Přejít na obsah

Blíží se konec antibiotik?

zpět
30.9.2010
laboratoř, věda, výzkum
zvětšitlaboratoř, věda, výzkumZdroj: www.cityofhope.org

laboratoř, věda, výzkum | Zdroj: www.cityofhope.org

 

Česku na dveře klepe další strašák. V Evropě se objevily případy nákazy bakteriemi odolnými vůči celé řadě antibiotik. První oběť na evropské půdě si bakterie »NDM-1« vyžádaly v Belgii, pacienta nezachránilo ani nitrožilní podání antibiotik na jednotce intenzivní péče.

Nákazu zaznamenali také v Rakousku a Německu. Česko tak může být další na řadě. Máme mít obavy?

Bezprostředně ne. »V České republice se výskyt bakterie „NDM-1“ nepotvrdil,« říká Helena Žemličková z Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

Výhledově jsou lékaři opatrnější. »Vzestup odolnosti bakterií k antibiotikům zasahuje celý svět a představuje doslova globální hrozbu pro zdravotní stav populace,« uvedl nedávno doktor Vlastimil Jindrák z Nemocnice Na Homolce, který je v tomto oboru uznávanou kapacitou.

Prohlášení je o to závažnější, že nejde o ojedinělý názor. Lidstvo podle odborníků v závodě s bakteriemi v posledních desetiletích ztrácí.

Ještě nedávno jsme přitom pohodlně vedli. Od 40. do 60. let se podařilo objevit celou řadu antibiotik, která jsou dodnes základem léčby. Pak přišlo ovšem dlouhé období půstu. Od roku 1962 do roku 2000 nebylo ve Spojených státech zavedeno do klinického užívání žádné nové antibiotikum.

Výzkum se nevyplácí

Neznamená to však, že by výzkum úplně zamrzl. Například Češi Vladimír Musílek a Marta Semerdžievova v 60. letech přišli s objevem jediného původního českého antibiotika mucidinu z houby slizečky porcelánové. Nicméně Spojené státy byly a jsou farmakologickou velmocí a inovační výpadek v této zemi je znamením krize oboru.

Částečně ho zapříčinil nedostatek financí. »Antibiotika pacient po několika dnech přestane užívat. Farmaceutickým firmám se mnohem více vyplácejí léčiva, která pacient užívá dlouhodobě, ne-li celoživotně, například léky proti kardiovaskulárním onemocněním či antidepresiva,« říká Jaroslav Spížek z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Vývoj nových přípravků se také začal prodražovat, jelikož předchozí výzkumníci vybrali ty nejjednodušší objevy.

Nová vlna

Nová antibiotika tak ve Spojených státech - a potažmo i ve zbytku světa - přišla až s přelomem tisíciletí. Odborníci opatrně tvrdí, že další prostoje ve výzkumu by už nemusely být tak velké.

Velké společnosti například od 90. let investují do projektů čtení genů bakterií i dalších drobných organismů. Jde o jakési »prosívání« zásobárny genů, které se sice nacházejí všude kolem nás, ale na které nedosáhneme běžnými prostředky. »V laboratoři totiž dokážeme podle současných odhadů kultivovat asi jen jedno až dvě procenta všech mikroorganismů,« vysvětluje Jaroslav Spížek.

Zbytek mikroorganismů je na kultivaci příliš náročný. Metoda pěstování vzorků, která byla využita ve známé (a neověřené) historce o objevu penicilinu náhodnou kontaminací experimentu plísní, je proto pro drtivou většinu mikroorganismů nepoužitelná.

Jednodušší je nabrat vzorek, nestarat se o přežití mikroorganismů v něm a jenom tuto genetickou polévku bakterií prosít.

Díky tomuto novému přístupu se ukázalo, že mnohé bakterie mají ve svých genech zapsány další geny, které vypadaly, že by mohly kódovat antibakteriální látky, ale přitom jsou »vypnuté«. Bakterie je tedy nevyužívá. Některé týmy - za zmínku stojí práce Rolfa Müllera z Univerzity v Saarlandu - dokázaly přenést tyto geny do méně náchylných mikrobů, ty pak pěstovat v laboratoři a slibné látky odzkoušet.

Další možností, jak získat nová a účinná antibiotika, jsou výlety do exotických míst. Dokládá to i pět let starý objev abyssomicinuâÇŻC (v překladu tedy »látky z hlubin«) u mikrobiálního vzorku vytaženého z hloubky 289âÇŻmetrů pod hladinou Japonského moře.

Prohlížení buněk na úrovni jednotlivých molekul, tedy molekulární biologie, zase dává možnost hledat Achillovy paty bakterií přímo zkoumáním detailů jejich stavby. Vědci pak mohou najít nebo vytvořit látky, které na tyto slabiny umějí zaútočit.

Vyrobit účinnou látku přímo na míru bohužel nedokážeme. »I v blízké budoucnosti bude většina nových antibiotik přírodního původu,« domnívá se Jaroslav Spížek.

Nejspíše se omezíme především na úpravy stávajících antibiotik, což je dnes hojně využívaný postup. Často, ale ne vždy, lze díky němu porazit i nové typy infekcí.

Pozor! Dokážou se domluvit

Nic jiného ani nezbývá. Další způsoby boje s bakteriemi jsou zatím v plenkách. Od 70. let se například ví, že ty spolu komunikují a jejich »rozhovory« nejsou nevinné. Kolonie domluvených bakterií je nebezpečnější než ty, které spolu nemluví.

Dokazují to pokusy se zvířaty, která byla nakažena geneticky umlčenými bakteriemi, které si nedokázaly vyrábět signální molekuly. Vědci proto přemýšlejí, jak tuto komunikaci narušit a infekci oslabit.

Nedávno se také ukázalo, že některé mikroby na vlastní útraty vyrábějí látky, které rozkládají antibiotika. Tím chrání své příbuzné. Plýtvají sice energii, takže se pomaleji množí, ale na druhou stranu chrání i své genetické příbuzné. Podle studie Jamese Collinse z Bostonu by se tak dalo v boji s infekcí zaútočit jen na ty bakterie, které vyrábějí obranné látky pro ostatní.

Jistou naději skýtají i nepříbuzné vědy. Vědci například nedávno ke svému překvapení zjistili, že látka grafen, kterou patrně čeká velká budoucnost v elektronice (viz Ekonom č. 28/2010), zabíjí celou řadu bakterií už při pouhém doteku. Savčím buňkám prý neškodí.

V boji proti šíření nákazy pomohou i antibakteriální materiály s nanočásticemi, jak je známe třeba z »nezapáchajících« ponožek. Využití by měly najít například na odděleních intenzivní péče, která jsou známou líhní superodolných bakterií, jako je NDM-1.

Jistota čtrnáctinásobku?

Žádná tato nová technologie ovšem infekce v dohledné době léčit nebude. A výzkum antibiotik je i přes nepopiratelný pokrok stále drahý. »Domnívám se, že na vývoji nových antimikrobiálních látek se bude muset kromě farmaceutického průmyslu podílet také stát, různé grantové agentury nebo nadace,« říká Jaroslav Spížek.

Celý článek si můžete přečíst na serveru týdeníku Ekonom nebo ZDE.


Klíčová slova

Autoři

Matouš Lázňovský, Ekonom

Komentovat článek: Blíží se konec antibiotik?

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

1 nejnovější komentář k článku Blíží se konec antibiotik?

Komentáře

1 komentář
montevideo vývoj  | 30. 09. 2010 22:41

Opět vítězí neviditelná ruka trhu.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné