Přejít na obsah

ČLK: Mladí lékaři utíkají, na vině je stát

zpět
29.1.2010
sestra, lékařka, chirurgie
zvětšitsestra, lékařka, chirurgieZdroj: www.mediclin.de

sestra, lékařka, chirurgie | Zdroj: www.mediclin.de

 

Stále více mladých lékařů odchází po škole rovnou do zahraničí. Důvodem jsou podle České lékařské komory „otrocké“ podmínky k získání atestace. Navrhuje, aby stát přidal peníze na specializační vzdělávání lékařů a jeho organizaci svěřil komoře.

Za loňský rok odešlo do zahraničí 60 ze 780 absolventů lékařských fakult. Důvodem je podle České lékařské komory (ČLK) zdrcující podmínky postgraduálního vzdělávání lékařů. Ti pro sebe prý za současné situace nevidí v Česku perspektivu.

„Ministerstvo působí neprofesionálně, systém neustále a na poslední chvíli mění. Mnohdy rychleji než absolventi dokončí celý proces. Navíc skladba jednotlivých stupňů vzdělávání je neurovnaná a špatně na sebe navazuje,“ vypočítává šéf komory Milan Kubek nedostatky.

Problematické je podle něj také nejasné financování celého systému.

ČLK: Organizaci vzdělávání zvládneme

Komora je přesvědčena, že stát může pro napravení stávající situace udělat jediné. Svěřit organizaci specializačního vzdělávání samotným lékařům, tedy komoře. K tomu by ale musel dát na vzdělávání půl miliardy korun, jak sliboval ministr Tomáš Julínek.

„Na celou dobu vzdělávání dá stát ale jen 350 milionů, to je v průměru 600 korun na lékaře měsíčně,“ kalkuloval Kubek. ČLK chce spolupracovat s lékařskými fakultami a odbornými společnostmi.

Podle jejího návrhu by mělo být vzdělávacích kmenů 18, to by pokrylo všechny specializace. Plány ministerstva jsou ale trochu jiné, vzdělávání chce předat univerzitám.

ČLK k němu prý nemá zázemí ani zkušenosti. Řeší prý už praktické kroky k tomu, aby letošní absolventi byli zařazeni do nového systému.

Akademická obec to podle člena vědecké rady profesora Pavla Pafka vítá. „Nejdůležitější je, aby vzdělávání neorganizoval stát,“ uvedl pro ČTK Pafko.

Rezidentura jako novodobé otrokářství

Kubek zkritizoval i systém rezidenčních míst, podle něj není podporou lékařů, ale jejich zaměstnavatelů. Peníze dostane nemocnice.

Pokud lékař není s kvalitou přípravy spokojen, nemůže přejít do jiné nemocnice, protože by tam peníze nešly za ním a vzdělávání by si platil sám.

Podle návrhu ČLK by tedy peníze měl stát přidělit lékaři a on by si vybral, kde a v jakém rozsahu se chce vzdělávat.

„Nositelem peněz by tedy byl lékař, který by v případě, že není se službami školícího pracoviště spokojený, mohl i s penězi odejít jinam, kde ho budou školit a nejenom zneužívat jako levnou pracovní sílu,“ argumentoval Kubek.

Pro peníze třeba do Německa

Práci v Německu si už vyjednává například Karel Brabec, který se chce specializovat na neurologii. V Sasku dostane čistého 2200 eur měsíčně (téměř 58.000 korun) a přitom se také může připravit na atestaci.

V Česku má při přípravě na atestaci jako rezident 2600 korun měsíčně, dostal totiž jen pětinový úvazek, v nemocnici ale musí být 8,5 hodiny denně. Díky školskému stipendiu mu stoupá příjem měsíčně na 10.000 korun.

Až atestaci složí, dostane nástupní plat 20.000 korun hrubého. Problém vidí Brabec také v tom, že jeho specializace není v deseti základních „kmenech“, kterými musejí projít všichni lékaři v prvních dvou letech specializačního vzdělávání. Bude na interně a nebude mít potřebnou praxi v oboru, až nastoupí na neurologii.


Autoři

(msvo), www.Zdravi.Euro.cz

Komentovat článek: ČLK: Mladí lékaři utíkají, na vině je stát

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku ČLK: Mladí lékaři utíkají, na vině je stát

Komentáře

dalších 63 komentářů
Komínek Miloš Pacienti zaslouží pravdu  | 24. 07. 2014 01:34

Nevím co tu lžete, na vzděláváni jednoho lékaře všeobecného lékařství jde z rozpočtu MZ 1.000.000 Kč dotace . Tato suma je přímo poskytnuta akreditačnímu zařízení, které rezidenta vzdělává. Pokud není z čeho platit mladé lékaře- rezidenty, tak ty peníze někdo ukradl. Navíc si od prvního měsíce vzdělávání mohou rezidenti samostatně vydělávat, neboť odborný dohled není specifikován a lze ho prý vykonávat i po telefonu, třeba z dovolené. Zde je důkaz, odpověď ČLK. Tento postup je čestnou radou ČLK brán jako lege artis. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA tel. 25721 1329 Kancelář prezidenta : Lékařská ulice č. 2, E-mail: sekretariat@clkcr.cz 150 00 Praha 5, www.lkcr.cz Kancelář v Olomouci, Dolní nám. 38, 772 00 Olomouc V Praze dne 15.7.2011 odpovídáme na Váš dopis, který byl doručen emailem dne 29.6.2011. Ve svém dotaze vyslovujete obavy nad tím, že byste mohla být v ordinaci praktického lékaře ošetřena lékařem bez atestace. K tomu Vám sděluji následující. Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, v platném znění, rozlišuje odbornou způsobilost a specializovanou způsobilost k výkonu povolání lékaře. Odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře se získává absolvováním nejméně šestiletého prezenčního studia, které obsahuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu všeobecné lékařství v souladu s § 4 odst. 1 citovaného zákona. Lékař s odbornou způsobilostí může vykonávat preventivní, diagnostickou, léčebnou, rehabilitační a dispenzární péči pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru. Je třeba též zdůraznit, že studium na lékařské fakultě je zakončeno státními zkouškami ze základních oborů. Specializovanou způsobilost pak upravuje § 5 zákona č. 95/2004 Sb.. Specializovaná způsobilost lékaře se získává úspěšným ukončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou na jejímž základě je lékaři vydán ministerstvem diplom o specializaci v příslušném specializačním oboru. Součástí specializačního vzdělávání je absolvování základního kmene příslušného specializačního oboru, v souladu s § 5 odst. 1 citovaného zákona. Součástí tohoto vzdělávání je rovněž absolvování odborných stáží a v neposlední řadě i daný dočet výkonů, který se liší v závislosti na zvoleném oboru. Lékař se k výkonu svého povolání připravuje již během náročného 6-letého studia na lékařské fakultě. Po jeho absolvování lékař získává odbornou způsobilost, jak je uvedeno výše. Většina povolání, jejichž výkon je podmíněn vysokoškolským vzděláním, získává již absolvováním VŠ plnou profesní způsobilost. Zákonodárce stanovil další povinnost odborného dohledu s ohledem na náročnost povolání lékaře, a zejména proto, že činnost lékaře se bezprostředně dotýká života a zdraví. Z lékaře s odbornou způsobilostí se tedy během doby, po kterou pracuje pod odborným dohledem stává lékař se specializovanou způsobilostí, tedy již odborník plně profesně způsobilý v daném oboru. Osvojuje si další náročné vědomosti a dovednosti daného oboru, získává praktické zkušenosti, učí se zvládat výkony. Pokud by lékař s odbornou způsobilostí nemohl postupně začít pracovat samostatně, nenaučil by se zvládat a řešit obtížné situace, které medicína přináší. Ne vždy probíhá onemocnění pod typickým (učebnicovým) obrazem a lékař se tedy k získání plné profesní způsobilosti musí naučit zvládat i situace atypické a často neodkladné. Jedině tak se stane odborníkem plně erudovaným. K tomu lze dále uvést, že rovněž zákon č. 95/2004 Sb. odborný dohled nedefinuje jako nepřetržitou osobní přítomnost dohlížejícího lékaře, na rozdíl od zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, který rozlišuje pojmy „odborný dohled“ a „přímé vedení“. Je zde tedy patrná snaha zákonodárce umožnit neatestovanému lékaři, aby sice pod dohledem pracoval, ale zároveň se postupně snažil osamostatňovat, s tím, že odborný dohled je zajišťován nejčastěji formou telefonické konzultace. Jde o naprosto běžný postup v praxi, který je akceptován všemi orgány dohlížejícími na poskytování lékařské péče. Rozpoznání situace, kdy je či není potřeba přivolat dohlížejícího lékaře, patří k zásadním schopnostem, kterými by měl lékař oplývat, a vychází ze samotné podstaty výkonu lékařského povolání. Pokud by lékaři bez atestace nemohli vůbec pracovat bez dohledu, nikdy by se nestali plně samostatnými a tedy ani plně způsobilými k výkonu povolání. Schopnost samostatně vykonávat povolání lékaře není jistě dána pouze složením zkoušky (atestace), ale především praktickými dovednostmi a schopností samostatně se rozhodovat, samostatně pracovat a rychle reagovat v situacích, které toto vyžadují. Lékaři s plnou profesní způsobilostí během odborného dohledu předávají své vědomosti a dovednosti mladšímu kolegovi, školenci, a vychovávají tak další generaci odborníků. Pouhým studiem a absolvováním zkoušek to v medicíně není možné. Školitel samozřejmě nese odpovědnost i za práci svého školence. Vede jej odborně a postupně se lékař osamostatňuje, nicméně stále musí být školitel k dispozici nejprve přímo, fyzicky, později postačí dostupnost na telefonu a lékař školenec též ví, kdy má školitele zavolat, je o tom poučen. Ve svém dotaze opakovaně upozorňujete na fakt, že chybí prováděcí předpis, který by stanovil požadavky na personální vybavení jednotlivých pracovišť. Rozhodně s Vámi souhlasíme, Česká lékařská komora na tento fakt opakovaně upozorňuje a neustále usiluje o spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví při vzniku zmíněného prováděcího předpisu. Bohužel přes veškeré naše úsilí nikdy tato vyhláška nebyla vydána. Česká lékařská komora též zásadně nesouhlasí se záměrem Ministerstva zdravotnictví ve spolupráci s krajskými úřady zřídit tzv. spojené lůžkové fondy, kde by o pacienta již nepečoval lékař příslušné odbornosti, ale lékař, který má specializovanou způsobilost (atestaci) ve zcela jiném oboru. Domníváme se, že by tímto došlo k významnému poklesu kvality péče o pacienta. Bohužel česká lékařská komora nemá pravomoc ovlivnit legislativní či jinou činnost MZ. Rozhodnutí o tom, kdy a zda bude vyhláška o personálním vybavení zdravotnickým zařízení vydána je plně v kompetenci Ministerstva zdravotnictví. S úctou MUDr. Milan Kubek prezident ČLK

Jiří Wicherek Jeden z příkladů,proč by měli mladí lékaři utíkat z téhle země pryč.  | 3. 02. 2010 14:14

Jeste jeden dodatek k onomu ukonceni tzv. soukrome praxe u nas. Pominu-li nutnost vyplaty odstupneho zamestnanci - zdravotni sestre (ci dokonce dalsim) pak je nutno u financniho uradu ukoncit tzv. podnikani a dodatecne zdanit vse, co bylo uznano jako danove uznatelny naklad. To dodatecne zdaneni muze cinit pomerne velkou sumu.

lékař názor  | 2. 02. 2010 20:33

A mladí utíkají hned po škole, dokud ještě nejsou vázání kvalifikační dohodou na X desítek tisíc, to je důvod brzkého odchodu absolventů. Ale ti, kteří jsou spokojení. tady na diskuze nechodí, pokud existují...

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné