Přejít na obsah

Radosti a náhody profesora Luďka Červenky

zpět
31.8.2009

"Descartes si dělal integrály jen tak pro radost a až za několik století se zjistilo, že by bez nich nebyly počítače. Flemmingovi taky nikdo nenařídil, že do toho a toho roku objeví nový lék, penicilín vznikl úplnou náhodou," říká přednosta Centra experimentální medicíny IKEM...

na otázku, zda a jak se dá měřit efektivita vědeckého výzkumu.

„Parlament přijal reformu vědy a výzkumu, ve které se mluví o zvýšení efektivity a aplikovatelnosti. To je sice hezká představa, ale musí tomu přece předcházet velké množství poznatků, které se pak dají aplikovat,“ podotýká. „To je jako kdyby se vláda nebo fotbalový svaz usnesly, že do pěti let tady chceme mít tři Pavly Nedvědy. Nesmysl. Jediné, co se pro to může udělat je, že se podporují fotbalové kluby, které vychovávají kluky, kteří jsou šikovní na fotbal. Po čase se mezi nimi možná nějaký nový Pavel Nedvěd najde.

Vidím za tím spíš snahu průmyslové lobby dosáhnout i na finance, které jsou na vědu a výzkum. Uznávám, že 23 miliard korun nejsou malé peníze. To mají vědci objíždět továrny, co jim mají vymyslet? Nové převodovky ale nejsou věda, to je rozvoj výroby, na to má přece stát jiné nástroje, od daňových úlev po zrychlení odpisů. Proč by jim na ně měl stát dávat?“ připomíná.

„Pořád si myslím, že úlohou státu je podporovat základní výzkum a všeobecné univerzitní vzdělání. A to není pro praxi. Pro praxi jsou vyšší a střední odborné školy.

Je zajímavé, že když vládnoucí garnituře začne v ekonomice téct do bot, tak se rozpomene, že nemáme ropu jako Norové, ale že tu jsou vysoké školy a Akademie věd a že by mohly dělat taky něco praktického, abychom zvýšili ten HDP. Divím se, že se tomu Akademie věd a vysoké školy nepostavily.“

Infarkty už tolik nezabíjejí

V Centru experimentální medicíny, které 42letý profesor Červenka od roku 2004 vede, se provádí výzkum sloužící jednotlivým klinikám Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Ve zdejších laboratořích se zabývají především výzkumem kardiovaskulárních chorob, transplantacemi a poruchami metabolismu.

„V pracovní době si hrajeme. Zatímco lékaři na klinice léčí obezitu, poruchy inzulínové rezistence, vysoký krevní tlak u lidí, my tyto poruchy navozujeme zvířatům a pak zjišťujeme, jak to léčit,“ vysvětluje profesor Červenka.

V moderní budově, která byla vloni přistavěna ke starému pavilónu a která se může pochlubit tím nejmodernějším vybavením, jsou nové chovné prostory, chirurgické sály pro pokusy na velkých zvířatech i laboratoře pro pokusy na potkanech a myších.

„Tohle jsou potkani kardiologa doktora Melenovského. Mají navozené chronické srdeční selhání. Jeho výzkum vychází z toho, že díky pokroku v kardiologii už lidi tolik nezabíjejí infarkty, ale to, že funkce srdce jako čerpadla zůstává infarktem poškozená. Kardiologové se proto snaží přijít na to, jak funkci poškozeného myokardu zlepšovat,“ vysvětluje šéf pracoviště.

Zvířata jako modely chorob

Zde chovaní potkani a myši jsou biologicky modifikovaní. Genetici a molekulární biologové navodí díky genetickým manipulacím určité poruchy, například inzulínovou rezistenci. Ta je typická pro stále častější diabetes druhého typu: jak tloustneme, tkáně přestávají inzulín přijímat. „To zde zkoumá profesor Saudek. Zabývá se v této souvislosti i experimentálními transplantacemi Langerhansových ostrůvků produkujících inzulín,“ doplňuje profesor Červenka.

„Před třemi lety se jeho týmu podařilo objevit metodu, jak ze slinivky izolovat Langerhansovy ostrůvky a transplantovat je do jater, kde začnou produkovat inzulín. Celý ten výzkum ovšem trval třicet let.“

Jiní potkani zase mají uměle navozenou hypertenzi a zároveň se jim odebrala část ledvin.

„To je v praxi častý případ,“ připomíná Luděk Červenka oblast výzkumu, kterou se sám léta zabývá. „Pacient má v důsledku nějaké choroby poškozené ledviny a k tomu se přidruží vysoký krevní tlak. Funkce ledvin se i po odeznění choroby postupně zhoršuje. Snažíme se pochopit ten mechanismus - to je základní výzkum. Ten aplikovaný pak spočívá v tom, že zjišťujeme, jak se díky dietě nebo preparátům mohou tyto problémy zmírnit.“

Kyseliny snižující krevní tlak

Do IKEM přišel Luděk Červenka v roce 1987 ve 2. ročníku medicíny. Od začátku ho zajímala nefrologie, jmenovitě ledvinová nedostatečnost. V roce 1996 dostal od Mezinárodní nefrologické společnosti stipendium do USA.

Vloni ho prezident jmenoval - jako jednoho z nejmladších - profesorem. Kromě vedení Centra experimentální medicíny učí ve Fyziologickém ústavu 2. lékařské fakulty UK.

Za nejvýznamnější vědecký příspěvek svého pracoviště pokládá to, že zjistili, že epoxyeikosatrienové kyseliny - tzv. EETs, které se běžně produkují v organismu, jsou schopny u experimentálních modelů snížit krevní tlak. „V rámci naší spolupráce s americkými univerzitami se nám podařilo přispět k vývoji látek, které zvyšují v organismu koncentraci těchto kyselin. Nyní probíhá testování těchto látek, pokud se ukážou být účinné, mohly by významně přispět k léčbě vysokého krevního tlaku,“ říká a dodává, že by mu bylo líto, kdyby slibné výzkumy musely jednou skončit.

Akciovka = konec grantů

Hrozí snad něco takového? „Pokud by byl IKEM převeden na akciovou společnost, kde bychom měli záruku, že nové vedení bude ochotné investovat z peněz, které vydělá ze zdravotního pojištění, do výzkumu a zejména experimentálního, jehož návratnost se počítá na desetiletí?“ klade řečnickou otázku.

„Teď IKEM z toho, co klinikám vyplatí zdravotní pojišťovny, do výzkumu investuje. Například ze 150miliónové investice do našeho nového pracoviště dal vloni z vlastních zdrojů 30 miliónů, letos na rekonstrukci zvěřince velkých zvířat 6 miliónů. Ročně dotuje provoz našeho pracoviště přibližně 25 milióny. Tři čtvrtě našeho stomiliónového rozpočtu však získáváme z různých grantů a strukturálních fondů.

Kdybychom byli čistě akciová společnost, tak bychom o ně podle nynějších pravidel vůbec žádat nemohli. Ti, kteří na ministerstvu zdravotnictví převod na akciovou společnost plánovali, to ale museli vědět.

Teď jsou ty plány pozastavené a o jejich dalším osudu rozhodnou předčasné volby. Čekám, že strany, které do voleb půjdou, řeknou, jak si to s lékařským výzkumem představují dál,“ zdůrazňuje profesor Červenka.

Dana Braunová, Právo

Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Právo

Komentovat článek: Radosti a náhody profesora Luďka Červenky

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné

Medical Services

Komplexní edukační servis ve zdravotnictví

více informací

NOVÝ E-SHOP s medicínskou literaturou