Přejít na obsah

Aktivisté kritizují praxi omezování volebního práva zdravotně postižených

zpět
12.1.2017

Skupina nevládních organizací v otevřeném dopisu kritizuje praxi omezování volebního práva u lidí se zdravotním postižením.

*volby, výběrové řízení, hlasování, volba
zvětšit*volby, výběrové řízení, hlasování, volbaZdroj: Shutterstock

*volby, výběrové řízení, hlasování, volba | Zdroj: Shutterstock

 

Dopis adresovala Nejvyššímu soudu, který aktuálně pracuje na stanovisku k oprávněnosti obecných soudů rozhodovat o způsobilosti k výkonu volebního práva. Podle nevládních organizací by soudci měli stanovit, že volební právo náleží všem dospělým a nemůže být omezeno rozhodnutím soudu v řízení o svéprávnosti. O dopisu dnes informoval Dan Petrucha z Ligy lidských práv.

„Systém, který zpochybňuje schopnost volit jen u lidí se zdravotním postižením, když u ostatních lidí je toto právo zaručeno bez výjimky, je zjevně diskriminační a v dnešní společnosti nepřípustný,“ stojí v otevřeném dopisu. K iniciativě se připojila například také Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením.

Otevřený dopis poukazuje na to, že lidé s mentálním a psychosociálním postižením jsou poslední skupinou dospělých, která je hromadně zbavována volebního práva, a to na základě předsudků, subjektivních posudků znalců a bez vědeckého testu pro posouzení schopnosti odevzdat volební hlas. Důsledkem takového systému je to, že tito lidé jsou neviditelní pro politiky a jsou považováni za občany druhé kategorie, uvedl Petrucha.

Ústavní soud už v roce 2010 rozhodl, že lidé bez způsobilosti k právním úkonům nesmějí být paušálně zbavení volebního práva. Soudy mají podle tehdejšího nálezu ústavních soudců přezkoumávat okolnosti jednotlivých případů a zjistit, zda konkrétní lidé porozumí významu, účelu a účinkům voleb. Pokud zjistí, že postižení a nemocní volby chápou, nesmí je zbavit způsobilosti úplně, ale jen částečně, a tak jim umožnit výkon volebního práva.

Judikatura českých soudů je ale rozkolísaná. Podle některých soudů nelze bránit ve volbě člověku s omezenou svéprávností, který se dostaví do volební místnosti a projeví zájem volit. Podle jiných soudů výkon volebního práva omezit lze, a to právě při rozhodování o svéprávnosti, většinou na základě znaleckého posudku.

Stanovisko Nejvyššího soudu by mělo současnou praxi sjednotit. Vzejde z diskuse v obchodním a občanskoprávním kolegiu. Bylo tématem jeho dnešního zasedání, ovšem na konkrétním znění stanoviska se soudci neshodli. Bude se znovu projednávat na některém z dalších zasedání kolegia, řekl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Komentovat článek: Aktivisté kritizují praxi omezování volebního…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné