Alectinib pro pacienty s ALK-pozitivním NSCLC

Evropská komise udělila podmíněnou registraci pro léčivý přípravek Alecensa (alectinib) indikovaný pro monoterapii pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) s pozitivní mutací ALK (anaplastická lymfomová kináza) u dospělých pacientů s progresí onemocnění po předchozí léčbě crizotinibem.

Každoročně je ALK-pozitivní NSCLC diagnostikován přibližně u 75 tisíc lidí po celém světě. U většiny z nich dojde do jednoho roku od zahájení léčby k rozvoji rezistence na podávaný lék, u 60 procent osob pak k progresi ve formě metastáz do centrálního nervového systému (CNS).

Podmíněná registrace alectinibu se opírá o data ze studií NP28673 a NP28761 fáze II, které ukázaly, že přípravek způsobuje zmenšení nádorů až u poloviny osob s pokročilým ALK-pozitivním NSCLC, u nichž onemocnění během léčby crizotinibem progredovalo. Studie dále prokázaly, že alectinib prodlužuje dobu života bez progrese onemocnění (PFS) až o 8,9 měsíce. Souhrnná analýza dat těchto dvou studií také ukázala, že přípravek způsobil zmenšení nádoru v CNS, které bylo měřitelné u 64 procent pacientů a u 22 procent bylo dosaženo kompletní odpovědi nádoru v CNS.

Podmíněná registrace se uděluje léčivům, která splňují nepokrytou potřebu a kde výhoda okamžité dostupnosti převažuje nad riziky spojenými s menším množstvím dostupných dat, než se v obvyklých případech požaduje. Podmínky podmíněné registrace vyžadují, aby výrobce (společnost Roche) poskytl data z probíhající studie ALEX fáze III, která hodnotí účinek alectinibu v první linii léčby u dosud neléčených pacientů

s ALK-pozitivním NSCLC a porovnává tento přípravek s crizotinibem. Výsledky studie ALEX se očekávají v první polovině roku 2017.

Nemalobuněčný karcinom plic představuje asi 85 procent všech případů rakoviny plic. ALK-pozitivní karcinom se vyskytuje přibližně u pěti procent pacientů s NSCLC a je častější u lehkých kuřáků či nekuřáků. Alectinib byl již registrován pro léčbu ALK-pozitivního rekurentního a neresekovatelného NSCLC v pokročilém stadiu v osmi zemích a je indikován u pacientů po selhání léčby crizotinibem.

Omluva Omlouvám se prof. PhDr. RNDr. Heleně Haškovcové, CSc., za to, že jsem ve svém článku Ritualizované vs. institucionalizované umírání pohledem sestry lůžkového hospice (Zdravotnictví a medicína 2016: 4, str. 32) převzala část jejího textu, místo toho, abych ho převyprávěla, nebo prezentovala v uvozovkách. Martina Chovanová

Ohodnoťte tento článek!