Přejít na obsah

Kojenci a potravinové alergie

zpět
9.5.2011

Potravinová alergie postihuje 6–8 procent dětí v kojeneckém a batolecím věku, později výskyt klesá na 2 procenta dětské populace. Třetina dětí s atopickým ekzémem má i potravinou alergii a existuje také spojení astmatu a potravinové alergie.

Matka a dítě
zvětšitMatka a dítě
Autor: ZDN

Matka a dítě | Autor: ZDN

 

V současnosti jsou k výživě kojence zaujímány následující odborné postoje, podpořené studiemi:

• Kojení je považováno za optimální způsob výživy v prvních měsících života dítěte. Z hlediska prevence alergie jsou však výsledky studií rozdílné, od průkazu ochranného efektu přes neutrální až k průkazu zvýšeného rizika. To zřejmě souvisí s rozdílným složením mateřského mléka a také výživou kojící matky. Je tedy potřeba situaci posuzovat individuálně.

• Výživa umělým kojeneckým mlékem. V současné době je doporučováno podávat dětem se zvýšeným rizikem alergie (alespoň jeden rodič nebo sourozenec je alergik) hydrolyzované kojenecké formule (HA). Zatím není důkaz pro lepší efekt hydrolyzovaných formulí ve srovnání s kojením a ne ve všech studiích byl prokázán ochranný efekt těchto mlék ve srovnání s běžnými kojeneckými mléky. Pro podávání hydrolyzovaných formulí je proto třeba volit tu, u které byl ochranný efekt prokázán v objektivní studii. V případě manifestované alergie na bílkovinu kravského mléka je však užití HA mléka nedostatečné a je třeba podávat mléka s vysokým štěpením mléčné bílkoviny, která předepisuje na recept pediatr nebo alergolog.

• Doba zavádění nemléčných porcí do výživy kojence – je doporučováno začít je podávat od 17. do 26. týdne života, individuálně podle prospívání dítěte. Studie potvrzují nižší výskyt alergií na pšenici a vejce ve srovnání s pozdějším podáním těchto potravin. Oddalování podání potravin, včetně těch, které byly dříve považovány za potenciálně alergenní, nemá ochranný efekt a zvyšuje riziko rozvoje alergie.

• Podávání prebiotik a probiotik. Některé práce prokazují příznivý efekt ve vztahu k atopickému ekzému. Celkově však nejsou jasné důkazy o ochranném efektu ve vztahu k alergiím. Prebiotika a probiotika jsou však považována za nadějné látky pro příznivé ovlivňování imunitního vývoje kojence. Je popsán příznivý efekt některých probiotik na průběh virových průjmů.

Závěrem

Kojení je považováno za ideální způsob výživy kojenců, jeho vliv na prevenci alergických onemocnění však není jednoznačně prokázán. Užívání HA mlék pro výživu uměle živených kojenců jako prevence alergie je v našich podmínkách obvyklé u dětí se zvýšeným rizikem alergie. Nejsou však zcela jednoznačné důkazy pro tuto praxi. Nové poznatky o rozvoji imunologické tolerance vedou lékaře k doporučení začít nabízet nemléčné porce stravy v období od 5. do 6. měsíce věku dítěte.


Projevy nastupují rychle

Strava, na kterou má tělo alergickou reakci, způsobí aktivaci imunitního systému. Alergikův imunitní systém začne v obraně proti určité složce potraviny produkovat histamin a další látky, které spustí příznaky alergie. Symptomy se většinou objevují okamžitě nebo do jedné hodiny po požití takové stravy.

Klíčová slova

Autoři

Pavel Fruhauf

Související články

26.4. Alergie přichází Alergie přichází
0 příspěvků
26.4. Celoroční a sezonní alergická rýma Celoroční a sezonní alergická rýma
0 příspěvků
25.4. Alergie se nevyhýbají ani malým Islanďanům
0 příspěvků
8.2. Kojení indikátorem zdraví matky, ne kojence
0 příspěvků
10.11. Proč ženy kojí
0 příspěvků

Komentovat článek: Kojenci a potravinové alergie

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné

Medical Services

Komplexní edukační servis ve zdravotnictví

více informací

NOVÝ E-SHOP s medicínskou literaturou