SUMMARY
The nursing model of Imogene King is focused at providing humane and complex nursing care. It is useful for taking care of patients who are on hemodialysis. This treatment keeps the patient alive, but it can also bring many complications often related to time and space.
Život s umělou ledvinou má své jistoty, své naděje a svá úskalí a problémy pro nemocného, pro členy jeho rodiny, pro přátele, spolupracovníky a také pro ošetřující personál. Sestra proto musí přistupovat k hemodialyzovaným pacientům zvlášť citlivě, empaticky, lidsky. Ošetřování hemodialyzovaných pacientů zahrnuje řád interpersonálních vztahů. Z nich nejdůležitější je vztah mezi sestrou a pacientem.
Aby se docílilo v tomto vztahu interakce a následně transakce, která vytváří předpoklad na dosažení ošetřovatelského cíle, je podle Imogene Kingové potřebná zejména komunikace a percepce. Prostřednictvím percepce získává člověk informace o sobě samém, svých potřebách, ale také o jiných lidech, prostředí, okolí. Během pravidelných hemodialyzačních procedur může často docházet ke ztíženému až narušenému uspokojování potřeb. Zkušená sestra dokáže vnímat potřeby pacientů, u kterých dochází k narušení. Nejvíce ohrožené potřeby hemodialyzovaných pacientů jsou:
* v osobnostním systému - strach, úzkost, porucha soběstačnosti, potřeba informací, psychické a spirituální potřeby,* v interpersonálním systému -narušení interakce, komunikace, vznik stresu, narušení rolového systému,* v sociálním systému - narušení pracovních a společenských vztahů, pacient se dostává vlivem choroby do sociální izolace.
Osobnostní systém
Každý jedinec je individuálním systémem. Osobnostní systém je sjednocené a komplexní já, které vnímá, touží, myslí, rozhoduje, představuje si, identifikuje cíle a vybírá si prostředky na jejich dosažení.
Vnímání sebe samého: Zahrnuje, jakým způsobem je hemodialyzovaný pacient informován o svém zdravotním stavu a o možných komplikacích spojených s hemodialýzou. Dále zahrnuje, jakým způsobem pacient vnímá své onemocnění a jaký má postoj k hemodialýze. Součástí je také zájem pacienta spolupracovat na léčebném režimu.
Růst a rozvoj osobnosti: Zahrnuje, jakým způsobem si pacient uvědomuje důležitost léčby a změny ve stravovacích návycích, dále získávání nových informací o své chorobě a uvědomování si zodpovědnosti za sebe samého a toho, že svým chováním může pacient svůj stav ovlivnit.
Vzhled těla: Součástí hemodialýzy jsou vyskytující se faktory, např. únava, slabost, omezená pohyblivost aj. Je důležité, aby pacient byl s těmito faktory seznámen a měl zájem spolu se zdravotníky je umět řešit.
Vnímání času a prostoru: Zahrnuje trávení času během dialýzy i mimo dialýzu (zaměstnání, rodina, koníčky). Hemodialyzovaný pacient je v nemocnici omezován a přizpůsobuje svůj čas dialýze, a tak je většina pacientů omezována v zaměstnání a ve vykonávání zálib.
Interpersonální systém
Tento systém je formován na základě interakcí jedinců. Charakter vztahů je podmíněn počtem jedinců v interakci. Jeho složitost narůstá se zvyšujícím se počtem jedinců v interakci. Nejdůležitějším prvkem systému je komunikace. Interpersonální sytém se utváří na základě interakce lidských bytostí. Nedílnou součástí interpersonálního systému je interakční proces.
Interakce: Představuje navázání kontaktu a získání důvěry mezi sestrou a hemodialyzovaným pacientem pomocí individuálního a empatického přístupu. Sestra by měla pozitivně stimulovat nemocného, aby byl ochoten komunikovat a vyjádřit vlastní pocity bez obav.
Komunikace: Zahrnuje schopnost navazování kontaktu, komunikativnost pacienta se sestrou, rodinou, přáteli a spolupacienty. Je zde důležitá komunikační vazba mezi sestrou a rodinou. Součástí komunikace je také používání neverbálních projevů jak ze strany pacienta, tak i sestry.
Transakce: Představuje komunikaci a spolupráci hemodialyzovaného pacienta se zdravotním personálem a podílení se na dosažení společných cílů. Například pacient má zájem a snahu učit se předcházet komplikacím při hemodialýze.
Role: Tato oblast zahrnuje jak roli rodinnou - každý pacient má ve své rodině roli např. otce, manžela apod. Roli profesní - pacient má určitou profesi, nebo je důchodce. Roli společenskou - je zaměstnán, nebo je v důchodu invalidním či starobním.
