Přejít na obsah

Krevní transfúze v ČR

zpět
16.2.2001

..hostem besedy Radiožurnálu je dnes Petr Turek z Ústavu hematologie a krevní transfúze. Pane doktore, krev, která už byla odebrána před vydáním tohoto metodického pokynu ministerstva zdravotnictví se bude nějak dodatečně kontrolovat?...

14.2. 2001, ČR1 Radiožurná, pořad O všem s vámi:

Moderátor (Patricie Strouhalová):

Transfúzní stanice v České republice odmítají dárce krve, kteří pobývali déle než půl roku v letech 1980 a 1996 na britských ostrovech a ve Francii. Důvodem jsou totiž obavy z lidské formy nemoci šílených krav. Naším hostem besedy Radiožurnálu je dnes Petr Turek z Ústavu hematologie a krevní transfúze. Pane doktore, krev, která už byla odebrána před vydáním tohoto metodického pokynu ministerstva zdravotnictví se bude nějak dodatečně kontrolovat? Dá se vůbec nějak dodatečně kontrolovat?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Tak, žádné laboratorní vyšetření možné není, takže žádná kontrola laboratorní možná není. Mohli bychom se teoreticky obracet na ty dárce s dotazem, zda pobývali v Anglii nebo nepobývali. Ale vzhledem k tomu, že ty přípravky již byly podány v naprosté většině případů, tak to ani nemá žádný smysl. Čili žádné opatření se zavádět nebude.

Moderátor (Patricie Strouhalová):

Zmínil jste samotné dárce. Jsou oni nějak ohroženi? Měli by se nechat nějak dodatečně vyšetřit? Zaznamenali jste už nějaké případy v Ústavu hematologie a krevní transfúze, že by za vámi lidé přišli?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Ne, lidé se na nás samozřejmě obracejí s takovými nezávaznými konzultacemi. Měli by všichni dárci i celková populace vědět, že laboratorní vyšetření této choroby není možné a měli by si zároveň uvědomovat, že i to riziko při pobytu ve Velké Británii nebo Francii v tom období je velmi, velmi malé. Protože vlastně z těch osob, které byly vystaveny tomu riziku, tedy jedly pravděpodobně kontaminované britské hovězí maso, to je řádově několik set milionů osob, z nich onemocnělo necelých devadesát. Čili ta pravděpodobnost, že zrovna ten konkrétné dárce bude nakažen, je velmi, velmi malá.

Moderátor (Patricie Strouhalová):

Snížil se počet zájemců o dárcovství krve? Musejí se dárci odmítat právě proto, že v těch letech pobývali mimo republiku?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Tak bohužel, my vzhledem k tomu, že to opatření bylo vlastně přijato jaksi od zeleného stolu, tak my nevíme, kolik asi dárců tímto opatřením ztratíme. My víme, kolik dárců, již evidovaných, musíme vyřadit z evidence a vyřadit z dárcovství, protože právě v tom období pobývali v Anglii. Ale kolik lidí k nám nepřijde, protože pobývalo v Anglii, to vlastně nevíme.

Moderátor (Patricie Strouhalová):

A jak jsou u nás dárci prověřováni a kontrolováni?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Z pohledu té lidské formy choroby šílených krav se vlastně musíme spolehnout na ten anamnestický údaj, na to, co dárce uvede do toho dotazníku. Samozřejmě z pohledu dalších chorob nebo těch chorob, které se krví pravděpodobně přenášejí, nebo jistě přenášejí, jako je žloutenka typu B a C a AIDS, tak tam se spoléháme nejenom na ty údaje, které dárce uvede v dotazníku, ale také na laboratorní vyšetření odebrané krve.

Moderátor (Patricie Strouhalová):

Co se potom s tou krví, kterou odeberete, děje? Jak dlouho se smí skladovat?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Ta krev se vlastně bezprostředně po odběru zpracovává nejméně na dva, ale většinou na tři přípravky. Oddělují se červené krvinky, které jsou přenašeči kyslíku a krevní plazma, což je vlastně roztok bílkovin krve a plazmy a krevní destičky. A každá ta hmota má jiné určení a jinou dobu skladování. U těch červených krvinek při běžných postupech je můžeme skladovat zhruba 42 dní, krevní destičky bohužel jenom pět dní a plazma, pokud je zmrazená, zachová si při dobrém skladování vlastnosti až dva roky.

Moderátor (Patricie Strouhalová):

Jaký je postup, pokud zjistíte, že krev, kterou jste dárci odebrali, není zcela v pořádku?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Tam se zavádí dvě opatření. Jednak opatření vůči té krvi. My pokud máme sebemenší pochybnost, tak ta krev se vysazuje z použití. Je tam maximální snaha chránit toho příjemce. Druhá věc je, že pokud máme sebemenší pochybnost o zdravotním stavu toho dárce, tak se snažíme toho dárce kontaktovat, upozornit ho, zařídit nějaká další vyšetření a tu situaci nějak vyjasnit.

Moderátor (Patricie Strouhalová):

Jaká je možnost autotransfúze v České republice?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Autotransfúze je postup, kdy nemocný je sám sobě dárcem. V případě plánovaného operačního výkonu se odebere před tím výkonem krev do zásoby a použije se při operaci. Ten postup je v České republice poměrně dobře rozvinutý. Odebíráme zhruba 5 % veškeré krve, která se u nás odebere, je krev, pocházející z autotransfúze. A to je množství, které vysoce přesahuje to, co je ve světě nebo v Evropě. A pravděpodobně se nedá ani moc zvýšit, protože ty plánované výkony představují samozřejmě jenom část té spotřeby krve.

Moderátor (Patricie Strouhalová):

A kolik má vůbec naše republika dárců krve?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Evidovaných dárců krve je zhruba kolem 350 000. To je číslo lehce kolísající, ale v posledních deseti letech víceméně stabilní. A je to číslo o něco menší, než by se doporučovalo. Světová zdravotní organizace doporučuje zhruba 40 dárců na 1 000 obyvatel, takže my bychom měli mít asi 400 000 dárců evidovaných při deseti milionech. Čili jsme pod doporučovanou mezí, ale jsme na tom podstatně lépe než řada dalších zemí.

Moderátor (Patricie Strouhalová):

Myslíte si, že se počet dárců sníží právě z toho důvodu obavy z lidské obdoby nemoci šílených krav?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Určitě vysadíme řadu dárců. Ten počet dárců se snižuje mimo jiné, že ta kritéria pro výběr dárců se systematicky v posledních letech zpřísňují. Čili není to jenom choroba šílených krav, co vysazuje dárce z darování. Takže se musíme stále více a více snažit teda tu ostatní část populace, která krev dávat může, tak přesvědčit, aby krev dávala.

Moderátor (Patricie Strouhalová):

Pane doktore, kdo všechno u nás může dávat krev? Jak často je krev dárcům odebrána a má třeba i dárce nějaké výhody?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Tak dárce krve může být každý občan České republiky ve věku od osmnácti do 65 let, i když po šedesátém roce se nedoporučuje to dárcovství zahajovat. Je možné, pokud to dárcovství nedělá tomu dárci zdravotní potíže, tak to může protáhnout po šedesátce až do 65. roku. Měl by být zdravý, neměl by prodělat žádnou závažnou chorobu, jejíž původce potom může způsobit nosičství. Čili to jde o žloutenky, případně AIDS, čili choroby, které by mohly být krví přenosné na dárce. A neměl by to být dárce ze skupin, které jsou vystaveny nějakému zvýšenému riziku získání krví přenosné infekce.

Moderátor (Patricie Strouhalová):

To jsou které?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

To jsou osoby, které nekontrolují zcela příkladně řekl bych svůj sexuální život, to je jedna skupina. Osoby, které pobývaly nějakou dobu v nápravném zařízení, zdravotničtí pracovníci, pokud u nich došlo ke krvavému úrazu ve zdravotnickém zařízení a došlo teda ke kontaminaci krví a podobně.

Moderátor (Patricie Strouhalová):

My jsme tady na začátku toho našeho povídání zmínili, že lidé, kteří v letech 1980 až 1996 pobývali na britských ostrovech a ve Francii, jsou vlastně transfúzními stanicemi v České republice teď odmítáni. Platí toto opatření i v jiných zemích Evropy a třeba i v USA nebo v Kanadě?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Tak toto opatření poprvé vzniklo právě v USA v roce 1998, protože v USA a v Severní Americe se ta choroba šílených krav u dobytka nevyskytovala. Tak proto bylo toto opatření přijato, aby chránilo ten americký kontinent vůči riziku, které může přicházet z Evropy. Evropa, záhy po USA přijala toto nařízení Kanada, rozšířila ho i na Francii. Evropa byla dlouho konzervativní, teď v poslední době se ta opatření zavádějí nejenom u nás, ale i v ostatních zemích a je tam nepochybně značná složka toho politického tlaku, protože přece jenom v Evropě dochází k té migraci obyvatelstva daleko více než mezi Evropou a USA. Také Evropa je celá léta pravidelně zásobována britským hovězím, nebo byla zásobována britským hovězím. Čili to riziko není vázáno jenom na ty britské ostrovy, ale i na další evropské země.

Moderátor (Patricie Strouhalová):

Pokud máte chuť zeptat se pana doktora na nějaké otázky, od teď můžete telefonovat. Já se zeptám, jestli podle vás je tohle opatření, které bylo zavedeno u nás, v České republice, je správné?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Správné, to je příliš kategorické. To opatření může mít smysl, pokud bude součástí komplexu opatření. Určitě lepší je zasadit se o to, abychom měli zdravá stáda v České republice, abychom měli zdravé potraviny a tudíž i zdravé dárce. A to opatření vůči dárcům, kteří cestují do světa, je jenom doplňkem k těm zásadním krokům.

Posluchač 1:

Já bych měl dotaz k tomu, když se teda odebírala i dříve nebo se náhodou odebrala od dárců krev, která byla nějakým způsobem jako podezřelá, ať už sedimentace zvýšená nebo z jiných důvodů, tak se to posílalo do Šarišských Michalan na Slovensko k průmyslovému zpracování například na gamaglobulin a tak dále. Potom po rozpadu Československa se to tam ještě nějak posílalo a teď se to tam neposílá. Já nevím, posílá se to do jiných zemí, kde by to samozřejmě z důvodů měnových kurzů bylo dražší, nebo se to neposílá nikam?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Tak vidím, že posluchač je poměrně dobře informován. V minulosti se samozřejmě ta vyřazená krev, pokud tam nebyla jasná známka infekce, používala k průmyslové výrobě léků. Ale vzhledem k rizikům se to v současné době nedělá. Ale i ta krev nebo plazma hlavně, která jde k průmyslovému zpracování, musí pocházet od dárců, kde není žádné riziko a žádné podezření. Čili v žádné zemi už se takto podezřelá krev nezpracovává, čili neposílá se už ani do Šarišských Michalan ani nikam jinam.

Posluchač 2:

Já mám jenom takovýto dotaz. Když byl někdo na dovolené a měl s sebou vlastní zásoby jídla a místopřísežně prohlásí, že hovězí maso vůbec nejí. Vyloučí ho taky z dárcovství transfúzní stanice?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Vyloučí, protože to nařízení je prostě jednoznačné. To riziko, které navíc není jednoznačně vázané jen na čisté hovězí maso, z toho hovězího dobytka byly spíše rizikové jiné části - vnitřnosti, mozek, mícha a u toho hovězího masa se jenom předpokládá, že je kontaminováno třeba tou mozkovou tkání nebo když je to maso od kosti. Ta infekce mohla se dostat do těla i jinými cestami než jenom čistým masem. Ale je to prostě čistě teoretické opatření. To riziko, že by se tato infekce přenesla krví, je velmi, velmi teoretické, svědčí o tom několik velmi nepřímých důkazů, ale žádná infekce přenesena nebyla. Je to paušální opatření, které má chránit maximálně ty příjemce, ale je to prostě jednoznačně řečeno.

Posluchač 3:

Tady posluchač ze Sokolova. Mám přítele, který vyprávěl o svém bratrovi. Bratr asi od své vojny daroval krev, je mu teď asi kolem čtyřiceti let a nedávno mu zjistili hepatitidu B. je možné, že by celou tu dobu daroval krev, která byla tímto virem napadena?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Tak, v medicíně je možné všechno, nikdy se nemá říkat nikdy, ale pravděpodobné to není. Každá odebraná jednotka je vyšetřena na případné nosičství viru žloutenky typu B a ty testy jsou velmi, velmi citlivé. Takže nejpravděpodobnější je, že došlo k tomu nakažení někdy v pozdější době, čili někdy mezi tím posledním nezávadným odběrem a zachycením té infekce.

Posluchač 4:

Já bych začal básničkou, je hrozně krátká. Daruj ihned krev, řve pan šéf. Nejraději však zadarmo, ať nežiješ nadarmo. Nepřipadá vám to v tomhle státě trochu drzost, když všechno bylo zdražený pětkrát, desetkrát, že dárci krve chodí neustále za 200 Kč? Není to hloupé?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Tak především dárci nechodí za 200 Kč, naprostá většina dárců chodí bez těch 200 Kč. Těch 200 Kč vyžaduje méně než 5 % dárců a myslím si, že to tak není správné, protože ta krev není obchodní komodita, nemůže být obchodní komodita. Není to prodej, je to darování a za dar chtít nějaké peníze, to je protimluv. Ale ten hlavní důvod je podle mě medicínský. S tím placením tomu tzv. dárci je spojeno riziko. Je spojeno s tím, že ten dárce proto, aby dostal nějaké peníze, nepřizná všechny rizikové faktory. A to je hlavní důvod, proč se za krev nemá platit.

Posluchač 5:

Tady je posluchačka z Prahy 5. Chtěla jsem se pana doktora zeptat. Chtěla jsem darovat krev, protože operovali mého manžela, byla to velice těžká operace. Chtěla jsem se odvděčit tím, že bych za to darovala krev. Ale byla mi zjištěna cukrovka, takže mě odmítli. Je to možné, že při zvýšené cukrovce se nemůže ta krev darovat?

MUDr. Petr Turek, Ústav hematologie a krevní transfúze:

Já si myslím, že tam záleží na konkrétní tíži toho onemocnění. Ale v okamžiku, kdy ten člověk se na tu cukrovku nějak léčí, pokud se nejedná o léčbu, která spočívá pouze v dietě, tak je to jednoznačně správné, neměl by člověk s cukrovkou dávat krev.

Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

ČR1 Radiožurnál

Komentovat článek: Krevní transfúze v ČR

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné

Medical Services

Komplexní edukační servis ve zdravotnictví

více informací

NOVÝ E-SHOP s medicínskou literaturou