A.N.O.: Počet případů hepatitidy C stoupá, nestátním organizacím chybí personál

28. 7. 2016 8:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Ve čtvrtek ovládne internet hashtag #NOhep při příležitosti Světového dne boje proti hepatitidě. Společným cílem osvětových akcí a zdravotních programů po celém světě je eliminovat do roku 2020 virální hepatitidu. Členové Asociace nestátních organizací (A.N.O.) dlouhodobě volí strategii harm reduction – minimalizace rizik.


TISKOVÁ ZPRÁVA

Výměna injekčního materiálu, testování, osvěta, kontaktní centra a terénní programy, i to jsou způsoby, kterými neziskovky chrání veřejnost před šířením nebezpečné infekce. Podle národního protidrogového koordinátora Vobořila se právě nestátní organizace dlouhodobě zasazují o snižování výskytu hepatitidy, nicméně jsou personálně silně poddimenzované. Prevence je přitom právě teď potřebná víc než kdykoliv jindy. Lékaři a hygienici u nás totiž v loňském roce evidovali nejvíc případů hepatitidy typu C za posledních 7 let.

Žlutá čísla jsou alarmující: nejvíc případů hepatitidy C za 7 let

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že virální hepatitida si každý rok vyžádá odhadem 1.4 milionu obětí . Téměř polovinu (48 %) z těchto úmrtí způsobuje virus hepatitidy typu C. V České republice bylo za rok 2015 evidováno nejvíc (956) případů hepatitidy C za posledních 7 let (od r. 2008) . To je přibližně 80 nakažených na měsíc.

Výměna stříkaček, testování, osvěta: Prevence hepatitidy může ušetřit miliony

O žloutence se momentálně nejvíc mluví v souvislosti s aktuální epidemií hepatitidy typu A v Jihomoravském kraji. Hepatitida ovšem není jen nemocí špinavých rukou, mnohem větší nebezpečí pro společnost představují žloutenky typu B a C, kterými často trpí uživatelé drog. Na rozdíl od hepatitidy typu A se infekce virem typu B a C přenáší krví – stačí její zaschlá kapka na použité stříkačce, neodborné tetování nebo piercing v nehygienickém prostředí. Častým problémem bývá skutečnost, že nakažený si svou nákazu vůbec neuvědomí, pomoc nevyhledá a infekci šíří dál.

„Důležitou součástí prevence virových hepatitid jsou tzv. harm reduction programy, které spočívají například ve výměně jehel a stříkaček. Pracovníci nestátních organizací tak mohou včas odhalit výskyt nemoci, nahlásit ji a zabránit tak dalšímu rozšíření na zdravou populaci,“ vyjádřila se předsedkyně Asociace nestátních organizací (A.N.O.) Helena Rampachová. Streetworkeři a sociální pracovníci z celkově 105 nízkoprahových programů v ČR rozdali v roce 2014 celkem 6,6 milionů stříkaček . Některé z těchto programů nabízí uživatelům drog také alternativu injekčních stříkaček – želatinové kapsle. Roste i počet testů na infekce, jako jsou HIV, hepatitida B a C či syfilis.

„Provádíme testování infekčních chorob, které je velice spolehlivé a nabízí okamžitý výsledek testu. Testy jsou prováděny rizikovým osobám zdarma a dají se provést téměř kdekoliv. Naší výhodou oproti lékařům je možnost pracovat s klientem anonymně,“ přibližuje činnost organizace Podané ruce Zuzana Protivínská, vedoucí kontaktního centra ve Znojmě. V první polovině roku 2016 se pracovníci kontaktního centra společnosti Podané ruce ve Znojmě postarali o bezpečnou likvidaci téměř 4 800 kusů použitých stříkaček a mezi klienty rozdali 7 094 sterilních kusů.

„Musím říct, že v oblasti harm reduction a prevence jako takové jdou nestátní organizace příkladem, nicméně, situace je dlouhodobě neudržitelná, programy jsou poddimenzované a nedostatek personálu má za efekt stoupající počet případů nakažených,“ uvádí Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor. Strategie prevence a minimalizace rizik je mnohem levnější než léčba nakažených. Ta se totiž může vyšplhat přepočtu až na téměř 1.3 milionu korun (48 000 EUR ) za jednoho pacienta.
K prevenci hepatitid výměna stříkaček nestačí, pracovníci nestátních organizací také šíří mezi rizikovou skupinou osvětu. „Otevřeně se s klienty snažíme bavit na téma zásad bezpečného sexu, informujeme je o možnosti očkování, varujeme je, že sdílení injekčního náčiní zabíjí. Jsme profesionálové - spousta pracovních týmů kontaktních center má k dispozici zdravotnický personál,“ doplnila Protivínská.

Jak je na tom Evropa? Nové stimulační látky a promořenost VHC

Jak vyplývá z nově vydané zprávy EMCDDA s názvem „Odhad trendů v injekčním užívání drog v Evropě na základě dat o osobách nastupujících protidrogovou léčbu za jednotlivé země“ , počet injekčních uživatelů nelegálních drog v určitých částech Evropy pravděpodobně klesá. Ve většině zemí zůstává hlavní injekčně užívanou drogou heroin, ale objevují se i nové návykové látky, jako jsou katinony, nové stimulační látky, látky na vylepšení vzhledu a povzbuzení výkonu.

Podle této zprávy je v 5 z 10 zemí, pro které máme k dispozici aktuální data, virem hepatitidy typu C infikována nadpoloviční většina injekčních uživatelů drog. Například v Litvě se na základě nejaktuálnějších dat z roku 2014 předpokládá až 77 % promořenost VHC, v sousedním Polsku 65 %, v Maďarsku promořenost vzrostla na 49 % a na Slovensku na 41 %. Další aktuální informace a statistiky najdete v nově vydané publikaci Národního monitorovacího střediska – Zaostřeno na infekce.

Asociace nestátních organizací (A.N.O.) chce v souvislosti s nadcházejícím Světovým dnem žloutenek poukázat na nutnost preventivních a harm reduction programů, které chrání nejen rizikové skupiny, ale i většinovou společnost před zákeřnou infekcí, se kterou podle odhadů Světové zdravotnické organizace na světě žije na 400 milionů lidí, což je 10krát víc než pacientů s HIV .

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?