E­zdravotnictví ožívá. I když jen v části nemocnic

4. 9. 2014 8:20
přidejte názor
Autor: Redakce
Možnost objednat se k lékaři přes internet, získat recept na dlouhodobě užívaný lék bez návštěvy ordinace nebo laboratorní výsledky mailem. To jsou jen některá z plusů, která by mohlo přinést elektronické zdravotnictví.


V ČR je sice po aféře kolem elektronických knížek IZIP postoj k němu značně skeptický, přesto se ale elektronizace pomalu, ale jistě prosazuje. Bez ní bychom totiž zůstali na míle vzdáleni Evropě, kde bývá e­zdravotnictví samozřejmostí. I proto nyní vznikla na ministerstvu pracovní skupina, která má pomoci se s problémem vypořádat. Proč by měly být pera a tužky nahrazeny počítačem?

„Elektronicky vedené dokumenty jsou čitelnější, lépe se v nich vyhledává, třídí a pořizují kopie, informace v elektronické formě se samozřejmě lépe předávají a sdílí. Odpovědi jsou podobné jako na otázku, proč píšeme e­maily místo dopisů. Setkáváme se pochopitelně s řadou důvodů, proč zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě nevést. K tradičním patří ekonomická nákladnost, nedokonalá legislativa, obavy ze ztráty a úniku dat či málo dostupný internet,“ vypočítává Petr Struk z Platformy pro elektronické zdravotnictví.

Chybějící PC a internet

Právě poslední zmíněný problém opakovaně zdůrazňuje Václav Šmatlák, šéf Sdružení praktických lékařů. Podle něj jsou elektronická dokumentace či užívání e­receptu téměř nemožné pro venkovské lékaře, kteří často ani nemívají počítač, a pokud ano, při návštěvách přímo u pacientů by jim absence internetového připojení v podstatě znemožnila práci.

To potvrzuje i praktický lékař Cyril Mucha. „Elektronickou zdravotnickou dokumentaci vedou mezi praktiky pouze jednotlivci. Administrativa se zákonnými požadavky na elektronický podpis či časové razítko se jeví jako něco, co jim ztrpčuje život, a navíc se u nich po zkušenosti z minulosti projevuje určitá nedůvěra k elektronickým systémům. Specifikem praktických lékařů navíc je, že poskytují služby pacientům v pověstné Horní Dolní, kde jim nezřídka chybí spolehlivé připojení k internetu,“ uvádí Mucha.

K dalším problémům elektronické dokumentace patří nejednotnost používaných systémů, do nichž se zadávají údaje o pacientovi, nebezpečí, že systém napadnou hackeři, nebo absence registru zdravotnických profesionálů, kde by bylo dáno, kdo má k dokumentaci přístup. Navzdory výše zmíněným potížím se však elektronická dokumentace používá například v nemocnicích na Vysočině.

Díky ní tam mohou s informacemi o pacientovi lépe pracovat nejen lékaři, ale také záchranná služba. Jinak totiž přistupuje lékař záchranky k diabetikovi či kardiakovi, a když má základní anamnézu dostupnou třeba na tabletu, může tomu přizpůsobit poskytovanou pomoc.

Snaží se i pojišťovny

Elektronizaci se snaží podporovat i největší česká zdravotní pojišťovna VZP, která se ale dodnes potýká s tíživým dědictvím IZIP.

„Jsme si vědomi, že postupná elektronizace zdravotnictví je nevyhnutelná, stejně jako je tomu v jiných odvětvích. Pro VZP je zásadní, aby měla funkční portál, s jehož pomocí může elektronicky komunikovat se všemi třemi skupinami svých partnerů – tedy jak s bezmála šesti miliony klientů, tak se stovkami tisíc plátců pojistného i s desítkami tisíc lékařů a zdravotnických zařízení. V současné době takový portál provozuje pro VZP stále společnost IZIP, sníž pojišťovna vede jednání o majetkovém vypořádání. Mimo jiné i na výsledku těchto jednání bude záviset další vývoj elektronické komunikace VZP. Nezpochybnitelné nicméně zůstává, že bez této formy komunikace se nejsilnější zdravotní pojišťovna v zemi nemůže obejít,“ říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Na elektronizaci nerezignovaly ani další pojišťovny – například pojišťovna ministerstva vnitra má aplikace Karta života, Oborová zdravotní pojišťovna mVitakartu a Revírní bratrská pokladna Kartu zdraví RBP.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?