Přejít na obsah

Orgány na dosah

zpět
22.2.2010
chirurgie, operace, nástroje, zdravotnictví, medicína
zvětšitchirurgie, operace, nástroje, zdravotnictví, medicínaZdroj: surgicalapparatus.com

chirurgie, operace, nástroje, zdravotnictví, medicína | Zdroj: surgicalapparatus.com

 

Před dvěma týdny prošel poradou vedení ministerstva zdravotnictví návrh národního akčního plánu, který by měl zvýšit počet dárců orgánů vhodných k transplantacím až o desítky procent. Skvělá zpráva pro pacienty na čekacích listinách.

A příležitost pro politiky, jak s poměrně nízkými náklady zvýšit dostupnost orgánů, jejichž nedostatek se bude kvůli stárnoucí populaci do budoucna nadále zvyšovat.

Akční plán do roku 2016, který by měla v první polovině března schválit vláda a jehož návrh má týdeník EURO k dispozici, vznikl ve spolupráci ministerstva zdravotnictví, Koordinačního střediska transplantací a České transplantační společnosti.

S plnou funkčností programu, jehož roční rozpočet je odhadován na zhruba 23 milionů korun, se počítalo původně až od příštího roku. „Je to nová iniciativa dojednaná na konci loňského roku, v době, kdy už byl schválen státní rozpočet,“ vysvětluje první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.

Ministerstvo zdravotnictví (MZ) nicméně nyní hledá cestu, jak program spustit už letos.

Šnajdr věří, že poměrnou částku pro letošní rok ve výši okolo deseti až patnácti milionů korun najde: „Rok 2010 vyřešíme mimořádně na úkor vlastních realokací a rezerv, od roku 2011 bude program zařazen standardně v rozpočtové kapitole zdravotnictví.“

DÁRCOVŠTÍ MANAŽEŘI

Národní akční plán vznikl v souvislosti s přípravou nové evropské směrnice pro orgánové transplantace, jejíž schválení Evropským parlamentem je jedním ze strategických cílů současného španělského předsednictví unii.

Smyslem směrnice, o níž se bude za přítomnosti europoslanců jednat 23. března na konferenci v Madridu, je zvýšit kvalitu a bezpečnost transplantací, efektivnost a dostupnost transplantačních systémů a dostupnost orgánů k transplantacím.

Takzvaný španělský model, díky němuž si současná předsedající země udržuje dlouhodobě evropské prvenství v počtu dárců na milion obyvatel (33,8), byl inspirací i pro jeden ze dvou klíčových bodů českého akčního plánu.

Ve Španělsku již několik let působí v každé nemocnici, která má jednotku intenzivní péče (JIP) či anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO), specialista, který s dostatečným předstihem vytipovává potenciální dárce.

Zavedení „dárcovských manažerů“ i v dalších zemích ukazuje, že právě lepší koordinace v počátečních fázích výběru potenciálních dárců do značné míry souvisí se zvýšením dostupnosti orgánů k transplantacím.

Zejména efektivnější využití současného potenciálu zemřelých dárců si autoři akčního plánu slibují právě od dárcovských manažerů, jejichž zavádění bude probíhat postupně.

„Prioritou budou nemocnice, odkud nemáme žádné dárce. To jsou obvykle místa, kde jich bude samozřejmě nejvíce,“ vysvětluje ředitel Koordinačního střediska transplantací Pavel Březovský. Potenciál je v poměrně husté síti krajských nemocnic, které mají JIP či ARO.

Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že by koordinátoři byli zaměstnanci nemocnic. „Nemocnice stanoví například konkrétního pracovníka ARO či JIP. Na financování části mzdy spojené s jeho aktivitou jako dárcovského manažera dostane nemocnice kompenzační příspěvek,“ vysvětluje Šnajdr.

Plán podle něj počítá se zavedením koordinátorů do zhruba sedmdesáti nemocnic. Prostředky MZ nejen na koordinátory, ale i na další vzdělávání například nemocničního managementu či lékařů a dalšího zdravotnického personálu JIP a ARO by měly být rozdělovány prostřednictvím Koordinačního střediska transplantací.

ORGÁNY OD CIZINCŮ

Druhým pilířem akčního plánu by měla být legislativní změna, která umožní odběr orgánů cizincům. I když je cizinec ve své zemi dárcem orgánů a jeho pozůstalí s odběrem orgánů v Česku souhlasí, transplantační zákon z roku 2002 to zakazuje.

„Ročně v Česku umírá zhruba deset až patnáct cizinců, kteří by mohli být dárci. Z každého lze potenciálně využít šest orgánů. Když budeme počítat pouze se třemi orgány, tak je to více o třicet až čtyřicet lidí z čekacích listin, které lze obsloužit,“ vysvětluje Březovský. A to je hodně, uvážíme- li, že v loňském roce bylo v Česku provedeno okolo 580 transplantací (při celkovém počtu 200 zemřelých dárců).

„Přestože nesmíme odebírat orgány na transplantaci zemřelým cizincům, mají cizinci na druhé straně možnost zapsat se u nás na čekací listinu,“ upozorňuje Březovský.

Česko má například u transplantací ledvin jednu z nejkratších čekacích dob v Evropě, zhruba jeden rok. Přestože je podmínkou pro zapsání cizince na waiting-list jeho vyškrtnutí v zemi původu, nastává nerovnovážná situace, kterou by mělo zrušení zákazu vyřešit.

