Část peněz na psychiatrickou péči se využívá na opravy léčeben

Část peněz na psychiatrickou péči o lidi s duševními potížemi putuje do oprav a údržby zastaralých léčeben a jejich pozemků. V Česku funguje 18 psychiatrických nemocnic, komunitní péče v domácím prostředí chybí. Novinářům to řekl předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders. Situaci má změnit reforma.

„Nyní se dělají transformační plány. Mapovaly se pozemky a budovy, abychom zjistili, jaké jsou dispozice a s jakým majetkem se pracuje. Když budovy chátrají – a většina hodně chátrá – systém do toho musí dávat peníze. Většinou tam jdou peníze ze zdravotního pojištění. Ředitelé to sanují z příjmů zdravotního pojištění,“ uvedl Anders.

Podle něj od 90. let minulého století psychiatrická péče v Česku zásadní změnou neprošla a její těžiště je stále v zastaralých psychiatrických nemocnicích, které leží mimo město či na jeho okraji. „Přispívají ke stigmatizaci, nemocné chceme mít co nejdál z očí,“ podotkl Anders.

Výsledky analýzy by měly být na konci roku. Podle Anderse to neznamená, že stát objekty hned prodá. O potřebnosti by měly rozhodovat i kraje. Vyřešení by mohlo zabrat i deset či 15 let, míní šéf psychiatrické společnosti.

Vedle analýzy majetku se mapuje i léčba. Experti chtějí vědět, jací pacienti v léčebnách jsou. Důvodem pobytu bývá u řady nemocných to, že v blízkosti jejich bydliště není psychiatrická péče dostupná. Velký počet lidí je v psychiatrických nemocnicích i ze sociálních důvodů, poznamenal Anders.

Psychiatrické oddělení mají tři desítky z dvou stovek nemocnic. Pokud člověk onemocní duševní chorobou, obvykle ho sanita veze rovnou do léčebny. Nemocní v těchto zařízeních zůstávají déle než v běžných nemocnicích, poznamenal Anders. Dodal, že analýza by měla také určit pacienty, kteří by mohli léčebny opustit.

„Nikdo z odborníků neřekl, že chceme zavírat psychiatrické nemocnice. Proces by měl být řízený a měl by odrážet nabídku komunitních služeb,“ zdůraznil předseda společnosti.

První transformační plány resort schválil v roce 2013. Výsledkem má být takzvaná deinstitucionalizace a přesun péče do domácího prostředí. Ucelenou zdravotní terapii i sociální služby mají nabízet centra duševního zdraví. Zatím jich funguje pět. O evropské dotace na svůj vznik může nyní žádat dalších 16 projektů. Do konce roku 2022 by měly po republice být tři desítky středisek.

O vytvoření uceleného systému zdravotní a sociální péče se mluví už léta. Vedení resortů zdravotnictví a práce se na něm za několik volebních období nedohodla, překážkou je hlavně financování. Zdravotní pojišťovny nechtějí platit ošetřování v sociálních zařízeních a ministerstvo práce zas léčbu. Podle Anderse by se na financování center duševního zdraví mělo zdravotnictví podílet ze tří pětin a sociální věci ze dvou pětin.

Do psychiatrické péče ještě nedávno plynulo asi 2,8 procenta rozpočtu zdravotnictví. Nyní jsou to čtyři až pět procent a mělo by to být kolem sedmi či osmi procent, míní Anders. „Pokud se zvýší financování, zlepší se kvalita péče,“ dodal.

Ohodnoťte tento článek!