Přejít na obsah

Sestřičky k nezaplacení

zpět
6.10.2008

"Celý svět se může inspirovat kvalitou pediatrické péče v České republice," řekl minulý týden Bernard Poussot, nejvyšší představitel světové farmaceutické společnosti Wyeth, když navštívil dětské oddělení v Motole. Kdyby se ale mohl lépe seznámit s problémy, s nimiž se zdravotnická zařízení potýkají, jeho obdiv by asi byl ještě větší...

Špatný zákon a nízké příjmy jsou hlavními příčinami úbytku zdravotních sester

Za poslední rok přišla Klinika dětské hematologie a onkologie v pražském Motole o více než dvacet z celkových 73 sester

„Celý svět se může inspirovat kvalitou pediatrické péče v České republice,“ řekl minulý týden při setkání s novináři Bernard Poussot, nejvyšší představitel světové farmaceutické společnosti Wyeth, když navštívil dětské oddělení v Motole.

Kdyby se ale mohl lépe seznámit s problémy, s nimiž se tuzemská zdravotnická zařízení každý den potýkají, jeho obdiv by asi byl ještě větší.

České zdravotnictví totiž trápí katastrofální nedostatek sester a nejvíce postihl právě dětská oddělení a jednotky intenzivní péče. Nemocnice jsou proto nuceny uzavírat některá oddělení nebo redukovat jejich provoz.

OHROŽENÁ PÉČE

Jednou z postižených je Klinika dětské hematologie a onkologie v pražské Fakultní nemocnici v Motole. Kvůli nedostatku sestřiček musela omezit provoz své transplantační jednotky, která jako jediná v zemi transplantuje dětem kostní dřeň od nepříbuzných dárců.

Za poslední rok přišla klinika o více než dvacet z celkových 73 sester. „Zavření nám, myslím, nehrozí, ale hrozí významná redukce péče,“ řekl týdeníku EURO Petr Sedláček, šéf transplantační jednotky.

Situace se však podle něj horší každým dnem a další úbytek sester by mohl vážně ohrozit dětské pacienty. Už nyní se termíny některých operací musejí přesouvat na později. Jednotka přitom slaví velké pokroky.

Před 20 lety zde na komplikace spojené s transplantací zemřela přibližně polovina pacientů, dnes jsou to už „jen“ tři děti z dvaceti.

Nemocnice se stále snaží nové posily hledat, ale k obtížné práci za tabulkové platy se nikdo příliš nehrne. „Je to opravdu náročné a sloužit osmnáct nebo dvacet,dvanáctek‘ za měsíc je teď pro nás běžné. Chodí nám vypomáhat kolegyně z jiných oddělení, ale už i těch je málo,“ popsala situaci na oddělení staniční sestra transplantační jednotky Blanka Nagyová.

Přednosta kliniky Jan Starý přiznává, že problémy s nedostatkem sester se opakují, ale tentokrát je situace horší než obvykle. Dříve si nemocnice vypomáhaly sestrami ze Slovenska, ale těm už se zde pracovat nevyplácí a odcházejí zpátky domů.

Dětská onkologie je navíc velmi náročný obor. I když se motolská klinika může chlubit poměrně vysokou úspěšností léčby (sedmdesát procent dětí se jejímu týmu podaří zachránit), přesto ne každý může pečovat o umírající děti. A od sester je přitom požadováno čím dál více za stejné peníze: od vysoce specializovaných úkonů přes běžné ošetřovatelství až po práci psychologa.

„Pojišťovny nezajímá, že jsme jediná jednotka v republice. Válejí se na třiceti miliardách a odmítají se o ně rozdělit s nemocnicemi,“ spílá Miloslav Ludvík, ředitel motolské nemocnice. Vadí mu, že pojišťovny odmítají převzít alespoň částečnou odpovědnost za současný stav.

Ani ministerstvo zdravotnictví neuvažuje, že by podobným pracovištím pomohlo. Jak sdělila vedoucí oddělení nelékařských povolání a uznávání kvalifikací Nina Müllerová, okamžitá opatření jsou na straně manažerů zdravotnických zařízení. Ministerstvo provede pouze revizi výkonů, které jsou v seznamu zdravotních výkonů a „bude jednat o možnosti změny indexace práce sester,“ uvedla.

VYSOKÉ NÁROKY, NÍZKÉ MZDY

„Odměňování sester je většinou pod hranicí průměrného výdělku,“ tvrdí Dagmar Žitníková, místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZS), která se problematikou dlouhodobě zabývá.

Největší nouzi o sestřičky mají nemocnice v Praze a Středočeském kraji. Jenom těch dětských chybí v Praze podle Jozefa Hozy z Kliniky dětského a dorostového lékařství několik desítek. Ale ani jinde není situace o moc lepší. Kromě neodpovídajícího ohodnocení je hlavním důvodem akutního nedostatku sester především změna vzdělávacího systému.

Dnes musí mít zdravotní sestra vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání. Ze zdravotních škol vycházejí jen zdravotní asistenti, kteří mohou pracovat pouze pod dohledem zkušené sestry. Většina proto dál studuje, nebo úplně odejde ze zdravotnictví. Často tak na trhu chybí celé ročníky absolventů.

„Očekáváme, že problémů s nedostatkem sester bude ještě přibývat. Ty vysokoškolsky vzdělané mají velmi široké uplatnění na trhu práce i mimo obor,“ potvrzuje Žitníková.

