Nejčastěji se nemoc zjistí mezi 20. a 30. rokem věku, mezi pacienty jsou i děti. Nemoc má kolísavý průběh, mezi obdobími urputných průjmů, bolestí břicha a teplot jsou období klidu, a tak trvá i pár let, než je nemoc potvrzena. Někdy je pacient dovezen do nemocnice se zánětem slepého střeva. Při operaci se ukáže, že příčinou je počínající Crohnova choroba.
„Vzhledem k tomu, že nemoc postihuje hlavně mladé lidi, je potřeba ji včas zjistit, aby se léčbou předešlo nevratnému poškození střevního traktu a zbytečným operacím,“ řekl Keil.
Příčina nemoci je neznámá, spustit ji mohou léky, kouření, stres, nevyvážená strava, zhoršené prostředí ve městech, vliv má i genetika. Onemocnění je podle Keila mnohem závažnější, než že pacienta obtěžují průjmy. „Až 40 procent nemocných má mimostřevní projevy, jako je zánětlivé postižení očí, kloubů a kůže,“ uvedl.
Pacienty ohrožují akutní komplikace, část jich musí jednou i vícekrát za život podstoupit operaci. Ohrožují je i dlouhodobé komplikace, mají vyšší riziko nádorů v zažívací trubici, proto musejí být trvale sledováni.
Mezi chronické střevní záněty se řadí Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Podle statistiků trpí Crohnovou chorobou v ČR 17.783 lidí, což je proti roku 2005 nárůst o 44 procent, a ulcerózní kolitidou 22.134 lidí, což je nárůst o 20 procent.
Nemoc podle Keila výrazně zhoršuje kvalitu života. Průzkum Evropské federace sdružení pro Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu ukázal, že 85 procent pacientů muselo být v posledních pěti letech hospitalizováno, 60 procent trpí křečovitými bolestmi břicha častěji než pětkrát týdně, 96 procent pociťuje únavu, slabost a celkovou vyčerpanost. Celkem 40 procent pacientů uvedlo, že kvůli svému onemocnění nemůže navázat intimní vztah a 43 procent pacientů muselo upravit svůj pracovní poměr.
Keil uvedl, že výraznou úlevu od obtíží přináší pacientům biologická léčba. Podává se v 25 centrech a dostává ji 1600 nemocných, zdravotní pojišťovny ji plně hradí. S nasazením biologické léčby podle Keila zásadní problém není. Je určena jen pro nejvážnější případy. Dostává ji šest až osm procent pacientů, v zemích západní Evropy 15 až 20 procent, v zemích východní Evropy ale výrazně méně než v ČR, uvedl.
Na problematiku nemoci a možnosti léčby upozorní Světový den střevních zánětů 19.května. V Česku se na podporu pacientů koná v sobotu 25. května od 13:00 zábavný happening na pražské Ladronce. Vstupenkou je nejméně jedna rulička od toaletního papíru. Návštěvníci z nich navléknou hada, symbol obtíží, se kterými se musejí pacienti potýkat.