Imaginace a závislosti

10. 3. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Imaginace se uplatňuje při vzniku a udržování návykových nemocí a odborná literatura říká, že ji lze využívat i při jejich léčbě. V článku jsou zmíněny vztahy imaginace - sugestivní působení a imaginace -relaxace. Dále pojednává o omezování podnětů, které vyvolávají rizikové fantazie a bažení, o imaginaci a tělesném cvičení a o imaginaci a smíchu či humoru. Autor také nabízí vlastní zkušenosti.


SUMMARY

Imagination has a role in development of addictive disorders and, according to medical literature it can be used in treatment. In the article are mentioned relationships of imagination - suggestive effect and imagination - and relaxation. The article also addresses inhibiting impulses that would bring risky fantasies and craving, imagination and physical exercises, imagination and humor. The author also offers his own experience with imagination techniques. Literatura k dispozici u autora, případně více na www.drnespor.eu

„Tak vy jste pracoval jako stavbyvedoucí. Už vás vidím, jak jste se opilý potácel po lešení a vyděšení zedníci se snažili zabránit vašemu pádu. Měli strach, aby jim nadřízený nespadl do malty… Po léčbě to bude jiné. Zedníci se alkoholu neodváží ani dotknout celý předchozí den, natož v práci. Takovou budete mít autoritu…“

Je-li imaginace při rozvoji a udržování návykových nemocí tak důležitá, logicky se nabízí myšlenka využívat ji při léčbě, např. ke zvládání bažení nebo posilování motivace.

Imaginace a bažení

Vztah mezi představami a bažením (craving) po alkoholu, drogách nebo hazardní hře je obousměrný. Představa podnětů souvisejících s návykovým chováním je vyvolávána obvykle u závislého bažení. U závislých vyvolává představa alkoholického nápoje nebo drogy stejné tělesné změny, jako když je vidí ve skutečnosti. Na druhé straně ale bažení podněcuje aktivitu částí mozku, které jsou spojeny s představivostí a přípravou motorické akce.

Například finanční ztráty u patologických hráčů souvisejí s fantaziemi o výhře a zbohatnutí či alespoň o zaplacení dluhů. Fantazie v tomto případě mírní utrpení patologického hráče nebo vyvolávají příjemné pocity. Současně se tak ale posiluje návykové chování a zhoršuje sebeovládání ve vztahu k hazardní hře.

Imaginace v medicíně a v psychoterapii

Řízená imaginace je užitečná při léčbě bolesti u dětí i dospělých, při zvládání stresu, byla úspěšně použita i při léčení nočního děsu u lidí s posttraumatickou stresovou poruchou.

Motorická imaginace (představa pohybu) nachází uplatnění v rehabilitačním lékařství. Využívání imaginace má v psychoterapii dlouhou tradici. Imaginativní techniky se používají v rámci různých psychoterapeutických směrů včetně kognitivně-behaviorální terapie, gestalt terapie, jungiánské psychoterapie, arteterapie nebo rodinné terapie.

Imaginace při léčbě návykových nemocí

Imaginace byla s dobrými výsledky použita při odvykání kouření. Lze využít kognitivně-behaviorálních postupů, relaxace za pomoci dechu, posilování motivace (např. jak je příjemné dýchat čistý vzduch), vytváření sebeobrazu nekuřáka, pozitivní motivaci (lepší zdraví, více energie a spokojenosti). Můžeme i použít zdraví posilující aktivity (např. představy cvičení a zdravé stravy).

Při léčbě návykových nemocí se doporučuje používat proti nevhodným představám jiné představy, které jim budou konkurovat (např. domýšlet následky určitého chování), tedy práce s pozitivní i negativní motivací. Vybavení si následků hazardní hry snižovalo v experimentu reaktivitu na rizikové prostředí u patologických hráčů.

Nabízí se otázka, proč se nespokojit s pouhým potlačením obtěžující představy, která vyvolala bažení. Vysvětluje to příklad pokynu: „Nemyslete na bílého slona!“ Instrukce paradoxně vede k tomu, že člověk začíná o bílých slonech uvažovat, ačkoli předtím by ho to nenapadlo. Za užitečnější se považuje pasivní, nezúčastněné pozorování obtěžující myšlenky. Tento postup se v behaviorální terapii nazývá surfing (člověk surfuje po myšlenkách), podobné postupy jsou známy i z jógy nebo buddhistické meditace.

Omezení vlivu „spouštěčů“

„Spouštěči“ zde jsou podněty, které aktivují bažení a zhoršují sebeovládání. Lze předpokládat, že také aktivují fantazie týkající se návykového chování, a to i v případě, že dotyčný nemá fyzické odvykací potíže. Například typické spouštěče související s kouřením vyvolávaly bažení, i když měl pacient stabilní hladinu nikotinu v těle díky nikotinové náplasti. Je jasné, že spouštěčům se nelze vyhnout zcela, ale už jejich omezení vede ke snížení počtu a intenzity epizod bažení a souvisejících fantazií.

Imaginaci lze používat k plánování relativně bezpečných tras a aktivit nebo lze ve fantazii (často za použití relaxace) nacvičovat zvládání spouštěčů, kterým není možné se vyhnout.

Imaginace k navození/prohloubení relaxace, sugestivní vliv imaginace

Stav uvolnění usnadňuje aktivní imaginaci a naopak imaginaci lze využít k navození relaxace, jako je tomu v řadě relaxačních technik, které se často využívají i k autosugesci. Hranice mezi relaxačními představami, sugescí a autosugescí není ostrá. Lze používat motivy, např. z Leunerovy katathymní imaginace louku, potok, úspěšný výstup na kopec, očišťující koupel.

Autosugestivní formule mohou mít slovní i obrazovou podobu. To je vhodné pro lidi s dobrou představivostí. Například formuli „abstinence se daří“ lze ve stavu uvolnění v duchu opakovat a zároveň si představovat, jak se daří abstinovat v různých situacích.

Sugestivně a humorně zároveň například působí, když terapeut oslovuje pacienty „vážený abstinente“. Při naší práci to považujeme za užitečné, protože to pomáhá pacientovi se lépe adaptovat na novou životní situaci.

Imaginace a motivace

Práce s motivací patří k nejúčinnějším postupům a používá se i ke zvládnutí bažení, při němž je nejvhodnější negativní motivace, např. vybavit si možné negativní následky recidivy nebo si připomenout minulé špatné zkušenosti.

S imaginací a motivací pracují další postupy. Za příklad poslouží semafor. Tato technika pomáhá uvědomit si následky jednání. V situaci, kdy by člověk mohl jednat v rozporu se svými zájmy, si vybaví semafor a posléze na něm nechá rozsvěcet červenou, žlutou a zelenou. Červená: Stop, zastavit automatické jednání. Oranžová: Jaké možnosti se nabízejí a jaké mají dlouhodobé i krátkodobé následky? Výběr nejvýhodnější možnosti. Zelená: Nejvýhodnější možnost uskutečnit a vyhodnotit výsledek.

Desenzitizace ve fantazii u patologického hráčství

Při prvním kroku je nutné, aby se klient naučil relaxovat (uvolnit se). K tomu poslouží jógová relaxace, autogenní trénink nebo Jacobsonova progresivní relaxace. Teprve až se dokáže spolehlivě uvolnit, může pokračovat. Relaxace prospívá tělesnému i duševnímu zdraví, i kdyby další krok nenásledoval. Při druhém kroku se klient bude ve fantazii otužovat vůči momentům vedoucím ke hře.

Spouštěcím momentem mohou být peníze a výplata. Uvolní se pomocí relaxační techniky a vybaví si drobnou minci. Jestliže zůstane uvolněný, může pokračovat ke koruně. Kdyby u něj vznikla touha hrát nebo napětí, fantazii odsune a vrátí se do stavu uvolnění, chvíli v něm setrvá a cvičení ukončí. Postupně bude schopen si vybavovat složitější a náročnější fantazie. Může si například představit celou výplatu.

Ve fantazii si lze vybavit hernu, hrací automat, sázkovou kancelář apod. a zůstat klidný a lhostejný. Od hazardní hry se pak znuděně odvrátí. Pokud by se někomu nedařilo pocit nudy vyvolat, ať si vzpomene na situaci, kdy se nudil. Ve skutečném životě se musí vyhýbat hernám, automatům a místům, kde se provozuje hazard. Druhý krok je sám o sobě velice účinný, k dalšímu nemusí pokračovat. Jestliže ale druhý krok zvládl a chce jít dál, zde je poslední stupeň. Při třetím kroku si představí něco, co souvisí se hrou, a hru znuděně odmítne.

Může si například ve stavu klidu a uvolnění vyvolat představu vchodu do herny nebo kasina, říci si ne a v duchu jít pryč. Pak se ve fantazii odmění pochvalou někoho, na kom mu záleží, nebo něčím, co má rád, jinou příjemnou představou nebo prostě pocitem sebeuspokojení. Končí kratší příjemnou relaxací. Tento postup se má opakovat třikrát nebo vícekrát týdně jeden měsíc a pak dlouhodobě, alespoň jednou za měsíc.

Imaginace, smích a humor

Smích pomáhá odblokovat tělesné i duševní napětí, usnadňuje uvolnění a je prospěšný i ke zvládání negativních emocí jako hněv nebo strach. Například:

1. Jako závěr emočně nabité skupiny je možné se společně za poklepávání hrudi vysmát majitelům heren, hostinským a drogovým dealerům. Už od nás nic nedostanou.

2. Jedna pacientka se velmi obávala návratu do zaměstnání a toho, jak ji přijmou kolegové. Ve skupině jsme improvizovali mimořádnou schůzi u příležitosti jejího návratu. Jednalo se téměř o flooding (zaplavení), jak se používá v kognitivně-behaviorální terapii, ovšem s výrazným prvkem komiky.

3. Chytrá ryba. Tento postup používáme nejčastěji při práci s velkou skupinou: Za starou rybou připlavala mladá příbuzná a ptala se: „Většinu příbuzných rybáři pochytali. Jak to děláte, prateto rybo, že vás žádný rybář nechytil?“ Dlouhověká ryba pravila: „To je prosté. Stačí se podívat, jestli není v žížale háček. A když tam je, tak se rybářům vysměju a plavu pryč.“ Pak za hlasitého smíchu máváme lokty jako ploutvemi, pohupujeme se v kolenou, nafukujeme tváře a pohybujeme se jako velká ryba, která s přehledem plave pryč od háčků (tj. spouštěčů).

Imaginace, léčba a prevence

U lidí závislých na alkoholu s posttraumatickou stresovou poruchou, u nichž vyvolávaly vzpomínky bažení po alkoholu, se ukázala jako účinná expozice traumatu v představivosti. U pacientů, kteří mají obavy z budoucnosti, lze použít např. nácvik ve fantazii. Při časové projekci se pacient přenese třeba o rok dopředu. Popisuje úspěšnou abstinenci a hovoří o tom, co mu pomohlo tohoto dobrého stavu dosáhnout a udržet si ho.

Prevence by měla být komplexní, využívat více komunikačních prostředků. V médiích by pak měla být provázaná s aktivitami na místní úrovni. Účinnou prevenci nelze omezovat na odstrašování, je třeba nabízet pomoc a pozitivní alternativy. Využívání imaginace a obrazů může být v rámci komplexní prevence prospěšné. Platí například, že účinnější než varovné nápisy na cigaretách jsou výrazná obrazová varování (např. záběr na tabákem zdevastovaný chrup a dásně).

Závěr

Imaginace rozvíjí tvořivost pacientů i terapeutů a dokáže léčbu oživit. Doc. Skála doporučoval, aby terapeut uměl pacienty překvapit. Imaginace k tomu nabízí mnoho příležitostí. Navíc je mnohem účinnější postup vidět a aktivně nacvičovat, než o něm pouze slyšet. Proto považujeme imaginaci při psychoterapii návykových nemocí za prospěšnou.


Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. PL Bohnice a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha (nespor.k@seznam.cz, www.drnespor.eu)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?