Stres: Někteří hemodialyzovaní pacienti mohou uvádět obavy a pocit bezmocnosti. Mohou mít strach z komplikací, bát se zhoršení onemocnění. Stresorem mohou být nevyhovující podmínky v zaměstnání nebo schopnost zachovat stravovací návyky a omezování, ale samozřejmě stresorem může být pro pacienta i docházení na hemodialýzu.
Komunikace je důležitá součást ošetřovatelské činnosti. Sestry, které komunikují účinně, navazují snadněji s pacientem důvěrný vztah. Součástí kvalitní komunikace sestry s pacientem je respektování některých požadavků, jako je: úcta k pacientovi, individuální přístup, pozitivní vztah k pacientovi a empatie. Individuální přístup znamená přizpůsobení rozhovoru pacientovým specifickým zvláštnostem.
Úcta k pacientovi představuje vážit si pacienta jako člověka za každých okolností. Pozitivní vztah k pacientovi by se měl projevovat v naší činnosti ve všech rovinách: v řeči, v pohledu, ve výrazu tváře, v pohybech těla apod. Empatií se rozumí schopnost vcítit se do prožívání nemocného, pochopení jeho motivů a emocí. Porozumění a spoluúčast přináší pacientovi uspokojení, úlevu a posílení.
Informovanost: Imogene Kingová považuje informovanost za důležitý předpoklad uskutečnění interakce. Hemodialyzovaný pacient má právo na informace o svém zdravotním stavu, o léčebných opatřeních, která jsou součástí dialyzačního léčení. Informovanost je potřebou pacienta, ale také povinností zdravotníků. Základní kvalitou lidí je jejich kapacita uvědomělé interakce spolu s úsilím o dosažení určitého cíle.
Interakce mezi pacientem a sestrou se uskutečňuje v konkrétních situacích. Lidé jsou sociální, vnímající, racionální, cílevědomí jedinci orientovaní v prostoru a čase. Základní potřeby člověka jsou: potřeba péče zaměřené na prevenci chorob, potřeba informací o zdraví, potřeba péče druhých, není-li člověk schopen sám sobě pomoci. Schéma 1 znázorňuje interaktivní proces I. Kingové.
Cílem ošetřovatelství je pomoci osobám udržet, obnovit nebo navrátit zdraví tak, aby mohly plnit všechny své role. Ošetřovatelství je definováno jako interaktivní vztah sestry a pacienta. Interaktivní vztah sestry a pacienta tvoří: proces akce, reakce, interakce a transakce a jejich prostřednictvím sestra a klient sdílejí informace o svých percepcích a ošetřovatelské situaci. Schéma 2 popisuje interaktivní proces s dialyzovaným pacientem. (Šlapáková, Sedláková)
Strach a úzkost: Strach a úzkost patří mezi hlavní kategorie vztahující se k potřebě bezpečí a jistoty. Jsou to negativní emoce, jejichž základ je v poznávacích procesech. Strach a úzkost mohou existovat samostatně, ale i současně. Mezi strachem a úzkostí nejsou jasné hranice, je mezi nimi přechod. Někteří pacienti mohou vyprávět o strachu a úzkosti přímo, nebo tyto emoce objevíme v jejich neverbálních a somatických projevech, jako je napjatý výraz tváře, třes rukou, ustrašený pohled, nespavost, podrážděnost, zvýšené pocení, nadměrné kladení otázek, chvění hlasu apod.
Úzkost je přežívaní neurčitých stavů, jejichž příčina je pacientovi neznámá a je těžce určitelná. Nejčastějšími vyvolávajícími faktory jsou pocity ohrožení hodnotového systému, pocity osobního ohrožení, ohrožení zdraví, strach ze smrti. Strach má naopak od úzkosti obsah. Pochází ze známých příčin, které postiženou osobu ochromují. Vyvolávajícími činiteli mohou být ztráta životních jistot, nezkušenost s daným stavem, smrtelné ohrožení. Strach pomine, pokud se odstraní zdroj strachu.
Psychické aspekty: Psychika pacienta sehrává při onemocnění velmi důležitou úlohu. Pokud se pacient dokáže vyrovnat se svým onemocněním, dostává se do duševní rovnováhy. Jedním z cílů péče o hemodialyzované pacienty by mělo být dosažení akceptace choroby pacientem. Sestra může pomoct usměrňováním pacienta tak, aby dokázal akceptovat svoji chorobu. Sestra by měla orientovat pacientovu energii na to, aby pacient uměl rozlišit, co se dá změnit a co se nedá změnit. Sestra by měla povzbuzovat pacientův zájem o okolí, aby se pacient neuzavřel do sebe. Pacientovi může být sestra nápomocna i tím, že projeví zájem o jeho minulost. Pokud pacient žije v představě, že ztrácí naděje a nedá se nic dělat, tak se pacient stává depresivní. Potřeba smysluplnosti života je důležitou potřebou člověka.
