Přejít na obsah

Média se snaží vyvolat v pacientech nedůvěru v lékárníky

zpět
8.8.2011
Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren ČR
zvětšitMgr. Marek Hampel, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren ČR
Autor: ZDN

Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren ČR | Autor: ZDN

 

O limitech konkurenčního boje mezi lékárnami, mediálním zpochybňování odborné kompetence farmaceutů a úskalích elektronických aukcí i generické preskripce jsme hovořili s předsedou představenstva Grémia majitelů lékáren Mgr. Markem Hampelem.

Rozruch nedávno vzbudil útok lékárenského řetězce Dr. Max na takzvanou malou reformu zdravotnictví, respektive na pasáž týkající se zákazu poskytování slev a bonusů u hrazených léků, která podle nich zamezuje konkurenci mezi lékárnami. Vy jste se proti této interpretaci ohradili. Proč?

Jsme totiž přesvědčeni, že konkurence mezi lékárnami by měla fungovat v jiném sortimentu, než jsou léky na lékařský předpis, tedy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Do tohoto systému přispíváme jako občané ze zákona všichni stejným dílem, proto bychom z něj měli za stejných podmínek také všichni čerpat. Pacienti, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou navštívit lékárnu, jež právě poskytuje slevy na léky na předpis, jsou takovým systémem znevýhodněni. Představte si pacienta, který žije na malém městě, kde existuje jedna, maximálně dvě lékárny. Aby nalezl lékárnu, jež poskytuje slevy, musel by objíždět kdovíkolik okolních měst. To je pro naprostou většinu pacientů nepřijatelné.
Navíc se v oblasti léčiv jedná o veřejné prostředky, jejichž vynakládání je regulováno několikerým způsobem: na úrovni ministerstva zdravotnictví stanovením maximální obchodní přirážky u ceny léků, na úrovni Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) stanovením výše úhrady léků z veřejného zdravotního pojištění, na úrovni výrobních firem a zdravotních pojišťoven stanovením dohodnuté nejvyšší prodejní ceny léků a v neposlední řadě na úrovni SÚKL stanovením maximální ceny léků. Proto je možné a žádoucí problematiku konkurence v oblasti léků na předpis řešit na úrovni regulátorů a ne na úrovni zdravotnického zařízení.

Tvrdíte, že pacienti preferují raději jednoduchost systému, kdy nemusejí „obíhat lékárny s receptem a hledat nejvýhodnější cenu“. Lidé ale současně mají hluboko do kapsy a obvykle využívají jakékoli možnosti úspor. Kde tedy berete tu jistotu?

Z mnohaletých a dennodenních zkušeností při výdeji léků za tárou. K obíhání lékáren jsou pacienti systémem donuceni. Říkám ještě jednou, konkurovat by si lékárny měly kvalitou svých odborných a dalších služeb, případně v cenách doplňkového sortimentu. Ne ale ve výši doplatků při výdejích léků na předpis, tedy hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Viceprezident Svazu pacientů ČR Josef Mrázek vydal za svaz prohlášení, prostřednictvím kterého se připojuje ke kritice řetězce Dr. Max a tvrdí, že zakazování slev a výhod poskytovaných za použití prostředků, „do kterých pojišťovně nic není“, je v rozporu s naším právním řádem. Jak si vysvětlujete tuto diskrepanci mezi výsledky průzkumů a postojem Svazu pacientů ČR?
Tomu také nerozumím. Očekával bych, že Svaz pacientů ČR bude hájit zájmy všech pacientů v naší zemi a ne jen těch, kteří mají bonusovou kartičku řetězce Dr. Max.
Grémium majitelů lékáren reagovalo i na zveřejněné výsledky testu lékáren deníku Dnes. Kritizovali jste především senzacechtivost textu, který mohl vyděsit pacienty a snížit jejich důvěru v profesionalitu lékárníků. Zaznamenali jste v této souvislosti nějaké změny přístupu pacientů při výdeji léků?
Ne, nic takového jsme ani já, ani kolegové lékárníci (pokud vím) zatím nezaznamenali. Předpokládám, že veřejnost se už naučila brát „senzační zprávy z novin“ s rezervou.

Národní ekonomická rada vlády představila doporučení změn systému zdravotnictví, která by měla zajistit udržitelné financování našeho zdravotnictví. Změny se samozřejmě dotknou i léků a lékáren – elektronická preskripce, generická preskripce, kategorizace výkonů lékárníka a tak dále. Jak byste tyto návrhy okomentoval z pozice majitele lékárny?

Pokud vím, připravované změny budou tak široké, že vyjádřit se k nim v rozsahu tohoto rozhovoru prakticky není možné, na to bychom potřebovali jedno celé číslo vašich novin. Snad jen poznámka ke kategorizaci výkonů lékárníků: Tento systém se v žádné zemi, kde se jej pokusili realizovat, nestal výrazným zdrojem příjmů lékáren a představuje maximálně 3–5 procent z nich. Ekonomika lékáren na něm nemůže být postavena.

Jak hodnotíte aktuálně schválené změny DPH, tedy sníženou 14procentní sazbu a budoucí sjednocení sazby na 17,5 procenta?

Lékárny jsou plátci DPH a vybranou daň odvedou státu. Pro provozovatele lékáren je v této souvislosti důležité, že byla přijata novela zákona číslo 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění. Ta totiž tuto záležitost řeší pomocí takzvané jádrové úhrady, která pacientům zaručuje vždy alespoň jeden plně hrazený lék v každé skupině. Za nutné dále považuji prosadit, aby alespoň zvýšené příjmy státu z DPH u léčiv nešly jen na reformu důchodů, ale aby byly zvýšeny například platby za státní pojištěnce tak, aby byly kompenzovány zvýšené výdaje zdravotních pojišťoven. Tím pádem nebudou vytvářeny zbytečné výjimky v systému a přitom bude zajištěno, že daňový výnos z léčiv bude vrácen do fondů zdravotního pojištění.

Jak byste hodnotil dosavadní reformní počínání ministra zdravotnictví Leoše Hegera?

Z pohledu provozovatelů lékáren bylo přijetí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění v červnu letošního roku krokem správným směrem. Pokud bude legislativní proces dokončen, vyřeší se touto novelou řada problémů, které provozovatele trápily doslova léta: problém zpětné platnosti seznamu hrazených léčiv, zavedení „jádrové“ úhrady, tedy možnost administrativního zásahu bez vyvolání několika tisíc správních řízení o stanovení úhrady léčiv například změnou sazby DPH, zpřesnění a zpřísnění pokut za nekalé soutěžní praktiky na lékárenském trhu, zajištění přístupu zdravotních pojišťoven do Centrálního úložiště elektronických receptů pro kontrolní činnost nebo zjednodušení a zpřehlednění cenotvorby léků.

Pokračování rozhovoru naleznete v dnešním vydání Zdravotnictví a medicína


Autoři

Filip Kůt Citores, www.Zdravi.Euro.cz

Související články

5.10. Lidé dali loni za léky a doplatky téměř 16 miliard korun Lidé dali loni za léky a doplatky téměř 16 miliard korun
1 příspěvků

Komentovat článek: Média se snaží vyvolat v pacientech nedůvěru v…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Média se snaží vyvolat v pacientech nedůvěru v…

Komentáře

další 3 komentáře
Slurp média  | 8. 08. 2011 11:48

Nedomnívám se, že by média obecně pracovala na něčí zakázku. Jen většina novinářů sdílí názory, které v posledních volbách přesvědčily nejvíce lidí.

iso Kdo bude hradit léčení lidí  | 8. 08. 2011 10:56

napadených a velmi zraněných mačetami? Daňový poplatníci? Ne problém není v lékárnách. V systému. Dlouhodobě především, že stát za své pojištěnce neplatí pojistné jako to dělají všichni ostatní.

iso Media pracují na vládní zakázku  | 8. 08. 2011 10:52

a chtějí tím odvrátit pozornost voličů od systémového problému zdravotnictví. Problém není vůbec v lékárnách.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné