Část peněz na psychiatrickou péči se využívá na opravy léčeben

Část peněz na psychiatrickou péči o lidi s duševními potížemi putuje do oprav a údržby zastaralých léčeben a jejich pozemků. V Česku funguje 18 psychiatrických nemocnic, komunitní péče v domácím prostředí chybí. Novinářům to řekl předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders. Situaci má změnit reforma.

„Nyní se dělají transformační plány. Mapovaly se pozemky a budovy, abychom zjistili, jaké jsou dispozice a s jakým majetkem se pracuje. Když budovy chátrají – a většina hodně chátrá – systém do toho musí dávat peníze. Většinou tam jdou peníze ze zdravotního pojištění. Ředitelé to sanují z příjmů zdravotního pojištění,“ uvedl Anders.

Podle něj od 90. let minulého století psychiatrická péče v Česku zásadní změnou neprošla a její těžiště je stále v zastaralých psychiatrických nemocnicích, které leží mimo město či na jeho okraji. „Přispívají ke stigmatizaci, nemocné chceme mít co nejdál z očí,“ podotkl Anders.

Výsledky analýzy by měly být na konci roku. Podle Anderse to neznamená, že stát objekty hned prodá. O potřebnosti by měly rozhodovat i kraje. Vyřešení by mohlo zabrat i deset či 15 let, míní šéf psychiatrické společnosti.

Vedle analýzy majetku se mapuje i léčba. Experti chtějí vědět, jací pacienti v léčebnách jsou. Důvodem pobytu bývá u řady nemocných to, že v blízkosti jejich bydliště není psychiatrická péče dostupná. Velký počet lidí je v psychiatrických nemocnicích i ze sociálních důvodů, poznamenal Anders.

Psychiatrické oddělení mají tři desítky z dvou stovek nemocnic. Pokud člověk onemocní duševní chorobou, obvykle ho sanita veze rovnou do léčebny. Nemocní v těchto zařízeních zůstávají déle než v běžných nemocnicích, poznamenal Anders. Dodal, že analýza by měla také určit pacienty, kteří by mohli léčebny opustit.

„Nikdo z odborníků neřekl, že chceme zavírat psychiatrické nemocnice. Proces by měl být řízený a měl by odrážet nabídku komunitních služeb,“ zdůraznil předseda společnosti.

První transformační plány resort schválil v roce 2013. Výsledkem má být takzvaná deinstitucionalizace a přesun péče do domácího prostředí. Ucelenou zdravotní terapii i sociální služby mají nabízet centra duševního zdraví. Zatím jich funguje pět. O evropské dotace na svůj vznik může nyní žádat dalších 16 projektů. Do konce roku 2022 by měly po republice být tři desítky středisek.

O vytvoření uceleného systému zdravotní a sociální péče se mluví už léta. Vedení resortů zdravotnictví a práce se na něm za několik volebních období nedohodla, překážkou je hlavně financování. Zdravotní pojišťovny nechtějí platit ošetřování v sociálních zařízeních a ministerstvo práce zas léčbu. Podle Anderse by se na financování center duševního zdraví mělo zdravotnictví podílet ze tří pětin a sociální věci ze dvou pětin.

Do psychiatrické péče ještě nedávno plynulo asi 2,8 procenta rozpočtu zdravotnictví. Nyní jsou to čtyři až pět procent a mělo by to být kolem sedmi či osmi procent, míní Anders. „Pokud se zvýší financování, zlepší se kvalita péče,“ dodal.

Část peněz na psychiatrickou péči se využívá na opravy léčeben
Ohodnoťte tento článek!