Anorexie, bulimie a obezita – co mají společného?

10. mezinárodní interdisciplinární konference o poruchách příjmu potravy a obezitě proběhla koncem března v prostorách Psychiatrické kliniky 1. LF UK v Praze.

Akce uvítala účastníky z řad psychiatrů, sociálních pracovníků, psychologů, nutričních terapeutů a dalších odborníků zaměřujících se na prevenci a léčbu mentální anorexie, mentální bulimie, psychogenního přejídání a obezity – onemocnění řadících se do skupiny poruch příjmu potravy.
Přednášející se věnovali včasné prevenci poruch příjmu potravy, komorbiditám u dospívajících, vztahem emocí k poruchám příjmu potravy, souvislostem mezi poruchami chování a psychogenním přejídáním, mentální bulimii a obezitě, zobrazovacím metodám uplatňujícím se ve výzkumu emocí, možnostem kognitivní a rodinné terapie, otázkám stravovacích návyků a diet ve vztahu k mentální anorexii, potřebě edukace pedagogů, interní a paliativní péči u těžkých stavů mentální anorexie a dalším tématům. Představili také novinky týkající se vztahu mozku a gastrointestinálního traktu, možnosti ovlivnění cravingu pomocí transkraniální magnetické stimulace či zvládání negativních emocí s využitím kognitivní remediace.

Rozpoznat problém

Poruchy příjmu potravy patří mezi dlouhodobá a závažná onemocnění, která však lze úspěšně léčit. Mezi základní podmínky úspěchu patří motivace pacienta k řešení problémů vztahujících se k narušenému příjmu potravy i ostatním životním oblastem. V léčbě mohou pacienti využívat specializovanou léčebnou péči, denní stacionář i specializované lůžkové oddělení, jež nabízí například Centrum pro léčbu poruch příjmu potravy při Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Hlavní podmínkou úspěšné léčby je, aby se pacientovi dostalo příslušné péče. Překážkou toho může být neakceptování nebo nerozpoznání problému v individuální rovině či neadekvátní vnímání duševní poruchy společností a médii.

Polovina pacientů na špatných odděleních

„Média ráda prezentují svět černobíle. Buď je člověk hvězda, nebo se nachází na okraji společnosti. Platí to i v případě duševních onemocnění, kam poruchy příjmu potravy patří. Média často mění realitu tvůrčím způsobem, takže tatáž dívka, jež je dopoledne nafocena jako zajímavá modelka, může odpoledne přijít na naše oddělení jako pacientka s anorexií,“ popisuje vedoucí lékařka centra prof. MUDr. Hana Papežová, CSc. Podle ní je třeba tuto komerčně-mediální realitu vyvážit (pravdivou) skutečností a edukovat o problému širokou veřejnost, rodinné příslušníky pacientů i odborníky mimo psychiatrii. „Musíme si uvědomit, že zdaleka ne všechny případy mentální anorexie jsou léčeny na psychiatrii. Asi polovina dětských a adolescentních pacientek se léčí na somatických odděleních. V případě dospělých pak jsou v nepsychiatrických ambulancích léčeni zejména pacienti s psychogenním přejídáním. To je totiž problém, který vede k obezitě,“ upozorňuje prof. Papežová. Statistiky uvádějí incidenci poruch příjmu potravy 36/100 000 obyvatel, avšak skutečná čísla jsou podle odborníků mnohem vyšší, zejména proto, že mnozí pacienti své onemocnění skrývají.
K dětskému psychiatrovi se pacienti s podezřením na poruchy příjmu potravy nejčastěji dostanou na doporučení pediatra, po zhodnocení celkového vývoje a vyloučení somatických příčin, jako je malabsorpce či jiné onemocnění. Důležité je, aby si praktický dětský lékař kromě váhového úbytku u dítěte všímal i dalších příznaků, jako je depresivita. Ta se v dětském a adolescentním věku projevuje často somaticky – například bolestmi břicha či nechutenstvím s možným neprospíváním až zastavením vývoje.

