50. výroční kongres EASD

Ve dnech 15.–19. září 2014 navštívilo Vídeň přes 18 tisíc diabetologů z celého světa, kteří se zúčastnili 50. výročního kongresu Evropské asociace pro studium diabetu (EASD). Podle generálního sekretáře kongresu dr. Groopa se jednalo o větší vědecké setkání, než byly kongresy Světové diabetologické federace a Americké diabetologické asociace v poslední době.

Kongres zahajovala přednáška Clauda Bernarda, kterou přednesl profesor Domenico Accili z Columbia University v New Yorku pod názvem „The new biology of diabetes“. Jako klíčové abnormality ostrůvků při diabetu 2. typu uvedl poruchu inzulinové odpovědi na stimuly, porušenou masu beta-buněk a neadekvátní glukagonovou odpověď. Hlavní příčinou selhání beta-buněk je dediferenciace, nikoli apoptóza. Dediferencované beta-buňky mají sklon ke konverzi na nonbeta-endokrinní buňky. Metabolická neflexibilita je předzvěstí dediferenciace. Léčba diabetu 2. typu by měla obnovit diferenciaci beta-buněk.

Mutace TBC1D4

Velmi zajímavý výzkum byl publikován dr. Nielsem Grarupem z Kodaňské univerzity v Dánsku. Populace grónských Eskymáků představuje asi 57 tisíc obyvatel, u kterých se během posledních 25 let dramaticky zvýšila prevalence diabetu 2. typu. Autoři popsali mutaci v genu TBC1D4, který vysvětluje 10–15 % případů diabetu v populaci Eskymáků. Při této variantě docházelo ke zvýšení hladin plasmatické glykemie a sérového inzulinu ve 2. hodině oGTT. Ve věku 40–60 let mělo více než 60 % homozygotních nosičů mutace diabetu mellitu 2. typu. Mutace neovlivňuje sekreci inzulinu z pankreatu, ale narušuje jeho účinek v periferních tkáních.

Nová antidiabetika

Řada sekcí se týkala nových antidiabetik, především z řady GLP-1 receptorových agonistů, inhibitorů DPP-4 a gliflozinů. Dlouhodobá účinnost a bezpečnost inzulinu degludek v kombinaci s inzulinem aspart v intenzifikovaném režimu byla potvrzena u dětí a dospívajících s diabetem 1. typu. Pacienti na inzulinu degludek měli dlouhodobě lepší kontrolu glykemie v nižší dávce 0,38 U/kg oproti 0,55 U/kg s inzulinem detemir. Ve studii se potvrdila noninferiorita inzulinu degludek oproti detemiru ve 26. týdnu dle změny HbA1c. S inzulinem degludek byla signifikantně nižší lačná glykemie. Nebyl rozdíl ve výskytu všech hypoglykemií včetně nočních. S inzulinem degludek byl nižší výskyt hyperglykemií s ketoacidózou.

Nové kombinace léčby

Nová kombinace inzulinu degludek s liraglutidem (IDegLira, maximání dávka 50 U inzulinu a 1,8 mg liraglutidu) představuje perspektivní léčbu pro diabetiky 2. typu. Ve studii DUAL I byl tento kombinovaný preparát zkoušen oproti samotnému inzulinu degludek a liraglutidu u pacientů neuspokojivě kompenzovaných metforminem a thiazolidindiony. Dávka se titrovala dle preprandiální glykemie v titračním schématu 2-0-2 U 2× týdně. Ve studii DUAL II byl použit u pacientů neuspokojivě kompenzovaných perorálními antidiabetiky a bazálním inzulinem. Preparát vedl k větší redukci hladiny HbA1c ve všech sledovaných vstupních rozmezích hodnot a nezávisle na trvání diabetu a předchozí dávce inzulinu. Autoři uzavřeli, že podobného snížení HbA1c může být s kombinovaným přípravkem dosaženo v jakémkoliv stadiu progrese diabetu 2. typu.
I v perorálních preparátech se objevují nové, velmi účinné fixní kombinace. S. Patelem a kol. (Německo) byla po dobu 52 týdnů zkoušena u pacientů neuspokojivě kompenzovaných metforminem fixní kombinace empagliflozin 25 mg/linagliptin 5 mg a empagliflozin 10 mg/linagliptin 5 mg. Kontrola diabetu s kombinací byla lepší než s jednotlivými preparáty. Redukce hmotnosti a systolického krevního tlaku byla podobná jako se samotným empagliflozinem. Fixní preparát měl dobrou snášenlivost a nízké riziko hypoglykemií. Při srovnávání s glimepiridem ve studii Ridderstrala a kol. vedl empagliflozin přidaný k metforminu k mírné, ale statisticky signifikantní redukci HbA1c, hmotnosti a krevního tlaku s nízkým výskytem hypoglykemií.

Diabetická noha

Prevencí, diagnostikou i léčbou pozdních komplikací včetně obsáhlé problematiky diabetické nohy se zabývala celá řada sekcí i posterových sdělení. Jeden z posterů autorů Welche a kol. z Velké Británie se věnoval identifikaci největších bariér pro vyšetření nohou pacienta s diabetem. Přitom tato lokální jednoduchá intervence personálu může zvýšit i compliance pacienta a zabránit vzniku i progresi diabetické nohy. Je třeba zlepšovat úroveň personálu ambulancí, vybavení, odstranění bariér oblečení, zajistit v ordinacích edukační nálepky a vytvoření integrované hospitalizační péče o nohy.

Gestační diabetes – nová kritéria

Nová kritéria IADPSG pro diagnostiku gestačního diabetu vedla k řadě prací zabývajících se problematikou diagnostiky dle těchto přijatých postupů. Nová kritéria vedou k většímu záchytu lehkých typů gestačního diabetu. Basilio Pintaudi z Itálie přednášel o zvýšeném riziku gestačního diabetu a předčasného porodu pro vývoj diabetu 2. typu a pro riziko vzniku kardiovaskulárních příhod. Během průměrného sledování 5,4 roku u žen bez gestačního diabetu byla incidence vývoje diabetu 2. typu 2,1 případu na 1000 žen za rok. V případě žen s gestačním diabetem a normálním porodem vzrostla incidence na 54 případů diabetu na 1000 žen za rok, a pokud šlo o ženy s gestačním diabetem a předčasným porodem, incidence vzrostla na 115 případů na 1000 žen za rok. Gestační diabetes v anamnéze zdvojoval riziko hospitalizace pro kardiovaskulární příhody. Hospitalizace pro kardiovaskulární příhody měla incidenci 1,83 na 1000 žen/rok oproti 0,76 případu na 1000 žen bez gestačního diabetu za rok. Předčasný porod riziko kardiovaskulárních příhod zvyšoval na 14,8 případu oproti 0,89 na 1000 žen a rok. Sledování a terapie žen s anamnézou gestačního diabetu tak může snížit riziko vývoje diabetu 2. typu i kardiovaskulární rizika.

Hot topics

Závěrečný den byl věnován řadě „horkých témat“, např. důkazům o účinnosti metforminu, diskusi o významu soli v dietě, novým aspektům v patogenezi diabetické retinopatie, postobservační studii ADVANCE-ON a dalším tématům.
Profesor David Russell-Jones v sekci „Hot topics in diabetes“ shrnul poznatky o nových typech dlouhodobě účinkujících inzulinů: degludek, U-300 glargin, Bil (LY2605540), biosimilar glargin a BIOD-531, a krátkodobě účinkujících: FIAasp NN1218 a BioChaperone Lispro, i o fixních kombinacích IDegLira a LixiLan. Ve studii fáze 1 jsou tři orální inzuliny, hepatoselektivní inzuliny a velmi dlouze účinkující inzulin HM12470. Inzulinová analoga mají odlišné vlastnosti než humánní inzuliny a potenciál nahradit endogenní inzulin více fyziologickou cestou.

O autorovi| ODBORNÉ AKCE (Zdroj: Diazpravodaj.cz: MUDr. Alena Adamíková, Ph. D., Diabetologické centrum KNTB, Zlín)

Ohodnoťte tento článek!