Novela transplantačního zákona je však poměrně složitá a nebude obsahovat jen tuto změnu. „Některé části zákona bude potřeba změnit i v souvislosti s chystaným přijetím nové evropské směrnice,“ vysvětluje Šnajdr. Aby bylo možné zákon změnit za současné politické situace, musela by novela projít v prvním čtení, jinak to technicky kvůli lhůtám nelze stihnout.

„Za současné situace v Parlamentu, kdy mnoho podobných apolitických technických novel spadlo pod stůl, vše připravíme pro příští politickou reprezentaci a novou sněmovnu,“ dodává Šnajdr.

SROVNÁNÍ KVALITY

Mimo akční plán, jehož schválení je nyní na vládě, se MZ navíc dohodlo s odbornou transplantologickou společností na stanovení personálních, kvalitativních, technických a zkušenostních standardů pro špičková transplantační centra.

Podobným způsobem ministerstvo již v minulosti modernizovalo trauma-, onko- a kardiocentra tak, aby se na základě dostupnosti vytvořila síť zařízení se stejně kvalitním zázemím. „Po porovnání ideálního a současného stavu center dofinancujeme rozdíl z operačních programů,“ slibuje Šnajdr. Na dovybavení budou moci zdravotnická zařízení čerpat 85 procent nákladů z prostředků EU.

Dle Šnajdra určitě není prostor pro rozšiřování zdravotnických zařízení, která transplantace provádějí. „Otázka je, zda je současný počet optimální, nebo by měl být nižší,“ dodává náměstek ministryně zdravotnictví.

Nikde jinde podle něj nerozhoduje při posuzování kvality tak výrazně parametr zkušeností: „Určitě je rozdíl mezi zařízením, které provádí stovky transplantačních výkonů ročně a které jich dělá jednotky.“ V současné době se v Česku provádějí transplantace v sedmi transplantačních centrech, nejvíce transplantací provádí pražský IKEM.

Součástí národního akčního plánu je i řada dalších aktivit, které se týkají například podpory transplantací orgánů od živých dárců či možností kompenzací jak pro žijící dárce, tak pro pozůstalé. „Není nutné uvést v život vše najednou. Důležité je určovat priority pro každý rok a obhajovat je současně se schvalováním rozpočtů,“ dodává Březovský.

Podaří- li se nastartovat akční plán ještě před schválením evropské směrnice, bude to pozitivní signál. Nejen vůči EU, ale především vůči lidem, pro něž je včasná transplantace otázkou přežití.


Klíčová slova

Autoři

David Kasl, EURO

Komentovat článek: Orgány na dosah

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Orgány na dosah

Komentáře

dalších 6 komentářů
člověk Organy na dosah a materiální podstata světa a jeho energií ? O tom rozhoduje kdo ?  | 23. 02. 2010 16:21

Medicína má být především preventivní,zasahující včas, mírnící bolesti, pomáhající se vyrovnávat případně i s životem s nemocí, s odchodem, se smrtí. Zda je ideál naprosto přeoperovaný člověk z 2-3 lidí ? Človek s transplantovanými orgány je stejně stále nemocný a musí nést to vyrovnávání s nemocí.A jak se potom umírá s transplantovaným orgánem ? To se vynechají některé léky, které ho udržují, hledají zase další orgány ? A co duše lidí, které třeba žijí, třeba kolem vás,jejich energie, v orgánech které nosíte, a která neví co se děje ? Otázka duše, možná určité energetické podoby-formy hmoty není vědecky potvrzena ani vyvrácena.Darování orgánů je věcí právě té duchovní se oddanosti a vyrovnanosti. Je možné že to vyrovnávání dárce a příjemce potom proběhne někde jinde a jinak ? A do toho všeho vstupuje absolutně mechanisticky a samozřejmě za peníze z pojištění a daní, západní medicína a ještě bez jekéhokoliv souhlasu informací pro ty, které jako pokusné králíky do toho zatáhne.Proč stavěli Egypťané pyramidy pro mrtvé, odděleně tělo a každý orgán preparován,náboženství a kulty pohřbívání , co znali oni víc, a co známe my ?

zino spis nez manazer koordinator  | 23. 02. 2010 10:44

Neni to tak uplne spatna myslenka... a) dost darcu se kontraindikuje, protoze na to proste neni cas. Kdyz ma clovek ve sluzbe v peci 10 ventilovanych lidi a jeste k tomu darce, tak se zblazni. b) pokud je stanovena smrt mozku, pak dalsi pece uz neni hrazena jako normalni resuscitacni pece (byt je, nebo je treba jeste nakladnejsi - koronarografie, opakovane odbery,...), ale jako pece o darce organu s mnohem mensim ohodnocenim. Takze pokud by byl doma na telefonu nejaky doktor (predpokladam, ze z nasi nemocnice), kteremu zavolam - mam tu potencialniho darce, prijed a postarej se o nej, tak by to dost pomohlo.

cifo organy na dosah  | 23. 02. 2010 01:33

co se divite? vzdyt jsme jenom otroci, chovna zvirata urcena na praci zijici v kleci, coz vsak vetsina ani nevnima. Dnes budeme muset organy odevzdavat povine v zajmu zachovani zivota jineho otroka, protoze otroku zacina byt nedostatek a hlavne zivota otrokaru. Tohle vsak stejne stacit nebude a pak nastoupi povine geneticke vysetreni, "unik" databaze a pak vam obcas nekdo z rodiny, z kolegu najednou zmizi... Dela se jenom to, na cem lze vydelat, a aby se to lepe zduvodnilo, udela se vykon par pokusnim kralikum z ulice, patricne v televizi okomentuje a dal to stejne bude jenom pro vyvolene... jak rad bych se mylil

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné