Přejít na obsah

Zdravotnictví chce tři miliardy. I přes škrty

zpět
14.6.2010
graf, růst
zvětšitgraf, růstZdroj: www.finanz-nagl.at

graf, růst | Zdroj: www.finanz-nagl.at

 

Podle ministryně dojdou zdravotním pojišťovnám koncem roku rezervy. Bez zvýšení státních plateb hrozí odklady plánovaných operací.

Vláda Jana Fischera dnes bude rozhodovat o poslední opravdu důležité věci, kterou ještě může sama ovlivnit. Určí totiž, zda na příští rok zvýší nebo zmrazí zdravotní pojištění, které platí stát za studenty, děti, důchodce, nezaměstnané a další státní pojištěnce. Právě na tomto rozhodnutí přitom bude záležet, jestli bude mít VZP první půlrok příštího roku dost peněz na placení zdravotní péče.

HN zjistily, že ministryně zdravotnictví Dana Jurásková nakonec bude chtít, aby stát zvýšil své platby zdravotním pojišťovnám o 3,2 miliardy korun. A to je zhruba o půl miliard víc, než se čekalo.

Polštář pro reformu

Jurásková požaduje více peněz z toho důvodu, že VZP a některým dalším pojišťovnám dojdou již na konci letoška rezervy nastřádané z minulých let. A protože příští rok má mít zdravotní pojištění kvůli krizi podobně jako letos deficit osm miliard, hrozí, že pojišťovny budou platit doktorům a nemocnicím pozdě, což může způsobit odložení některých výkonů a plánovaných operací.

„Mou povinností je, abych nedopustila zadlužení systému, a tím i omezení dostupnosti a kvality zdravotní péče do doby, než bude provedena reforma zdravotnictví. I kdyby reforma proběhla už od 1. ledna příštího roku, tak se úspory projeví nejdříve ve druhém čtvrtletí roku 2011, takže ty 3,2 miliardy korun mají vykrýt dobu, než se reforma spustí,“ vysvětlila HN Jurásková.

Za jednoho člověka z více než šesti milionů lidí, za něž platí pojištění stát, by tak měla vláda příští rok platit místo dnešních 723 korun měsíčně o 44 korun víc. Zvýšení plateb státu na 767 korun za jednoho státního pojištěnce by mělo minimálně oddálit scénář z let 2005 a 2006, kdy kvůli velkým dluhům VZP musely nemocnice například prodloužit čekací doby na plánované operace kyčelních kloubů.

Lidé tehdy zároveň nedostávali léky, které potřebovali, lékaři nemohli nabírat nové pacienty a centra specializované péče odmítala léčit drahé pacienty. „Se zpožďováním plateb máme zkušenosti už z let 2005 a 2006 a já si opravdu myslím, že zdravotnictví může čekat v první polovině roku bez zvýšení plateb státu malér,“ varuje Jurásková.

Lékaři, pojišťovny i nemocnice docela logicky návrh Juráskové schvalují. „Letošek bychom díky rezervám pojišťoven z minulých let měli zvládnout. Roku 2011 ale může být kvůli deficitu zdravotního pojištění s placením zdravotní péče opravdu problém. Proto bychom zvýšení plateb vlády za státní pojištěnce uvítali, než se rozběhne reforma zdravotnictví, která zvýší spoluúčast pacientů,“ říká třeba šéf Fakultní nemocnice v Brně Roman Kraus. A dost podobně se vyjadřuje i prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Těžké vládní dilema

S prosazením vyšších dotací státu pojišťovnám to však bude mít Jurásková těžké. Ministr financí Eduard Janota jí ještě před zasedáním vlády na dnešní poradě ekonomických ministrů sdělí, že na vyšší dotace státu zdravotním pojišťovnám nemá peníze. Návrh Juráskové by totiž zvýšil již tak obrovský schodek rozpočtu na příští rok právě o 3,2 miliardy. „Mým úkolem je snižovat státní výdaje, a ne je zvyšovat. Vím, že se letos vyčerpají rezervy některých pojišťoven, já ale v rozpočtu, který dělám, s navyšováním plateb za státní pojištěnce nepočítám. Zdravotnictví by mělo hledat rezervy uvnitř systému,“ vysvětluje Janota.

Ministr financí bude mít už tak co dělat, aby kvůli tvrdým škrtům dospěl ke snížení deficitu na příští rok ze 163 miliard na zhruba 145 miliard korun. Jen tak totiž Česko sníží schodek veřejných financí pod tři procenta HDP a bude plnit své vlastní rozpočtové sliby, jež dalo Evropské unii.

Celý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED.cz nebo ZDE.


Autoři

Petr Vašek, Hospodářské noviny

Komentovat článek: Zdravotnictví chce tři miliardy. I přes škrty

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Zdravotnictví chce tři miliardy. I přes škrty

Komentáře

dalších 20 komentářů
Dr.Bouzek Mýty o zaměstnancích  | 15. 06. 2010 12:24

Je to všechno jinak. Veškeré daně platí zaměstnavatel, jen je rozpočítává na zaměstnance, na sebe a na různé doplatky a poplatky. Rozdíl je jen v tom, že z daní, které se váží k zaměstnancům, nelze nic odpočítávat. Ale jinak to jsou daně zaměstnavatele. On je de facto platí. Je to taková daňová hra. Asi jako když se vynakládají značné peníze na výběr daní státním zaměstnancům, které platí stát Takže stát pošle peníze svým zaměstnancům, a pak od nich část zase vybere zpět. A to stojí docela veliké peníze. Daleko jednodušší by bylo, kdyby státní zaměstnanci daně neplatili, ale o to měli snížené mzdy. Jenže, proč to nedělat složitě a neutápět peníze, když to u nás jde. Ve státě, kde se mění Gripeny za polské vrtulníky, na poslední chvíli se kupují ozbrojené a nevhodné Pandury a dálnice se stavění ze zlata a briliantů, přece někdo nebude šetřit peníze.

buj Jiné řešení  | 15. 06. 2010 08:14

Já se nemíním nějak zastávat OSVČ. Jen jsem chtěl uvést, kolik vlastně OSVČ platí. Hodně lidí si myslí, že neplatí nic, nebo hodně málo. Máte samozřejmě pravdu, že celé ZP drží nad vodou zaměstnanci. Míra solidarity je v tomto případě spíše nemíra. Prakticky oni zaplatí celé ZP(včetně toho co zaplatí stát za své pojištěnce), ale vyčerpají mám dojem okolo 20%.

kojot Jiné řešení  | 14. 06. 2010 20:26

Fajn, chci tedy jako zaměstnanec platit taky zálohy jen ve výši nákladů na jednoho prům. pojištěnce. Měli bychom konečně s touto desinformační komedií přestat. Nebo jsme snad jako zaměstnanci tou tupější částí populace, která neumí (spíše nesmí)provést daňovou optimalizaci.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné