3. kongres Evropské ORL-HNS

7. 8. 2015 9:09
přidejte názor
Autor: Redakce

Mezinárodní kongres zaměřený na problematiku otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku proběhl ve dnech 7.–11. června v Praze.




Kongresu se účastnilo 3739 odborníků ze 104 zemí světa. V 16 paralelních sekcích zaznělo přes 1400 hlavních přednášek a 500 volných sdělení, proběhlo 110 edukačních kurzů, diskutovalo se u 120 kulatých stolů. Příspěvky zde odpřednášelo kolem 1000 řečníků a prezentováno bylo 1000 posterů. Poprvé v historii bylo zorganizováno 12 kulatých stolů ve spolupráci s Americkou akademií ORL a HNS. Novinky z oboru představily také firmy v průběhu 8 satelitních sympozií. Mezi pozvané země patřily i Austrálie, Kolumbie, Kazachstán, Jižní Afrika, Thajsko a Vietnam. Záštitu nad 3. evropským kongresem Konfederace a Evropské ORL a chirurgie hlavy a krku poskytl prezident České republiky Miloš Zeman.
„Šlo o nejvýznamnější mezinárodní kongres našeho oboru v letošním roce a je to vůbec poprvé, kdy byla akce organizována novou konfederací, sjednocující Evropskou akademii ORL-HNS a konfederaci evropské ORL-HNS – EUFOS,“ uvedl prezident kongresu, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA.

Program kongresu

Kongres začal zkouškami evropské atestace, jichž se účastnilo 200 uchazečů z celého světa. Následovaly prekurzy zaměřené na chirurgii hrtanu, chirurgii rinobaze a baze lební a chirurgii ucha. Operační techniky demonstrované na kadaverech byly snímány kamerami v Kongresovém centru Praha. Projekce byla pro účastníky s pomocí 3D zobrazení.
Opening ceremony byla provázena Dvořákovou Novosvětskou v podání Filharmonie Hradec Králové, po níž následovala přednáška o genialitě a hluchotě hudebního skladatele Bedřicha Smetany, kterou připravil profesor Betka.
Samotný sjezd pokrýval celou oblast otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku: otologii a neurootologii, rinologii, alergologii, laryngologii, nádory hlavy a krku, plastickou a rekonstrukční chirurgii obličeje, pediatrickou ORL, spánkovou medicínu a foniatrii. Z mnoha prezentovaných témat, která zde zazněla a jejichž podrobný popis přesahuje možnosti tohoto článku, jmenujme například management rakoviny hlavy a krku, otázky funkční direkce krku, management vestibulárních schwannomů, orbitální tumory, možnosti chirurgie baze lební, možnosti prevence a léčby presbyakusie, kochleární implantace, problematiku tinnitu, zkušenosti s otoendoskopií, možnosti rinoplastiky, kontroverze tonzilektomie a adenoidektomie, komplikace rinosinusutid či inovativní terapii spánkové apnoe.

Onkologická ORL

Významná část programu byla věnována zhoubným nádorům v ORL, o nichž se živě diskutovalo. „Přednášející se věnovali například nádorům orofaryngu, a to zejména ve vztahu k infekci lidským Paillomavirem. Tito pacienti tvoří zvláštní skupinu, jejich onemocnění mívá lepší prognózu než karcinomy u rizikových skupin – kuřáků a alkoholiků. Hovořili jsme mimo jiné o tom, zda by léčba pacientů s nádory orofaryngu způsobenými HPV infekcí neměla probíhat odlišně,“ vysvětluje profesor Betka.
Základní podmínkou úspěšnosti léčby zhoubných nádorů zůstává časná diagnostika. Bohužel řada pacientů stále přichází k ORL specialistovi s pokročilým onemocněním. Na vině jsou přitom nejen sami pacienti, kteří oddalují návštěvu odborníka, ale i jejich lékaři. Spolupráce s terénem není podle prof. Betky někdy ideální a rezervy jsou zejména v systému zdravotní péče.
„Naopak u zhoubných nádorů štítné žlázy zaznamenáváme celosvětový trend nárůstu zachycených mikrokarcinomů. V současnosti diagnostikuje 2–4krát více časných stadií než před 10–15 lety, překvapivě však úmrtnost na tyto nádory zůstává stejná. V souvislosti s tím dochází k odklonu od radikality léčby. Současné guidelines rozdělují nádory štítné žlázy do třech skupin s tím, že málo a středně agresivní nádory se řeší převážně chirurgicky a jen agresivní karcinomy jsou indikovány k totální tyreodektomii a léčbě radiojodem. V některých případech se dokonce mikrokarcinomy pouze sledují a neprovádí se ani parciální výkon,“ říká profesor Betka. O aktuálnosti tématu svědčí fakt, že se karcinomem štítné žlázy zabývalo 28 konferenčních panelů.
Dalším živě diskutovaným tématem byly nádory mostomozečkového koutu a možnost endoskopických přístupů v léčbě těchto nádorů.

Terapie nádorů v ORL

K vývoji v oblasti chirurgické léčby nádorů hlavy a krku významně přispěl technický pokrok, především robotická či jinak mechanizovaná chirurgie, dále laserová chirurgie, endoskopické metody a možnosti monitorace průběhu operace. „V onkologické chirurgii se dnes uplatňují dvě cesty: radikální chirurgie se snahou o co nejmenší funkční poškození a radiochemoterapie, která je však spíše odsouvána do pozadí ve prospěch radikálních výkonů,“ popisuje prof. Betka.
Kromě chirurgie, radioterapie a chemoterapie se v otorinolaryngologii uplatňuje také cílená léčba a imunoterapie. „Cílená biologická léčba zlepšila prognózu mnohých nemocných a umožnila léčit i dříve neléčitelné případy. Zde je však potřeba zvažovat, co je racionální. Nejnovější léčebné modality jako imunoterapie jsou sice k dispozici, ale jsou pro zdravotnické zařízení nesmírně nákladné, přičemž za stejnou cenu lze léčit větší množství pacientů tradičními a účinnými postupy,“ uzavírá profesor Betka.

Prof. Jan Betka

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?