Přejít na obsah

Milan Kubek: Státní ústav nerevidoval ceny léků. Přicházíme tak o miliardy

zpět
18.3.2010

Šéf České lékařské komory Milan Kubek kritizuje ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou za vyhlášku, kvůli které mladí lékaři odcházejí do zahraničí. Kubek, který je považován za člověka blízkého Davidu Rathovi, má výhrady i k tomu, že v rukou Státního ústavu pro kontrolu léčiv je soustředěna "obrovská moc".

„Ústav porušuje zákon, protože do konce roku 2008 neprovedl revizi cen léků. Zdravotnictví i občané kvůli tomu přicházejí o miliardy,“ říká Kubek. Nabídku, aby se stal příštím ministrem zdravotnictví, prý od ČSSD nedostal.

E15: Mladí lékaři hrozí hromadnými výpověďmi. Je to adekvátní reakce na způsob, jakým je nemocnice v rámci přípravy na atestace odměňují?

Pokud ministerstvo zdravotnictví odmítá jednat a změnit špatný systém, který vytvořilo proti zásadně negativnímu stanovisku České lékařské komory, za adekvátní reakci to považuji. Je to projev zoufalství. Lékaři odcházejí do zahraničí už delší dobu, ročně jsou jich v průměru dvě stovky. V posledních dvou letech je tady ale úplně nový trend. Přicházíme o čerstvé absolventy lékařských fakult.

E15: Kolik jich loni odešlo?

Okamžitě po škole nastoupilo do zahraničních nemocnic 64 lékařů. Když si uvědomíte, že absolventů oboru všeobecné lékařství bylo 784, je to poměrně vysoké číslo.

E15: Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková slíbila, že vyhlášku, která umožňuje využívat začínající lékaře jako levnou pracovní sílu, do dvou měsíců změní.

Je to klasický politický trik. Nic víc. Před měsícem jsme s ministerstvem jednali. Chtěli jsme vyhlášku jen změnit, a ne zrušit, jak požaduje sdružení Mladí lékaři. Naše výzva ale byla odmítnuta.

E15: Co všechno je podle vás třeba ve vyhlášce změnit?

Určitě je potřeba zvýšit počet vzdělávacích kmenů z deseti na osmnáct a odstranit poplatky za atestace. Nerealistická je i náplň některých vzdělávacích oborů. Nutí totiž mladé lékaře, aby zbytečně dlouhou dobu trávili na pracovištích vyššího typu, tedy ve fakultních nemocnicích, kde jsou využíváni právě jako levná pracovní síla. Přitom tam pro ně není reálné uplatnění. Začínající lékař se nejvíce naučí v okresní nemocnici, kde by měl také drtivou většinu své odborné přípravy absolvovat. Do fakultních nemocnic by měl chodit jen na časově limitované stáže, aby viděl metody, které okresní nemocnice nepoužívá.

E15: Mladí lékaři v souvislosti se svými mzdami hovoří o otrokářském systému. Víte o konkrétních případech?

Mnohdy dostanou jen desetinový úvazek, takže jejich příjmy jsou hluboko pod minimální mzdou. Nemají ani deset tisíc hrubého. Problém je ale v tom, že nikdo není příliš ochoten si jmenovitě stěžovat. Víme, že se to děje, ale nemůžeme to doložit na konkrétních případech. Podle právního rozboru, který jsme si nechali udělat, mohou lékaři zpětně požádat o vyplacení mzdy, o kterou byli nemocnicí de facto okradeni.

E15: Kolik mohou nárokovat?

Pokud pobírají za desetinový úvazek sedmnáct set a ve skutečnosti pracují osm a půl hodiny, mohou po zaměstnavateli požadovat za každý měsíc přes patnáct tisíc.

E15: Kde jsou kořeny těchto problémů?

Hlavním viníkem je bezesporu exministryně zdravotnictví Marie Součková, která v roce 2004 prosadila úplně nový zákon. Když začal platit, ukázalo se, že Evropská unie po nás nic takového nežádala. Současná vyhláška platná od poloviny loňského roku je z velké části opsaný návrh děkanů lékařských fakult. Ministerstvo neakceptovalo ani jednu z připomínek lékařské komory.

E15: Skutečně jste se neměli možnost k vyhlášce vyjádřit?

Šéfka rezortu Dana Jurásková si mě loni pozvala na ministerstvo a dala mi asi centimetr tlustou složku papírů, tedy onu vyhlášku. Řekla, ať si to přečtu a za hodinu jí řeknu svůj názor. Složku jsem obratem vrátil se slovy, že takhle se jednat nedá, protože návrh musí prodiskutovat komora. A to Jurásková odmítla.

E15: Jedna věc je odměňování a druhá samotná odborná příprava absolventů fakult. Jsou nedostatky i tam?

Praxe je nyní taková, že začínající lékař absolvuje tří- až pětiletou odbornou přípravu, než může složit atestaci. Toto období je rozděleno na základní vzdělávací kmen a vlastní obor. My jsme oněch kmenů navrhovali 18, nyní jich je deset. Například oční lékař se dva roky učí, jak operovat kýlu nebo slepé střevo, ale ani jediný den neabsolvuje na očním oddělení. Této specializaci se začne věnovat až za dva roky. Podobně jsou na tom kožní lékaři, neurologové a další. E15: Nemocnice namítají, že lékaři musejí získat maximum zkušeností.

Nejširší znalosti včetně základních praktických dovedností mají budoucí lékaři získat na fakultě. Vždyť promují jako lékaři všeobecné medicíny. My se nebráníme, aby byl budoucí oční lékař třeba měsíc na chirurgii. Ale není možné, aby tam byl dva roky. E15: Takže bude třeba se vrátit k systému, který fungoval před rokem 2004? Jinou cestu nevidím. Evropská unie nás opravdu nenutila, abychom si rozvrátili systém, který dlouhá léta úspěšně fungoval.

E15: Říkal jste, že do zahraničí už míří i čerství absolventi fakult. Které země o ně mají největší zájem?

Především Velká Británie a Německo. U obou není jazyková bariéra, zejména v té prvně jmenované. Británie je navíc i pootevřenými dvířky do Spojených států, kde jsou lékaři extrémně dobře honorovanou profesí. Tato země má zároveň několikaletý program zlepšení kvality zdravotní péče, protože tamní státní zdravotnictví nemělo dobrou pověst. Potřebují tedy příliv nových lékařů. Po vstupu Česka do Evropské unie je naše vzdělání kompatibilní s jakýmkoli jiným členským státem. To znamená, že český lékař s desetiletou praxí už neodchází do Británie na pozici začínajícího sekundáře, ale konzultanta za desetinásobný plat, než má u nás.

E15: A v čem je lákavé Německo?

Má obrovské kouzlo v tom, že tam můžete pracovat jako pendler. Podobně je to i v Rakousku. Jinak platí, že bývalá NDR má velký nedostatek lékařů, takže o ty české tam mají velký zájem.

E15: Kolik si v Německu mladý český lékař v průměru vydělá?

Nástupní plat se pohybuje kolem dvou a půl až tří tisíc eur. Je to sice mnohem méně, než mají v Německu kvalifikovaní lékaři s dlouholetou praxí, ale určitě je to násobně více než u nás.

E15: Dalším aktuálním tématem je novela zákona o léčivech, která obnovuje takzvané centrální úložiště dat pod Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Jde o databázi, která má obsahovat všechny předepsané a vydané léky včetně jmen pacientů. Máte obavu, že databázi napadnou hackeři a tyto informace zpeněží?

Celé to připomíná absurdní divadlo. Za sto nebo dvě stě milionů se vybudoval velký špionážní systém. A jeho výsledkem má být pouze to, že pacient zjistí, jaké léky má doma v šuplíku.

E15: Ředitel ústavu Martin Beneš říká, že lidé chodí k různým lékařům a ti jim předepisují mnohdy identické léky. Podle něho by databáze ušetřila devět až deset miliard.

Vzhledem k tomu, že za léky se ročně utratí zhruba 80 miliard, je pan ředitel velký optimista. Faktem je, že všechny tyto údaje mají zdravotní pojišťovny. To znamená, který lékař lék předepsal a který lékárník jej vydal. Nevím, proč by se tato data měla centralizovat.

E15: Hlavním argumentem ministerstva zdravotnictví je omezení výdeje léků, které slouží k výrobě pervitinu.

To je velmi závažný problém. Jenže zatím to vypadá tak, že nelegální obchod s drogami je zneužíván k prosazení onoho špionážního systému. Lékařská komora trvá na tom, že léky s pseudoefedrinem musejí být na lékařský předpis. Tyto preparáty neléčí, pouze zmírňují příznaky chřipkového onemocnění. V lékárně si tedy lidé mohou volně koupit jiné léky se stejnými účinky a bez pseudoefedrinu. Je také možné nahradit pseudoefedrin jinou látkou, z níž drogu vyrobit nelze. Některé státy na to už přistoupily. Třeba v drogově liberálním Nizozemsku je pseudoefedrin přísně zakázán.

E15: Takže jste pro zákaz pseudoefedrinu?

Ano, i to je řešení, stejně jako vydávání těchto léků na předpis. Na rozdíl od centrální databáze to nic nestojí. Státní ústav si to představuje tak, že úplně všechny recepty budou v lékárnách přepsány do elektronické podoby a ukládány do centrálního úložiště. Všechny lékárny by tak měly do databáze přístup.

E15: Takže nemáte obavy z hackerů, ale z lékárníků?

Když někdo vidí, jaké berete léky, snadno z toho odvodí, jaké máte choroby. Ona gigantická databáze by měla stejně tak gigantickou cenu pro instituce, jako jsou například životní pojišťovny či banky. Proč by vám schválili hypotéku, kdyby věděli, že máte cukrovku? Vůbec se nedivím Úřadu pro ochranu osobních údajů, že se vznikem databáze nesouhlasí.

E15: Podle Svazu pacientů by mohly informace z úložiště zneužít farmaceutické firmy.

To je hypotetická úvaha, kdo všechno by mohl mít o tato citlivá data zájem.

E15: Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr řekl, že lékařská komora má z databáze obavy, protože by se z ní dalo zjistit, jak často někteří lékaři předepisují léky od určitých farmaceutických firem. Jinými slovy, dalo by se zjistit propojení mezi lékařem a takovou firmou.

Jak už jsem říkal, informace, které léky dané zdravotnické zařízení předepisuje, mají pojišťovny. Je pravda, že neexistuje jedna jediná centrální databáze. Nicméně údaje, o kterých hovoříte, by se od pojišťoven zjistit daly.

E15: Předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví za ČSSD Jaroslav Krákora k centrálnímu úložišti vážné výhrady nemá. Výbor prý navštíví Dánsko, kde podobná databáze také funguje.

Jenže Dánsko je poněkud specifická země. Je tam výhradně státní zdravotnictví. Nejsou tam soukromí lékaři ani lékárny, všichni jsou státní zaměstnanci. A stejně jako u nás si databáze o vydaných lécích vytváří pojišťovny, v Dánsku je to stát.

E15: O úsporách ve zdravotnictví hovoří i VZP. Podle ní chodí lidé zbytečně často se stejným problémem za několika lékaři najednou. Lékaři dokonce podle pojišťovny vykazují falešné úkony. VZP říká, že rovných třicet procent úkonů je zbytečných, a zdravotnictví tak ročně přijde asi o 60 miliard. Váš názor?

Tento názor jsem zaznamenal a určitě nesouhlasím, že plná třetina všech úkonů je zbytečných, nebo dokonce zfalšovaných. Pojišťovny by nejraději přikazovaly pacientům, k jakému lékaři mají chodit. Takové omezení osobní svobody by se nám asi nelíbilo.

E15: Návštěvy u lékařů by se však nějak omezit měly, i když se vám to jako lékaři nemusí líbit. Máte pravdu, poplatky se už okoukaly. Řešením by mohla být třeba smlouva mezi pacientem a pojišťovnou. Určité limity už existují. Jako soukromý lékař mohu letos předepsat léky v průměru na jednoho pacienta ve stejné finanční výši, která platila před dvěma roky. Ceny léků se přitom meziročně zvýšily o 17 procent.

E15: A ony falešné výkazy lékařů?

Pojišťovny mají svůj revizní systém. A pokud nefunguje, je to jejich problém. Nemohou přece lékaře obvinit a zároveň nic konkrétního nepředložit. Ať řeknou, kdo výkazy falšuje. Vím, že se lékaři obracejí v těchto záležitostech na komoru, a vím tedy, že většinu sporů s pojišťovnami vyhrají.

E15: Za léky by se však ušetřit dalo. S tím souhlasíte?

Určitě a rozhodně by to bylo docela hodně. Třeba tím, že bychom za ně neplatili vyšší ceny než v zahraničí. To ale znamená, že by se musel dodržovat zákon. Ten ukládá Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, aby do konce roku 2008 provedl revizi cen všech léků. Jenže ústav to stále neudělal, takže za léky platíme v kurzu koruny k euru z roku 2007.

E15: Odhadnete, o kolik tím zdravotnictví přišlo?

Určitě to byly miliardy.

E15: Máte politické ambice? Spekuluje se o vás jako o příštím ministrovi zdravotnictví.

Jsou to opravdu jen spekulace, nikdo mi nic nenabídl.

E15: Šéf ČSSD Jiří Paroubek prý řekl, že s vámi nepočítá.

Tak vidíte, že to je fáma.

E15: Nicméně Davida Ratha jste nejprve vystřídal v čele Lékařského odborového klubu, pak na postu prezidenta České lékařské komory

Takže bych mohl být nejen ministr, ale i středočeský hejtman. Jisté je jedno, na podzim budu znovu kandidovat na prezidenta komory.


Klíčová slova

Autoři

Pavel Otto, E15

Související články

6.10. Kubek: Zdravotníci nechtějí být u očkování pokusnými králíky Kubek: Zdravotníci nechtějí být u očkování pokusnými králíky
13 příspěvků

Komentovat článek: Milan Kubek: Státní ústav nerevidoval ceny léků…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Milan Kubek: Státní ústav nerevidoval ceny léků…

Komentáře

další 3 komentáře
Jiří Wicherek Kubka už nevolit  | 19. 03. 2010 09:12

Hmmm, mozna uz kolega, pote, co v clanku Dr. Kubek oznamil svoji kandidaturu na pristi volby presidenta CLK (za coz ho velmi obdivuji), zahajil svoji predvolebni kampan. Konecne by vzal to vedeni CLK do rukou a to by se teprve dely veci!!!

Ignácius Reilly Kubka už nevolit  | 19. 03. 2010 08:06

A to proč?

Paleczech Kubka už nevolit  | 18. 03. 2010 22:16

jinak se ČLK neobrodí a nezaktivizuje.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné