Přejít na obsah

Tesařík: Nemocnici nyní nejvíc ohrožují lékaři

zpět
8.2.2011
mikrofon, média, rozhovor
zvětšitmikrofon, média, rozhovorZdroj: toprecordingmicrophones.com

mikrofon, média, rozhovor | Zdroj: toprecordingmicrophones.com

 

Dva a půl roku řídí Antonín Tesařík Nemocnici TGM v Hodoníně. Teď mu dělají vrásky lékaři, kteří podali výpovědi. Místo jim ale může držet jen do devatenáctého února.

Lékaři, kteří jsou na odchodu, napínají nervy nejen pacientů, ale i ředitelů nemocnic. I šéf té hodonínské - Antonín Tesařík - si myslí, že pokud lékaři nestáhnou výpovědi, nastartuje to možná i nevratné změny. Jako rodák z Hodonína si ale pro nemocnici přeje jen to nejlepší.

Pane řediteli, dali jsme v našich novinách prostor těm, co sepsali petici za nemocnici, i krajskému radnímu, jenž má zdravotnictví na starosti. Jak vidíte vy situaci v nemocnici, kterou řídíte? Hrozí jí něco?

Určitě může nastat situace, že lékaři splní to, co řekli svými výpověďmi, že nepřijdou prvního března do zaměstnání. Nato se musí nemocnice připravit krizovým plánem, jako všechny nemocnice v kraji, a ten je součástí celkového krizového plánu zajištění zdravotní péče na území kraje, jenž bude schvalovat bezpečnostní rada kraje na začátku února.

Mám to chápat tak, že nemocnici ohrožuje pouze odchod lékařů, nebo je reálná ještě jiná hrozba?

Já v tuto chvíli jinou hrozbu nevidím. Teď jde spíše o to, jak se rozhodnou lékaři. Protože nesplní-li jakékoliv zdravotnické zařízení podmínky jak po stránce technického vybavení, tak po stránce personální, mělo by ze zákona ukončit svoji činnost. Určitě bude zásadní z hlediska občanů, jak bude zajištěná zdravotní péče po prvním březnu, a další věc je, jak budou postupovat zdravotní pojišťovny, které mají ze zákona povinnost zdravotní péči pro své klienty zajistit.A pochopitelně, jak bude postupovat zřizovatel nemocnice, což je Jihomoravský kraj.

Jste tedy nyní toho názoru, že nemocnici momentálně ohrožují nejvíce lékaři, kteří se připojili k výzvě Děkujeme, odcházíme?

Ano. Musím říct, že lékaři, aniž si to uvědomíjí či chtějí připustit, tak jejich krok může vést k zásadním změnám a restrukturalizaci zdravotní péče. Je to krok, který se setká i se snahou zdravotních pojišťoven péči omezit či koncentrovat do některých míst či zdravotnických zařízení.A tam už může nastat vážnější situace, protože může dojít ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče, na kterou jsou lidé zvyklí, a může se stát, že za ní budou dojíždět.A v tom to riziko určitě je. Ten krok se může stát spouštěčem řady dalších změn, kdy ten výsledný stav už nemusí být jako předtím.

Kdyby teď všichni lékaři stáhli výpovědi, tak se nic nezmění?

To se úplně nedá říct, protože i kdyby nestáhli výpovědi, tak - a to už bylo i v tisku zveřejněno - kraj připravuje koncepci zdravotní péče a určitě budeme diskutovat o tom, jaké postavení každá nemocnice v tom systému má. Já zastávám názor, že naše sousední nemocnice nejsou ve vzájemném konfliktu, protože fungují se základními obory akutní lůžkové péče, což jsou pediatrie, chirurgie, interna a gynekologie, a ubírají se cestou specializované zdravotní péče, kde se nestřetávají. To znamená, že jestliže v sousední kyjovské nemocnici je ortopedie, nukleární medicína a porodní oddělení, tak v Hodoníně máme zase dialýzu, kardiologii. A když vezmu jen tu kardiologii, tak ta od Hodonína po Brno nikde jinde není.

Máte informace o tom, co obsahuje krajská koncepce a jak by se týkala hodonínské nemocnice?

Koncepci zatím kraj nezveřejnil. Nyní je v rukou odborného týmu, který je poradním orgánem hejtmana a který ji dopracovává. Určitě se bude projednávat na úrovni orgánů zřizovatele a předpokládám, že se k ní budeme moct vyjádřit.

Mluví se o rušení lůžek akutní péče?

Zatím zaznělo v tisku tři sta lůžek v celém kraji, což je asi deset procent v krajských zdravotnických zařízeních. Ale to neznamená, že lůžka nedostanou novou náplň, že nemohou být využitá tam, kde je poptávka. A ta je po takzvané LDN, tedy po léčebnách dlouhodobě nemocných. A skutečností je, že počty hospitalizovaných pacientů postupně klesají. Řada úkonů se dělá ambulantně, hovoří se i o jednodenní chirurgii.

Byl byste pro více lůžek LDN?

V Hodoníně by v prvé řadě měla být nemocnice. Protože spádovost obyvatel je tady zhruba šestaosmdesát tisíc lidí. Samaza sebe hovoří čísla, kdy za rok naše ambulance v roce 2010 navštívilo přes šedesát tisíc pacientů a hospitalizací bylo kolem deseti tisíc. Dnes máme pod interním oddělením oddělení ošetřovatelské péče a nevyhýbám se rozšíření lůžek pro dlouhodobě nemocné. Nedá se to ale udělat půl na půl. Buď je to nemocnice nebo LDN.

Už dříve jste řekl, že se uvažuje o přesunu chirurgie do Břeclavi a o zavření interny včetně JIP a oddělení ARO. Změnil se tento váš krizový plán?

Postupně se situace vyvíjí, ale neřekl bych, že by šlo o přestěhování chirurgie, jde o převzetí zdravotní péče. To znamená, že nikdo zatím nehovoří o definitivním přestěhování, spíš o tom, že by pacienty z Hodonínska po stránce chirurgické převzala nemocnice Břeclav. U nás se situace výrazně zlepšila v tom, že po prvním březnu budou naplno fungovat oddělení dětské, gynekologie, radiologie a po dohodě s některými lékaři se nám podaří uvést sice do omezeného, ale dostačujícího provozu internu pro poskytnutí akutní péče. Takže bude fungovat jak lůžková část, tak interní JIP včetně interní ambulance. Jediný problém je s oddělením ARO a chirurgií s tím, že pacienti, kteří by potřebovali akutní zákrok, by převzala Břeclav.Na druhé straně my zase můžeme převzít za jiné nemocnice, například za Kyjov, gynekologickou operativu či dětské, protože tam by fungovalo jen porodní. Takže podstata krizového plánu je v tom, že jsou tady tři nemocnice, které si mohou vzájemně pomoci.

Řekl jste, že jde o převzetí pacientů chirurgie, nikoliv její přesunutí do Břeclavi. Ale když nebudou pacienti, na co by tady byla chirurgie?

Není to tak, protože v této otázce se nepočítá s tím, že si sestavím tým chirurgů, který tu bude pracovat. Ať již to bude z těch stávajících nebo z těch, kteří projeví zájem jít k nám. Ten trh určitě vznikne a ředitel musí mít prostor k tomu, aby personálně obsadil pracoviště, které je technicky vybavené a připravené kdykoliv fungovat. Ale současně bych nezavrhl tu variantu, že se dohodnu se současnými zaměstnanci nemocnice.

Nevyužije kraj situace, že když lékaři odejdou, tak nastartuje onu zdravotnickou koncepci s tím, že by ta chirurgie byla už jen v Břeclavi?

Osobně si to neumím představit, protože nemocnici tvoří právě ty čtyři základní odbornosti, včetně chirurgie. A pokud někdo bude dělat nějaké kroky, tak musí vyjít z důkladné analýzy a samozřejmě řada oborů má na sebe vazby, které nelze jen tak zpřetrhat.

Ptám se, protože když řeknete, že se jedná o přesunu chirurgie do Břeclavi, tak si obyčejný člověk může myslet, že chirurgie v Hodoníně už vůbec nebude.

To jsem nikdy neřekl, pokud lidé mají ten dojem z článků v novinách, tak je to formulací redaktorů. Někdo se pořád snaží vnuknout lidem nějakou představu či názor a oni jsou odkázaní vysloveně na média, kde si přečtou, že se ruší chirurgie. Já jsem to nikdy neřekl, a jestli to někdo napsal, tak lidi klame. Jde o to, že pracoviště chirurgie tady je, je vybavené a připravené, aby lékaři po nějaké dočasné době plně zabezpečili to, co se od nich čeká.

Takže ta vaše vyjádření byla myšlena tak, že je to dočasné řešení, než se vyřeší situace s odchodem lékařů či si vytvoříte nový tým?

Ano, každý z ředitelů nemocnic má odpovědnost a prostor, aby zabezpečil chod nemocnice. Samozřejmě se to nedá udělat za pár dnů, a to je to období, kdy si můžeme vzájemně vypomoci. Ale nikdo z nás nesedí a nečeká, co bude. Každý dělá něco pro to, aby to jeho zařízení, za které zodpovídá, fungovalo.

Mluvil jste o omezeném či víkendovém provozu interny. Jaká omezení z toho vyplývají pro pacienty?

Omezení bude určitě v tom, že se soustředíme pouze na nejzávažnější případy. Pokud postačí ambulantní ošetření, ošetříme pacienta v ambulanci. Znamená to také, že pojedeme v omezeném rozsahu pokojů na lůžkovém oddělení, které budou určené pouze pro akutní případy.

Jak se vyvíjejí jednání s lékaři? Jsou ochotní stáhnout výpovědi, když už jim vláda slíbila přidat?

Výpověď u nás dalo čtyřiadvacet lékařů, jeden z toho ji stáhl. Jednání sleduji, ale ty slíbené peníze vycházejí podle mě jen na lékaře, kteří dali výpověď. Je řada názorů, jak by s penězi mělo být naloženo včetně toho, zda budou použity i pro střední zdravotnický personál, tedy pro sestry. To by se mělo vyřešit na centrální úrovni. Z mého pohledu vnímámod začátku krok lékařů jako špatný. A že formu, kterou zvolili, kdy by při jejich odchodu došlo k hazardu s životy a zdravím pacientů, vnímám jako špatně zvolenou. Navíc dlouhodobě poškodí společenské renomé lékařů, i když třeba vydobydou své požadavky. Myslím, že tu už před dvěma lety bylo období, které umožňovalo vést celospolečenskou diskuzi, kdy jsme díky nařízení vlády zvedli lékařům platy o sedm procent.A když zahrnu i sestry a lékařské odbornosti, tak celkový nárůst mezd byl patnáct procent. Ale pojišťovny na to tehdy nepřispěly. My jsme se snažili maximálně ušetřit, zavedli jsme třeba elektronické aukce na nákup zdravotnického materiálu, a úspory, které jsem chtěl tehdy využít na modernizaci přístrojů, tak padly na platy. V těch letech 2009 - 2010 průměrný výdělek našeho lékaře včetně služeb vrostl zhruba o čtyři tisíce korun, což není v době krize, v době, kdy se nemocnice postupně dostala ze zadlužení, málo.

Zpět k otázce, jak se vyvíjí jednání s lékaři tady?

Průběžně jednáme, a to jak s představiteli Lékařského odborového klubu, tak s lékaři. Snažil jsem se zjistit, jestli mají požadavky, které bych mohl řešit já jako ředitel. Byl jsem ujištěn, že lékaři podáním výpovědi vyjadřují podporu celostátní akci Děkujeme, odcházíme. K dnešnímu dni jsem nedostal žádné návrhy a připomínky, o kterých bychom mohli jednat. Takže další rozhodnutí lékařů se budou odvíjet od výsledků jednání na celostátní úrovni.Musím říct, že v hodonínské nemocnici nepanuje žádný vypjatý stav či emoce, provoz je normální. Ale dohodli jsme se tak, že pokud se rozhodnou kolektivně výpovědi stáhnout, tak já jsem to ochoten akceptovat v plné míře, ale musí to být časově omezeno. Řekl jsem, že se musí rozhodnout do 19. února. Pochopitelně mě to neváže v tom, že mohu paralelně jednat s jinými lékaři.Od tohoto data mohu uzavírat smlouvy s jinými lékaři. Myslím, že je to z mé strany férové, protože lékaři mají dostatečný prostor se rozhodnout, a tak jak mi oni nemůžou garantovat, že v březnu přijdou do práce, tak já jim nemohu garantovat, že mezitím nepřijmu jiné lékaře.

Vezmete zpět všechny lékaře, když do 19. února stáhnou výpovědi?

Ano. Zatím jsem nepodepsal pracovní smlouvu ani na jedno místo odcházejících lékařů.

Pokud se tak nestane a nastanou změny, budete muset propustit i sestry a jiný personál?

Odchodem lékařů by bylo dotčeno 132 lidí ze středního zdravotnického personálu. Nechtěl bych dělat unáhlené kroky, protože pokud se dohodneme nebo vzniknou nové týmy lékařů, tak sestry budeme určitě potřebovat. Zatím bych vyčkal. Ani kraj nevydal žádné pokyny, jsme připraveni nějakou dobu sestry podržet, než bude nemocnice v plném provozu. Ale samozřejmě do budoucna nelze vyloučit, že pokud by se situace protahovala a vedla k redukci či transformaci zdravotnické péče, tak by mohl být i tento personál dotčen.

Pořád se mluví o tom, jaký vliv bude mít odchod lékařů na nemocnici, ale jak se k němu postaví zdravotní pojišťovny?

To je dost zásadní otázka. Pojišťovny se průběžně informují o stavu odcházejících lékařů, ale klient pojišťovny si platí pojištění a pojišťovna by mu za ty peníze měla zdravotní péči garantovat a vědět, kde mu bude poskytnutá. Bylo by zajímavé, kdyby vznesl pacient s vážnými problémy dotaz, kde bude péče pro něj v březnu zajištěná. Protože zdravotní pojišťovna uzavírá s poskytovatelem zdravotní péče, což jsme my, smlouvu, tak by měla na té nejvyšší celostátní úrovni vstoupit do jednání.Ona drží v rukou ten zásadní nástroj, a to je financování zdravotní péče.

Už jste trochu nakousl, jak si stojí hodonínská nemocnice…

Nemůžeme říct, že jsme v zisku, dosáhli jsme stabilizovaného hospodaření, což znamená, že budeme mít kladný hospodářský výsledek. Teď potřebujeme umazat kumulované ztráty z minulého období. Když jsem nemocnici převzal, měla padesát milionů dluh a závazky plnila ve lhůtě téměř jeden rok. To se podařilo změnit. Po krůčcích jsme zlepšili hospodaření jak po stránce úhrad ze strany zdravotních pojišťoven, tak v nákladech.

Proč v lidech stále přetrvává předsudek, že hodonínská nemocnice není dobrá?

Jsem z Hodonína a stojím velmi o to, aby tady bylo zdravotnické zařízení na nejvyšší úrovni. Přiznávám, že jsem nastupoval do nemocnice se zvědavostí, protože i ke mně to dorazilo. Ale musím říct, že čím déle tu pracuji, tím víc jsem se přesvědčený, že je tu mimořádně kvalitní tým lékařů, který snese srovnání i s nemocnicemi vyššího typu. Ale hlavní problém byl u komunikace a přístupu lékařů, což se snažím změnit. Lékař se musí řádně představit, pacient musí vědět, kdo je jeho ošetřující lékař a jaký bude postup jeho léčby. A v tom pak bere jistotu, že je léčen správně. Myslím, že se to daří, protože dostávám řadu pozitivních ohlasů. Platí však, že jak snadno se pověst rozšíří, tak trvá delší dobu trvá, než se vytratí.

Za toho dva a půl roku, co řídíte nemocnici, si tuhle špatnou pověst ještě zaslouží?

To musí zhodnotit lidi. Musíme se jich stále ptát, jak se u nás cítí.Mimo té změny přístupu personálu se snažím vytvořit i co nejlepší prostředí včetně služeb. Nemocnice není jen postel, zákrok a léky, ale ten člověk se v ní musí dobře cítit celkově.

Jaký máte vztah ke zřizovateli nemocnice a jaké máte informace o jeho plánech s ní?

Měsíčně se scházíme na poradě, kde se informujeme. Pokud jde o Hodonín, cítím podporu kraje i v tom, že se podařilo v době nedostatku prosadit zateplení nemocnice a výměnu oken, které nezbytně potřebuje a na kterou získala dotaci třiadvacet milionů korun. Dalších deset milionů máme na dořešení energetického hospodářství a obnovu přístrojů. Pokud zapojíme čtrnáct milionů z vlastních zdrojů, mluvíme celkem o sedmačtyřiceti milionech, které se tu letos proinvestují, a to není málo. Z tohoto pohledu mám pocit, že ty podmínky pro zajištění zdravotní péče vytvářeny jsou, a to jak ze strany kraje, tak ze strany naší. O to víc těžce nesu připojení lékařů k výzvě Děkujeme, odcházíme. Protože Praha je daleko, ale Hodonín je zde. A to co mě nejvíc zajímá je, aby nemocnice plně fungovala, co nejmoderněji a v co nejvyšší kvalitě.


Komentovat článek: Tesařík: Nemocnici nyní nejvíc ohrožují lékaři

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

1 nejnovější komentář k článku Tesařík: Nemocnici nyní nejvíc ohrožují lékaři

Komentáře

1 komentář
dogous emegency  | 8. 02. 2011 16:50

Nevadí, mám svou parketu v zemljance

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné