Přejít na obsah

Trénovat mozkové funkce by měl každý

zpět
20.3.2015

Mentorka kognitivních funkcí na Oddělení geriatrie a následné péče Thomayerovy nemocnice Kvetoslava Hošková hovoří nejen o kognitivní terapii se zaměřením na trénink paměti seniorů, které se zde od roku 2010 věnuje.

mozek, neurologie, psychiatrie
zvětšitmozek, neurologie, psychiatrieZdroj: Shutterstock

mozek, neurologie, psychiatrie | Zdroj: Shutterstock

 

Proč jsou důležité kognitivní funkce?

Kognitivní funkce představují vlastně všechny myšlenkové procesy a úkony, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám prostředí, v kterém se člověk nachází a vstupuje s nimi do interakce. V životě se setkáváme se stále novými a novými věcmi, kterým se snažíme porozumět. Soustřeďujeme se na výklad, když nám někdo něco vysvětluje, představujeme si, jak budeme postupovat, a chceme si to zapamatovat. Plánujeme trasy, kam se například půjdeme podívat, přemýšlíme, co si sebou zabalíme, na co nesmíme zapomenout a následně vyprávíme, co jsme zažili.

Co je náplní vaší práce?

Mentorkou kognitivních funkcí (KF) bývá všeobecná sestra, která má rozšířenou pracovní náplň o testování a trénování kognitivních funkcí. Mentorka je pro nemocné seniory něco jako učitelka nebo trenérka, která jim pomáhá najít způsob, jak využít svůj potenciál a své dosavadní schopnosti ke zlepšení fungování mozku. Pomocí testů pozná, v které oblasti KF je problém, na co je dobré se při procvičování zaměřit. Opakováním testů v průběhu je možné pozorovat zlepšení, úspěšnost.

Jaké postupy a metody se při kognitivním tréninku používáte?

Kognitivní trénink je cílená stimulace mozkových funkcí se zaměřením na vylepšení vícero kognitivních schopností a procesů. Nejčastěji jde o trénování krátkodobé a dlouhodobé paměti, soustředění, prostorové orientace. Každému tréninku předchází diagnostika, podle které je možné stanovit reálný cíl, kam se můžeme dostat. Vždy se snažím si poskládat hodinu a v ní jednotlivé úkoly tak, aby byla pro seniory vždy zajímavá a přes den o ní ještě sami přemýšleli. Pravidelnou účastí se učí různé způsoby zapamatování a postupně je možné u nich zvyšovat náročnost. Sami na sobě poznají, že si toho pamatuji více, nebo cvičení zvládají udělat rychleji. To, co se naučili, pak zkouší personál, lidé, kteří za nimi chodí na návštěvu. Dává jim to možnost začít rozhovory, když hlásí novinky, které se dozvěděli.

Jaké jsou výsledky vaší práce?

Cílem kognitivního tréninku je procvičit a napravit deficity kognitivních schopností. V případě poklesu z důvodu nemoci zvýšit nebo udržet fungování kognitivních schopností. V případě chorobného procesu na mozku pomoct jedinci na co nejdelší období života udržet fungování kognitivních schopností, aby mohl být soběstačný, pobývat v domácím prostředí a bylo tak možné udržení nebo zlepšení jeho kvality života.

Kterým pacientům může kognitivní trénink pomoci?

Trénovat paměť by měl každý, komu bylo 25 let. V tomto období se totiž začíná paměť zhoršovat. Nejdřív jenom nevíme, kde jsme co položili, jak se jmenuje člověk, se kterým jsme včera mluvili. Za pár let je to pro nás normální a odmítáme si připustit, že nějakou poruchu paměti máme. Trénink kognitivních funkcí je zaměřený u seniorů převážně na trénování paměti, čímž se podílí i na budování tzv. rezervní mozkové kapacity, která dokáže u jedné části seniorů kompenzovat devastující následky cévní mozkové příhody, úrazu mozku či demence. Preventivně tedy pomáhá zdravým seniorům, kteří problémy nemají, ale v průběhu času mohou mít. Je dobré být na to připravený. U druhé části seniorů, u které již došlo k projevům demence, a mají například poruchy paměti v důsledku Alzheimerovy nemoci, se snažíme vhodným kognitivním a fyzickým tréninkem zpomalit proces postupného zhoršování mentální výkonnosti.

Jak rozmluvit nebo vtáhnout do kognitivní terapie člověka, který není k léčbě motivován?

Důležité je mít o člověku dostatek správných informací. Například vědět, kde prožil dětství, jaké jsou jeho zájmy a koníčky, jaké bylo jeho povolání, kdo jsou oblíbení členové rodiny včetně zvířat, jakou hudbu rád poslouchá… Pak je dobré využít předměty, které mu připomínají domov, fotografie rodiny, o kterých může vyprávět, ocenění, na co je v životě hrdý, co se mu povedlo. Když se najde společná řeč a člověk postupně pozná, že vám může důvěřovat, tak je možné nabídnout možnost přejít z individuální terapie na skupinovou.

Je možné použít některá cvičení i v domácím prostředí?

V knihkupectvích se prodávají různé knihy nebo sešity k trénování paměti od českých i zahraničních autorů. Na internetu jsou rovněž ke stažení materiály, nebo existují PC hry a aplikace pro tablety. Některé z nich mi byly inspirací pro vytvoření vlastních materiálů, které jsou cíleně zaměřeny na zájmy a potřeby seniorů (velikost a typ písma, barevný kontrast, variabilita náročností cvičení…).

Jak pacient změří výsledek terapie v domácím prostředí?

Pokud se trénuje například paměť pomocí počítačových programů, řada z nich má možnost grafického vyjádření, kde pacient přímo vidí, jak se jeho schopnosti zlepšují. Lze tam i porovnat schopnosti s lidmi stejného věku a vzdělání. Pokud lidé trénují podle knihy nebo tištěných materiálů, i zde lze zlepšení pozorovat a objevovat skryté schopnosti. Důležitá je pravidelnost - minimálně 20 minut denně a při prvním neúspěchu to nevzdat.

Komentovat článek: Trénovat mozkové funkce by měl každý

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

1 nejnovější komentář k článku Trénovat mozkové funkce by měl každý

Komentáře

1 komentář
Václav výsledky ?  | 20. 03. 2015 17:35

Za to asi může redaktor: na otázku "jaké jsou výsledky ..." se dozvídáme cíle ...

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné

Medical Services

Komplexní edukační servis ve zdravotnictví

více informací

NOVÝ E-SHOP s medicínskou literaturou