Bazální stimulace v praxi na ARO

9. 7. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
V následujícím článku autor pomocí fotografií názorně ukazuje dva rozdílné přístupy v ošetřovatelské péči, konkrétně v provedení toalety pacienta na lůžku. Klíčová slova: pacienti v bezvědomí, koncept bazální stimulace, zklidňující koupel

SUMMARY In the article the author uses pictures to show two different approaches to nursing care during a bed bath. Key words: unconscious patients, concept of basal stimulation, relaxing bath Literatura Friedlová, K.: Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha, Grada Publishing 2007.

Již čtvrtým rokem pracuji jako sestra na lůžkové stanici anesteziologicko-resuscitačního oddělení. Často pečuji o pacienty v bezvědomí. Dříve jsem si myslel, že tito pacienti neslyší, necítí, nic nevnímají. Absolvoval jsem kurz bazální stimulace a můj náhled a přístup k pacientům se změnil.

Po absolvování kurzu bazální stimulace se mi v praxi velmi osvědčila zklidňující koupel. Zklidňující koupel provádím v rámci toalety pacienta na lůžku a je vhodná např. u pacientů s poruchou vědomí, pacientů v kómatu či u pacientů udržovaných v umělém spánku. Tito pacienti nehybně leží, a přestávají tak vnímat hranice svého těla, tzn. kde jejich tělo začíná a končí, a tím přestávají vnímat své já, což jim způsobuje úzkost a napětí. Právě zklidňující koupel pomáhá tuto úzkost odstranit.

Co zklidňující koupel dokáže? Využitím této koupele je možné zklidnit pacienta; ztlumit jeho bolest (má analgetický účinek); zmírnit jeho zmatenost, dezorientaci, úzkost a napětí; navodit celkové tělesné uvolnění; večer může fungovat jako nástroj k navození spánku; pomáhá personálu komunikovat s pacientem.

Dříve pro mě bylo velmi frustrující pečovat o pacienta v bezvědomí, chyběla mi zpětná vazba. Po absolvování kurzu bazální stimulace a používání zklidňující koupele v praxi se to změnilo. Během zklidňující koupele a po ní dochází u pacienta ke změně srdeční frekvence, změně rytmu dýchání, mrknutí oka či pootevření úst je pro mne důkaz, že pacient reaguje na mou péči. Na fotodokumentaci bych rád předvedl, jak jsem pacienty umýval dříve a jak umývám dnes se zkušenostmi s konceptem bazální stimulace.

Bazální stimulace v praxi na ARO

* Dříve jsem přišel k pacientovi, beze slov jsem ho dal úplně do roviny a odebral jsem mu polštář (obr. 1). Dnes přicházím k pacientovi, dotknu se ho např. na rameni, tzn. provádím tzv. iniciální dotyk, představím se pacientovi a oznámím mu, že jej budu umývat. Dám ho naopak do výrazného polosedu – v této pozici se mu mnohem lépe dýchá a může lépe vidět, co se s ním děje (obr. 2).

* V minulosti jsem poté z pacienta „strhl“ přikrývku a odložil ji stranou (obr. 3). Dnes přikrývku roluji, posunuji ji po těle pacienta od krku k dolním končetinám – již v tomto momentě si pacient začíná uvědomovat své tělo. Nemocný se nelekne a tento postup odstraňování přikrývky pro něj neznamená takový teplotní šok (obr. 4).

* Po odkrytí ležel pacient na lůžku celý nahý (obr. 5). Nyní má pacient odkrytu pouze polovinu těla. Není mu taková zima a je více respektován jeho pocit studu a lidská důstojnost (obr. 6).

* Dříve při výkonu hygieny pacienta umývaly dvě sestry, které si spolu většinou povídaly. Pacient tak mohl získat pocit méněcennosti (obr. 7). Dnes pacienta umývám sám. Plně se mu věnuji, nemusím se soustředit na rozhovor se svou kolegyní. Sleduji reakce pacienta. Informuji ho, kterou část těla právě umývám (obr. 8).

Bazální stimulace v praxi na ARO

* Dříve bylo pro pacienta nesnadné orientovat se v situaci, kdy na jeho těle „pracovali“ současně dva lidé. Nestihl vnímat, kdo jej právě umýval a kdo utíral. Každý z personálu navíc vyvíjel na tělo pacienta jiný tlak (obr. 9). Dnes, když pacienta umývám a utírám sám, pomáhám mu daleko lépe uvědomit si jeho vlastní tělo, jeho hranice, jeho součásti a navozuji u něj pocit uklidnění, bezpečí a jistoty (obr. 10).

* Dříve jsem pacienta umýval jednou rukou, nesystematicky, chaoticky, přerušoval jsem s ním kontakt (obr. 11). V případě využití poznatků konceptu bazální stimulace umývám pacienta oběma rukama, systematicky ve směru chlupu, např. od paže k lokti směrem k prstům, udržuji s ním stálý kontakt, nespouštím z něj obě ruce – jedna ruka vždy spočívá na těle pacienta (obr. 12).

* Vzhledem ke skutečnosti, že pacient byl v minulosti po celou dobu koupele po celém těle obnažený, mohl trpět pocity chladu (obr. 13). Dnes umytou horní polovinu zakryji a odkryji dolní polovinu (obr. 14).

* Ihned po skončení koupele jsem dříve pokračoval v další ošetřovatelské péči, např. odsával sekret z dýchacích cest (obr. 15). Dnes pacienta přikryji, nechávám jej odpočívat a doznít vliv zklidňující koupele (obr. 16).

Závěr

Zklidňující koupel je možné použít bez vody, např. pomocí froté ponožek navlečených na ruce nebo pomocí dětského oleje. Od té doby, co provádím zklidňující koupel, trvá mi toaleta řádově o několik minut déle, ale mám z ní daleko lepší pocit. Díky zklidňující koupeli navážu kontakt s pacientem. Dříve měla toaleta na lůžku pro pacienta pouze přínos hygienický. Dnes má toaleta – tak jak ji provádím – přínos duševní, pacienta dokážu pomocí koupele uvolnit, zmírnit jeho úzkost, napětí, dezorientaci, mohu tak přispět ke zkvalitnění jeho prožívání nemoci a pobytu na lůžku a jsem rád, že mohu pacientovi pomoci. Právě proto, že chci pomáhat lidem, jsem se rozhodl pro práci sestry. Pro tuto metodu koupele nepotřebujete žádné speciální vybavení, stačí k tomu vaše ruce a ochota dělat věci jinak, než jste byli zvyklí.


O autorovi: Patrik Slezák, Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Svitavská nemocnice a. s. (PatrikSlezak@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?