Přejít na obsah

Násilí na pracovišti ve zdravotnictví

zpět
11.3.2008

"I natolik humánní profesi, jako je ošetřovatelství, lze srovnat s čistě komerčními zájmy různých korporací. Spokojenost zaměstnanců ve zdravotnictví je jedním z hlavních předpokladů pro poskytování kvalitní péče, což zvyšuje spokojenost klientů. Proto je nezbytné, aby se management zdravotnických zařízení touto problematikou zabýval," píší autoři práce o specifických formách násilí v pracovním kolektivu...

Následující materiál zaslali redakci ZDN.cz Iveta Běhounková a Jan Běhounek, kteří pracují jako střední zdravotnický personál v v Psychiatrické léčebně Bohnice v Praze. Za zveřejnění materiálu získává v rámci vzdělávání nelékařských pracovníků další kreditní body. Více informací ZDE.

Cílem následující práce je seznámení se specifickými formami násilí, které se mohou objevit v pracovním kolektivu. Jaký mohou mít vliv na interpersonální vztahy a dopad na jedince. Jaké jsou možnosti prevence a obrany v této problematice.

Autoři práci prezentovali 16. března 2007 na XVI. Ortopedickém sympoziu v Hradci Králové a 8. listopadu 2007 na konferenci II. Náchodský ošetřovatelský den.

Je známou skutečností, že dobré vztahy na pracovišti jsou předpokladem k vyšší prosperitě a ekonomickému růstu. Kvalitní management se věnuje prevenci a eliminaci všech, tedy i specifických forem násilí na pracovišti. Tím zvyšuje spokojenost zaměstnanců, kteří tak podávají lepší výkon.

I natolik humánní profesi, jako je ošetřovatelství, lze srovnat s čistě komerčními zájmy různých korporací. Spokojenost zaměstnanců ve zdravotnictví je jedním z hlavních předpokladů pro poskytování kvalitní péče, což zvyšuje spokojenost klientů. Proto je nezbytné, aby se management zdravotnických zařízení touto problematikou zabýval.

Vztahy na pracovišti

Vztahy na pracovišti jsou velice rozmanité a jejich kvalitě, v pozitivním i negativním smyslu, přispívá řada faktorů. Jsou jimi např. odlišnost pohlaví, věkový průměr, druh a náročnost vykonávané práce, početnost skupiny, styl vedení a řada dalších. Obecně lze takové vztahy rozdělit na čtyři základní skupiny: vynikající, dobré, problematické a nepřátelské.

Specifické formy násilí

Podstatou nepříznivé atmosféry na pracovišti mohou být tzv. specifické formy násilí. Takovou formou násilí bývá nejčastěji mobbing, event. bossing. S tímto mnohdy úzce souvisí sexuální obtěžování, neboli sexual harassment.

Mobbing

Pojem mobbing pochází z anglického slovesa to mob, což lze přeložit jako srocovat se, obtěžovat, hromadně napadnout. V zoologii popisuje chování zvířat, která si chrání své území. Podobně lze chápat mobbing i na pracovišti, kde představuje rafinovanou formu, především psychického týrání. Jde o proces, ve kterém jedna nebo více osob alespoň jedenkrát týdně po dobu půl roku cílevědomě útočí na mobbovaného.

Takovému jevu v kolektivu pracovníků může přispět řada okolností. Nejčastěji jde o špatnou organizaci práce, neustálou časovou tíseň a s tím související stress z přetížení. Dalšími faktory mohou být špatné vedení, jednotvárnost práce a doprovodná nuda, konkurenční tlak či strach ze ztráty zaměstnání.

Hovoříme-li o mobberovi, myslíme tím osobu, která je vůči své oběti agresorem. Příkladně jedna zdravotní sestra, protěžovaná svým nadřízeným, atakuje druhou. Objevují se však i kolektivní podoby mobbingu. Z pravidla jde o proces u pracovníků ve stejném pracovně právním postavení. Formy, které útočníci nejčastěji užívají, mohou být zákeřné šuškání, tajuplné a dvojsmyslné narážky, očerňování u nadřízeného či tzv. „cílený odstřel“, kdy je od počátku cílem mobbera svou oběť „zlikvidovat“, tedy odstranit z kolektivu. Ojediněle se objevují i fyzické útoky.

Mobbing samotný má své fáze:

1. fáze: počáteční útoky, schválnosti. Mobber šíří o oběti pomluvy, zadržuje jí přístup k informacím, zatím neplánovaně.

2. fáze: mobbing, tedy systematický psychoteror. Veškeré schválnosti jsou připravované s cílem oběť zlikvidovat.

3. fáze: konkrétní napadání mobbovaného. V takové fázi je možná tichá podpora šéfa, oběť bývá „očerněna“, mobbing je „požehnán“ vedením.

4. fáze: cíle je dosaženo. Oběť se dopouští chyb, které jí zpočátku byly neoprávněně vytýkány a opouští zaměstnání.

Možnosti obrany spočívají především ve správné prevenci a informovanosti. To je ovlivněno efektivitou, správností a důsledností řízení práce na všech stupních pracovního týmu.

Individuálním způsobem zvládnutí mobbingu je osobně se vzepřít agresorovi, tzv. z očí do očí, nebo v zastoupení důvěryhodným kolegou, kolegyní. Kolektivní způsoby jsou veřejný apel k mobbujícímu, event. jeho konfrontace za asistence nadřízeného. Selhávají-li tyto metody, lze oslovit odbory, občanská sdružení, poradny či jiné instituce.

Bossing:

Bossing, tento výraz je odvozen z anglického boss, tedy předák, šéf, vedoucí. Jde o mobbingu analogickou formu násilí, kde se však uplatňuje výrazná asymetrie v pracovně právních vztazích. Používá se stejných strategií jako při mobbingu, ale díky své moci bývá razantnější. Zpravidla jde o jednání nadřízeného vůči podřízenému.

Aktér obvykle přiděluje své oběti horší práci, bezdůvodně a veřejně jej peskuje, odpírá mu odměny, komplikuje mu plánování dovolené, vyhrožuje výpovědí a podobně.

Možnosti obrany jsou zde složitější, leč reálné. Doporučeným postupem je opatřování si důkazů, event. svědectví. Tyto pak předložit u vyššího nadřízeného nebo odborům. V případě selhání se lze obrátit na některou z organizací, které obětem mobbingu, resp. bossingu pomáhají, například sdružení Práce & Vztahy. Nejčastěji však takový psychoteror končí výpovědí oběti. Výpověď lze v jistém smyslu chápat jako další způsob obrany bossingu.

Sexual harassment:

Jednou z podob mobbingu či bossingu je i sexuální obtěžování. V našich podmínkách je stále ještě značně bagatelizováno, ačkoliv jej česká legislativa definuje a zakazuje prostřednictvím Zákoníku práce. Přispívá tomu i nesprávný „převod“ pojmu sexual harassment na sexuální harašení. Jde však o odvozeninu z anglického to harass, což lze přeložit jako neustálé znepokojování, obtěžování, týrání.

Sexuální obtěžování je jakákoli forma nevítaného verbálního, neverbálního nebo fyzického chování sexuální povahy s cílem nebo důsledkem ohrožení důstojnosti osoby. Podoby jsou velmi rozmanité. Od milostných vztahů na pracovišti, přes různé lechtivé narážky, vtípky, obrázky až po snahu o tělesný kontakt, flirtování, sexuální vydírání a i znásilnění.

Metody obrany jsou podobné jako u mobbingu či bossingu. Vzhledem k choulostivosti problematiky je však úspěšná obrana patrně nejtěžší.

Závěr:

Je třeba věnovat se problematice interpersonálních vztahů ve zdravotnictví, neboť specifické formy násilí s sebou obvykle přinášejí neblahé následky pro ošetřovatelský tým i klienty, o které pečuje. Ve stínu problematických či nepřátelských vztahů často rychle zapomeneme, proč tu jsme, zda nás někdo nepotřebuje, zda jsme někomu nezapomněli vyjmout podložní mísu …

POUŽITÁ LITERATURA:

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Manuálek o násilí. Brno: NCO NZO, 2004.

ISBN 80-7013-397-X

HAMLINOVÁ, Sonya. Jak mluvit, aby vás lidé poslouchali. Praha: TALPRESS, spol. s.r.o., 1996. ISBN 80-7197-025-5

SÝKOROVÁ, Anna. Mobbing - psychické týrání v zaměstnání. [online], Únor 2004 [cit.19.04.2006]. Dostupný na:

www.osz.cmkos.cz/CZ.

WIKIPEDIE, otevřená encyklopedie. Mobbing. [online], 31.03.2006 [cit.19.04.2006]. Dostupný na: www.wikipedia.org..

PRÁCE & VZTAHY, občanské sdružení. Co je mobbing? www.vztahy.org.

LEDNICKÁ, Jana. Psychologické aspekty mobbingu, diplomová práce. Praha: FF UK KPS, Srpen 2002.

LADÝŘOVÁ, Táňa. Co když vás šéf šikanuje?.

ŠVIDRNOCHOVÁ, Karolína. Šéf mě chce zničit!. [online], 08.06.2004 [cit.19.04.2006]. Šéf mě chce zničit!. .

DUDÁČKOVÁ, Ivana Sexuální obtěžování na pracovišti v České republice.

Iveta Běhounková, Jan Běhounek, www.ZDN.cz

autoři pracují jako všeobecná sestra a staniční ošetřovatel v Psychiatrické léčebně Bohnice, Praha

Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

www.ZDN.cz

Komentovat článek: Násilí na pracovišti ve zdravotnictví

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Násilí na pracovišti ve zdravotnictví

Komentáře

dalších 5 komentářů
Eassy eassy Násilí na pracovišti  | 12. 03. 2008 23:16

Dobrý večer, nezlobte se, mě to nepřipadá jako infatilní referát. Přesně to, co je popsáno v článku mobbing a bossing si právě dost tvrdě prožívám na pracovišti a nikomu na světě bych to nepřála. Není proti tomu obrany....můžete být sebelepší pracovník a je vám to k ničemu, protože i to je použito proti vám. Vše je na dlouhé vypravování....

J.Weisová Re:Re:Co to je?  | 12. 03. 2008 19:40

Děkuji za vysvětlení. Ale i mně to připadá dost nelogické, sestra byla vždy na vyšší úrovni než ošetřovatelka a teď tedy staniční ošetřovatel. Nicméně mám jasno. jiřina

Lenka Šnajdrová Šnaj Re:Co to je?  | 12. 03. 2008 18:09

Ahoj Jiřino, pokud získá vzdělání všeobecné sestry muž, název jeho profese je všeobecný ošetřovatel ( zákon 96/2004Sb.). jestliže postoupí do funkce stanční, je z něj staniční ošetřovatel(tak jako žena je staniční sestra). Ten termín mi přijde neskutečně blbý a taky ho skoro nikdo nepoužívá, nicméně termonologie to je.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné

Medical Services

Komplexní edukační servis ve zdravotnictví

více informací

NOVÝ E-SHOP s medicínskou literaturou