Analýza: Tři čtvrtiny kojeneckých ústavů neměly potřebný personál

Téměř tři čtvrtiny dětských domovů a center pro děti do tří let nemají potřebný personál tak, jak jim ukládají předpisy. Chybí jim lékaři, psychologové či fyzioterapeuti. Požadavky na minimální personální zajištění splňovalo sedm z 25 takzvaných kojeneckých ústavů. Zjistila to Asociace Dítě a rodina. Ve své analýze se zaměřila na stanovený počet zdravotníků a dalších odborníků na počet dětí v domově.

Ministerstvo zdravotnictví se podle své mluvčí Gabriely Štěpanyové snaží nedostatek zdravotníků řešit. Zvýšil se počet studentů lékařských fakult a chybějící specializace mají podpořit dotace na rezidenční místa, upřesnila mluvčí. Resorty práce a zdravotnictví připravují také přeměnu systému péče, a to od roku 2023. Počet zařízení by měl klesnout na třetinu.

Česko sklízí dlouhodobě kritiku domácích i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Dětské domovy a centra pro děti do tří let patří mezi zdravotnická zařízení. Postupně jich ubývá. Mezi léty 2009 a 2011 jich podle statistik fungovalo 34, předloni 27 a letos na začátku roku 25. Asociace dlouhodobě usiluje o zákaz posílat malé děti do ústavů. Domovy podle svých zastánců poskytují ucelenou a odbornou zdravotní péči, kterou děti potřebují.

Asociace zastřešuje sedm desítek organizací na pomoc dětem. Ve své analýze vycházela z údajů, které získala od všech 25 domovů podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zjišťovala, kolik mají lékařů, sester, klinických psychologů, fyzioterapeutů či sociálních pracovníků. Minimální počet úvazků upravuje vyhláška.

„Stanovuje personální požadavky na 50 lůžek. Protože většina zařízení není naplněna, upravili jsme podmínky podle reálného počtu dětí. Přestože to je k ústavům vstřícnější, potřebnou péči je schopen zajistit jen každý třetí,“ uvedla jedna z autorek analýzy Anna Krbcová.

Podle zjištění požadavky vyhlášky splnilo sedm zařízení. Zbývajícím 18 domovům chyběl minimálně jeden stanovený specialista. V pěti centrech scházely dva obory, ve třech pak tři. Šest domovů nesplnilo pravidla u lékařů, 17 u klinických psychologů a pět u fyzioterapeutů, uvádí závěrečná zpráva.

„Děti v ústavech dojíždějí ke specializovaným lékařům mimo svá zařízení. Ani v oblasti zdravotní péče jim tak ústavy nenabízejí nic navíc proti rodinám, ať už biologickým, nebo pěstounským,“ uvedla předsedkyně asociace Věduna Bubleová.

Experti poukazují na to, že pobyt v ústavu nepříznivě ovlivňuje vývoj a další život dětí. Prokázaly to před víc než půl stoletím české výzkumy profesora Zdeňka Matějčka.

Počátkem roku náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula řekl, že by ministerstva měla návrh transformace péče připravit do konce letoška a reforma by se měla provést příští rok. Zůstat mělo sedm zařízení. Ministerstvo práce ale pak v červnu informovalo o tom, že kojenecké ústavy by se měly začít měnit od roku 2023. Do té doby bude resort společně s ministerstvem zdravotnictví připravovat analýzy a transformační plány.

Podle Štěpanyové ministerstva spolu s kraji a městy jako zřizovateli na změnách intenzivně pracují a počet domovů by se měl snížit na třetinu. „Chceme, aby v ústavech končily děti jen ze zdravotních, nikoliv ze sociálních důvodů. Pro ně budou vybudovány jiné služby jako třeba pěstounská péče,“ dodala mluvčí. Podotkla, že úbytek domovů pomůže řešit i nedostatek personálu.

Jako první v republice zrušil v září 2016 kojenecké ústavy Zlínský kraj, využívá náhradní rodiny. Podle strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda, měl zákaz posílat děti do tří let do ústavů v Česku platit od roku 2014. Od roku 2016 se měl pak týkat dětí do sedmi let. Minulé kabinety záměr neprosadily.

Analýza: Tři čtvrtiny kojeneckých ústavů neměly potřebný personál
Ohodnoťte tento článek!