Přejít na obsah

Nemocnice si pletou s nonstopem

zpět
6.4.2010
lékařka, pacienti, čekárna, praktik
zvětšitlékařka, pacienti, čekárna, praktikZdroj: stressmanagementpage.com

lékařka, pacienti, čekárna, praktik | Zdroj: stressmanagementpage.com

 

Dveře ambulancí brněnských nemocnic se obyčejně zavírají kolem půl čtvrté odpoledne. Úkolem lékařů a sester, kteří zůstávají do dalšího rána, je postarat se o hospitalizované pacienty. A také o ty, s nimiž přispěchají houkající sanitky. Jenže i tehdy se ošetření v ambulanci dožadují lidé s méně naléhavými problémy.

Těch, kteří od nemocnic očekávají nonstop servis, přibývá. Nejen, že tím zatěžují personál, ale stojí nás to miliony korun navíc, zlobí se nemocnice.

V roce 1995 například lékaři Fakultní nemocnice Brno mimo provozní hodiny ošetřili sedmatřicet tisíc pacientů.

Loni už to bylo o dalších pět tisíc lidí víc. Téměř polovina z nich přitom do Bohunic zamířila bez doporučení lékaře.

„To znamená, že obešli lékařskou službu první pomoci. A šli prostě rovnou k nám,“ vysvětlila náměstkyně pro nelékařské zdravotnické pracovníky Fakultní nemocnice Brno Erna Mičudová. Ostatní nemocnice v Brně upozorňují na stejný problém.

Pacienti k nim mimo ambulanční hodiny proudí i přesto, že nepřetržitou službu první pomoci v kraji zajišťuje brněnská úrazová nemocnice.

„Problém je především ve špatné informovanosti lidí,“ podotkla Mičudová.

Na zajištění čtyřiadvacetihodinové pohotovosti pro dospělé kraj úrazovce přispívá víc než čtvrt milionu korun měsíčně. „Loni naší lékařskou službou první pomoci prošlo víc než patnáct tisíc lidí. Tedy o přibližně tisícovku víc než v roce předchozím,“ uvedla mluvčí Úrazové nemocnice Brno Jana Škopová.

Síť pohotovostí pro dospělé doplňuje v Jihomoravském kraji šest nemocnic, které pacienty přijímají do desíti hodin večer. Fakultní nemocnice Brno pobírá šestimilionový příspěvek za nonstop pohotovost pro děti v Černých Polích. Na zabezpečení pohotovosti pro dospělé se oficiálně nepodílí. Jenže značnou část z ní tamní lékaři stejně odslouží.

Jen v loňském roce do největší jihomoravské nemocnice přišlo po pracovní době a bez doporučení lékaře bezmála sedmnáct tisíc lidí.

Při průměrných nákladech dvou set padesáti korun na jednoho to nemocnici stálo minimálně čtyři miliony korun.

Podle Mičudové pacienti rozdíl mezi pohotovostí a ambulancí neznají. Nebo jej nerespektují. „Chápu, že člověk s akutními problémy s okem jde rovnou k nám. V úrazovce takový specialista chybí. Většina lidí ale do Bohunic zamíří prostě proto, že je zvyklá sem chodit,“ poznamenala Mičudová.

S podobným problémem bojují i ostatní nemocnice v Brně. „Až tři čtvrtiny lidí, kteří přijdou, u nás ošetřovat vůbec nemáme. Značnou část z nich navíc tvoří bezdomovci a opilci, kteří ani nezaplatí devadesátikorunový poplatek,“ podotkla mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny Šárka Urbánková. Podobnou zkušenost potvrzují i menší nemocnice.

„Zejména o víkendu, v takzvané opilecké noci, bývá rušno,“ uvedl mluvčí Nemocnice Milosrdných bratří Pavel Gejdoš.

Pro lékaře a sestry ve službě přitom každý pacient navíc znamená zátěž nad rámec povinností. Mimo provozní hodiny ambulancí je hlavním úkolem personálu nemocnice pečovat o pacienty na lůžku. A především okamžitě reagovat na příjem lidí ve vážném stavu. Odmítnout ošetření a odkazovat pacienty na pohotovost si ale nemocnice nemohou dovolit.

„To je z etického hlediska těžko přijatelné. Navrhli jsme tedy kraji, aby nám na zajištění pohotovosti přispíval. Ale bez odezvy,“ posteskla si Mičudová.

Vedoucí krajského zdravotnického odboru Josef Drbal dal nemocnicím zčásti za pravdu.

„Pravděpodobně tento problém v brzké době otevřeme na poradě s řediteli nemocnic. Nicméně přispívat každé nemocnici na pohotovost není řešením. Lékařská služba první pomoci je v Brně díky úrazové nemocnici zabezpečená dostatečně. Je třeba se podívat spíše na to, jak efektivně pacienty do nemocnic rozváží záchranka. A souhlasím i s tím, že pohotovost lidé mnohdy zneužívají. Otevřeně proto říkám, že u této služby jsou na místě poplatky. V tomto případě totiž mají skutečně regulační účinek,“ řekl Drbal.


Klíčová slova

Autoři

Lucie Hrabcová, Regionální deník

Komentovat článek: Nemocnice si pletou s nonstopem

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Nemocnice si pletou s nonstopem

Komentáře

dalších 32 komentářů
JN Rozdělit peníze si oddělení umí samo, ne?  | 9. 04. 2010 11:24

Kolegové, položí se to - to už se tu psalo, jen je třeba se pokusit to popostrčit. Výsledkem v důsledku musí být to, co je ověřené staletími: doktor ošetří a dostane peníze (od pacienta). Ani A. Schweizzer v Lambaréne ze zásady neléčil zadarmo - domorodci by se urazili. Pokud lékař bude ochoten si platit managory, tak může. Uvidíme, jestli páni managoři budou za 17 tisíc pracovat ... a hlavně to po nich nikdo nechce. Proč nikdo neřekne, že ten ostatní personál nemocnic nikdo nepotřebuje? Rozdělit peníze si oddělení umí samo, ne?

Dráťák Že by ANANAS najednou prozřeli???  | 7. 04. 2010 07:00

Teoreticky může PL pracovat v nemocnici jako zaměstnanec. Kdysi jsem tak chtěl pracovat v nemocnici na Vinohradech, ale když jsem viděl nabízený plat, tak jsem utekl. Místa PL v nemocnicích jsou totiž pro ženy primářů, aby se nenudily doma a mohly s manžílkem autíčkem dojíždět do práce a zpět. Z platu PL ve špitále se nedá žít, to je kapesné, aby si paní mohla koupit novou kabelku. Tehdy to tak bylo a pochybuji, že se to nějak hluboce změnilo.

MT Že by ANANAS najednou prozřeli???  | 6. 04. 2010 23:53

No ale to je taky volba, ne? PL může pracovat i v nemocnici v prac poměru, stejně tak ambulantní specialista. Jsme na tom vpodstatě stejně

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné