Jenže změnu dosud neschválilo ministerstvo zdravotnictví, respektive vzdělávací program, bez kterého to nejde. Na Plzeňsku je situace poněkud jiná. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje má v České republice unikátní systém vzdělávání mladých lékařů. Díky němu k ní za poslední 4 roky nastoupilo 8 nových doktorů.
Roman SVITÁK, ředitel Zdravotnické záchranné služby: Jakmile se tady objeví na tom monitoru to CPAP, tak důležitý dvě hodnoty, hodnota pípu a hodnota takový podpory…
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Ředitel zdravotnické záchranné služby Roman Sviták zaučuje přímo v sanitce mladou lékařku Petru Trdličkovou, která má jako základní obor všeobecné praktické lékařství a na záchrance bude pracovat už příští rok.
Petra TRDLIČKOVÁ, lékařka: Líbí se mi pestrost oboru, kdy se můžete setkat přes zranění, různý interní diagnózy, až po psychiatrický pacienty. Je to opravdu pestrý. Já mám jakoby základní obor to všeobecný praktický lékařství a v současný době se blížím k té dvouleté lhůtě, kdy už budu moct teda příští rok pracovat samostatně. V režimu starší a mladší lékař.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Jaké byly ty první zkušenosti?
Petra TRDLIČKOVÁ, lékařka: Musím říct, že zatím jenom příjemné, co se týče spolupráce, erudovanosti lékařů, pomoci všechno vysvětlit a ukázat. Výborná spolupráce.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Ta práce je vlastně i fyzicky náročná. Jste na ni připravená i z tohohle hlediska?
Petra TRDLIČKOVÁ, lékařka: Já myslím, že jo. Protože se věnuju sportu a jsem si toho vědoma, takže na tom pracuju.
Jana KOSOVÁ, moderátorka:
Co byste vzkázala třeba medikům, kteří se teprve rozhodují o svém budoucím zaměření? Doporučila byste jim záchrannou službu po dosavadních zkušenostech, které v tom programu máte?
Petra TRDLIČKOVÁ, lékařka: Je to zajímavá práce, pestrá, ale určitě každej musí zvážit, jestli je to právě pro něj vhodný. V podstatě jste první, kdo k tomu pacientovi přijedete a můžete rozhodnout o jeho budoucím osudu, můžete přispět k jeho budoucí pozdější kvalitě života, aby byla co nejvíc podobná tomu, co se mu třeba stalo před úrazem nebo před tou cévní mozkovou příhodou, tím, že ho právě třeba včas dovezete do správnýho Iktovýho centra.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Vedoucí lékařkou Vzdělávacího střediska je Kristýna Junková a na Zdravotnické záchranné službě pracuje 4 roky. Jak vy vzpomínáte na svoje začátky?
Kristýna JUNKOVÁ, vedoucí lékařka Vzdělávacího a výcvikového střediska: Já jsem měla úplně jinou situaci, jiný možnosti, k tomu, abych mohla dělat na záchranný službě, jsem musela obětovat svůj volný čas, kdy jsem pracovala vlastně v nemocnici a ve svém volném čase jsem chodila na záchrannou službu se učit v podstatě všechno to, co teď můžou lékaři zkoušet v pracovní době. A mají to teda tím pádem jednodušší.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Takže kdyby už tehdy existoval tenhle speciální vzdělávací program, jen byste to uvítala.
Kristýna JUNKOVÁ, vedoucí lékařka Vzdělávacího a výcvikového střediska: Tak samozřejmě. Je to jednodušší časově, ušetří vám to čas a hlavně teda máte už tu jistotu, že jste tady v té záchrance už zařazena v podstatě jakoby pod ty lidi a že, že tady budete pracovat, že jo.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Dvouletý vzdělávací program mohou na záchrance absolvovat mladí lékaři hned po ukončení studia na Lékařské fakultě. Jak vysvětluje ředitel záchranky Roman Sviták, v nemocnici se připravují na základní atestaci ve zvoleném oboru, a kromě toho chodí jednou za týden na záchrannou službu.
Roman SVITÁK, ředitel Zdravotnické záchranné služby: My jsme začali od roku 2010 vychovávat na záchranné službě lékaře přímo po lékařské fakultě. Jsme schopni přijmout každým rokem 2 tyto lékaře, kteří potom se připravují, někdo 2 roky, někdo 3, někdo dokonce 5 let v nemocnici na základní atestaci v oboru. A při tom chodí jednou za týden k nám na záchrannou službu. Všichni tito lékaři, všichni teda mají atestaci buď z oboru praktický lékař pro dospělé, anesteziologie a interní medicína, nebo urgentní medicína, a všichni můžou po 2 letech samostatně sloužit na záchranné službě na Borech, kde slouží 2 lékaři, to znamená v systému starší a mladší. Samozřejmě důležité je ty mladé lékaře, kolegy, pro to získat. Takže to je hrozně důležitý první faktor. A druhý faktor je ty lékaře zaplatit, protože musí mít mzdu, protože chceme naše lékaře, zkušené lékaře a vzdělané lékaře.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Na světě je už vyhláška, která zahrnuje urgentní medicínu mezi základní obory a čeká jen na schválení vzdělávacího programu. Až začne všechno fungovat podle nových pravidel, měla by se situace na záchrankách zlepšit. Ta plzeňská se zkrátka rozhodla zareagovat na problém s nedostatkem lékařů po svém.
Roman SVITÁK, ředitel Zdravotnické záchranné služby: V současné době naše záchranná služba, Zdravotnická záchranná Plzeňského kraje, je jedinou v České republice, která se výchově lékařů věnuje. Ale recept pro ostatní kolegy je jednoduchý. Lékaře získat, zaplatit, ale od příštího roku, to znamená 2015, už je možnost získat na toho lékaře rezidenční peníze, takže každý rezident bude mít 70 % platu ze státních peněz. Takže pro ty záchranné služby finančně se to bude vyrovnávat. A za 2 roky ten lékař už může samostatně pracovat. Ve velkých městech, kde samozřejmě slouží více lékařů najednou, je možnost konzultace nebo dojezdu toho staršího lékaře, takže pro Prahu, Hradec Králové, Brno, Ostravu, velká města, kde jsou fakulty, a slouží více lékařů záchranné služby najednou, tito mladí se můžou po 2 letech zapojit do pracovního procesu.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Zároveň ředitel Roman Sviták absolutně nesouhlasí s paramedickým systémem, podle kterého by se měly obejít záchranky zcela bez lékařů. K pacientům by jezdil školený střední zdravotnický personál.
Roman SVITÁK, ředitel Zdravotnické záchranné služby: V současné době samozřejmě uvažuje se, že by v brzké budoucnosti, řeknu 5, 10 let, Česká republika přešla na paramedický systém, to znamená, že by lékaři se v té péči přednemocniční již nevyskytovali. V Plzeňském kraji jsme názoru opačného. Myslíme si, že lékař do té první linie jednoznačně patří, protože je zhruba 40 % pacientů závažně stonajících, kteří toho lékaře na místě potřebují. Vyzýváme ostatní kolegy z České republiky, aby se přijeli podívat k nám do Plzně, máme čtyřletý recept na výchovu, vzdělávání mladých lékařů, a samozřejmě nechceme, aby v České republice přešla situace úplně na paramedický systém. Uvedu to například na dětech. Nejsem schopen si představit, že by na závažně stonající dítě vyjížděla zdravotní sestra.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Výchova 1 lékaře stojí ročně 400 000 korun z rozpočtu záchranné služby, respektive Plzeňského kraje coby zřizovatele. Podle hejtmana Václava Šlajse z ČSSD se v tomto oboru vynaložené peníze, obrazně řečeno, 100x vrátí. Díky zachráněným životům.
Václav ŠLAJS, hejtman Plzeňského kraje /ČSSD/: Plzeňský kraj si nesmírně váží práci záchranářů, nakonec záchrana lidského života je to nejcennější, co máme. A nelitujem těch prostředků. A záchranné služby jsou do značné míry financovány kraji, z veřejného zdravotního pojištění ta částka není vysoká. Plzeňský kraj vynakládá 240 000 000 ročně a jsme rádi, že kromě mezd tyto peníze plují i na systém vzdělávání, a bylo by dobré, aby v celé republice ta vzdělanost záchranářů byla na odpovídající úrovni. Protože, jak říkám, záchrana života je opravdu to nejcennější.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Pojďme se teď v Zaostřeno podívat podrobně na důvody personálních problémů na záchrankách. Nejprve s předsedou Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky a zároveň ředitelem českobudějovické záchranné služby Markem Slabým. Ten nejprve shrne, jak to aktuálně s počty lékařů vypadá.
Marek SLABÝ, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky, ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje: Troufnu si říci, že ta situace není dobrá. V některých krajích, bych si dovolil říct, že je téměř kritická, zejména v těch krajích, které nemají fakultu nebo fakultní nemocnici nebo v těch příhraničních krajích. Ono je třeba si uvědomit, že už v současné době více než polovinu služeb nám v podstatě suplují externí lékaři. To znamená, že pokud bychom se bavili o tom, že bychom měli mít podle zákoníku práce a tak dále dostatek svých vlastních lékařů, tak v současné době chybí cirka 400 lékařů v celé České republice. V některých krajích je to horší. Třeba v Jihočeském kraji nám chybí, tak abychom obsadili současný počet lékařských posádek, 60 lékařů, které samozřejmě v této chvíli nahrazují lékaři z nemocnic, ze soukromých praxí a tak dále. Stejný problém má kraj Vysočina, Ústí nad Labem, Pardubice a tak dále, kdy skutečně přemlouváme ty lékaře, aby nám odsloužili nějakou službu. A ten nedostatek v současné době, i za použití takového množství externích lékařů, nás velmi často dostává do rozporu se zákoníkem práce.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Když pomineme to, že od 90. let se až zečtyřnásobil na záchrankách počet posádek, nebo to, že občanský zákoník zkrátil doby služeb lékařů, takže je jich potřeba víc, je na vině především současný vzdělávací systém, hlavně od doby, kdy urgentní medicína přešla ze základní atestace na atestaci nástavbovou. Předpokládalo se, že si ji doplní lékaři, kteří už například nechtějí nebo nemohou pracovat v nemocnicích. Jenže to se nevyplnilo.
Marek SLABÝ, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky: Ukázalo se, bohužel, v průběhu let, že vlastně tito lékaři předpokládaný ten zájem nemají, protože už nemají ani tu razanci, ani chuť trávit svoje noci a svůj život mezi klienty, kteří nejsou úplně ideální, nebo v terénu, nebo nejsou ochotni pracovat v prostředí, kde vlastně jsou sami bez těch diagnostických pomůcek, složitých přístrojů a tak dále, takže ten nárůst, příliv těch lékařů byl nakonec ještě menší než v té předchozí době. Zásadní tedy pro nás je v současné době to, že my nejsme schopni čelit tomuto odlivu ze všech jmenovaných důvodů tím, že bychom mladým medikům a mladým lékařům, kteří jsou po fakultě, nabídli atestaci, kterou, když splní, respektive budou-li v polovině toho vzdělávacího cyklu, budou mít za sebou ty 3 povinné roky, tak už by mohli samostatně pracovat v záchranné službě, a vlastně složením té atestace v tom základním oboru už by byli plnohodnotnými lékaři záchranné služby. My jim to v současné době neumíme nabídnout, oni musí dělat takzvaný certifikovaný kurz, to znamená, že nejprve musí udělat atestaci v základním oboru, pak teprve absolvovat ten certifikovaný kurz, to znamená, že plnohodnotným lékařem urgentní medicíny se stávají po 7 letech, po 8 letech, což je strašně dlouhá doba a strašně složitý postup a většinu i těch, kteří původně přes tu základní atestaci chtěli dojít do té urgentní medicíny, ztrácíme, protože po 5 letech mají specializovanou způsobilost v nějakém oboru a už nemají sílu ani motivaci pokračovat další 3 roky v atestaci z té urgentní medicíny. Takže ten příliv v současné době, dá se říct, se limitně blíží 0.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Urgentní medicína se už sice zase mezi základní obory vrátila, poslala ji tam už loni na podzim vyhláška ministerstva zdravotnictví, jenže změny ve vzdělávacím systému zatím nejde udělat.
Marek SLABÝ, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky: Je tam veliký problém v tom, že i přesto, že by měla být urgentní medicína základním oborem, nemá doposud schválený takzvaný studijní vzdělávací program, který přehodnocuje komise expertů při ministerstvu zdravotnictví, a dokud nebude připraven a schválen a ministrem podepsán tento vzdělávací program, tak není možné tu atestaci realizovat v tom novém módu, ale stále musí ti lékaři atestovat v tom módu starém, to znamená v té nástavbové atestaci, a není možné se přihlásit do toho atestačního oboru, dokud není schválen ten vzdělávací program. Takže tam je zásadní problém a čekáme velice napjatě na to, jak rokování té komise dopadne.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Záchranky čekají napjatě podle předsedy Asociace záchranných služeb Marka Slabého už celou řadu měsíců. A bojí se toho, že nakonec nezbyde nic jiného, než přejít na takzvaný paramedický systém, tedy na posádky zcela bez lékařů.
Marek SLABÝ, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky: Pokud nějakým způsobem s tím něco ministerstvo zdravotnictví neudělá, tak skutečně se blížíme k naprosto spontánní a nechtěné konverzi našeho přednemocničního systému nebo systému záchranné služby z toho systému smíšeného, tedy lékař a záchranáři, tak se blížíme skutečně k tomu, že ač nebudeme chtít, nebude vůle, budeme nuceni přejít do toho systému paramedického, který ovšem není v našich podmínkách připraven, není ideální rozhodně. A přestože v Německu i v Rakousku nějakým způsobem třeba jako středoevropské země s ním pracovaly, tak ho opustily a zase se vrátily k tomu systému, který máme u nás my v současné době. To znamená lékaři ve vozidlech Rendez-Vous a k nim posádky bez lékaře, a navzájem se doplňují. A myslíme si, že ten systém je ideální.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: I kdyby ministerstvo zdravotnictví schválilo vzdělávací program okamžitě, na změnu k lepšímu si záchranky podle Marka Slabého počkají několik let.
Marek SLABÝ, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky: Nemůžem si představovat, že skokově najednou se nám zlepší personální situace tím, že bude schválen vzdělávací program. Určitě ne. Do toho oboru se začnou hlásit první studenti, první absolventi fakult a tak dále. To znamená, že nejdříve poté, co první atestanti projdou vlastně tím základním oborem, minimálně projdou ty 3 roky vzdělávání toho základního kmene toho oboru. To znamená, že po 3 letech ti lidé budou moc pracovat samostatně na záchranné službě, eventuelně na urgentním příjmu nebo minimálně pod dohledem. To znamená, že nejkratší časový horizont jsou 3 roky. Je to důvod, proč my neustále se snažíme donutit ministerstvo zdravotnictví, aby ten krok, který požadujeme, udělalo, protože každý rok, který ztratíme otálením, prostě ztrácíme a posunujeme vlastně to potenciální možné zlepšení zase o rok dál a rok dál a myslím si, že na to vzhledem k rychlému úbytku lékařů prostě nemáme čas.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: A kde to tedy vázne? Na to, proč není ještě schválený zmíněný vzdělávací program, se ptám náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Josefa Vymazala.
Josef VYMAZAL, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči: Se vzdělávacím programem je situace taková, že vzdělávací program je připravený, nebo v zásadě je připravený, ale my jsme museli počkat na to, jak vlastně bude vypadat nebo jaká bude naše představa o novele zákona 95 z roku 2004 o postgraduálním vzdělávání lékařů. Tato novela byla schválena poradou vedení ministerstva 10. listopadu, to znamená, teď nic nebrání na tom vzdělávacím programu intenzivně pracovat.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: A kdy by tedy mohl být schválen?
Josef VYMAZAL, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči: Tak, máme listopad, já bych řekl v prvních měsících příštího roku.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Hned potom by tedy mohla vyhláška začít reálně fungovat?
Josef VYMAZAL, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči: Ono se nejedná jenom o novou vyhlášku, ono se jedná o novelu zákona, který by v ideálním případě, nebo podle naší představy, měl vstoupit v platnost až samozřejmě po schválení Poslaneckou sněmovnou s účinností od ledna 2016. My se chceme vrátit trošičku i zpátky k takovému tradičnějšímu modelu postgraduálního vzdělávání, který zde desítky let fungoval, to znamená, že by byly v rámci toho postgraduálního vzdělávání 2 zkoušky, nejenom 1, takže takový vlastně určitý návrat k dvouatestačnímu modelu. Chceme rozšířit možnosti vzdělávání na co nejvíc pracovišť i, řekněme, okresního formátu, aby ty mladí lékaři nemuseli trávit mnoho chvil pouze na fakultních pracovištích. A potom takovou jako, bych řekl, určitou vizi větší, já to nazývám horizontální prostupnosti mezi jednotlivými obory, protože nedostatek lékařů se netýká pouze záchranné služby, ale nedostatek lékařů bude trápit nejenom Českou republiku, ale celou Evropu v budoucnu.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Budou tedy například i v krajských nemocnicích vznikat urgentní příjmy, kde by se měli lékaři připravovat na budoucí záchranářskou profesi?
Josef VYMAZAL, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči: Zajisté. Já bych teď chtěl zdůraznit pouze jednu věc. Nedostatek lékařů na záchranných službách není spojen pouze s oborem urgentní medicína, protože na té záchrance mohou pracovat i lékaři jiných oborů. Takže samozřejmě urgentní medicíny se to týká, ale není to výlučně problém urgentní medicíny. Vize ministerstva zdravotnictví je jednoznačně taková, že by se měly urgentní příjmy budovat, já to řeknu obecně, v co nejvíce nemocnicích, protože je to samozřejmě moderní způsob zdravotní péče.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Nakolik může přechod urgentní medicíny mezi základní obory tu personální situaci na záchranných službách podle vás zlepšit?
Josef VYMAZAL, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči: Na to je takhle samozřejmě těžko odpovědět, abych nemluvil do větru nebo abych neříkal nějaké jenom plané idee. Já si myslím, že by to mělo stabilizovat celý ten zdravotní systém, protože uvažujeme v rámci celého zdravotního systému. To, o co nám jde, je nejenom zkvalitnit a zpříjemnit tu výuku, ale výrazně omezit odchod mladých lékařů do zahraničí. Takže není to určitě ale krátkodobé řešení. To znamená v dimenzi let, doufáme, že by toto mělo ten systém postupně stabilizovat.
Jana KOSOVÁ, moderátorka: Znamená to, že v České republice nehrozí přechod na paramedický systém?
Josef VYMAZAL, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči: Paramedický systém není pro země střední Evropy typický, nikdy zde nefungoval tímto způsobem a my se budeme všemožnými způsoby bránit, aby tento systém v naší republice nevznikl.