2. LF UK se chystá na rozšíření zahraniční vědecké spolupráce

Děkanem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy byl koncem roku zvolen prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. S naší redakcí se podělil o vizi, s níž začíná od 1. února 2014 své čtyřleté funkční období.

V jaké situaci se nyní fakulta, jejíž řízení od února převezmete, nachází?

Myslím, že 2. lékařská fakulta UK je na svůj věk (666 let existence v rámci Univerzity Karlovy, z toho 60 let autonomie) v relativně dobrém stavu a v současné době se řadí mezí nejprestižnější vzdělávací i vědecko-výzkumné instituce České republiky. Její jedinečnost je dána zejména tím, že vzdělávání ve všech oborech medicíny je obohacené o vývojovou problematiku a obdobně je tomu i při studiu fyzioterapie. Osobně mě velmi těší, že o studium na naší škole je každoročně obrovský zájem, a to i přes skutečnost, že máme velmi náročné přijímací zkoušky. Studenty láká mimo jiné výše zmíněná atraktivní nabídka výuky všech lékařských disciplín na špičkových klinikách velké a moderní Fakultní nemocnice Motol, zahrnující i vysoce specializovaná pediatrická centra. Dalším důvodem je příznivý poměr počtu vyučujících k počtu studentů a přátelská, komorně laděná atmosféra. Mám radost i z toho, že relativně malé výzkumné týmy jednotlivých pracovišť dlouhodobě vykazují vzestupný trend v počtu úspěšně vyřešených grantů i impaktovaných publikací, a i z toho, že na řadě z nich se podílejí mladí vědci v rámci doktorského studia. Problémem je naléhavá potřeba modernizace poslucháren, knihovny i děkanátu a vytvoření důstojného zázemí pro naše i zahraniční studenty v areálu FN Motol. Nezbytné je včasné dokončení dostavby objektů pro výuku teoretických oborů.

Můžete naznačit, kterým směrem se bude fakulta pod vaším vedením ubírat?

Musíme se udržet na špičce mezi českými lékařskými fakultami a směřovat k takové výkonnosti ve vědecko-výzkumné činnosti, abychom obstáli ve srovnání s prestižními evropskými biomedicínskými institucemi (například v Lovani či Heidelbergu). Prioritou je optimalizace spolupráce s FN Motol, v jejíchž prostorách probíhá většina klinické výuky, a to nejen při modernizaci poslucháren, ale i v rámci nosných výzkumných projektů a evropských grantů. Nezbytné je zvýšení úrovně znalostí studujících v anglickém jazyce a významné rozšíření zahraniční vědecké spolupráce.

Dozná 2. LF UK v nejbližší době nějakých změn? Jakých?

Neplánuji zásadní změny kurikula, ale připravuji určité kroky směřující ke zlepšení výuky teoretických oborů i k rozšíření praktické výuky ve vyšších ročnících. Plánuji zavedení výuky magisterského studia fyzioterapie v anglickém jazyce. Chci zachovat hodnocení efektivity pracovišť podle kvality i kvantity výuky a dle publikačních či jiných objektivních výstupů vědecké práce.

Na co se ve funkci děkana těšíte, čeho se naopak obáváte?

Těším se na spolupráci s novým týmem lidí v rámci kolegia děkana, na setkávání a diskuse s pedagogy i se studenty naší fakulty, spolupráci s novým rektorem Univerzity Karlovy a společné aktivity s vedením FN Motol při realizaci investičních záměrů. Trochu se obávám, že nebude dostatek finančních prostředků k dokončení všech odvážných plánů, ale věřím, že se najdou mecenáši, kteří naši fakultu rádi podpoří.


prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc.

14. května 1949 v Praze

Vystudoval Fakultu dětského lékařství UK. Po promoci nastoupil jako dětský lékař do Teplic a později do Prahy na místo dětského neurologa v Praze 4. Od roku 1984 pracuje na Klinice dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol a od roku 1991 je jejím přednostou. Atestoval v oboru pediatrie a v nadstavbovém oboru dětská neurologie. V roce 1993 byl jmenován docentem v oboru neurologie, v roce 2009 profesorem. Podílel se mimo jiné na vytvoření vládního programu péče o občany se zdravotním postižením a na vzniku Nadace Dětský mozek, poskytující respitní péči nejen dětem, ale i dospělým a seniorům s neurologickým postižením. Díky němu dnes v motolské nemocnici funguje Centrum pro epilepsie, vytvořené podle nizozemského vzoru a poskytující komplexní péči o dětské i dospělé pacienty s epilepsií.

V rámci pedagogické činnosti přednáší nejen studentům 2. LF UK, ale i na katedře dramatické výchovy DAMU a na Fakultě humanitních studií UK (FHS), jíž je spoluzakladatelem. Je ženatý (jeho manželka pracuje v motolském Dětském kardiocentru), má dceru, která působí v oblasti rehabilitace, syna, jenž se věnuje sociální problematice, a dvě vnoučata – Filipa a Adélku, na což je patřičně hrdý. Velmi rád hraje sportovně šachy a rekreačně basketbal. Účastní se vodáckého triatlonu a příležitostně píše texty pro hudební skupinu svého zetě.

Ohodnoťte tento článek!