Přejít na obsah

Ministerstvo chce dát rovnítko mezi léčitele a lékaře

zpět
12.12.2008

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje v novém občanském zákoníku, aby se mezi lékaře a léčitele dalo rovnítko, pokud jde o odpovědnost za poskytování zdravotnických služeb. Ministerstvu zdravotnictví se ale taková změna nelíbí a hodlá proto na zasedání vlády, která má o nové normě jednat v nejbližších týdnech, žádat o vyškrtnutí celé pasáže týkající se léčebných výkonů...

Princip této části nového zákona, který jinak upravuje práva lidí v různých životních situacích, je jednoduchý.

Zatímco u lékaře má pacient garantována svá práva zákonem o zdravotní péči, pokud využije služeb léčitele, požívá asi takové ochrany, jako když koupí od neznámého člověka na ulici zlaté hodinky.

Návrh nového občanského zákoníku proto jako novinku zavádí smlouvu o léčebném výkonu, která povyšuje na smluvní vztah jakýkoli kontrakt mezi poskytovatelem a příjemcem léčby.

Do něj vstupují obě strany automaticky, aniž by podepisovaly jakoukoli písemnou dohodu. Podle předkladatelů zákona se tím posílí práva pacientů v případě, že léčitel neodvede svou práci kvalitně.

Léčitel by tak podle navrhované úpravy ručil za své dílo stejně jako lékař operující slepé střevo, jehož povinností je postupovat při práci podle svých odborných znalostí.

Cikrt: jde o alibi pro léčitele

Jenže nápad se nelíbí ministerstvu zdravotnictví, které naprosto odmítá akceptovat, že by léčbu poskytoval kdokoli jiný než lékaři či odborný zdravotnický personál. „Nevidíme důvod, proč v jakémkoliv právním předpisu poskytovat například léčitelům alibi, že vlastně poskytují zdravotní služby či péči,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.

„Nebojujeme proti léčitelům, ale zároveň nechceme jejich činnosti dávat právní rámec, který postrádá smysl. Jejich metody a výsledky jsou nepopsatelné, neověřitelné a nereklamovatelné,“ vysvětluje nesouhlas svého resortu s novým zákoníkem.

Podle autorů občanského zákoníku má ochrana pacientů, ať už se nechají léčit lékařem nebo léčitelem s virgulí, svoji logiku: „Platné právní předpisy ani reformní zákony Tomáše Julínka na léčitele vůbec nedopadají,“ vysvětluje autor občanského zákoníku Karel Eliáš z Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

V nemocnicích se nic nemění

Pokud jde o pacienty a lékaře v nemocnicích, občanský zákoník by v zásadě nic nového nepřinášel. Podle Cikrta mezi lékaři a pacienty už dnes smluvní vztah automaticky existuje. „Na stejném principu, jako když si vezmu v samoobsluze maso z mrazáku, přijdu k pokladně a klidně beze slova prostě zaplatím. Uzavřu tím tzv. konkludentní smlouvu, čili smlouvu, která vzniká tím, že souhlasně podstoupím nějaký rituál,“ vysvětluje současnou praxi mluvčí Cikrt.

„Na rozdíl od samoobsluhy je ovšem situace v ordinaci, nemocnici a podobně modifikována veřejným zájmem. Pacient, aniž by se obracel na soud, má právo stěžovat si u krajského úřadu, který zdravotnická zařízení registruje, další ochranu požívá jako pojištěnec zdravotních pojišťoven,“ upozorňuje mluvčí.

Ministerstvo spravedlnosti se podle resortu Tomáše Julínka každopádně používáním pojmů jako léčba nebo léčebný výkon „vlamuje“ do zdravotních služeb poskytovaných dosud profesionálními zdravotníky.

Léčitelé dnes právně neexistují

To, co autoři zákoníku vidí jako výhodu - pamatovalo by se i na situace, v nichž pacient u léčitele nemá prakticky žádná práva - totiž vidí zdravotníci jako chaos.

Návrh podle právníků Julínkova ministerstva nerespektuje zdravotnickou terminologii, je zpracován bez znalosti zdravotní péče, nerespektuje směrnice Evropské unie atd.

Na druhou stranu samotní léčitelé už léta usilují o nějakou zákonnou úpravu svého podnikání. Po novele živnostenského zákona z roku 2001 totiž jejich činnost vypadla ze seznamu legálních živností a léčitelé se musí schovávat za jiné aktivity, nejčastěji rozvoj osobnosti. To poškozuje i jejich klienty.

„V současné době záleží na osobní dohodě. Zákazník si může u soudu stěžovat, když léčitel nesplní svoji povinnost. Takových sporů bylo ale velmi málo, je to těžko prokazatelné,“ říká předseda České psychoenergetické společnosti Vlastimil Bažant. Léčitelé by se však podle něj spokojili se zařazením své činnosti do národní soustavy povolání.

Josef Koukal, Právo


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Právo

Komentovat článek: Ministerstvo chce dát rovnítko mezi léčitele a…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Ministerstvo chce dát rovnítko mezi léčitele a…

Komentáře

dalších 33 komentářů
Klasika Re:Re:Re:jak to dopadne  | 13. 12. 2008 20:47

Co to je štěstí ? Muška jenom zlatá.

Sydney Hall Re:Re:jak to dopadne  | 13. 12. 2008 19:45

Již se opakuji - ale budiž: každý je svého štěstí strůjcem.

Sydney Hall Re:Julínkovi: ano s výhradou  | 13. 12. 2008 19:38

Lékaři pracují s veličinami, které lze pozorovat, měřit, zaznamenávat, porovnávat, tedy evidence- based medicine. Léčitelé zase působí pomocí sil - nebo jak to nazvat - které se zaznamenat ani měřit nedají. Někdo na tyto síly věří, jiný ne. A bylo by podle mého hloupé a krátkozraké šmahem zavrhnout vše, na co si nemůžeme sáhnout. Jenže v tomto případě nelze vést chorobopis, nelze statisticky porovnávat a ani nelze stanovit přesnoou a všem srozumitelnou diagnozu.Každý léčitel, každá škola používá svou vlastní terminologii. Takže těch nezrušitelných rozdílů je tady opravdu hodně. Zcela mimo obraz jsou ale také ti, kteří paušálně tvrdí, že všichni lékaři z titulem MUDr jsou nadutí ignoranti, kteří o těch nehmotných věcech nic neví a vědět nechtějí. Opak je pravdou. Ti lékaři, kteří vědí a znají, nemají(většinou) potřebu se mediálně zviditelňovat.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné