Přejít na obsah

Svatopluk Němeček: Není důvod, proč by nemocnice neměla být v zisku

zpět
4.2.2010
mikrofon, média, rozhovor
zvětšitmikrofon, média, rozhovorZdroj: toprecordingmicrophones.com

mikrofon, média, rozhovor | Zdroj: toprecordingmicrophones.com

 

Byť je sociálním demokratem, není striktním odpůrcem zdravotnických poplatků. "Poplatky jsou mnohem víc politickým tématem, než že by měly cokoli společného s reálnou praxí, odborností a zdravotnictvím. Myslím si, že s třicetikorunovým poplatkem za vyšetření lékařem drtivá většina lidí nemá problém," říká generální ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Svatopluk Němeček.

Pod jeho vedením nyní v Ostravě vzniká další významné specializované centrum na léčbu onkologických pacientů. Přes výrazné investice s tím spojené udržuje nemocnici trvale v zisku. Jinak to prý nejde.

E15: Proč by měla být nemocnice v zisku?

V nemocnici jde o zdraví a životy lidí, ale ve své podstatě je to podnik jako každý jiný. Pokud se má rozvíjet a úspěšně fungovat, musí být ziskový. Nevidím jediný důvod, aby byl špitál ztrátový. Samozřejmě, že zisk by měl zůstat v nemocnici a použít se jako zdroj pro její další rozvoj.

E15: Řada nemocnic se byť jen s vyrovnaným hospodařením poměrně složitě potýká. Jak se ho dosahuje?

Teoreticky je to strašně jednoduché. Musím se u veškerých věcí, které dělám, ohlížet na to, kolik stojí a co z toho dostanu. Když jsme jako nový management přišli zhruba před pěti lety do nemocnice, řekli jsme, že chceme, aby byla zisková, a že se podle toho budeme chovat. První rok jsme udělali nějakou pozitivní nulu a od té doby máme zisk mezi 50 až 70 miliony korun. Bez větších problémů, nestálo nás to ani nijak extra velké úsilí. Všechna oddělení dostala určitý rozpočet. Lidé si zvykli, že vždycky když přijdou s nějakým požadavkem, říkáme: To je fajn nápad, ale co to bude stát? Pokud by to přineslo ztrátu, už s tím ani nechodí.

E15: Není takový přístup na škodu pacientům?

Je třeba si uvědomit, že my nejsme ti, kdo mají zachraňovat svět. Je věcí pojišťovny, aby stanovila, jestli máme nějakou péči poskytovat. Ona je odpovědná za to, že zajistí péči svým pojištěncům. Pokud tu službu chce, musí nám ji v nějakém rozumném rozsahu zaplatit, abychom minimálně nebyli ztrátoví. Samozřejmě historicky jsou obory, které jsou špatně nastavené, a tudíž ztrátové. Ve fakultních nemocnicích to tak je. Ale buďme upřímní, na druhé straně mají spoustu oborů, které jsou lukrativně placené.

E15: Co jsou pro fakultní nemocnici lukrativní obory, na kterých mohou vydělávat?

Jedna ze ziskových věcí byla kardiologie, to bylo opravdu zlaté vejce. Za tím byla vidět třeba i dobrá práce odborné společnosti, která uměla zatlačit na pojišťovny, aby daly odpovídající úhrady. Velmi prodělečné byly například traumatologie či popáleniny.

E15: Nemocnice často tratí na úzkých vazbách mezi lékaři a farmaceutickými firmami. Setkal jste se s tím v ostravské nemocnici také?

Ano, abych to řekl kulantně, firmy umějí pobídnout doktory, aby předepisovali určité léky. Doktoři umějí zdůvodnit v podstatě cokoli. Když jsme nastoupili do Ostravy, jako první věc jsme oznámili, že se v nemocnici nebude krást. Tím myslím, že se nebude cíleně poškozovat nemocnice kvůli tomu, aby z toho měla farmaceutická firma dodávající zdravotnický materiál byznys. Nyní se všemi většími dodavateli vyjednáváme centrálně. Posuzují se přínosy nabídek. V některých komoditách, které jsou velmi lukrativní, jsme dosáhli snížení ceny o 70 až 80 procent. A to jsou položky v desítkách milionů korun. Ve zdravotnictví je spousta peněz, je to jen o elementárním ekonomickém řízení.

E15: Zrušili jste některá oddělení, která vám nesla ztrátu?

To jsme nemohli, protože jsme nemocnice zřizovaná státem a nejsme v situaci, že bychom mohli říct, že nebudeme mít například pediatrii.

E15: Řada nemocnic se pře s pojišťovnami o rozsahu péče, kterou mají hradit. Na severní Moravě přitom nemá dominanci VZP, jsou tam silné i regionální pojišťovny. Je to výhoda?

Ohromná výhoda regionálních pojišťoven je, že jednáte přímo s jejich řediteli. Já musím akceptovat, že pojišťovny nemají peníze na zvyšování úhrad. Chybí mi však u nich odpovědnost, aby řekli, jakou péči v daném regionu chtějí. Ale oni se zvláště bojí říci, co se má zavřít. Jsou s tím samozřejmě spojené velké politické a mediální tlaky, ale to je jejich role. Pojišťovny se dnes v mnohém nechovají jako pojišťovny, které jsou ze zákona odpovědné za dostupnost péče, ale spíše jako přerozdělovny peněz, které čekají, jakou vyhlášku zrovna vydá ministerstvo. Čekal bych od nich mnohem větší odvahu.

E15: Dokončili jste rozsáhlou rekonstrukci onkologického centra a zakoupili speciální přístroj na ničení nádorů. Proč jste ho koupili?

CyberKnife je unikátní pří- stroj, který vyvinuli Američané na základě technologií hvězdných válek. Je to přístroj, který umí paprsky soustředit do malého místa a zlikvidovat nádor, aniž by poškodil okolní tkáň. Taková mašina ve střední Evropě nikde není. Nejbližší je v Mnichově a další v Moskvě. Dohromady i se stavebními pracemi to stálo 300 milionů korun. Hodně sázíme z hlediska onkologie na ozařování, myslíme si, že Česko v tom není úplně na odpovídající úrovni a tento přístroj do naší koncepce zapadá. Když to zjednoduším, je to něco podobného jako Lexellův gama nůž, který používá Nemocnice Na Homolce, i když je to na jiném fyzikálním principu a není to zaměřené jen na hlavu a nervový systém, ale funguje to na celé tělo.

E15: Kolik jste loni celkem investovali?

Za loňský rok jsme proinvestovali přibližně miliardu korun, z toho 220 milionů korun bylo našich a zbytek byl ze státního rozpočtu a evropských fondů. Z pohledu investic jsou tyto roky pro nemocnice úžasné. Příležitost, kterou přinášejí i evropské fondy, je neopakovatelná. Ti, kteří jsou na čerpání fondů připraveni, pozvednou českou medicínu na úroveň, která je ve všem srovnatelná s našimi západními sousedy.

E15: Kolik plánujete proinvestovat letos?

Z vlastních zdrojů dáváme čtvrt miliardy, něco budou doplatky ze státního rozpočtu na projekty, které se již začaly. Ale jsou zase vypisovány evropské fondy, takže to odhaduji někde mezi 600 miliony a miliardou korun.

E15: CyberKnife budete využívat pro domácí pacienty, nebo chcete přitáhnout i pacienty ze zahraničí, aby se vám investice zaplatila?

Hlavní část budou samozřejmě čeští pacienti, kterým to bude hradit pojišťovna. Ale samozřejmě se budeme snažit oslovit i zájemce z okolních států. Z pohledu ministerstva zdravotnictví je to koncepčně řešeno tak, že pražská Nemocnice Na Homolce dostane dotaci na výměnu stávajícího gama nože a zůstane nadále centrem, které bude primárně pro oblast hlavy a centrálního nervového systému. Ostrava bude primárně pro zbývající část těla.

E15: Pražská střešovická nemocnice nyní posuzuje první nabídky na vytvoření takzvaného PPP projektu, tedy spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Je to správná cesta?

Naše investiční zdroje byly zatím tak rozsáhlé, že jsme to byli stěží schopni uřídit. Ale obecně je tato spolupráce dobrá, soukromý sektor do investic vnese jiný typ uvažování a myšlení a určitě tudy povede cesta v okamžiku, kdy vyschnou stávající zdroje.

E15: Jedním z příjmů nemocnic jsou i tolik diskutované zdravotnické poplatky. Jaký má na jejich zavedení názor sociální demokrat aktivní v místní politice, který je zároveň šéfem nemocnice?

Přiznávám, že se můj osobní názor v této věci poněkud odlišuje od většinového názoru v sociální demokracii a je ovlivněn mou manažerskou zkušeností. V nějaké kompromisní podobě bych je ponechal. Je to standardní systém v celé Evropě. Myslím si, že s třicetikorunovým poplatkem za vyšetření lékařem nemá drtivá většina lidí problém. Za zvážení asi stojí poplatek za položku na receptu, který většina lidí prostě neakceptovala. Za velký problém však považuji, že nikdo není schopen odhadnout, jak to s poplatky dopadne. My na poplatcích vybereme asi 40 milionů korun ročně, takže z našeho pohledu není příjemné, když tyto peníze závisejí na tom, jak se - s prominutím - dva nebo tři nezařazení poslanci zrovna vyspí. Jak máme plánovat rozpočet?

E15: Jak reagují pacienti?

Co je všeobecně akceptované a s čím takřka nikdo nemá problém, je zaplatit 60 korun za den strávený na lůžku. Každý vám řekne, že kdyby byl doma, stojí ho to mnohem víc. Myslím, že drtivá většina lidí nemá problém ani s třicetikorunovým poplatkem u doktora. Co vyvolává emoce, je placení za položku na receptu v lékárně. Lidé, kteří jsou proti tomu, nevědí, že lékárny na tom moc nevydělají, protože mají zase nižší doplatky. Ale ve společnosti je pocit, že lékárníci jsou ti hrabivci, kteří vytáhnou krabičku ze skříně a dostanou za to 30 korun.

E15: Je protipoplatkové šílenství jen mánií pocházející ze středních Čech, a ostatní sociální demokraté - lékaři - mají podobný názor jako vy?

Většina řadových členů sociální demokracie určitě se stávajícím systémem poplatků nesouhlasí. Já osobně velmi lituji, že v uplynulých letech neproběhla věcná a odborná debata o této věci a nenašel se široký politický kompromis. Snad se tak stane po volbách. Umím si představit situace, že člověk má čtyři recepty s řadou položek a doplácí například 250 korun. To může být sociální problém. Nerad bych tedy tvrdil, že s tím žádný problém není, ale myslím, že pravda je někde uprostřed.

E15: Dalším velkým současným zdravotnickým tématem jsou stížnosti mladých lékařů na podmínky ve zdravotnictví. Netýká se to jen platů, ale také neúměrně dlouhé doby, po kterou se musejí připravovat na atestace. Lékaři také kvůli tomu často odcházejí do zahraničí. Očekáváte nedostatek lékařů v Česku?

V naší nemocnici nemáme zásadní problém s tím, že bychom neměli personál, který potřebujeme. Jsou obory, ve kterých by státní intervence mohla přijít, například patologie či biochemie. Ty pro absolventy nejsou úplně atraktivní, ale bez nich medicína nemůže fungovat. Problém je spíš v tom, že se v Česku neustále překopávala pravidla pro vzdělávání. Byly první a druhé atestace, teď se to změnilo. Lidé, kteří mohli po třech letech samostatně fungovat, si na to nyní počkají pět šest let. Skoro si myslím, že ten bývalý systém byl lepší. Na druhé straně se divím absolventům, kteří pracují v Praze a Brně, že jsou ochotni pracovat na minimální úvazky, a přitom dělat na plný výkon. Místo aby šli do malých okresních nemocnic. V řadě případů by to přitom pro ně bylo lepší. V malém špitálu se často dostanou k úplně jiné medicíně a mnohem dříve než ve velké. Souhlasím však, že pro některé obory, jako jsou například genetika, patologie či stomatochirurgie - tam mohou lékaři samostatně fungovat dokonce až po sedmi letech - jsou současné podmínky vzdělávání lékařů likvidační.

E15: Nespokojenost mladých lékařů plyne i z nízkých platů. V pražských nemocnicích jsou často na minimální úvazky a vydělají si maximálně 20 tisíc korun měsíčně. Jak si takoví lékaři stojí v Ostravě?

Průměrný plat lékaře včetně služeb je u nás přibližně 56 tisíc korun. Loni přitom vzrostl o šest procent. To, myslím, není zlé. Snažím se prosazovat, aby se preferovalo motivační odměňování. To znamená, že se hodně dá na to, jak daný člověk pracuje. Lékaři, kteří jsou zvyklí pracovat a počítají s tím, že budou mít nějaké přesčasy a nějaké služby, si docela slušně vydělají. To nám umožňuje přitáhnout kvalitní lidi i z jiných nemocnic. Zavedli jsme také systém pololetních odměn. Ty souvisejí s tím, jak pracuje oddělení jako celek. Posuzujeme ekonomiku, spokojenost pacientů, inovace a kvalitu péče. Když toto splní, dostanou balík peněz v plném rozsahu.

Svatopluk Němeček (38) Vystudoval medicínu na lékařské fakultě v Olomouci, titul MBA získal v Brno International Business School. Od roku 1996 pracoval na interním oddělení bohumínské nemocnice, od roku 2002 ji řídil. Generálním ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava je od července 2005. Od roku 2008 je předsedou Okresního výboru ČSSD v Karviné.


Komentovat článek: Svatopluk Němeček: Není důvod, proč by…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Svatopluk Němeček: Není důvod, proč by…

Komentáře

dalších 8 komentářů
lékař5 Zní to dobře  | 5. 02. 2010 16:10

... a můžou si přijít průměrně se službami na 56 litrů ! Ty služby jsou do 150 hodin přesčasu za rok ? Nebo i + 400 hodin podle zákona ? Nebo víc (nad zákonný limit) a peňážky dostane doktor, protože drží hubu a vypisuje druhý výkaz na "dohodu" a nějaké další hodiny zašudlí nebo nevykáže vůbec ? Stanikovi je 38 let, chvilku pracoval jako doktor (asi ne moc dlouho na to, aby ho otrávilo 6 služeb z toho dvě víkendové 24-ky za měsíc za cca 220 Kč brutto na hodinu), M.B.A. titul získal v IBS (určitě podepsal smlouvu o setrvání) a pracuje jako manažer fakultní nemocnice. Zajímalo by mne, jakou hodinovou mzdu (resp. průměr pro náhrady u lékaře s I. a II. atestací, u lékaře ve vedoucí funkci- vedoucí lékař, primář a jaká je hodinová mzda v ÚPS). Sdělení "průměrný plat se službami" je skutečně velice zavádějící (a popravdě nijak neohromující...) číslo.

Kony Zní to dobře  | 5. 02. 2010 10:03

pardon 2,2 tis eur.

Pozorovatell Není důvod proč by nemocniceneměla být v zisku  | 5. 02. 2010 09:43

Tak pokud vím , tak do ostravské fakultní nemocnice nedal stát ani korunu provozních dotací. Investiční dotace vám hospodářský výsledek nemocnice neovlivní...

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné