Přejít na obsah

Právní poradna

Zpět

Na Vaši otázku odpovídá Advokání kancelář

- Advokát -

Zodpovědnost za odložené věci

Vyšlo 16.07.2007

Obor práva Pracovní právo

Otázka:

Do zaměstnání jezdíme na kolech, v areálu naší nemocnice je několik koláren, kam kola odkládáme. Nikdo nesmí odkládat kola v budovách, jen v kolárnách nebo stojanech před jednotlivými pavilony (tam nechávají kola i někteří mobilní pacienti). Nyní se nám stalo, že jedna kolárna zůstala odemčena a jen zázrakem se nikomu kolo ani nic jiného neztratilo (osobně jsem před 3 roky přišla o hustilku a blikačku, kolegyně o košíček). Chtěla jsem to řešit u vedení nemocnice, ale bylo mi řečeno, že nemocnice nenese za kolárnu žádnou zodpovědnost, jakožto ani za kola tam ponechaná, že je dobrá vůle vedení, že nám umožňuje bezplatně vjezd do areálu. Připadá nám to velmi podivné a rády bychom věděli, jak to vlastně tedy je. Autem dojíždějící kolegové a kolegyně platí za průjezd branou 300 Kč za rok, také zaměstnavatel nenese odpovědnost, když jim tam auto někdo ukradne? Děkujeme.


Odpověď:

Podle ustanovení § 265 nového zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění) zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

Zde si musíme říci, co zákoník práce rozumí pod pojmem plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s plněním pracovních úkolů. Plnění pracovních úkolů je definováno v ustanovení § 273 zákoníku práce a je jím výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

Podle § 274 zákoníku práce jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci též za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem. Zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním prostředku, kterého zaměstnanec použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu. Nový zákoník práce převzal právní úpravu, která byla i v dřívějším zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce), a to v ustanovení § 187 odst. 3. Rovněž zaměstnavatel neodpovídá za škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu.

Podle ustanovení § 268 zákoníku práce za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel do částky 10 000 Kč. Jestliže se zjistí, že škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, uhradí zaměstnavatel zaměstnanci škodu v plné výši. Toto ustanovení zákoníku práce však nelze na Váš konkrétní případ použít.

V případě, že použijete kolo na dopravu do zaměstnání, neodpovídá Váš zaměstnavatel za škodu, která by Vám v této souvislosti vznikla, a to ani v případě jeho úschovy v kolárně, neboť, jak výše uvedeno, cesta do zaměstnání a zpět není podle § 274 zákoníku práce úkonem v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

V případě, že by kolo bylo použito k plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, například k pracovní cestě, musil by s jeho použitím vyslovit zaměstnavatel souhlas.


Závěrem uvádím, že zaměstnavatel by odpovídal jen v tom případě, že by s Vámi uzavřel zvláštní dohodu o úschově kola (nebo jiného dopravního prostředku) podle příslušných ustanoveních občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění). Podle zákoníku práce však odpovědnost zaměstnavatele dána není.

JUDr. Vratislav Tomek

 

Medical Services

Komplexní edukační servis ve zdravotnictví

více informací

NOVÝ E-SHOP s medicínskou literaturou