Přejít na obsah

Kdo nešetří, nemá za tři

zpět
19.8.2011
rekonstrukce, stavba
zvětšitrekonstrukce, stavbaZdroj: www.usak.ca

rekonstrukce, stavba | Zdroj: www.usak.ca

 

Zchátralé budovy jednotlivých oddělení v Uherskohradišťské nemocnici již nesplňují nároky kladené na zdravotnickou péči jednadvacátého století. Proto se vedení nemocnice společně se Zlínským krajem rozhodlo k vybudování centrálního objektu. Tvrdí to ředitel Uherskohradišťské nemocnice Antonín Karásek v exkluzivním rozhovoru pro Slovácký deník.

Pětipodlažní komplex, v jehož útrobách se bude odehrávat většina léčebných úkonů, by měl stát do roku 2014.

Pane řediteli, vysvětlete prosím čtenářům, proč Uherskohradišťská nemocnice potřebuje vybudovat centrální pavilon za stamiliony korun…

Vznik centrálního objektu není daný samovolnou úvahou či přáním kohokoliv. Spíše nutností efektivně léčit nemoci dnešní doby. Před téměř stoletím na našem území převažovaly choroby infekčního charakteru, a nemocnice byly proto velmi dobře koncipovány jako roztroušené jednotlivé pavilony. Nejlepší zábranou, jak infekce eliminovat, totiž byla je od sebe vzájemně izolovat.

To už dnes neplatí?

V 60.-80. letech minulého století se lékařům podařilo potlačit syfilidu, trachom a zejména tuberkulózu, ale i jiná infekční onemocnění, a to především díky aplikaci antibiotik. Dnes je proto situace úplně jiná. Zhruba polovina pacientů umírá na zhoubné nádory, druhá na cévní choroby, nejčastěji ucpání věnčité srdeční tepny či mozkových cév. Zbytek jsou úrazy a jiná onemocnění. To vše si vyžaduje systém léčby v centralizovaném provozu.

Tam je možná okamžitá diagnóza a následující rychlá, pokud možno co nejrazantnější léčba. Zkracuje se tak doba pobytu pacienta v nemocnici a zmenšuje se potřebný počet lůžek. I to jsou důvody, proč už všude ve světě centrální objekty fungují, nebo vznikají. A my jsme se pro tuto cestu rozhodli také. Koneckonců náš majitel, Zlínský kraj, připustil, že centralizace bude potřeba ve všech čtyř okresních nemocnicích kraje.

Měli jste na výběr i jiné varianty?

Zvažovali jsme, zda postavit novou budovu, nebo opravit ty stávající. Například naše chirurgie, rok výroby 1923, by si vyžádala totální generálku.A tak bych mohl jmenovat jedno oddělení za druhým. Proto raději vybudujeme na zelené louce zcela nový centrální objekt. Louka se mimochodem nachází na místě bývalé gynekologie, která měla demoliční výměr, nesplňovala statické parametry. Ajak se ukázalo, tak správně. Deska, na níž byla postavena, měla mít dva metry železobetonu. Bylo tam však slabých padesát čísel. Bylo to celé na spadnutí.

Myšlenkou výstavby centrálního pavilonu se prý zabýváte po celou dobu, co v nemocnici pracujete. Proč jste se do toho pustil až nyní?

Jednotlivé budovy už zchátraly natolik, že se prostě něco dělat musí. Nadešel čas rozhodnutí, kudy dál. Podívejte se z okna na protější internu. Byla za komunistů postavená a kolaudovaná jakožto byty. Všichni, včetně okresního tajemníka, přitom věděli, že to má být interní oddělení. Budova již svými prvotními parametry pro internu nevhodná, nyní i opotřebovaná. Už jsem jmenoval žalostnou chirurgii, platí to i pro ortopedii, plicní… Buď jsme je mohli začít opravovat, nebo se moudřeji rozhodnout pro zcela novou výstavbu.

Po přestěhování jednotlivých oddělení do ústřední budovy se areál nemocnice zmenší. O kolik?

V současnosti má asi kilometr na šířku. Areál, respektive prostor určený pro poskytování medicíny, se zredukuje asi na polovinu. Co bude s nevyužitým zbytkem území, to je otázka. Město ale již prý má nějaké své záměry.

Která oddělení vlastně najdou v centrálním objektu své útočiště?

V předkole jsme již pod jednu střechu nastěhovali gynekologii, nervové, ORL, onkologii, ambulanci bolesti a rentgen. Tato budova se krčkem spojí s první etapou centrálního pavilonu. V něm bude lékárna, jednotný lůžkový fond chirurgie, traumatologie, ortopedie, urologie. Dále vznikne šest operačních sálů, přesune se sem jednotka intenzivní péče, ARO, centrální sterilizace.V přízemí najdou zázemí veškeré chirurgické ambulance včetně rentgenu a centrální kartotéky.

Počkejte, mluvíte o první fázi centrálního objektu, to potom přijdou i nějaké další?

V té druhé by měl přibýt pavilon interních oborů, v eventuální třetí i centrální laboratoře. Otázkou zůstává, zda by to bylo potřeba.

První fáze už je tedy „na sichr“, ty další eventuální?

Sichr není nikdy nic, ale zdá se to tak. Doufám, že zvítězí zdravý rozum a vše se splní tak, jak jsem řekl.

Někdy v budoucnu by tedy hradišťská nemocnice mohla být jednou velkou budovou?

Úplně doslova ne. Některá oddělení by přece jen měla být izolovaná, za všechna jmenujme infekční nebo dialýzu. Ale v jádru myšlenky ano, mělo by to být monoblokové zařízení.

Kdy se toho dočkáme?

Pane profesore, nějakou lehčí otázku prosím.

Dobře. Co centralizace nemocnice pod jednu střechu přinese pacientovi? Pozná to vůbec nějak?

To víte, že mu to pobyt velice usnadní. Nyní máme sály na jedné straně areálu a pacient leží na straně druhé. Taktéž rentgeny jsou mimo. Pokud je pacient převážen na tato pracoviště v těžkém stavu, v zimě, sanitkou, která se musí nějakou dobu zahřát, a je čtyřikrát překládán, musí být pro něj tato půlkilometrová cesta velice nepříjemným zážitkem. Suchou nohou v jedné budově to bude o mnoho jednodušší. Teď navíc musíme přemýšlet nad tím, zda vyšetření, na které pacienta přepravujeme, bude mít více pozitiv než diskomfort spojený s převozem.V monobloku toto odpadne. Prostě vezmeme postel, naložíme ji do výtahu a jsme na rentgenu, ultrazvuku, CT…

Kdy by tedy mohly začít růst stěny centrálního pavilonu? Zatím je na jeho místě skutečně pouze zelený trávník.

Nyní je vyhlášen soutěžní dialog na dodavatele úvěru. Je vydáno stavební povolení, v nejbližších dnech vyvěsíme veřejnou zakázku na dodavatele stavby. Samotná budova by mohla začít růst, podle mých odhadů, v lednu až únoru.

Projekt má stát 600 až 700 milionů korun. V jednom z deníků se objevily obavy hradišťských lékařů z přílišného šetření kvůli této stavbě.

My šetříme pořád a kdo nešetří, nemá za tři. Těchto obávajících se lékařů se zeptejte na jednu věc. Do jakých papírů s jak vysokým číslem se dívají 18. dne každého měsíce.

Nedotknou se úsporná opatření ani kvality péče o pacienty?

Dotknou. Kvalitu péče zvýší, a proto to děláme.


Klíčová slova

Autoři

Michael Lapčík, Regionální deník

Komentovat článek: Kdo nešetří, nemá za tři

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

1 nejnovější komentář k článku Kdo nešetří, nemá za tři

Komentáře

1 komentář
BOB Ad titulek: Kdo šetří, nemá za tři.  | 20. 08. 2011 08:23

Šetřil jsem VZP a za to jsem byl za éry Davida Ratha pokutován od VZP na regulačních mechanismech. Proč? Pro dobrotu na žebrotu?

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné