, která není v našich podmínkách nijak vzácným jevem. Následkem chronického požívání alkoholu se může objevit i Wernickeho-Korsakovův syndrom, který je kromě demence charakterizován i abnormálními pohyby očí, vratkou chůzí, zmateností a neklidem. Bez rychlého zahájení léčby může dojít až ke kómatu a následné smrti.

Další poruchy paměti

Mezi další poruchy paměti patří běžné zapomínání u stárnoucích lidí, které je fyziologické a nevybočuje z normy, tzv. alkoholická „okénka“, deliria bez syndromu demence, musíme pomýšlet i na přechodné poruchy paměti po zánětech mozku a mozkových blan, po mozkových příhodách, úrazech, intoxikacích, neurochirurgických operacích, mozkových tumorech, častá je také tzv. pseudodemence, objevující se při depresivním onemocnění či pokles intelektu při chronické schizofrenii a nesmíme zapomenout ani na psychogenní amnézie, kdy dochází ke ztrátě paměti týkající se hluboce traumatických zážitků – například týrání, zneužívání, dopravní nehody nebo živelní katastrofy.

Možnosti léčby

V případě ambulantní či lůžkové péče o pacienta s poruchou paměti patří mezi nejčastější postupy léčba farmakologická, která vychází především z příčiny narušené paměti. Například u vaskulární demence je třeba dobře zaléčit vysoký krevní tlak a podávat acylpyrin, při infekcích mozku se podávají antibiotika, při deficitu vitaminů je třeba organismu chybějící látky doplnit a podobně. Po úrazech mozku, otravách atd. se podávají tzv. kognitiva (skupina látek příznivě ovlivňujících chorobu).

V případě degenerativních demencí, jako je demence Alzheimerova typu, zatím neexistují léky, které by ji dokázaly zcela zastavit, ale k dispozici máme takové, které její progresi na určitou dobu stabilizují. Léčba doprovodných poruch nálad, případných psychotických příznaků (bludy, halucinace) a poruch chování patří do kompetence psychiatra a zahrnuje terapii tzv. antipsychotiky a antidepresivy a v krajním případě anxiolytiky (pro léčbu úzkosti) či hypnotiky (při poruchách spánku), která jsou bohužel často návyková a narušují paměť, proto je třeba užívat je pouze po nezbytně dlouhou dobu, nebo vybírat nenávykové preparáty či léky z jiné skupiny s podobnými účinky a přitom nižšími riziky.

Velmi důležitý je zároveň trénink kognitivních funkcí, kdy trénujeme paměť, pozornost, orientaci atd. formou nejrůznějších kvízů, hádanek, křížovek a jiných doplňovaček, které je dobré používat i jako prevenci syndromu demence. Obecně se snažíme nemocnému vytvořit podnětné prostředí, ve kterém není těžké se zorientovat. Je důležité strukturovat mu denní činnosti a podporovat ho, aby neztrácel jistotu. V případě syndromu demence je dobré využít nabídky pečovatelské služby či domácí agentury sester, při další progresi stavu je již často nutné postiženého člověka umístit do specializovaného zařízení. Bližší informace o službách pro seniory lze nalézt také na webových stránkách www. gerontologie. cz

Paměť není jen jedna

Krátkodobá paměť uchovává informace sekundy až minuty, s její pomocí řešíme aktuálně nastolené problémy. Zvláštním typem je paměť senzorická, kdy jde o jakési zásobníky informací získaných smysly. Známe ale také paměť dlouhodobou, uchovávající důležité informace získané v průběhu života. Paměť je funkcí mozku a příznaky její lehké poruchy lze léčit například přípravky osahující piracetam, lecitin nebo výtažky z gingko biloba.


O autorovi: MUDr. Kateřina Duchoňová, Psychiatrická léčebna Kosmonosy

Klíčová slova

Autoři

MUDr. Kateřina Duchoňová

Komentovat článek: Když dojde k narušení paměti

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné

Medical Services

Komplexní edukační servis ve zdravotnictví

více informací

NOVÝ E-SHOP s medicínskou literaturou