Hippokrates by měl z takového jednání velkou radost, ředitelům nemocnic ale dost možná zešediví vlasy.
Špitály v Čechách a na Moravě se totiž definitivně smířily s tím, že od ledna 2013 spustí hru vabank, která v novodobých dějinách nemá obdoby. Většina nemocnic odmítne podepsat smlouvy s pojišťovnami a úderem silvestrovské půlnoci se ocitne bez nich. Teoreticky by tak šéfové mohli špitály zavřít.
Jenže opak bude pravdou: nemocnice budou fungovat dál. V naději, že nakonec dostanou lepší a především delší smlouvy, než které jim zdravotní pojišťovny předkládají nyní.
„V tuto chvíli je téměř jisté, že nové smlouvy mít s pojišťovnami nebudeme. Nemocnice ale budou poskytovat péči dál, v rozsahu, který je podle stávajících smluv,“ potvrdil včera Deníku výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Stanislav Fiala. „Celou odpovědnost tak přenášíme přímo na zdravotní pojišťovny, které nám něco jiného slibovaly a něco jiného předložily k podpisu,“ doplňuje Stanislav Fiala. Ten také znovu apeloval na ministra zdravotnictví Leoše Hegera, aby se do jednání mezi nemocnicemi a pojišťovnami vložil. Ten zatím vyčkává.
„Mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli lůžkové péče jsou uzavírány tzv. rámcové smlouvy, pokud k jejich uzavření nedojde, nic to nemění na postavení nemocnic ve smyslu poskytování péče. Na uzavření smlouvy by měly mít zájem obě strany,“ zopakovala včera mluvčí ministra zdravotnictví Viktorie Plívová. Podle ní nemůže ministr obě strany k dohodě donutit zákonným způsobem, pokud by ale zdravotní pojišťovny nedokázaly péči pro své klienty zajistit, může jim ministerstvo udělit „citelné pokuty“.
Jádro sporu tkví v tom, že nově předložené smlouvy počítají se zánikem až šesti tisíc akutních lůžek. Někde to znamená omezit či uzavřít některé oddělení, jinde zavřít celý špitál. Zdravotní pojišťovny tvrdí, že ve 133 ze 152 nemocnic je už dohoda na spadnutí, to ale Fiala zatím vylučuje.
Včera se proto problematika rušení lůžek a nemocnic dostala také na plénum jednání Poslanecké sněmovny. Do dolní sněmovny doputovala petice s podpisy téměř sto tisíc lidí, kteří rušení nemocnic odmítají. „Počet lůžek u nás klesá přirozeně, jen v roce 2011 to bylo asi o čtyři tisíce. Ale nemůžeme to dělat takto direktivně. I v Rakousku už mají více nemocnic než u nás,“ uvedl Václav Krása, mluvčí krizového štábu nemocnic a zároveň šéf Národní rady osob se zdravotním postižením. Právě on včera petici s podpisy občanů do sněmovny dopravil.
A činili se i politici, především ti opoziční. Grilovat ministra se jala KSČM, Národní socialisté i Věci veřejné.
„V neuvěřitelném počtu 108 nemocnic z celkových 152 nemocnic v ČR bude zrušeno nejméně jedno oddělení. Existuje tedy pouhých 44 nemocnic, kterých by se škrty neměly týkat vůbec,“ vypočítával třeba šéf véčkařů Radek John.
„Nemůžeme přehlédnout, že je zde naprosto jasná a cynická ambice rušit výrazně efektivnější, nebo chceteli levnější nemocnice na úkor toho, že se naopak zachovají nemocnice dražší. Můžeme si to ukázat na příkladu Plzeňského kraje. Otázkou je, proč se v rokycanské nemocnici mají rušit porodnické oddělení a dětské oddělení, když tato oddělení umějí zákroky provádět o jednu třetinu levněji než v nemocnici plzeňské,“ upozorňoval John.
Do centra pozornosti se přitom dostala také nová úhradová vyhláška, která i tentokrát různým nemocnicím uděluje za stejné výkony různě vysoké úhrady. Ty budou navíc v globálu nejspíše nižší než letos.
„V případě lůžkové péče to může být o dvě až tři procenta méně,u ambulantní péče pak až o šest procent,“ odhaduje někdejší šéf Nemocnice Na Homolce a zdravotní expert Národních socialistů Vladimír Dbalý.