Alzheimer Europe může pomoci v řešení problému demence

Problematika demencí a Alzheimerovy nemoci se stává jednou z evropských zdravotně politických priorit. Významnou roli v oblasti zvyšování povědomí o demenci a vytváření evropské platformy pro spolupráci mezi alzheimerovskými společnostmi má organizace Alzheimer Europe. Od loňského října se její předsedkyní stala doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph. D., ředitelka Gerontologického centra v Praze a předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP.

Můžete organizaci blíže představit?

Alzheimer Europe je evropskou asociací alzheimerovských společností a sdružuje 37 subjektů z 32 zemí. Zpravidla je každá země zastoupena jednou společností, která má v dané zemi celostátní působnost. Existují však výjimky – z Velké Británie jsou členy jak Alzheimer´s Society, která reprezentuje Anglii a Wales, tak Alzheimer Scotland. Obě to jsou velmi velké a významné organizace, které společně pokrývají území Spojeného království. V Itálii, Španělsku a Švédsku máme také dvě členské organizace. Kromě řádných členů má Alzheimer Europe ještě přidružené organizace, které jsou nové a o členství se ucházejí, avšak zatím nesplňují potřebné podmínky. Jedná se o Bosnu a Hercegovinu, Albánii, Maďarsko a Bulharsko. Českou republiku zastupuje Česká alzheimerovská společnost, která je velmi aktivní v různých iniciativách či pracovních skupinách.

Co přináší české geriatrii spolupráce s Alzheimer Europe?

S Alzheimer Europe spolupracujeme řadu let. Českou alzheimerovskou společnost jsme založili v roce 1997 a bezprostředně poté se začlenila do evropské asociace. Jako bývalá předsedkyně České alzheimerovské společnosti jsem měla možnost sledovat rozvoj evropské organizace. Alzheimer Europe nám zprostředkovává kontakt s alzheimerovskými společnostmi v Evropě, takže jsme mohli využít jejich zkušeností a setkávat se na výročních konferencích. Již v roce 2004 jsme v Praze uspořádali mezinárodní konferenci Alzheimer Europe, jejímž mottem bylo „From Understanding to Solutions“ (Od porozumění k řešením). Myslím, že se jedná o motto, které je stále aktuální, i když v současné době většina lidí chápe, co se pod pojmem demence a Alzheimerova nemoc skrývá, a existuje také daleko více řešení, jak usnadnit a zlepšit život lidem žijícím s demencí i jejich rodinám. Spolupráce geriatrických a alzheimerovských společností je podle mého názoru velmi důležitá. Demence je totiž jedním z významných geriatrických syndromů a myslím si, že současné politické uznání problematiky demence je dobrým směrem, jak se věnovat také jiným závažným geriatrickým syndromům. Pro většinu z nich totiž platí, že s vyšším věkem přicházejí častěji, ale nemusí postihnout každého staršího člověka. Naopak. Měli by setrvat co nejdéle v dobrém zdravotním stavu a s dobrou kvalitou života. A o to se snaží právě geriatrie.

Jak se vám spolupracuje s kolegy ze zahraničí?

Pod vedením Jeana Georgese pracoval sekretariát Alzheimer Europe od samého počátku profesionálně a přátelsky. V současné době má organizace vysoce kvalitní tým zahrnující nejen administrativní a projektové specialisty, ale také vědecké spolupracovníky (Dianne Gove, Ana Diaz a další), dále odborníky na public relations (Vanessa Chalinor) či editory informačních materiálů (Kate Ellis). Za velice inspirující považuji také spolupráci s Evropskou pracovní skupinou lidí s demencí. Jsou to moudří lidé, bez jejichž zkušeností a vhledu do problematiky bychom mnohé postrádali. Toto ukotvení je podle mého názoru stejně důležité jako spolupráce s vědeckou skupinou INTERDEM, která zase garantuje odbornou kvalitu konferencí a další vědeckou spolupráci. Alzheimer Europe díky svým odborníkům a pracovním skupinám připravila velký počet klíčových materiálů, z nichž mnohé se zabývají etickými aspekty péče. Velmi aktivní je také spolupráce s politiky a Evropskou komisí. Všechny aktivity Alzheimer Europe se ale nedají stručně popsat.

Jak jste se vlastně dostala k předsednictví v evropské organizaci?

Během konání pražské konference v roce 2004 proběhlo jedno z prvních setkání INTERDEM, kde jsem se osobně setkala s jeho iniciátorkou prof. Esme Moniz Cook. Bylo to obohacující, stejně jako následné setkávání s kolegy z Alzheimer Europe. Velmi jsem si vždy vážila atmosféry vstřícnosti, dobré spolupráce a vzájemné pomoci místo soutěžení. Proto jsem ráda přijala nominaci naší společnosti do výboru Alzheimer Europe a bylo mi ctí, že jsem byla valnou hromadou do výboru zvolena. Poté jsem byla několik let místopředsedkyní a nedávno jsem obdržela nabídku převzít předsednictví po paní Heike von Lutzau Holbein. Považuji to za velkou čest a zodpovědnost.

Co považujete za největší zásluhu Alzheimer Europe?

Pamatuji si na skromné a složité začátky asociace, zejména pak na situaci v 90. letech, kdy se o Alzheimerově nemoci, natož demenci prakticky nemluvilo. Alespoň u nás ne, přestože dr. Oskar Fischer z Prahy patří ke spoluobjevitelům nemoci (svou publikací z roku 1907) a prof. Arnold Pick tu již v 90. letech 19. století popsal první případ frontotemporální demence (tzv. Pickovy nemoci). Pod citlivým, vytrvalým a přátelským vedením Alzheimer Europe došlo k významnému pokroku. Asociace pojmenovala v roce 2006 v Pařížské deklaraci Alzheimerovu nemoc a jiné příčiny demence jako prioritu veřejného zdravotnictví a v roce 2008 následovala iniciativa významně podpořená francouzským předsednictvím EU. O rok později na summitu G8 pak premiér Velké Británie označil demenci jako hlavní téma, jemuž by se měla věnovat zvýšená pozornost. Poté bylo onemocnění již prakticky bez přerušení jedním z významných bodů agendy předsednictví EU. Mnohé evropské země vytvořily své plány na řešení problematiky a já věřím, že se Alzheimer Europe bude moci podílet také na přijetí strategie řešení v Evropě.

Na co se chce Alzheimer Europe do budoucna zaměřit?

Kromě dosavadních priorit, jako je důraz na etické aspekty, podporu a prosazování práv lidí s demencí, bude věnovat pozornost roli alzheimerovských společností v jednotlivých evropských zemích, problematice kvality péče a další partnerské spolupráci. Víme, že země střední a východní Evropy jsou do některých evropských iniciativ stále zapojeny nedostatečně (například jen pěti procenty ve významných vědeckých projektech). Proto jsem ráda, ať se jedná o polskou nebo českou společnost, které jsou dlouholetými členy, ať o nově příchozí společnosti – maďarskou, chorvatskou, bulharskou, albánskou či organizaci z Bosny a Hercegoviny, že v rámci Alzheimer Europe zaujímají partnerskou a aktivní pozici.

Alzheimer Europe může pomoci v řešení problému demence
Ohodnoťte tento článek!