Zaměření na komorbidity

Výraznější pozornost věnují v současné době psychiatři komorbiditám a atypickým případům poruch příjmu potravy. „Snažíme se zaměřovat na skryté případy nemoci. Mohou to být bulimické pacientky s normální váhou, které se dostaví s jinými obtížemi. Pacientka kupříkladu přijde s poruchou nálady a později se ukáže, že za tím stojí velká nespokojenost s vlastním tělem. Některé dívky mají v době diagnózy už za sebou různé diety, problémy se školní docházkou, a pokud by neměly přidruženou patologii, nebyly by u nich poruchy příjmu potravy vůbec diagnostikovány. Jiné pacientky přicházejí proto, že dlouhodobě drží dietu, například z důvodu celia kie nebo potravinové alergie, a vedle toho se rozvine porucha příjmu potravy,“ vysvětluje vedoucí lékařka Denního stacionáře pro adolescenty téže kliniky MUDr. Petra Uhlíková.
Vedle poruch nálady, které se vyskytují asi u poloviny pacientů s poruchami příjmu potravy, je častou komorbiditou také ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou). U obou poruch se vyskytuje impulzivita – pacientky s ADHD mají často sklon k impulzivnímu přejídání, bulimii a rozvoji obezity. Dalšími častými komorbiditami jsou poruchy spánku či obsedantně kompulzivní porucha, v anamnéze mnoha pacientek s poruchou příjmu potravy bývá sebepoškozování. „V léčbě je třeba se zaměřit na všechny patologické příznaky. Jinak se stane, že léčíme problém s jídlem a u pacientky roste třeba úzkost nebo depresivita. Léčba musí být komplexní, individuální a ideálně má zahrnovat kognitivněbehaviorální psychoterapii, rodinnou terapii, nutriční poradenství, sociální intervence, případně farmakoterapii,“ doplňuje MUDr. Uhlíková.

Prevence a projekt proyouth

Do léčby a neméně důležité prevence poruch příjmu potravy dnes zasahují také moderní technologie, zejména internet. Pacienti a zájemci o danou problematiku naleznou užitečné informace na stránkách evropského projektu internetové prevence a včasné intervence poruch příjmu potravy www.proyouth. eu. Do projektu je zapojeno 7 zemí včetně České republiky. Webové stránky nabízejí chat, diskusní fóra s odborníky i individuální on-line konzultace. Rodiče mladých pacientů mohou využít také on-line poradnu na: www.pomocppp.cz. „Rozvíjíme i edukační preventivní projekt pro základní školy, v jehož rámci se žáci učí rozpoznávat a pojmenovávat vlastní pocity, kultivovat vztahy, identifikovat problémy tak, aby s nimi dokázali pracovat, zvládat ztrátu a životní zátěž. Dále usilujeme o průběžné interdisciplinární vzdělávání o problematice, protože naše zkušenost je, že praktičtí lékaři často poruchy příjmu potravy přehlédnou,“ vysvětluje profesorka Papežová.

Psychiatrická reforma

Snahou vedení Psychiatrické kliniky 1. LF UK je celkové zkvalitňování péče o psychiatrické pacienty v rámci psychiatrické reformy. „Díky norským fondům jsme získali investici, která povede k rekonstrukci a rozšíření rehabilitační péče o naše pacienty. Týká se to jak hospitalizovaných, tak ambulantních pacientů. Usilujeme též o prodloužení projektu rehabilitační dílny v klášterní zahradě a chceme vybudovat komunitní centrum, které by nabízelo i zdravotně sociální péči. Naším cílem je rovněž zlepšení akutní péče. K tomu je však třeba získat další finance na provozní účely, zejména personální rozšíření stacionární a komunitní péče,“ dodává přednosta kliniky prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

Prof. Hana Papežová
Zleva: MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., a MUDr. Petra Uhlíková

Ohodnoťte tento článek!