Přejít na obsah

Chirurgická léčba hluchoty

zpět
28.3.2008

Náklady spojené s kochleární implantací a následnou rehabilitací, třebaže na první pohled vysoké, jsou mnohonásobně vyváženy návratem pacientů do světa zvuků a lidské řeči, včetně všech s tím spojených aspektů psychologických, sociálních a ekonomických...

Hluchota patří mezi nejtěžší postižení člověka, neboť jej vyřazuje ze světa mezilidské komunikace. Hluchotu lze zjednodušeně definovat jako úplnou ztrátu akustického vnímání. Většina „neslyšících“ má nicméně zachováno alespoň částečné vnímání intenzivních zvuků. Rozumění řeči je výsledkem centrálního zpracování signálu z periferie a vyvíjí se od narození. Z tohoto pohledu lze tedy neslyšící osoby rozdělit do dvou skupin: na osoby prelingválně hluché, které jsou buď vrozeně hluché, anebo ztratily sluch záhy po narození, tedy před vytvořením řeči (do 2-4 let věku). Centrální zpracování zvukových signálů se u nich vůbec nevytvořilo. Pak jsou to osoby postlingválně hluché, které přišly o sluch po vytvoření řeči, po 4. roce věku. Vyvinula se u nich řeč a jazyk na základě fyziologického akustického vnímání.

Historie implantologie

V současné době je nejčastější příčinou ohluchnutí zánět mozkových blan v dětském věku. Mezi další příčiny hluchoty patří úraz hlavy, ototoxická antibiotika, Ménirova nemoc, otoskleróza, virové infekce (spalničky, zarděnky), bakteriální infekce (lues, spála), vrozené anomálie ucha a progresivní heredodegenerativní ztráta sluchu. Často se však příčinu hluchoty nepodaří nalézt. V histologickém obraze se hluchota projevuje nespecificky jako ztráta vláskových buněk a vláken periferního axonu sluchového nervu. Pokud přežívá alespoň 10 % vláken sluchového nervu, lze využít elektrickou stimulaci k vyvolání zvukových vjemů.

Zkoumání vlivu elektrického proudu na sluchový nerv má dosti bohatou historii. Prvním badatelem, který se zabýval působením elektřiny na orgán sluchu, byl Volta (1799). Vyvolaný zvukový vjem popsal jako bublání vroucí kapaliny. Začátkem 19. století se Grapengiesser pokoušel léčit ušní šelesty elektrickým proudem (1801). Vznikl tehdy celý lékařský obor zabývající se vlivem elektrického proudu na sluch, který se nazýval „elektrootiatrie“. V roce 1957 ve Francii Djourno, Eyries a Valancien vyvolali při operaci elektrickým drážděním sluchového nervu zvukový vjem.

Roku 1964 uveřejnil v USA BlairSimmons výsledky stimulace sluchového nervu bipolární elektrodou u hluchého člověka, v roce 1968 provedl Michelson experimentální studie na zvířatech a ověřil bezpečnou a dlouhodobou funkci elektrod. Široké publicity se dostalo pacientu Charlesu Graserovi, kterému House v Los Angeles poprvé úspěšně implantoval kochleární neuroprotézu. Roku 1973 implantoval House již 11 neslyšících. V témže roce se v San Francisku konala první konference o kochleárních implantátech. V Austrálii začal v roce 1967 Clark fyziologické výzkumy elektrické stimulace u zvířat a roku 1973 uveřejnil studii o 4 implantovaných kočkách. Na základě experimentálních studií připravil vícekanálovou neuroprotézu a první implantace u člověka provedl v letech 1978-1979.

K rychlému rozvoji kochleárních implantací dochází v 80. letech, kdy končí stadium klinického experimentování a začínají klinické implantační programy. Implantace kochleární neuroprotézy (kochleárního implantátu) představuje účinnou léčbu hluchoty. Implantuje se v celosvětovém měřítku, a přestože absolutně největší počet operovaných je stále v Severní Americe, největší vzestup implantací zaznamenala v posledním desetiletí Evropa.

Implantace hluchého dítěte byla do roku 1987 výjimkou, v roce 1993 se poprvé poměr mezi dětmi a dospělými vyrovnal a v posledních letech jednoznačně převládají v implantacích děti nad dospělými. V současné době je na celém světě přes 120 000 implantovaných, dospělých i dětí.

Jak funguje neuroprotéza

Obecně se kochleární neuroprotéza skládá ze dvou částí - z části vnitřní a zevní. Část vnitřní, která se nazývá přijímač-stimulátor (obr. 1), se při operaci vkládá do lože vyfrézovaného ve spánkové kosti za uchem. Elektrodový svazek s řadou stimulačních elektrod vycházející z těla neuroprotézy se zavádí do nitra hlemýždě. Elektrický proud vycházející z elektrod dráždí zakončení sluchového nervu v centrální části hlemýždě (modiolu) a v závislosti na tom, zdali jsou ke stimulaci použity elektrody blíže bazi, nebo naopak apexu hlemýždě, lze vyvolat vysoké nebo nízké tóny. Při dostatečně rychlé aktivaci jednotlivých elektrod pacient slyší komplexní zvukové vjemy.

Po provedení testů, jimiž se ověří funkčnost implantátu a schopnost elektricky stimulovat sluchový nerv, se rána zašije. Vnitřní část musí mít obecně vlastnosti charakteristické pro všechny implantáty v lidském těle: musí být odolná vůči působení tělních tekutin a mechanickému poškození, nesmí dráždit okolní tkáně a musí spolehlivě fungovat po dlouhá desetiletí. Její pouzdro se vyrábí z titanu a silikonu anebo z keramiky.

Po úplném zhojení, zhruba za šest týdnů, dostane implantovaný pacient druhou, zevní část neuroprotézy, která se nazývá řečový procesor (obr. 2). Ten pomocí mikrofonu zachycuje okolní zvuky a mění je na elektrické signály, které kóduje a z vysílací cívky přiložené na kůži za uchem je vysílá do cívky vnitřní v těle implantátu. Obě cívky jsou k sobě přidržovány párem permanentních magnetů.

Pro koho je implantát vhodný?

Vhodným pacientem ke kochleární implantaci je zdravý oboustranně neslyšící člověk, dospělý i dítě, náležitě motivovaný, jemuž sluchadlo nepomáhá buď vůbec, nebo jen velmi málo. Efekt neuroprotézy lze před operací odhadnout jen do jisté míry. Většina implantovaných je schopna rozumět řeči bez odezírání, je však důležité si uvědomit, že vjem vyvolaný elektrickým drážděním sluchového nervu se liší od vjemu vyvolaného fyziologickým způsobem, tj. mechanickým drážděním funkčních vláskových buněk v Cortiho orgánu. Proto má po operaci velký význam rehabilitace, při níž se pacient učí s implantátem slyšet.

Další stupeň ve vývoji sluchových neuroprotéz představuje elektrická stimulace vyšších etáží sluchové dráhy. Praktickou klinickou aplikací je sluchová kmenová neuroprotéza. Při operaci kmenové neuroprotézy se destička s elektrodami zavádí do blízkosti sluchových jader v mozkovém kmeni. K operaci jsou indikováni nemocní s oboustrannou poruchou sluchového nervu, u nichž by klasický kochleární implantát nebylo možné použít, protože by nebylo možné přenést elektrické impulzy vzniklé v zakončení sluchového nervu v hlemýždi do vyšších etáží sluchové dráhy. Jde především o pacienty s neurofibromatózou 2, s oboustrannými nádory sluchového nervu, případně děti s oboustrannou kongenitální aplazií těchto nervů.

Další vývoj implantátů

Vývoj elektronických náhrad sluchu směřuje k další miniaturizaci, zdokonalení kódovacích strategií a elektrodových zakončení. Rozšiřuje se též indikační spektrum, implantují se i nedoslýchaví a v poslední době se prosazuje současné používání konvenčního sluchadla a kochleárního implantátu (bimodální stimulace). Vyrábí se přímo i sluchadlo kombinované s kochleární neuroprotézou. Předpokladem použití tohoto typu neuroprotézy je samozřejmě šetrná chirurgická technika, při níž nesmí dojít k poškození zbylých vláskových buněk v hlemýždi, takže je možné je následně využít k akustické stimulaci. V optimálním případě je pak implantované vnitřní ucho drážděno jak elektricky kochleárním implantátem, tak akusticky zvukem zesíleným sluchadlem.

MUDr. Jiří Skřivan, CSc. Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole, Praha

Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Lékařské listy

Komentovat článek: Chirurgická léčba hluchoty

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

2 nejnovější komentáře k článku Chirurgická léčba hluchoty

Komentáře

další 2 komentáře
Michaela Hilscherová Chirurgická léčba hluchoty  | 6. 03. 2010 15:23

dobrý den, můžu požádat o číslo a rok vydání tištěného výtisku novinky, ve kterém je možné nalézt tento článek?

Ilona Cendelínová Hluchota  | 29. 03. 2008 08:03

Dobrý den, ptám se , proč jsou pro tyto operace vhodné pouze pacienti s oboustranou hluchotou? Můj synovec neslyší na pravé ucho , ale na levé trochu ano.Teď půjde do první třídy a nechali jsme ho jít do normální školy, zatím. Teď budeme kupovat za 42.000 kč nová naslouchadla. Ta minulá mu vydržela 1,5 roku. Udělám cokoli jen aby slyšel. Co na to odborníci v Motole. Mohla bych synovce u Vás nechat vyšetřit? Děkuji Cendelínová

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné

Medical Services

Komplexní edukační servis ve zdravotnictví

více informací

NOVÝ E-SHOP s medicínskou literaturou