60 let psychofarmakologické konference v Jeseníku

Začátkem ledna se v Lázních Jeseník uskutečnila 60. konference České neuropsychofarmakologické společnosti (ČNPS). Číslovka řadí setkání odborníků mezi nejstarší na světě ve svém oboru.

Stejně jako každý rok patřil první lednový týden v Lázních Jeseník česko-slovenské psychofarmakologické konferenci.
Jedná se o dlouholetou, již šedesátiletou tradici, na niž jsou členové ČNPS právem pyšní. Hlavním zaměřením konference je psychofarmakologie v širším kontextu a léčba duševních poruch od experimentálních studií po klinickou praxi. Na pětidenní akci s bohatým programem přijelo přes 900 účastníků.

V rámci svého výročí konference připomněla, jak se v průběhu času vyvíjely jednotlivé skupiny psychofarmak. Historii a významným osobnostem psychofarmakologie se věnovalo samostatné sympozium, na němž se pamětníci a účastníci jesenických setkání podělili o své vzpomínky. Byli to například profesoři Jiří Libiger a Jan Volavka, docenti Václav Filip a Martin Valchář nebo MUDr. Jiří Krombholz. V rámci sekce Setkání s odborníkem pak vystoupil prof. Paul Grof z Centra pro poruchy nálady (Torontská univerzita, Otawa), který je celosvětově uznávaným expertem na bipolární poruchu a její lithiovou profylaxi. Tradičním psychofarmakům se věnovala samostatná sympozia. Lithium v roce 2018 bylo tématem profesora Cyrila Höschla, prof. Pavel Mohr pak přednesl přednášku Šedesát let s klozapinem. Ke sbližování psychiatrie, neurologie a dalších neurovědních oborů přispělo sympozium zaměřené na neuropsychiatrická onemocnění s profesorem Jakubem Hortem. V programu nechyběly prakticky zaměřené workshopy, vývěsková sdělení a prestižní sekce Nový výzkum, ve které vědci prezentovali vlastní data. Tradicí se již stalo Edukační dopoledne ČNPS s vybranými přednáškami z předchozích Vzdělávacích kurzů ČNPS.

Autoimunitní encefalitidy i mikroflóra střev

Předseda ČNPS docent Jiří Masopust vystoupil s několika tématy. Přednáška „Duše, tělo a léky: na jedné lodi?“ se týkala bezpečnosti a snášenlivosti klozapinu, komorbiditě deprese a tělesných onemocnění stejně jako důvodům, které vedou ke změně antipsychotik při léčbě schizofrenie.
V dalším příspěvku se docent Masopust zaměřil na autoimunitní encefalitidy, u nichž jsou v popředí klinického obrazu psychotické příznaky. Během edukačního sympozia dále hovořil o farmakologické léčbě demencí a prezentoval i data z vlastního výzkumu, týkajícího se inzulinové rezistence v časných fázích schizofrenního onemocnění.

Profesor Cyril Höschl, kromě zmíněného příspěvku o lithiu, přednesl přednášku na téma důležitosti střevní mikroflóry, která se podle jeho slov dostává do popředí s narůstajícími poznatky o anatomickém, neuroendokrinním, imunitním a chemickém propojení trávicí soustavy, tedy střeva, a mozku. „Střevní mikrobiom významně ovlivňuje metabolické zdraví organismu. Symbionty, tedy bifidobakterie, laktobacily, F. Prausnitzii nebo bakteroidy thetaiotaomicron a zejména jejich diverzita, podobně jako nízkokalorická strava, pohyb, probiotika či fekální transplantace, snižují permeabilitu střevní stěny, endotoxemii a prozánětlivé cytokiny a zvyšují produkci ´dobrých molekul´ tzv. indolů a citlivost k inzulinu. Patobionty, jako některé bakteroidy, Clostridium difficile (kmen Firmicutes) aj. spolu s kalorickou a tučnou stravou, stresem a antibiotiky to činí právě naopak. Nerovnováha ve prospěch patobiontů zvyšuje riziko metabolických, kardiovaskulárních a zánětlivých poruch. Střevní mikrobiota ovlivňují mozek a chování působením na tvorbu serotoninu, cytokinů a metabolitů, jako jsou butyráty, které mění propustnost hematoencefalické bariéry. Mikrobiální osazení střeva v experimentech na hlodavcích mění hladinu úzkosti a motorickou aktivitu, čímž moduluje mj. mortalitu. Téma poukazuje na důležitost imunitního systému v metabolické a neuronální homeostáze organismu,“ upozornil profesor Höschl.

Holocaust a svatý Vít

Brněnský neurolog profesor Ivan Rektor na konferenci hovořil o probíhajícím výzkumu, který se zaměřil na důsledky holocaustu u přeživších a jejich potomků v dalších dvou generacích. Upřesnil, že se výzkum skládá z psychologických vyšetření stresu nebo posttraumatické poruchy, genetických a magnetickorezonančních zobrazování mozku.
„Pro mne jako nepražáka byl ovšem mimořádně zajímavý kulturní příspěvek, který nepatřil do hlavního programu, a to přednáška prof. Royta o katedrále svatého Víta,“ uvedl prof. Rektor, který do Jeseníku jezdí už od osmdesátých let, protože zde cítí mimořádnou, velmi přátelskou a kolegiální atmosféru. „Nejsem psychiatr, ale naše příspěvky z pomezí neurologie a psychiatrie tam bývají vždy dobře přijímány.“

Oceněna byla i kvalita přednášky profesora Guye Goodwina z Oxfordské univerzity, který se zaměřil na využití moderních technologií v péči o duševně nemocné. Po přednášce mu bylo uděleno čestné členství ČNPS.
Posluchačům se líbil též příspěvek prof.
Jiřího Libigera o negativních symptomech schizofrenie a možnostech jejich léčby.

Alzheimerova nemoc: 14 let stejné léky

Docent Masopust se dále zmínil o jednom ze současných problémů psychofarmakologie, za něž považuje zpomalení vývoje nových léků. Zvlášť patrné to je podle něj v oblasti kognitiv, látek pro léčbu Alzheimerovy demence, kde přes extenzivní výzkum nepřichází nic nového již čtrnáct let, pokud nepočítáme jiné formy nebo dávkování stávajících farmak. „V oblasti vzdělávání vyvíjíme snahu zařadit výuku psychofarmakologie do specializačního vzdělávání v psychiatrii. A pokud vezmeme psychiatrii jako celek, aktuálním tématem je stále reforma psychiatrické péče, které bylo ve spolupráci s Psychiatrickou společností ČLS JEP na letošní konferenci věnováno samostatné sympozium,“ upřesnil Jiří Masopust.

Ohodnoťte tento článek!