Spirituální aspekty: U pacientů je nutné respektovat právo na jeho víru a hodnoty. U věřících pacientů je významná náboženská podpora. Sestra by měla získat informace o pacientově vztahu víry a zdraví a vyznání. Sestra by měla víru pacienta akceptovat.
Sociální aspekty: Každý pacient je součástí několika sociálních systémů. Vystupuje v roli manžela či manželky, otce či matky. V zaměstnání je v roli spolupracovníka či v řídící roli. Ve svém sociálním prostředí je jako soused či sousedka, kamarád či kamarádka, známá osobnost nebo osoba ve vysokém sociálním postavení apod. U hemodialyzovaných pacientů však dochází k narušení tohoto rolového systému.
Vlivem neadekvátního plnění rolí v sociálních systémech dochází u pacienta k nejistotě, strachu, nespokojenosti a k neúspěšným způsobům společenské interakce. Může to vyústit až k vyhýbání se kontaktu s lidmi a pacient se dostává do sociální izolace, což prohloubí negativní emoce. Úlohou sestry je včasné rozpoznání narušení sociálního systému. (Simočková, 2003)
Sociální systém
Sociální systém je uspořádán tak, aby každný člověk našel své místo a aby v něm mohly probíhat denní aktivity nezbytné pro zachování života, zdraví a štěstí. Sestra proto chápe pacienta jako součást sociálního systému, kde hrají důležitou roli:
Organizace: Je tvořena zdravotnickým personálem a hemodialyzovaným pacientem. Je zde důležitá interakce mezi zdravotníkem a hemodialyzovaným pacientem. Pacient a sestra si stanoví cíle a snaží se, aby jich bylo dosaženo.
Autorita: Každý hemodialyzovaný pacient cítí, že má určitou autoritu, respekt v rodině či v zaměstnání. Součástí autority je i to, aby respektoval léčebná opatření a případná omezení. Měl by být zodpovědný za dodržování svého léčebného režimu a chovat se asertivně.
Síla, moc: Vlivem onemocnění se může pacient cítit slabý. Někteří pacienti mohou mít výkyvy. Hemodialyzovaný pacient se může cítit méněcenný. Někteří pacienti působí neklidně a nevyrovnaně.
Status, postavení: Hemodialyzační léčba může s sebou nést změnu pacientova postavení v rodině, v zaměstnání.
Rozhodnutí: Onemocnění může ovlivnit pacientovo rozhodování, může se cítit omezován. Často může v tomto směru potřebovat pomoc rodiny.
Závěr
Ošetřovatelská péče podle modelu Kingové přinesla hemodialyzovaným pacientům nový rozsah spokojenosti v životě. Péče o ně se zlepšila zejména v komunikačních a psychických potřebách.
LITERATURA | ||
Aplikace vybraných ošetřovatelských modelů do klinické a komunitní praxe. 1. vyd. | Archalousová, A., Slezáková, Z. | Hradec Králové, Nucleus, 2005, 108 s. |
Přehled vybraných ošetřovatelských modelů. | Archalousová, A . | Hradec Králové, Nucleus, 2003, 104 s. |
Ošetřovatelství - Teória. | Farkašová, D. | Martin, Osveta, 2001, 135 s. |
Modely ošetřovatelst ví v kostce. 1. vydání. | Pavlíková, S. | Praha, Grada, 2006, 152 s. |
Ako vidia teorie a modely študenti. | Sedláková, G. | In SESTRA, roč. II, 2003, č. 4, str. 8-9. |
Ošetřovateĺský model Kingovej a jeho praktické využitie př i ošetrování žien s karcinómom prsníka. | Simočková, V. | Ošetřovatelství - Teorie a praxe moderního ošetřovatelství. Praha, sv. 5, č. 3-4, 69-73 s., 2003. |
Ošetřovatelský proces v práci s pacientem dle typu zdravotnického zařízení. | Tóthová, V. | České Budějovice, Zdravotně sociální fakulta JČU, Katedra ošetřovatelství, Ošetřovatelství, roč. 7, č. 3-4, 2005, s. 70-74, 1212-723X. |
Zborník z 1. medzinárodnej vedeckej konferencie. Kroky vedoucí k nalezení problémů. | Tóthová , V., Mojžíšová , A . | Nitra, Univerzita Konštantina Filozofa v Nitre, FSVZ Katedra šetrovateĺstva Ošetrovateĺstvo 21. storočia v procese zmien, 20.-21. október 2005. |
Mgr. Martina Šlapáková h.doc. PhDr., Gabriela Sedláková Ph. D. Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Příbram Zdravotně sociální fakulta katedra ošetřovatelství Jihočeská univerzita České Budějovice (slapakovaMartina@seznam.cz)