Nutriční stav seniorů

10. 11. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Příspěvek se zabývá získáním informací o stavu výživy seniorů v sociálních zařízeních, jakým způsobem může sestra jednoduše zhodnotit nutriční stav u seniorské populace.


SUMMARY The article addresses the possibilities of nursing nutritional assessment in senior population in social care institutions.

Poruchy výživy se vyskytují ve stáří častěji než v jiných věkových skupinách. S přibývajícím věkem se kumulují následky nesprávných dietních návyků a ubývá vůle i schopnost je změnit. Škodí zejména nadměrná tělesná hmotnost, avšak nelze za vytoužený ideál považovat nedostatečný stav výživy.

Sestry, které pracují v domovech pro seniory, by měly umět seriózně zhodnotit nutriční potřeby klienta, stanovit ošetřovatelský problém, naplánovat ošetřovatelskou péči, realizovat ji a následně vyhodnotit efektivitu ošetřovatelské péče.
Mezi typické poruchy výživy v seniorském věku patří nadměrná tělesná hmotnost - obezita. Obezita je definována jako chorobné zvýšení tělesné hmotnosti způsobené nadměrným hromaděním tělesného tuku. Tento stav může sestra diagnostikovat pomocí stanovení tzv. BMI neboli hmotnostního indexu, při kterém se měří podkožní tuk, respektive tloušťka kožní řasy kaliperem. Další možností je metoda WHR (whist to hip ratio), což je poměr pasu a boků.

Nanda International nabízí standardizované názvosloví ošetřovatelských problémů, které spadají pod lidské potřeby přijímat potravu, vhodně trávit, vhodně vstřebávat, mít vhodný metabolismus a dostatek tekutin. Jedná se o: Nadměrnou výživu -00001, Riziko nadměrné výživy - 00003.
Druhou typickou poruchou výživy může být malnutrice, která je důsledkem nepoměru mezi malým energetickým příjmem a jeho zvýšenou potřebou, např. při akutních, chronických nebo metabolických chorobách, při zvýšených ztrátách, jako jsou průjmy či zvracení. Ve stáří je to často neschopnost potravu si opatřit nebo ji konzumovat.

S poruchou výživy ve smyslu malnutrice se setkáváme na odděleních nemocnic i v sociálních zařízeních poměrně často. U geriatrického klienta bývá mnohdy spojena s nechutenstvím.
V pokročilém věku bývají lidé často štíhlí i bez podrobného sledování energetického příjmu. Mnohdy bývají senioři neprávem považováni za ohrožené malnutricí, vlivem jejich fyziologických, anatomických i funkčních změn (ztráta elasticity kůže, vrásky, klesá svalová hmota atd.).

Pro sestru je nezbytným diagnostickým nástrojem využití antropometrických metod a BMI, měření svalové síly, sledování příjmu a výdeje tekutin a stravy, turgoru kůže či fyziologických funkcí atd. Nanda International nabízí ošetřovatelskou diagnózu: Nedostatečná výživa - 00002.

Metodika

Pro diagnostiku je důležitá nutriční anamnéza. Nelze seriózně hodnotit nutriční stav klienta tzv. naslepo. Jednou z možností, jak zhodnotit stav výživy, je následující dotazník:
* Má onemocnění, pro které nemůže dobře přijímat potravu (2 body).
* Jí méně než 2krát denně (3).
* Nejí ovoce a mléčné výrobky (2).
* Pije více než 3 piva, 0,6 l vína nebo odpovídající množství koncentrovaného alkoholu denně (2).
* Má potíže s chrupem (2).
* Nemá dost peněz na jídlo (4).
* Užívá více než 3 různé léky denně (1).
* Ubyl celkem více než 5 kg tělesné hmotnosti za 6 měsíců (2).
* Není vždy fyzicky schopen nakoupit, uvařit a najíst se (2).

Jestliže klient odpoví ano, přiřadí si počet bodů v závorce. Při negativní odpovědi přiřadí 0 bodů. Celkový součet bodů 0 až 2 ukazuje na dobrou nutriční situaci, riziko střední malnutrice je u bodového ohodnocení 3 až 5 a vysoké riziko je u součtu bodů 6 a více, tedy hrozící komplikace z malnutrice.
Další z možností zhodnocení nutričního stavu je využití dotazníku Mini Nutritional Assessment (MNA). Tyto 2 soubory otázek jsou doplněny objektivními ukazateli a dají se považovat za přesnější pro zhodnocení rizika malnutrice.

První část:
1. Poslední 3 měsíce ztráta chuti k jídlu, obtíže GIT, problémy se žvýkáním a polykáním
* těžké poruchy (0)
* mírné (1)
* bez obtíží (2)
2. Ztráta tělesné hmotnosti v posledním měsíci
* více než 3 kg (0)
* neví (1)
* v rozmezí 1 až 3 kg (2)
* stabilní hmotnost (3)
3. Pohyblivost
* upoután na lůžko (0)
* pohyb v okolí lůžka, po místnosti (1)
* vychází ven (3)
4. Psychický stres v posledních 3 měsících
* ano (0)
* ne (2)
5. Neuropsychické problémy
* těžká deprese, demence (0)
* mírná demence (1)
* žádné problémy (2)
6. Index tělesné hmotnosti BMI
* BMI méně než 19 (0)
* BMI 19 až 21 (1)
* BMI 21 až 23 (2)
* BMI více než 23 (3)
Zhodnocení: maximum - 14 bodů, normální - 12 bodů, riziko malnutrice - méně než 11 bodů

Druhá část:
1. Žije v domácnosti
* ne (0)
* ano (1)
2. Užívá více než 3 léky denně
* ano (0)
* ne (1)
3. Dekubity
* ano (0)
* ne (1)
4. Počet hlavních jídel denně
* 1 jídlo (0)
* 2 jídla (1)
* 3 jídla (2)
5. Příjem proteinů 1krát a více denně mléčné výrobky - ano/ne 2krát denně a více vejce a luštěniny - ano/ne denně maso, ryby - ano/ne
* 0 až 1krát ano (0)
* 2krát ano (0,5)
* 3krát ano (1)
6. Ovoce a zelenina denně
* ne (0)
* ano (1)
7. Příjem tekutin
* méně než 3 šálky (0)
* 3 až 5 šálků (0,5)
* 5 a více šálků (1)
8. Způsob příjmu potravy
* s dopomocí (0)
* samostatně s obtížemi (1)
* samostatně bez problémů (2)
9. Vlastní hodnocení stavu výživy
* podvyživený (0)
* nehodnotí (1)
* nemá nutriční problémy (2)
10. Hodnocení vlastního zdravotního stavu ve srovnání s vrstevníky
* nedobrý (0)
* neví (0,5)
* stejně dobrý (1)
* lepší (2)
11. Střední obvod paže
* menší než 21 cm (0)
* 21 až 22 cm (0,5)
* větší než 22 cm (1)
12. Obvod lýtka
* menší než 31 cm (0)
* 31 cm a více (1)
Zhodnocení: maximum = 14 bodů
Celkové hodnocení z obou tabulek: maximum 30 bodů, 17 až 23,5 bodu - riziko malnutrice, méně než 17 bodů - malnutrice

Šetření stavu výživy seniorů

Pilotní studie si kladla za cíl zjistit využitelnost dotazníku MNA pro účely zhodnocení nutričního stavu klientů v sociálních zařízeních a zvážit možnost zařazení dotazníku jako nástroje hodnocení nutričního stavu pro potřeby domova pro seniory.
Pilotní studie probíhala ve dvou sociálních zařízeních v Bohumíně. Jedním z nich je Domov Jistoty p. o. v Bohumíně, dalším je Dům pokojného stáří ve Starém Bohumíně (zařízení A, B).
V obou zařízeních bylo použito dotazníku MNA. V každém sociálním zařízení se pilotní studie zúčastnilo 18 seniorů, kterým byly postupně kladeny otázky podle dotazníku MNA, rovněž byly otázky konzultovány s ošetřovatelským personálem.

Výsledky šetření

V zařízení A se zúčastnili šetření muži i ženy:

* Všichni užívají více než 3 léky denně,
* dekubity nemá nikdo,
* počet hlavních jídel jsou 3 denně,
* střední obvod paže má 1 klientka menší než 21 cm, ostatní mají 21-22 cm, 1 klient má obvod větší než 22 cm,
* obvod lýtka mají menší než 31 cm, jeden klient má více než 31 cm,
* pouze u 1 klienta riziko malnutrice nehrozí, u ostatních toto riziko může nastat.

V zařízení B se zúčastnili šetření ženy i muži:

* Všichni užívají více než 3 léky denně,
* dekubity nemá nikdo,
* počet hlavních jídel jsou 3 denně,
* střední obvod paže nemá nikdo menší než 22 cm,
* obvod lýtka má větší 13 klientů, pouze 3 klienti mají obvod menší než 31 cm,
* u 1 klienta riziko malnutrice není, ostatní klienti jsou pravděpodobně rizikem ohroženi.

Dotazník byl vypracován jako velmi přehledný, přináší lehkou administraci a časovou nenáročnost pro sestru, která diagnostikuje nutriční stav klienta a detekuje potenciální riziko malnutrice.
Problematická zůstává validita a objektivnost určitých otázek (psychický stres prodělaný v posledních 3 měsících, vlastní hodnocení stavu výživy, hodnocení vlastního zdravotního stavu ve srovnání s vrstevníky atd.) či přesnost měření hmotnosti u imobilních klientů v domovech pro seniory (absence pomůcek, jako jsou stoličkové váhy, postelové váhy).


O autorovi: Lucie Pohlová, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, FZS Ostravské univerzity v Ostravě (Lucie. Pohlova@osu.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?