Asociace: Následná péče stojí o 1000 Kč víc, než hradí pojišťovny

Náklady na pacienta na lůžku následné péče jsou podle nemocnic o 1000 korun na den vyšší než úhrady od zdravotních pojišťoven. Zástupci nemocnic proto vyzvou dopisem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) a premiéra Andreje Babiše (ANO) k navýšení plateb na následnou péči zhruba o šest až sedm miliard korun na rok. Novinářům to řekli zástupci Asociace nemocnic ČR (ANČR) a Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN). Podle ministerstva zdravotnictví je výše úhrad daná dohodou asociací nemocnic s pojišťovnami, od roku 2013 vzrostly úhrady na následnou péči o téměř tři čtvrtiny.

Lůžek následné péče je v Česku asi 24.000, hospitalizováno je na nich za rok kolem 600.000 lidí. Obsazenost těchto lůžek je vyšší než 90 procent, spolu se stárnutím populace navíc jejich potřeba roste. Podle předsedy sekce následné a dlouhodobé lůžkové péče ANČR Václava Volejníka přicházejí do nemocnic následné péče pacienti stále více ve stavu, vyžadujícím nákladnější léčbu. Platby pojišťoven ale podle něj byly nastavené v 90. letech, kdy byla jiná i demografická situace a akutních lůžek bylo víc.

„Největší problém je, že se urychluje přesun pacientů z akutních lůžek, kteří jsou nedovyšetření a nedoléčení. Lůžka následné péče jsou obsazovaná pacienty, kteří pro ni ještě nejsou určeni,“ řekl ředitel Nemocnice Horažďovice Martin Grolmus.

Analýza dat z 91 zařízení následné péče, která mají dohromady kolem 9000 lůžek, ukázala, že jen deset z 61 hospodařilo vyrovnaně nebo kladně, ostatní byla ve ztrátě. Péči hradí zdravotní pojišťovny podle ošetřovatelských dní, za jeden mají 1500 korun. Na celodenní stravu podle asociací vychází 164 korun, dohromady s ubytováním 641 korun. Za tyto částky podle nich není možné zlepšit jejich kvalitu, která bývá nejčastějším tématem stížností.

„Vzniklý deficit je u některých zařízení pokrýván jejich zřizovateli, nebo samotnými pacienty a jejich rodinnými příslušníky v rozporu se zákony o veřejném zdravotním pojištění, nebo se projevuje v dopadu na kvalitu péče,“ píše se ve výzvě politikům.

Podfinancovaná je podle nich i zdravotní část, protože pacienti bývají na lůžka následné péče podle představitelů asociací překládáni z akutních lůžek nedoléčení. „Požadujeme, aby pro dohodovací řízení bylo na jeden ošetřovací den v průměru aspoň o 1000 korun více,“ řekl místopředseda AČMN Petr Fiala. Na ubytování a stravu by šlo 300 Kč, zbytek na zdravotní péči.

„Stanovení výše úhrad následné lůžkové péče je předmětem právě zahájeného dohodovacího řízení na rok 2020 mezi zástupci poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotních pojišťoven, kde ministerstvo zastává roli moderátora těchto jednání,“ sdělila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. Podle loňské dohody by měla letos částka vydaná na následnou péči vrůst o 2,2 miliardy korun, což je meziročně asi o 12 procent. Ve srovnání s jinými obory je to podle ní víc.

Většina pacientů v následné péče je ve vyšším věku a má několik zdravotních problémů. Zdravotní péče je v Česku hrazená z veřejného zdravotního pojištění, které není součástí státního rozpočtu, sociální péče naopak prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí. V Německu podle Fialy problematiku oddělené zdravotní a sociální péče vyřešilo takzvané ošetřovatelské pojištění, které obě kombinuje.

Asociace: Následná péče stojí o 1000 Kč víc, než hradí pojišťovny
Ohodnoťte tento článek!
4 (80%) 2 hlas/ů