Problém řeší i další země Evropské unie. „Tento trend vzdělávání zahájili Američané někdy kolem roku 2000 a pak se to přelilo jako vlna přes Atlantik do Evropy. Všude jsou s tím gigantické problémy. Američané si pomáhají Filipínkami, Indkami a podobně. Jenže my jsme malá země se specifickým jazykem, a to je problém,“ potvrdil týdeníku EURO ředitel Ludvík.

VIETNAM, THAJSKO NEBO KAMBODŽA?

Ministerstvo zdravotnictví připravuje analýzu, která má ukázat, kolik zdravotních sester v Česku skutečně chybí a proč odcházejí mimo obor. Ministra Tomáše Julínka (ODS) o ni požádala prezidentka Českého svazu sester Dana Jurásková.

Sama vidí příčinu problému v tom, že musí dělat práci i za ošetřovatelky a sanitáře. Dle jejích slov by u nás stačilo méně sester, kdyby se o pacienty staral ošetřovatelský tým. V něm by byl odborník na výživu, fyzioterapeut, sociální pracovnice a ošetřovatelky a sanitáři.

„První data ukážou, zda máme opravdu nedostatek sester, nebo je máme na špatných místech. Zda například chybějí dětské sestry a přebývají jiné,“ řekl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt pro ČTK.

Nemocnice ale potřebují řešit problém hned, proto zkoušejí hledat i jinde. Ředitel motolské nemocnice navštívil letos v květnu Vietnam, Thajsko aKambodžu, aby zjistil, zda by bylo možné zaměstnávat některé zdejší zdravotníky. „Má cesta odhalila, že problémů bude celá řada. Byl jsem příliš optimistický,“ přiznává Ludvík.

Existují dvě veliké překážky. První je zcela rozdílná kulturně-zdravotnická úroveň. „Ve Vietnamu, a koneckonců dnes všude na světě, je hlavní ošetřovatelská péče přenesena na příbuzné. Sestry dělají jen vysoce odbornou a kvalifikovanou práci,“ vysvětluje Ludvík.

Druhý zásadní problém je v jazyce. Podle českých zákonů musejí sestry složit odbornou zkoušku v češtině. Půjde tedy o poměrně dlouhý proces a minimálně rok zde budou zahraniční adeptky pracovat v nezdravotnických pozicích. Možná tedy, že v budoucnu nebudou sponzoři předávat nemocnicím šeky na high-tech přístroje, ale na špičkové zdravotní sestry.

SOUVISLOSTI

* Existuje odhad u lůžkové části zdravotnických zařízení, kde bylo provedeno šetření ÚZIS o počtu chybějících sester v prosinci 2007 a červnu 2008.

* Počet chybějících sester činil v prosinci 2007 celkem 1887 a v červnu 2008 celkem 1726 (je však třeba odečíst počty sester, které jsou hlášeny nad plánovaný stav).

Pramen: ministerstvo zdravotnictví

Anna Klepalová, EURO


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

EURO

Komentovat článek: Sestřičky k nezaplacení

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Sestřičky k nezaplacení

Komentáře

dalších 44 komentářů
MMM Re:Re:a proc se neozvou  | 10. 10. 2008 18:15

A proc by je mel nekdo vest? Jsou to dospeli lide, nyni s vysokou skolou, s tendenci byt na stejne urovni s lekari {maji preci VS vzdelani...} A jestli nejsou spokojene se svym odborovym vedenim, tak ho preci mohou demokraticky ve volbach zmenit. Pokud se ony sami dostatecne nahlas neozvou, tak to preci za ne nikdo jiny delat nebude. A ani by nemel.

Tomáš Rozsíval Re:Re:Re:60 000 na ruku  | 8. 10. 2008 21:35

No, ono je to takové contradictio in adjecto....Všichni jsme více méně začínali od píky s platem pro ostudu a za nějakou dobu jsme měli šanci na postup. Taky jsme hned nebyli vrchnost, i když jsme za sebou měli 6 let studia. Nicméně pak nás čekaly roky úrody a sociálních jistot. Dnes je vše jinak. Na druhé straně, co já bych tenkrát za to dal kdybych si mohl kdykoliv sednout na letadlo, přistát v Dublinu a najít si práci v nemocnici třeba jako kolega vohnout-civilkář za toho Husáka. Takže vše si je třeba zasloužit. Vy máte to, co jsme toužili mít my a my už dávno nemáme to, čeho vám se dostává přehršlí. Zasloužíme si to vůbec všichni ?

Jiri Wicherek Re:a proc se neozvou  | 7. 10. 2008 23:56

Odpoved na Vaser otazky je pomerne jednoducha. Ten kotel ma ventil. Ty nejvice nespokojene sestry odchazeji. Najme mimo zdravotnictvi. Jejich odchod mimo zdravotnictvi je totiz dosti snadny, snadnejsi, nez u lekarú. Ti mohou odejit prakticky jen k farmafirme nebo do zahranici. A ze sestry nepujdou do stavky? Do te stavky by je musel nekdo vest. Kdo? Ano, ty zdrave nastvane, organizacne i jinak schopne. Nu a to jsou hlavne ty, ktere odchazeji. Takze... Tak mne napadlo. Kdyby ti soudruzi nebyli tak hloupi s tim uzavrenim hranic, kdo vi jak by to u nas s tim padem socialismu dopadlo....

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné