SUMMARY The flu is one of the most common infectious diseases that can have national as well as worldwide immense negative impact. The elderly and the very young suffer the most serious consequences. The risk of getting flue can be decreased by prevention – healthy diet, increased intake of vitamins, healthy lifestyle, and immunization. Key words: flu, prevention, information of the parents, immunization against flu
Chřipka je vysoce infekční onemocnění virového původu, které se objevuje ve formě epidemie nejčastěji v období zimních měsíců. Mezi symptomy patří vysoká horečka, bolesti hlavy a končetin, kašel, chrapot a bolest krku. V rámci terapie je doporučován klidový režim, pobyt na lůžku, podávání antipyretik, dostatečné množství tekutin, v případě zánětlivých komplikací ordinace antibiotik. Na poli prevence je možné ochranná opatření před chřipkou rozdělit do dvou skupin: preventivní opatření (všeobecná a protiepidemické), očkování proti chřipce.
Všeobecná preventivní opatření
K všeobecným opatřením patří zachování obranyschopnosti organismu. Alfou a omegou pro neporušený imunitní systém je zdravá výživa. Jako ochranný štít proti virovému onemocnění je doporučováno denně konzumovat čerstvé ovoce a zeleninu, mléčné výrobky a celozrnné pečivo. Pro obranu organismu jsou obzvlášť vhodné minerální látky zinek a selen, stejně tak vitaminy A, C, E a B6. Největší množství uvedených minerálů a vitaminů je obsaženo v následujících potravinách: vitamin A – mléko, špenát, mrkev; vitamin C – pomeranče, citrony, paprika, brokolice; vitamin E – rostlinné oleje, ořechy, ryby; vitamin B6 – sója, ryby, vlašské ořechy; selen – vejce, maso, ryby; zinek – maso, celozrnné pečivo, kořenová zelenina. Neméně důležitá je i osobní hygiena. Jako racionální způsob prevence se jeví dodržování následujících pravidel: časté umývání rukou mýdlem a vodou; nedotýkat se očí, nosu, dokud si neumyjeme ruce; v době propuknutí chřipkové epidemie si nevyměňovat s jinou osobou oblečení ani žádné osobní věci. V rámci prevence je osvědčené věku a zdravotnímu stavu přiměřené otužování. Vhodnou součástí individuální prevence virových onemocnění jsou případně procházky na čerstvém vzduchu (6).
Protiepidemická opatření
Kromě jmenovaných individuálních ochranných opatření se v době propuknutí chřipkové epidemie uplatňují také protiepidemická opatření. Jejich rozsah závisí na aktuální epidemiologické situaci. Na okresní a krajské úrovni je nařizuje příslušný orgán na ochranu zdraví. Na lokální úrovni opatření přijímají ředitelé organizací, respektive zodpovědní pracovníci, například ředitelé nemocnic, škol, starostové městských a obecních úřadů.
Protiepidemická opatření zahrnují aktivity:
* V ambulantních zdravotnických zařízeních: posílení lékařské pohotovostní služby, vyčlenění zvláštních čekáren nebo ordinačních hodin pro pacienty s chřipkovým onemocněním, přerušení činnosti dětských poraden.
* V lůžkových zdravotnických zařízeních: izolování nemocných s chřipkou od ostatních pacientů, omezení příjmu nových pacientů, vytvoření rezervy lůžek, omezení neurgentních chirurgických výkonů, zákaz návštěv, zamezení kontaktu nemocného personálu s pacienty, zabezpečení bariérové ošetřovatelské péče.
* V lékárnách: posílení lékárenské pohotovostní služby, zabezpečení dostatku léků na léčbu chřipky a jejích komplikací.
* Ve školních a předškolních zařízeních: zpřísnění vstupního filtru, včasná izolace nemocných, přerušení vyučování na školách.
* V domovech sociálních služeb: izolování nemocných s chřipkou od ostatního obyvatelstva, omezení příjmu nových klientů, zákaz návštěv, zamezení kontaktu nemocného personálu s klienty zařízení.
* Ve městech a obcích: omezení hromadných akcí, zdravotní výchova obyvatelstva (8).
Rozsah těchto opatření závisí na charakteru epidemie.
Očkování proti chřipce
Očkování patří mezi nejvýznamnější objevy v historii medicíny. Projevilo se to ve významném poklesu nemocnosti a úmrtnosti v dětské populaci a v eliminaci až eradikaci (vykořenění) některých dětských infekčních onemocnění (1). Ochranné očkování je nejvýznamnějším profylaktickým opatřením proti chřipce. Doporučuje se všeobecně, zejména však rizikovým osobám, rodinným příslušníkům rizikových osob a zdravotnickým pracovníkům přicházejícím do přímého kontaktu s pacienty.
Význam očkování
1. Prevence úmrtí na chřipku: Každý rok je evidováno několik případů úmrtí na chřipku a její komplikace. Studie uvádějí, že na chřipku umírá více lidí než na jiná onemocnění, kterým je možno předcházet očkováním. „Inaktivované vakcíny způsobují 52% snížení nutnosti hospitalizace z důvodu pneumonie anebo chřipky a 70% redukci úmrtí (2).“
2. Prevence závažného onemocnění: Každoročně způsobí chřipka na Slovensku u několika tisíc pacientů těžké komplikace (zápal plic, bronchitida, zápal vedlejších dutin nosních, zánět středního ucha, neurologická onemocnění), kvůli kterým je často nutná hospitalizace. Tato onemocnění mohou mít i trvalé zdravotní následky. Nejčastěji je potřeba s chřipkou hospitalizovat děti mladší dvou let. Právě u těchto dětí „inaktivované vakcíny proti chřipce snižují výskyt zánětů středního ucha, který je častou zdravotní komplikací chřipky u této věkové kategorie“(2).
3. Prevence dalšího šíření nemoci: Důležité je uvědomit si význam očkování u lidí, kteří jsou v kontaktu s osobami z rizikových skupin. Očkovaní by měli být také „ti, kteří pracují s velkými kolektivy, podílejí se na hromadné dopravě anebo jsou součástí velkých kolektivů, například vojáci apod.“(2). „Nejednou jsou v tomto směru málo disciplinovaní i samotní zdravotničtí pracovníci – každoročně se dá oočkovat zhruba čtvrtina z nich. Na druhou stranu je běžné, že až tři čtvrtiny zdravotnického personálu pokračují v práci, i když jsou nemocní, takže se stávají zdrojem nákazy pro své okolí.“ (2)
4. Ekonomický přínos očkování: Každoroční epidemie způsobují téměř ve všech oblastech také významné ekonomické ztráty zapříčiněné jednak zvýšenou spotřebou léků, ale především pracovní neschopností významného počtu pacientů (2).
Studie realizované v USA i Evropě ukázaly ekonomický přínos očkování proti chřipce nezávisle na tom, zda oočkovaní patřili k rizikovým skupinám či ne. To poukazuje na to, že by se očkování nemělo omezovat pouze na tyto skupiny obyvatelstva. Kromě přímých úspor byly vykázány i nepřímé úspory ve formě redukce ztráty na příjmech a produktivitě práce.
Průzkum vědomostní úrovně rodičů o chřipce
Chřipka je onemocnění, se kterým se s téměř každoroční pravidelností setkává velká část populace. Masové komunikační prostředky informují o jejím výskytu, strašákem posledních let se stává možnost propuknutí epidemie ptačí chřipky. V současné době úroveň propracovanosti preventivních opatření navozuje dojem, že jejich implementace do praxe nemá překážky. Prevence se i v cílech programů na podporu zdraví stává „hitem tohoto tisíciletí“. Paradoxem se nám na základě studia statistik jeví zjištění nízké proočkovanosti populace. Na základě studia literárních pramenů, vzpomínaných statistických materiálů a osobních zkušeností z praxe na dětském oddělení jsme se rozhodli tento problém řešit.
Vymezení problému: Jaká je míra vědomostí v populaci o chřipce, ochraně zdraví, možnostech všeobecné prevence a očkovaní se zaměřením na dětský věk.
Cíl průzkumu: Zjistit úroveň znalostí populace o chřipce, ochraně zdraví a prevenci chřipky u dětí a zhodnotit míru jejich uplatnění v praxi.
Dílčí cíle průzkumu: Vědomosti rodičů o chřipce a její prevenci (profylaxi). Proočkovanost dětské populace, postoje rodičů k vakcinaci. Preventivní chování rodičů u dětí z rizikové skupiny a rodičů dětí, které měly po překonaní chřipky komplikace.
Metodický postup průzkumu: Teoretickým rámcem přípravné fáze průzkumu bylo získání co největšího množství poznatků k dané problematice prostřednictvím studia literatury z knižních, časopiseckých a internetových zdrojů.
Určení průzkumného vzorku: Průzkumný vzorek tvořilo 100 respondentů.
Interpretace výsledků průzkumu
Na otázku „Překonaná chřipka u dětí…“ odpovědělo 100 % respondentů, přičemž 71 % z nich uvedlo překonané onemocnění chřipky a 29 % odpovědělo, že jeho dítě ještě chřipkové onemocnění nepřekonalo.
Z uvedených údajů vyplývá, že více než 70 % dětí chřipkové onemocnění již překonalo. Tento údaj je velmi vysoký a svědčí o tom, že preventivní působení, respektive snaha o snížení chřipkové nemocnosti dětí, je efektivní.
K otázce zaměřené na povědomost o rizikových skupinách obyvatelstva se vyjádřilo 100 dotázaných a 18 z nich nedokázalo odpovědět. Mnozí z respondentů uvedli i více možností, nejčastěji uváděnou rizikovou skupinou byly děti (64 odpovědí), potom staří lidé (50) a 14 odpovědí definovalo jako rizikovou skupinu chronicky nemocné.
U otázky „Jaký je původce chřipky?“ 99 respondentů z uvedených možností (virus, bakterie, parazit, jiné) označilo správnou odpověď (virus), v jednom případě byla uvedena nesprávná odpověď (bakterie).
V případě otázky „Jaké projevy/příznaky chřipky u dětí znáte?“ se jednalo o otevřenou otázku, na kterou odpovědělo 90 respondentů a 10 nedokázalo uvést žádný z projevů chřipky. Z odpovídajících každý uvedl více příznaků, přičemž nejčastěji byla uváděna jako příznak horečka (70 odpovědí), druhou nejčastější možností byla bolest kloubů (36). Stejný počet, 36 dotázaných, uvedlo jako příznak chřipky kašel. Ve 34 případech byl uveden příznak bolesti hlavy. Potom následovaly slabost a únava (28) a sekrece z nosu (26).
Při zpracovávání získaných údajů z dotazníku jsme dále zjistili, že všechny příznaky chřipky nedokázal uvést ani jeden z respondentů a pouze 26 % dotazovaných jmenovalo více než 3 příznaky chřipky.
Odpovědi na tuto otázku nám poskytly přehled o povědomosti a schopnosti rozpoznání projevů chřipky. V současné době, kdy je výskyt chřipky u dětí poměrně vysoký (viz vyhodnocení otázky „Překonaná chřipka u dětí…“), je neznalost ani jednoho z charakteristických příznaků chřipkového onemocnění u 10 % rodičů dost závažným faktem, který svědčí o nízké úrovni vědomostí v této oblasti.
Také dotaz „Jaké jsou zdroje informací o chřipce?“ byl formulován stylem polootevřené otázky, kdy respondenti mohli uvádět i více zdrojů informací. Nejčastěji jmenovaným zdrojem byla televize, kterou uvedlo 54 respondentů, dětský lékař se jako zdroj informací vyskytl u 46 dotázaných, 40 respondentů získává informace z časopisů a denního tisku, 16 z rozhlasu, 12 z internetu. Zdravotnické přednášky v možnosti jiné uvedli tři.
Z odpovědí na otázku zaměřenou na proočkovanost dětí proti chřipce vyplývá, že 60 % respondentů nedalo své dítě proti chřipce očkovat. Ve 14 případech byly děti očkované jednou a 26 % respondentů dalo své dítě očkovat proti chřipce vícekrát.
Při porovnaní s vyhodnocením otázky č. 14, kde svůj kladný názor na očkování vyjádřilo 58 % respondentů, je nutno konstatovat, že nízká proočkovanost je paradoxní vzhledem k uvedeným kladným postojům k vakcinaci.
Na výzvu „Pokud jste nedali své dítě očkovat proti chřipce, uveďte důvod,“ odpovědělo 60 respondentů, kteří své dítě nedali proti chřipce naočkovat. Ze zadaných možností – nebývá často nemocné, po očkování má reakci, může mu to uškodit, je to drahé, není povinné, není dostupná vakcína, jiné – jako nejčastější důvod uváděli, že dítě nebývá často nemocné (54 %). Názor, že očkování může dítěti uškodit, prezentovalo 20 % dotázaných, stejně tak 20 % udávalo jako důvod nenaočkování dítěte dobrovolnost. Shodně respondentů (3 %) uvedlo jako důvod postvakcinační reakci a nedostupnost očkovací látky.
V případě dotazu mapujícího znalost komplikací po očkování se opět jednalo o otevřenou otázku, na kterou nedokázalo odpovědět 62 % respondentů. Třicet osm procent dotázaných uvedlo jako komplikaci po očkování horečku (18), otok místa vpichu (10), příznaky nachlazení (8). V odpovědích se vyskytly i názory, že komplikací očkování může být propuknutí chřipkového onemocnění s těžším průběhem.
Na polootevřenou otázku „Využívaná léčebná opatření při chřipce…“ odpovídalo 100 % respondentů. Nejvíce dotázaných (48 %) se pokouší onemocnění zvládnout doma, 36 % respondentů při příznacích chřipky u svého dítěte ihned vyhledá lékařskou pohotovost, 16 % využívá jako léčebnou metodu aplikaci homeopatik. Možnost „jiné“ nevyužil ani jeden respondent. V případě otázky „Komplikace po překonání chřipky…“ odpovídalo 71 respondentů, jejichž děti chřipku překonaly. Sedmdesát pět procent dětí dotázaných rodičů nemělo po chřipce žádné komplikace. Nejčastější komplikací byl zápal plic (11 %), zánět vedlejších dutin nosních překonalo 8 %, zánět středního ucha a jiné komplikace se shodně vyskytly v odpovědích 3 % respondentů. Jiné komplikace rodiče nekonkretizovali.
Doporučení pro praxi
Předkládáme několik doporučení, jejichž aplikace v praxi by pomohla ke zlepšení povědomí a postojů obyvatelstva v souvislosti s prevencí chřipky.
* Využít schopnost masmédií ovlivnit veřejné mínění ve prospěch vakcinace proti chřipce programem týkajícím se této problematiky, vyhýbat se příliš stručným, někdy z kontextu vytrženým informacím.
* Vytvořit brožuru obsahující informace k dané tematice: popis příznaků onemocnění, léčba, prevence a možnosti očkování, kdy a v jakém časovém intervalu se provádí, s odkazem na relevantní stránku na internetu.
* Při každém očkování poskytnout rodičům leták a doporučit zdravotníkům, aby důrazněji upozorňovali na negativní projevy očkování s patřičným vysvětlením.
* Učit veřejnost, že prevencí chrání své zdraví a zdraví svých dětí, motivovat je k uplatňování vyšší míry zodpovědnosti v otázkách ochrany zdraví.
* Poučit děti, především na 2. stupni ZŠ a na SŠ, případně internátech, o základních profylaktických opatřeních a chování během epidemie chřipky v dostatečném časovém předstihu před vypuknutím epidemie.
* Obeznámit odbornou a laickou veřejnost s antivakcinačními aktivitami ve světě, odhalit a vysvětlit zavádějící teorie, aby lidé byli schopni odolat nežádoucímu nátlaku a zaujmout správný postoj.
O autorovi: PhDr. Iveta Ondriová, Ph. D. Katedra ošetřovatelství, FZ PU Prešov (iondriova@centrum.sk)