Dekubity - léčba a polohování

10. 5. 2007 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Dekubity jsou rány vyvolané tlakem z vnějšího prostředí proti kosti - tvoří se většinou v místech s malou vrstvou tukové a svalové tkáně (čím je slabší vrstva tkání, tím větší nebezpečí vzniku dekubitů hrozí).


Rozsah poškození tkáně je závislý na vzájemném působení, době a intenzitě tlaku, na celkovém stavu postiženého (hmotnost, pohyblivost, odolnost organismu na tlak, metabolický stav tkání aj.) a také na vlivu vnějšího prostředí. Tkáně jsou špatně zásobovány živinami a kyslíkem, dochází k jejich postupnému odumírání a vznikají dekubity. Převážná většina dekubitů se vyskytuje v pánevní oblasti (křížové), v oblasti kyčelního kloubu a kostrče a někdy na patách. O jejich vzniku nerozhoduje ani tak intenzita tlaku, jako doba jeho působení.

Vnější podmínky vzniku dekubitů

a) mechanické vlivy (střižní síly a tření) působí nejvíce v polosedě, kdy trup klouže po podložce, po lůžku směrem dolů, čímž se poškozují povrchové vrstvy kůže aj.,

b) chemické vlivy (inkontinence) - působením moči, stolice se narušují povrchové vrstvy kůže, která maceruje (změkčení, rozklad povrchových vrstev) a je méně odolná vůči infekci a mechanickým vlivům; proto je zvýšené riziko vzniku dekubitů u inkontinentních pacientů - vznik dekubitů hrozí ale i v důsledku pocení, např. v létě či při horečkách.

Riziko infekce - dekubity jsou téměř vždy infikované rány, k infekci dochází z blízkého okolí rány (močí, stolicí, potem).

Čtyřstupňová škála dekubitů

1. stupeň: otok, zarudnutí rizikové oblasti - změny, porušení tkání způsobené tlakem jsou po odlehčení tlaku vratné většinou bez dalších následků.

Terapie: Většinou stačí odlehčení postižené oblasti od trvajícího tlaku. Je nutné dbát na čistotu, poškozená kůže se omývá například fyziologickým roztokem. Dále je nutné zajistit, aby byla pokožka suchá, používat masti bez dráždivých účinků - pro zvláčnění pokožky (např. krém Menalind professional, Infadolan.)

2. stupeň: puchýře či hluboká oděrka, zatvrdnutí místa, namodralé zbarvení, rána je povrchová, vypadá jako mělký kráter. Částečná ztráta tloušťky kůže.

V tomto případě může jít o lehčí dekubit 2. stupně (poškození pokožky, kdy je narušena vrchní vrstva bez cév - epidermis) nebo o těžší dekubit 2. stupně (poškození dermis, koria, poškozeny jsou škáry podkožních vrstev).

Terapie: Odstranit puchýře. Není-li pod nimi hnis a zarudnutí, stačí usušit genciánovou violetí nebo brilantovou zelení, aby se vytvořil suchý stroupek, pouze však u dekubitů lehčího stupně.

Na povrchové a středně secernující rány - pěnové polyuretanové krytí Mepilex (šetrné, nelepí se na ránu). Dále se používají k zajištění vlhkého prostředí v ráně masti Betadine, Baktriban aj. Při druhé fázi, tzv. granulační, se používají hydrogely, absorpční krytí, síťové materiály. Třetí fáze, tzv. epitelizační, používáme hydrokoloidy, polyuretanovou pěnu krytí, Betadine roztok. Rána se překryje gázou silně napuštěnou bílou neutrální vazelínou apod.

3. a 4. stupeň: rána je krytá nekrózou, změněna v granulační plochu nebo se přeměnila v chronický vřed, plošný či kráterovitý, vystlaný granulační tkání, tj. chronický dekubit.

Komplikace: často dochází ke krvácení, utvářejí se cysty, vzniká infekce, výjimečně i sepse. Častou komplikací bývá recidiva dekubitu (chronický dekubit), kdy je příčin obvykle více, u chronické rány je nebezpečí vzniku amyloidózy (ukládání amyolidu ve tkáních), zánětu kostí a kostní dřeně. Terapie: Odlehčit postižené místo, zvýšená hygiena, aplikovat vhodné krytí. Nejprve je nutné odstranit nekrotickou tkáň, potom nanést vrstvu sterilní vazelíny nebo borové masti, aby změkla, rozbředla a rychleji se oddělila od okrajů. Vznikne tak vlhké prostředí pro uvolnění hnisu z hloubky rány.

Následně je výborný NU-GEL, případně Intrasite gel. K tlumení infekce, čištění rány a odsátí hnisu se využívá sací schopnosti vlhkého mulu nebo krytí TenderWet. Je vhodné provést stěr na bakteriologické vyšetření (pro zjištění typu infekce a hladiny bakterií v ráně).

Druhy infekcí podle vzhledu a zápachu sekretu

* stafylokok (smetanově žlutý sekret bez zápachu) * streptokok (řídký, žlutošedý sekret) * Pseudomonas aeruginosa (modrozelený, zelený, nasládle páchnoucí sekret) * Escherichia coli (nahnědlý sekret páchnoucí po fekáliích)

Na našem oddělení se používají nejmodernější přípravky k ošetření ran, například k vlhčení a čištění používáme Dermacyn roztok, dále pak také mokrou terapii pomocí polštářků TenderWet, která podporuje samočištění rány a tvorbu granulační tkáně. Dále používáme Hydrocoll -samodržící, savý, vodotěsný hydrokoloidní obvaz, Hydrosorb comfort i Hydrosorb plus a další.

Velmi důležité jsou při péči o pacienty s dekubity antidekubitální pomůcky. Využíváme antidekubitální podložky, polštářky, antidekubitální podložky pod patu a pod loket, antidekubitální matrace a také elektricky polohovatelná lůžka. Vše se v praxi používá a pacienti se polohují a podkládají každé dvě hodiny, aby se odlehčilo místům, kde by mohly vzniknout další dekubity.


SOUHRN

Pracuji jako sestra na oddělení zvýšené péče, které je určeno pacientům trpícím Alzheimerovou chorobou a různými druhy demencí. Vzhledem k tomu, že pacienti zde bývají zpravidla v seniorském věku, dlouhodobě hospitalizovaní a mnohdy trvale upoutáni na lůžko, musíme se zabývat také prevencí dekubitů, případně jejich léčbou.

SUMMARY

I work in a high acuity department for patients with Alzheimer’s disease and other types of dementia. The patients are usually seniors, hospitalized for a long time and often bedridden, therefore we have to pay attention to pressure sore prevention and treatment.


O autorovi: Alica Konyvková, oddělení zvýšené péče střediska Diakonie ČCE Libice nad Cidlinou (Alice. Konyvkova@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?