Přejít na obsah

Kojení je přirozená výživa

zpět
29.3.2010

Kojení je přirozený děj, předpokládaný a připravovaný organismem matky v průběhu celého jejího života, a zvláště během těhotenství. Jediné, na čem ale opravdu záleží, je, jak časně, často a jak správně bude dítě už od počátku přikládáno k prsu.

ilustrační foto
zvětšitilustrační foto
Autor: zdn

ilustrační foto | Autor: zdn

 

Rozhodnutí kojit své dítě je nejvhodnější volbou výživy pro novorozence a malé kojence. Do konce šestého měsíce je doporučeno kojení výlučné, dále pokračuje do dvou let věku dítěte i déle a do stravy dítěte jsou postupně přidávány nemléčné příkrmy. Mateřské mléko má ideální složení základních živin (bílkovin, tuků, cukrů), chrání dítě obsahem obranných látek před řadou infekcí, snižuje výskyt alergií a svým stále se měnícím složením se přizpůsobuje potřebám rostoucího dítěte. Mateřské mléko je zároveň potravou i lékem.

Co kojení předchází?

Budoucí rodiče by se měli o způsob výživy svého dítěte zajímat dříve, než se dítě narodí. Měli by získat základní znalosti o kojení již v těhotenství. Kvalitní kurzy předporodní přípravy jsou v tomto směru vhodnou formou vzdělání obou rodičů. Matka pak přichází k porodu i ke kojení vybavena „teoreticky“. Praxe, která ji po porodu od prvních minut čeká, potom bude jednodušší.

Součástí péče o těhotnou by mělo být sledování vývoje prsů a tvaru prsních bradavek. V poslední třetině těhotenství by měl být vyšetřen tvar bradavek a jejich „vytažitelnost“. Pokud jsou bradavky málo vytažitelné nebo vpáčené, je možno používáním pomůcky (formovač bradavek) tvar ještě příznivě ovlivnit a předejít tak komplikacím při přisátí novorozence k prsu. Matka by se pochopitelně měla vyvarovat různých forem „rizikového chování“, jako je kouření, užívání drog, alkoholu, které mohou ovlivnit růst a vývoj plodu a také složení mateřského mléka. Jednou z mnoha pozoruhodností složení mateřského mléka je relativní stálost složení i za situace, kdy výživa matky není ideální, což lze sledovat například v rozvojových zemích.

Jak kojení začíná?

První přiložení zdravého novorozence k prsu probíhá po nekomplikovaném porodu ještě na porodním sále, nejlépe do 30 minut po narození. Touha dítěte sát je v té době velká a hormonální odpověď organismu matky na sání dítěte je také největší. Dítě, přiložené na hrudník nebo břicho matky, je v průběhu prvních hodin bdělé a aktivní. Pokud je mu dopřán čas pro nerušené uplatnění geneticky determinovaného chování (komplex reflexů), najde spontánně dvorec prsu s bradavkou a přisaje se. V prvních dnech pije dítě malé množství tzv. mleziva.

Je lehce stravitelné, kaloricky vydatné, s vysokým obsahem bílkovin, vitaminů, a hlavně obranných látek. Přisátí dítěte k prsu matky je důkazem jeho zdraví a správného průběhu poporodní adaptace. Je radostí rodičů a odměnou všem, kteří se podíleli na péči o matku a plod v těhotenství a během porodu.

Přisátím k prsu po narození začínají velké změny v imunitě (obranyschopnosti) dítěte. V posledních měsících před porodem přecházely protilátky z krve matky placentou do tělíčka plodu a připravoval se tak jeho bezpečný přechod ze sterilního prostředí v děloze matky do zevního světa plného bakterií. Za průchodu porodními cestami se novorozenec setkává s bakteriemi matky. Po přiložení k prsu dostává s prvními kapkami mleziva řadu látek dále posilujících jeho obranyschopnost. Mlezivo a později mateřské mléko společně zabezpečují úspěšný přechod novorozence do zevního prostředí.

Co je to technika kojení?

Soubor praktických dovedností matky a instinktů ze strany dítěte umožňuje vypít co nejvíce mléka. Bolest při kojení znamená, že poloha dítěte není správná a je třeba ji upravit. Příčinou poranění a bolestivosti bradavek není počet či délka jednotlivých kojení, zvýšená citlivost kůže bradavek, ale hlavně nesprávná vzájemná poloha při kojení! Jen trvalý pobyt matky s dítětem (roaming- in) od porodu umožňuje matce od počátku porozumět projevům dítěte a kojit je vždy, když projeví zájem. Novorozenec má zpočátku malý obsah žaludku, pije často a po malých dávkách. Měl by mít možnost pít kdykoli a zůstat u prsu libovolně dlouho. Při pití nerozlišuje den a noc, stejně jako to nerozlišoval v těle matky.

Čím častěji a s větší chutí dítě saje, tím více mléka se vytvoří. Toho je možno využít i později, pokud z nějakého důvodu tvorba mléka poklesne. Stačí dítě opět častěji přikládat k prsu a do 2 až 3 dnů se produkce mléka zvýší. Žádná omezení v prvních dnech dítěti neprospívají. Jeho přirozený instinkt je základem, podle kterého se musí počet i délka jednotlivých kojení řídit. Kojení by mělo řídit dítě, protože své požadavky zná právě ono nejlépe, nikoli pouze matka.

Jakých chyb se vyvarovat?

Dokrmováním umělou výživou, podáváním čaje nebo nabízením dudlíku místo přiložení dítěte k prsu od prvních hodin po narození se snižuje potřeba dítěte sát a zasahuje se těmito způsoby nepříznivě do řízení příjmu potravy dítětem a do jemné regulace tvorby a uvolňování mléka ze strany matky. Nejčastější chyby jsou: oddělené ošetřování matky a dítěte od prvních hodin po narození do propuštění z porodnice, nepřiložení dítěte k prsu časně po porodu (30–120 minut), zbytečné dokrmování dítěte vodou, glukózou nebo umělým mlékem, nedodržování režimu kojení podle zájmu dítěte, omezování délky strávené u prsu, nesledování techniky kojení u hůře prospívajícího dítěte, nerespektování zvláštností v chování a výživě nedonošených a handicapovaných dětí.

Péče o novorozence po příchodu z porodnice

Po příchodu z porodnice stráví matka většinu času kojením a péčí o dítě. Je třeba, aby odpočívala, kdykoli to bude možné. Rodina by si měla vážit obětavosti a lásky, se kterou matka o dítě pečuje. Mnoho povinností za ni ale může vykonat někdo jiný. Kojit své dítě však může jenom ona. Zpočátku dítě pije velmi často, po dvou až třech hodinách, desetkrát až patnáckrát za den. Přibližně po šestém týdnu se dostaví v kojení určitá pravidelnost, doba mezi kojením se prodlužuje. Po třech měsících, někdy i dříve, dítě vynechává jedno z nočních kojení. Stále však platí, že kojit je třeba tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá. Přestávka mezi kojeními přesahující šest hodin, spojená s pocitem plnosti a tlakem v prsech, může způsobit pokles tvorby mléka.

Kojení v dalších týdnech

V prvních týdnech mívají matky obavy, zda mají dostatek mléka a zda je jejich mléko kvalitní a postačí k výživě dítěte. Prsy nejsou již tak nalité jako v porodnici a mění se i vzhled mléka. Mizí husté, žlutavé mlezivo a začíná se tvořit bělejší zralé mléko. V této době se mléko začíná rozlišovat na „přední“ a „zadní“. Přední mléko, vzhledově bledší, sladké a méně tučné, je určené k ukojení žízně. V průběhu pití se mléko stává tučnějším (zadní mléko) a dítě se jím nasytí. Pokud pije tak dlouho, jak samo chce, má možnost vypít tolik, kolik právě potřebuje. Zdravé dítě si řídí kalorický příjem a množství vody podle svých potřeb.

Dítě neroste plynule. Má několik období „růstového spurtu“, kdy chce opět více a častěji pít. Matky si však situaci vysvětlí tím, že mléko je „slabé“ a dítěti „již nestačí“. Místo častějšího kojení nabídnou dítěti umělou výživou a předčasně je tak odstaví od mateřského mléka. Skutečný nedostatek mateřského mléka ale vznikne málokdy. Daleko častější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky ve vlastní schopnost kojit, nerozpoznání známek ohroženého kojení a nevyhledání odborné pomoci včas.

Jak se projevuje prospívající kojenec?

Každé dítě po narození ubývá na váze, protože se mění obsah a rozložení vody v jeho těle. Váhový úbytek zřídka přesáhne 10 % porodní váhy. Od konce prvního týdne začíná novorozenec přibývat na váze 2–3 dkg denně. Platí tzv. „pravidlo 4“, které znamená, že dítě má od 4. dne do 4. týdne 4x denně řídkou žlutou stoličku. Později je stoliček méně, stolička nemusí být i několik dní, a přesto to neznamená ani nedostatek mléka, ani zácpu. Znamená to, že dítě mléko úplně využije. Zároveň platí, že 6 až 8 pomočených plen za den je důkazem, že dítě má dostatečný přísun mléka.

Bezpečným způsobem, jak tvorbu mléka zvýšit, je častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení, a zvláště časté kojení v noci a odsátí trochy mléka ještě po nakojení dítěte. Tvorba mléka je otázkou nabídky a poptávky. Čím častěji a lépe technicky se dítě k prsu přiloží, tím více mléka dítě vypije, tím lépe se mléčná žláza vyprázdní a vytvoří se více mléka.

Zásady správné výživy pro kojící matky?

Kojící žena nemusí jíst a pít „za dva“. Stačí jedna porce jídla navíc. Rozhodující je kvalita stravy, nikoli množství. Nadměrné pití a neobvyklá jídla neovlivní zásadně ani množství, ani složení mateřského mléka. Strava kojící ženy by měla být pestrá a odpovídat zásadám zdravé výživy. Kojící žena by měla jíst, na co byla zvyklá před těhotenstvím.


O autorovi: Připravila: MUDr. Magdalena Paulová

Klíčová slova

Autoři

MUDr. Magdalena Paulová

Související články

8.2. Kojení indikátorem zdraví matky, ne kojence
0 příspěvků
10.11. Proč ženy kojí
0 příspěvků
5.5. Hormonální kontracepce u kojících žen
0 příspěvků
5.6. Současné trendy péče o novorozence
0 příspěvků

Komentovat článek: Kojení je přirozená výživa

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné

Medical Services

Komplexní edukační servis ve zdravotnictví

více informací

NOVÝ E-SHOP s medicínskou literaturou